Plazmocytární pododermatitida je onemocnění, které se vyskytuje u koček a velmi vzácně u psů a je charakterizováno poškozením polštářků tlapek v důsledku jejich infiltrace plazmatickými buňkami. Nejčastěji jsou postiženy velké metatarzální polštářky, zatímco digitální polštářky jsou postiženy mnohem méně často. Může být zapojena pouze jedna tlapka nebo všechny čtyři. Není popsáno pohlaví, plemeno ani věková predispozice.

Příčina plazmocytární pododermatitidy není známa.

Фото1. Плазмоцитарный пододерматит у 1,5-годовалого кота, поражены все лапы (фото С.Беловой)

Foto 1. Plazmocytární pododermatitida u 1,5leté kočky, postiženy všechny tlapky (foto S. Belova)

Фото 2. Тот же пациент, что и на фото 1, вид крупным планом(фото С.Беловой)

Foto 2. Stejný pacient jako na fotografii 1, detailní pohled (foto S. Belova)

Charakteristickým znakem plazmocytární pododermatitidy je absence kulhání a svědění, teprve když dojde ke krvácení nebo dojde k sekundární infekci, začnou kočky postižené tlapky intenzivně olizovat.

Фото3. Шелушение поверхности воспалённых подушечек при плазмоцитарном пододерматите (фото С.Беловой)

Foto3. Odlupování povrchu zanícených polštářků s plazmocytární pododermatitidou (foto S. Belova)

Фото 4. Более серьёзное течение плазмоцитарного пододерматита, кровоточащая язва подушечки (фото С.Беловой)

Foto 4. Závažnější průběh plazmocytární pododermatitidy, krvácivý vřed vložky (foto S. Belova)

Diferenciální diagnózy

Přes charakteristický klinický obraz plazmocytární pododermatitidy by výčet diferenciálních diagnóz měl obsahovat: trauma, kontaktní dermatitidu, popáleniny, granulomy (eozinofilní, cizí těleso, bakteriální, mykotické, sterilní idiopatické), virová onemocnění (kaliciviróza, rinotracheitida, leukémie, neštovice) , novotvary (karcinom dlaždicových buněk, mastocytom, lymfom, fibrosarkom, metastázy adenokarcinomu plic a další), autoimunitní onemocnění.

Фото 5. Мастоцитома в области подушечки лапы (фото С.Беловой)

Foto 5. Mastocytom v oblasti polštářku tlapky (foto S. Belova)

Фото 6. Поражения пальцевых подушечек при листовидной пузырчатке.(фото С.Беловой)

Foto 6. Léze polštářků prstů s pemphigus foliaceus (foto S. Belova)

Diagnóza

Při stanovení diagnózy hraje důležitou roli klinické vyšetření a anamnéza, která je potvrzena cytologií (odebíranou tenkou jehlou aspirací) nebo histologií.

Léčba

Vzhledem k tomu, že je možné spontánní vymizení plazmocytární pododermatitidy, její mírné a lokalizované formy, které nejsou doprovázeny ulcerací, mohou být ponechány bez léčby zaujmutím pozorovací polohy.

Průběh léčby je obvykle nejméně 1-2 měsíce.

K léčbě se používají:

  • Systémové glukokortikosteroidy ve velkých dávkách, které se po dosažení klinického účinku postupně snižují až do úplného vysazení nebo na minimální účinnou dávku. Například prednisolon nebo methylprednisolon v počáteční dávce 2–4 mg/kg 1–2krát denně nebo dexamethason v počáteční dávce 0,2–0,4 mg/kg jednou denně.
  • U sekundární bakteriální infekce je paralelně předepsán průběh antibiotik. Chirurgická excize chronicky zanícené a ulcerované kůže podložky může vést k remisi bez použití imunomodulátorů.
ČTĚTE VÍCE
Jak říkáte japonské dívce?

Stekolshchikova N.A., veterinární dermatolog, Centrum veterinární dermatologie

Literatura

  1. S. Belova Plazmocytární pododermatitida koček / Moderní veterinární medicína. Dermatologie, 2013, s. 10-12
  2. A.Gerke Plazmocytární pododermatitida koček /VetPharmač. 3 květen-červen 2014, s. 48-57
  3. Bensignor E., Merven F. Nosní plazmatická dermatitida u koček / Veterinary Dermatology. Ročník 22, číslo 3, červen 2011, str. 286.
  4. Guaguere E., Prelaud P., Degorce-Rubiales F., Muller A., ​​​​Hubert T., Lebon S. FC-23 Kočičí plazmatická pododermatitida: retrospektivní studie 26 případů / Veterinární dermatologie. Svazek 15, Doplňky k vydání!, srpen 2004, str. 27.
  5. Pereira P. D., Faustino A. M. R. Kočičí plazmatická pododermatitida: studie 8 případů / Veterinary Dermatology. Ročník 14, číslo 6, prosinec 2003, s. 333-337.
  6. Vail D.M. Novotvary plazmatických buněk. In: Withrow SJ, Vail DM, eds. Withrow and Mac Ewen’s Small Animal Clinical Oncology. 4 (2006). Philadelphia, PA: WB Saunders Company. p. 769-784.

Další články

Laryngeální kolaps je jednou z nejčastějších příčin terminální obstrukce horních cest dýchacích a je dobře známým důsledkem obstrukčního brachycefalického syndromu &.

Na kliniku bylo přijato 4měsíční štěně východoevropského ovčáka jménem Martin s kašlem. Z anamnézy vyšlo najevo, že chtěli Martina naučit plavat, a proto ho vzali do speciálních tříd.

Brzlík (neboli brzlík, brzlík) je orgán, na jehož existenci se často zapomíná nebo se o ní ani netuší. Brzlík je místem tvorby T lymfocytů. Již v době narození k tomu dochází.