Mnoho predátorů je vyzbrojeno ostrými tesáky, silnými drápy, silným úchopem a také neuvěřitelně vyvinutým zrakem, sluchem a čichem. Jak se vlastně chránit před takovými smrtícími lovci? Nepodceňujte ale mírumilovné zástupce světa fauny. Vědí, jak se za sebe postavit. Někteří používají dovednost maskování, zatímco jiní sami mohou uvolnit drápy a bodce.
Housenka vakovlka se vyznačuje neobvyklým přístupem k sebeobraně. Teprve po narození si začíná budovat svůj úkryt z částeček listí, kůry, větviček a hrud hlíny utkaných moruší. Tento dům připomíná tvar tašky, odtud název motýlí rodiny.
Housenka motýlů rodu Hemeroplanes
Skuteční mistři mimikry! Tyto housenky vědí hodně o tom, jak vyděsit všechny kolem – prostě předstírejte, že jsou hadem.
Když se ještěrka lekne, vezme si ocas do tlamy a stočí se do klubíčka. V této podobě je ještěr pásovec chráněn před predátory tlustými čtvercovými šupinami na zádech a ostny na ocase.
Ostnaté želvy jsou neškodná zvířata, navzdory jejich ostrým trnům podél okrajů krunýřů a zubatým kýlům umístěným na jejich páteřích. Ale právě tyto výčnělky pomáhají mladým jedincům bránit se před nepřáteli. A jejich tmavě hnědá barva jim často dává příležitost splynout se spadaným listím.
Caterpillar přezdívaný „Šílený kloboučník“
Proč ten šílený kloboučník? Je to jednoduché. Postaví si vysoký klobouk ze svých vlastních starých hlav, aby se chránila.
Tarantule pavouk Celaenia excavata
„Předstírej, že jsi výkaly a zůstaň naživu“ je slogan tohoto pavouka. Vzhledem k méně atraktivnímu vzhledu výkalů není pavouk ptáky považován za možný zdroj potravy.
Vietnamská mechová žába
Splynutí s okolím je pro mnohé v přírodním světě běžným únikem. To platí i pro žabku mechovou, která vypadá jako mech.
Trnitý ďábel (Moloch)
Ďábel trnitý se živí především mravenci. A jeho děsivé ostny na zádech a hlavě mu pomáhají zastrašit predátory.
Cuiaba trpasličí žába
Trpasličí žába cuiaba má na zadní straně těla dvě „falešné oči“. Zvedne ho, jen když je v nebezpečí. Žába tedy plaší predátory. Ale pokud se dravec nenechá oklamat očními skvrnami a rozhodne se přiblížit, pak může žába využít nepříjemné sekrece, které pocházejí ze žláz umístěných v místě těchto skvrn.
Zlatá želva brouk
Ulita v podobě želvího krunýře dělá tohoto brouka nejen jedinečným, ale také ho dobře chrání před nepřáteli.
Je lepší tuto šelmu nerozhněvat a nepouštět se s ní do boje. Kromě nadlidské síly mají extrémně nebezpečná kousnutí. Jejich kousnutí je dvakrát silnější než kousnutí lva.
Sebeobrana vorvaně je velmi neobvyklá. Často vypouštějí oblak červenohnědé kapaliny, barvy podobné krvi, aby unikli útočícímu predátorovi.
Mořské okurky vypuzují části svých střev, aby se odradily a chránily před potenciálními predátory, jako jsou krabi a ryby. Orgány jsou regenerovány během několika dní buňkami uvnitř okurky.
Koala a její roztomilý vzhled si získávají srdce dospělých i dětí. Měli byste být ale opatrní, rozzuřená nebo vyděšená koala dokáže svými ostrými a dlouhými drápy nejen zanechat nezapomenutelné škrábance, ale také velmi bolestivě kousnout.
Margay je nejlepší lezec ze všech druhů divokých koček. Má speciálně upravené drápy a kotníkové klouby, které mu umožňují otočit kotník o 180 stupňů. Dokáže procházet lesem téměř jako opice.
Obratnost, houževnatost a mazanost jsou spásou predátora před většími příbuznými.
Léto je nejpříznivějším obdobím pro získání nejvyšší mléčné užitkovosti u krav a krmení dobytka a jiných zvířat. S výskytem v přírodě a aktivním útokem dvoukřídlého hmyzu sajícího krev na zvířata, přezdívaného – GNUS, se však průměrná denní dojivost krav výrazně snižuje, a to navzdory skutečnosti, že v tomto období je nejšťavnatější a nejhojnější tráva se vyvíjí na pastvinách, a proto by se užitkovost zvířat přirozeně neměla snižovat, ale naopak výrazně zvyšovat.
Současné klimatické podmínky přispívají k masové produkci dvoukřídlých sajících krev (komáři, pakomáři, pakomáři, komáři, koňské mouchy) a jejich útokům na zvířata. Mnohé druhy tohoto hmyzu jsou nejen nebezpečnými hromadnými ektoparazity, ale také přenašeči patogenů způsobujících onemocnění zvířat i lidí. Když krev sající hmyz (komáři) napadne zvířata, produktivita klesá a byly hlášeny případy úmrtí a nucené porážky hospodářských zvířat v důsledku simuliotoxikózy.
Ve většině případů mladý skot trpí pakomáry ještě více, protože k pastvě jsou nejčastěji přiděleny nejvzdálenější bažinaté pastviny.
V období hromadného napadení pakomáry se růst těchto zvířat obvykle sníží téměř na polovinu a v mnoha případech se téměř úplně zastaví, nebo místo očekávaného růstu je pozorováno snížení hmotnosti, vyčerpání až úhyn.
Mezi hmyz komplexu pakomárů patří koňské mouchy, komáři, pakomáři a pakomáři, kterých je v regionu více než 160 druhů.
Zvířata jsou také značně vyrušována dospělými muchničkami, horákem a pastevními mouchami, které nesají krev, které jsou přenašeči patogenů mnoha nemocí.
Mezi hmyzem ničemného komplexu napadají zvířata a lidi pouze samice bezprostředně po jejich oplodnění a každé následné kladení vajíček až 3-5krát během sezóny. Pro normální vývoj vajíček v těle potřebují saturaci krve. Kladení vajíček, vývoj, rozmnožování a stanoviště pakomárů se vyskytuje v tekoucích, trvalých a dočasných nádržích, v mokřadech, v lesích a v oblastech s křovinami a vysokou travní vegetací.
Kombinace těchto příznivých přírodních podmínek se stálou přítomností velkých skupin (stád) velkých teplokrevníků nezbytných pro sání krve zajišťuje stabilní roční početnost pakomárů.
Počet hmyzu na takových pastvinách může být výjimečně vysoký – krávu ve stádě napadne denně až tři tisíce i více koňských much a ještě větší množství komárů, pakomárů a pakomárů.
V důsledku toho je v tomto období (červen-červenec) narušena běžná pastva a odpočinek zvířat a zvířata jsou nucena neustále odrážet útočící hmyz. Na letních táborech na otevřených dojírnách je v této době často obtížné podojit krávy kvůli masivnímu náporu hlavně koňských much. V důsledku bolestivých injekcí tohoto hmyzu zvířata vykazují prudké, nečekané pohyby, čímž rozbijí dojicí zařízení a zařízení a mohou zranit sebe a zejména dojičky, které s nimi pracují.
Bohužel ve většině chovů zpravidla začnou uvažovat o opatřeních proti pakomárům až po výrazném snížení užitkovosti zvířat v důsledku toho, zatímco předem, před masovým výskytem hmyzu v přírodě, raději doufají, že „snad karas nás letos mine.“ „
V tomto ohledu je třeba se dobře připravit na ochranu zvířat před nimi, k čemuž jsou dnes vyvinuty celkem účinné prostředky a pohodlné metody (způsoby) jejich použití.
Ošetření okolních ploch nebo pastvin insekticidy proti larvám a létajícímu hmyzu v živočišné výrobě nelze doporučit pro nedostatečnou nebo krátkodobou účinnost, toxikologickou a ekologickou nebezpečnost a také ekonomickou nestabilitu.
Pro ochranu zvířat před pakomáry, poletujícími muchničkami a pastevními mouchami je racionálnější ošetřovat zvířecí chlupy rychle působícími kontaktními insekticidy.
Útočící hmyz hyne na krátkodobý kontakt se srstí, což vede ke snížení jeho počtu ve stádě a tím k vytvoření ochranného účinku. Vzhledem k této povaze ochranného účinku by měly být insekticidy používány proti pakomárům, kulíškům a pastevním mouchám systematickým ošetřováním celých stád (stáda). Ošetření jednotlivých zvířat nebo jednotlivých zvířat ve stádě insekticidy není příliš účinné.
K ošetření skotu proti pakomárům, muchničkám a pastevním mouchám se používají insekticidy ve formě vodných emulzí středněobjemovým postřikem, počítáno na 500 ml pro krávy a 250 ml pro mláďata, nebo maloobjemovým postřikem, respektive 100 a 50 ml na zvíře.
Nejúčinnějšími insekticidy jsou v současnosti syntetické pyretroidy, z nichž nejoblíbenější a studované jsou permethrin, fenvalerát, cypermethrin a deltamethrin. Pro doporučené postřiky se používají permethrinové přípravky (stomozan, agnometrin, persan, rovikurt) v 0,05, resp. 0,25 %, fenvalerát (sumicidin, baversan) – 0,04 a 0,2 %, cypermethrin (cymbush, arrivo, peroxan, citomometriec, centonec , šerpa, vetin, cyperil, biorex-GC) – v 0,0125 a 0,0625 % a deltamethrin (butox, deltsid, decis, K-otrin) – v 0,001-0,005 % – žádné koncentrace účinné látky.
Zvířata se při pastvě na pastvě postřikují horizontálními postřikovacími rameny (SHGR), univerzálními horizontálními postřikovacími rameny (SHGRU) nebo horizontálními celotrubkovými univerzálními postřikovacími rameny (SHGRSU).
ShGRU umožňují pouze středněobjemové postřiky, zatímco SHGRU a SHGRTSU umožňují středněobjemové i nízkoobjemové postřiky. Takové pruty jsou dostupné na některých farmách, protože se dříve vyráběly průmyslově, a lze je také vyrobit v jakýchkoliv opravnách na základě vzorků od VNIIVEA a lokálně.
Stříkací tyče (horní a spodní) jsou instalovány vodorovně po celé dvoumetrové šířce vrat otevřených kotců, zajištěny na stojanových deskách zespodu země a ve výšce 1,6-1,7 m tak, aby svítilny stříkaných kapaliny z tyče směřují nahoru a mírně dopředu a shora dolů a mírně dopředu podél zpracovávaných zvířat.
Stříkací brány jsou instalovány ve vzdálenosti minimálně 50 metrů od dojíren a tak, aby jimi procházející zvířata ke zpracování nebyla namířena proti slunci ani proti větru.
Pracovní emulze jsou k tyčím dodávány čerpadly o výkonu 25-30 l/min. při tlaku minimálně 3 atm., které se spolu s nádobou na emulzi umístí ve vzdálenosti 15-20 m od brány s tyčemi na místo pro zvířata nepřístupné.
Stádo 150-200 krav je pomocí těchto ramen zpracováno za 3-5 minut. Ochranný účinek po takovém postřiku je téměř stejný bez ohledu na použité pyrethroidy. Během následujících dvou dnů se počet hmyzu ve stádě postupně obnovuje, kromě pastevních mušek. V tomto ohledu by se při vysokém počtu muchniček a dalších složek pakomárů mělo ošetřovat zvířata vodnými emulzemi navrhovaných pyretroidů denně, se středním nebo nízkým počtem – jednou za 2-3 dny a při napadení pouze pastevní mouchy – s intervalem 7-10 dnů. V důsledku takových ošetření je možné zabránit poklesu denní dojivosti hmyzem o 0,8-3,2 litru a ušetřit 50 až 150 tun mléka na tisíc krav za sezónu. Náklady na provádění činností se mnohonásobně vrátí, což přispívá ke zvýšení ziskovosti zvířete.
Malé skupiny zvířat (15-20 hlav) lze ošetřovat pomocí ručních rozprašovačů přístrojů typu „Automax“, „OVD“, „Kvazar“, „Orion“ atd. K ochraně jednotlivých zvířat se doporučuje používat repelenty např. jako oxamát, veterinární repelent atd. ve formě 10 a 20% vodných emulzí nebo aerosolů z lahví. Jejich ochranný účinek trvá několik hodin při větší spotřebě léků ve srovnání se syntetickými pyretroidy.
Použití pyretroidů proti pakomárům je zvláště slibné prostřednictvím ultranízkoobjemového postřiku mladého skotu. Současně se útok hmyzu ve stádě téměř úplně zastaví použitím 1,5-2 litrů roztoku permetrinu, cypermethrinu nebo deltametrinu v motorové naftě, respektive 1,0, 0,25 nebo 0,05% koncentrace. Zvířata by měla být touto metodou ošetřována podle potřeby v období maximální denní aktivity hmyzu.
V podmínkách vysoce moderní mechanizace na farmách a v letních táborech pro zvířata je nutné mít stacionární nebo přenosná postřikovací zařízení a zajistit ošetření proti pakomárům s ohledem na technologie pastvy. Mohou být prováděny v souladu s pokyny nebo směrnicemi, je-li to nutné, obsluhou dojících strojů speciálně instruovanou veterinárním lékařem a ve stádech mladého dobytka nebo masného skotu pastevci.
Pro prevenci škod způsobených pakomáry doporučujeme správcům farem všech forem vlastnictví a majitelům hospodářských zvířat pást zvířata na dobře větraných pastvinách umístěných na vyvýšených plochách. Pro pasoucí se zvířata je nutné využít dobu nejmenší aktivity hmyzu. Když je vysoký počet mušek, zvířata se pasou v noci, ráno a večer, pokud dominují komáři, pakomáři a pakomáři, kteří jsou nejaktivnější ráno a večer, pak se zvířata pasou ve dne v noci. V otevřených výbězích a pastvinách se k ochraně zvířat před pakomáry používají dýmovnice a zvířata se ošetřují insekticidními přípravky podle návodu a návodu k jejich použití.
