Dne 19. dubna se v ICAE Kirov konala třetí přednáška projektu „Fitting into Science“. Tentokrát byl věnován divokým zvířatům, jejich způsobu života, ale i pravidlům chování při setkání s nimi v lese nebo ve městě.
Alexander Savelyev, doktor biologických věd, hlavní výzkumný pracovník oddělení ekologie zvířat Všeruského výzkumného ústavu lovu a kožešinového chovu pojmenovaný po. prof. B.M. Žitková.
“Nyní jsou na světě dva druhy bobrů – euroasijský a severoamerický (kanadský) bobr, ale v minulosti jich bylo asi 40 druhů,” začal svůj projev Alexander. Bobři žijí ve 40 zemích světa. Jejich celkový počet je asi 1,5 milionu jedinců, z nichž polovina žije v Rusku. V regionu Kirov žije asi 40 000 bobrů.
Bobři mají úžasnou schopnost kolonizovat širokou škálu izotopů. “Jsou to všudypřítomní – tak se nazývají zvířata a rostliny, jejichž ekologická stanoviště jsou velmi rozmanitá,” vysvětlil odborník. Bobr je inženýr a převaděč přírody. Kromě toho jsou základním druhem v mnoha ekosystémech.
Na závěr Alexander Savelyev řekl, jak bezpečně zacházet se zubatým zvířetem. „Musíte ho chytit za přední tlapky a pevně ho přitlačit do stran. V této poloze nebude bobr schopen otočit hlavu a ublížit vám,“ poznamenal vědec.
Na otázku z publika, proč jsou bobři důležitou součástí ekosystému, mluvčí vysvětlil, že oni sami mohou ekosystém změnit. Jako příklad Alexandr Saveljev mluvil o tom, jak před 9 lety odjela celá fůra bobrů z Kirova do Mongolska, protože tamní řeky vysychaly. Nyní je tamní ekosystém obnoven.
Další odborník, kandidát biologických věd Dmitrij Skumatov, vedoucí výzkumný pracovník VNIOZ, hovořil o zajímavostech ze života losů a také o pravidlech chování při setkání s nimi.
„Los má složitý čtyřkomorový žaludek. Ve skutečnosti je uvnitř „reaktor“, ve kterém funguje komplexní „biocenóza“ aerobních bakterií a prvoků při teplotě 39-40 stupňů. Snědené jídlo může zůstat v žaludku 72 hodin,“ řekl Dmitry.
Losi tvoří hlavní biomasu v lesním ekosystému. Hustota populace losů je asi 2 jedinci na 1 čtvereční. km. Většinou losi žijí v lese a tajze. Kromě toho se diváci dozvěděli, že váha největšího losa nalezeného v Kirovské oblasti byla 600 kg, a také viděli ve městě místa detekce losů.
Když mluvil o zvláštnostech chování losů při setkání s osobou, Dmitrij zdůraznil, že se nemusíte přibližovat k losům blíže než 25 metrů. Los neútočí okamžitě a nepronásleduje, pokud ho opustí. Losí agresi poznáte, když los pustí hlavu, zploští uši a odhalí čelist.
Přednášku zakončila Guzel Zaripova, ředitelka Centra rehabilitace ANO „Velké hnízdo“. Svůj projev věnovala tomu, jak se chovat při setkání s různými divokými zvířaty. Například oplocení, ochrana kmenů a čistota pomohou zabránit invazi zajíců na osobní pozemky. Když mluvila o liškách a psech mývalových, Gulnara zdůraznila, že není třeba krmit divoká zvířata a nechávat v jejich přístupové oblasti potravinový odpad.
Ježkům není třeba dávat mléčné výrobky, uzeniny ani pečivo. „Pokud máte daču mimo město, můžete na své stránky nalákat ježka tím, že pro něj postavíte speciální dům. Když se pichlavé zvíře usadí na vašem webu, bude jíst slimáky, šneky a myši,“ vysvětlil mluvčí.
Když se přesuneme k hadům, Gulnara řekla, že v oblasti Kirov existují tři druhy hadů: měděnka, had obecný a zmije. V tomto případě je jedovatá pouze zmije. „Pokud jdete na procházku do lesa, noste pevné boty a zakryjte si ruce a nohy. Nesnažte se hadů dotýkat rukama nebo je plašit. Nevkládejte ruce do prasklin nebo otvorů. Pokud je to možné, eliminujte nánosy větví, prken a dalších případných úkrytů. Pokud vás uštkne had, v žádném případě nepřikládejte škrtidlo, nevysávejte jed ani nedělejte řezy v místě uštknutí. Je třeba co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc,“ dala odbornice cenná doporučení.
„Musíte krmit ptáky od chladného počasí až do jara. Pokud budete krmit v létě, pak to pro ně bude snadná kořist. Tu využijí veverky, hlodavci a holubi,“ odpověděl odborník.
Po přednášce se každý mohl vyfotit se skutečným hadem a dokonce si ho i osahat.
„Fitting in with Science“ je vzdělávací a vzdělávací projekt pro studenty středních škol, učitele a rodiče. Cílem projektu je ukázat zájem školáků o vědu prostřednictvím přímé komunikace s vědci a nacházet náměty na školní projekty.
