Cholin byl nejprve získán ze žluči. Chemický název je 2-hydroxyethyltrimethylamoniumhydroxid. Široce rozšířen v živých organismech. Vysoké hladiny cholinu se nacházejí ve vaječném žloutku, mozku, játrech, ledvinách a srdečních svalech. Nejbohatší potravinou na cholin je vaječný žloutek. Dobrými zdroji B4 jsou: játra, ledviny, maso, ryby, tvaroh, sýr. Nerafinované rostlinné oleje, luštěniny a některá zelenina (zelí, špenát, mrkev, rajčata) obsahují také cholin. Cholin může být v těle syntetizován nezávisle, ale v podmínkách prostředí toto množství nestačí, proto se doporučuje zvýšit jeho obsah v těle potravou.
Tělo si z cholinu syntetizuje nejdůležitější neurotransmiter – přenašeč nervových vzruchů – acetylcholin. Cholin je součástí fosfolipidů (lecitin, sfingomyelin), podílí se na syntéze methioninu, reguluje hladinu inzulínu v těle, je hepatoprotektorem a lipotropním prostředkem. Je jednou ze složek zajišťujících integritu buněčné membrány. Tato látka byla poprvé uznána jako významná pro člověka v roce 1998. Vitamin B4 (cholin) má membránově ochranné vlastnosti, to znamená, že pomáhá chránit buněčnou membránu a zajišťuje jejich normální fungování. Stěny nervových buněk jsou vlhké a mastné. Cholin pomáhá udržovat jejich správnou konzistenci. Bez něj cholesterol oxiduje a tvoří sloučeniny s mrtvými bílkovinnými buňkami. To vede k tvorbě zhutnění: nervová buňka nedostává potřebné živiny a umírá. Důležitou vlastností cholinu je snižování hladiny cholesterolu v krvi. Má také pozitivní vliv na nervový systém, poskytuje antidepresivní účinek: v procesu metabolismu cholin produkuje vlákna se schopností přenášet nervové vzruchy. Ve správný čas se spouštějí mechanismy a tvoří se hormony, které mají pozitivní vliv na výkonnost mozku a celkový stav člověka. Cholin hraje velkou roli v normálním fungování nervového systému. Podílí se na tvorbě ochranné myelinové pochvy nervů (kalorizátor). Přítomnost cholinu v těle chrání před destrukcí myelinové vrstvy a poškozením nervových buněk. Cholin je také nezbytnou součástí buněčných fosfolipidů (membrán). Cholin je také hepatoprotektor, urychluje strukturální obnovu poškozené jaterní tkáně v důsledku toxických účinků léků, virů, alkoholu a drog. Zlepšuje funkci jater a zabraňuje tvorbě žlučových kamenů.
Cholin snižuje hladinu cholesterolu a koncentraci mastných kyselin v krvi, čistí stěny cév od cholesterolových plaků. Cholin podporuje tvorbu methioninu, který odstraňuje přebytky speciální látky – homocysteinu, který zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. V důsledku toho cholin posiluje srdeční sval a normalizuje srdeční rytmus. Ve slinivce břišní se vitamin B4 podílí na metabolismu sacharidů. Posiluje membrány beta buněk, které produkují inzulín, a tím normalizuje hladinu cukru v krvi. U diabetu I. typu pomáhá příjem cholinu snižovat potřebu inzulinu. U diabetes mellitus II. typu pomáhá cholin kompenzovat nedostatek polynenasycených mastných kyselin v těle za účelem snížení nadměrné hladiny inzulínu (nadbytek inzulínu je jedním z faktorů rozvoje diabetes mellitus II. typu).
Cholin hraje důležitou roli v lidské reprodukci. Podílí se na biosyntéze prostaglandinů v prostatě, zvyšuje pohyblivost spermií a zabraňuje narušení prostaty ve stáří.
Indikace pro použití vitaminu
Cholin stimuluje enzymatické štěpení tuků, normalizuje metabolismus tuků. Cholin, jeho soli a estery jsou registrovány jako potravinářská přídatná látka E1001. Při tepelném zpracování se cholin ničí. Vitamin B4 je zvláště nezbytný pro osoby zabývající se duševní prací, školáky, studenty, stejně jako osoby zapojené do těžké fyzické práce a sportovce.
Denní potřeba cholinu:
Děti od 0 do 11 měsíců – 50–70 mg;
Děti od 1 roku do 3 let – 70–90 mg;
Děti od 3 do 7 let – 100–200 mg;
Děti od 7 do 18 let – 200–500 mg;
Muži a ženy starší 18 let je 500 mg;
Těhotné ženy – 700 mg.
