V dávných dobách kočka chodila sama, ale dnes mnoho našich chlupatých mazlíčků žije v městských bytech a někdy nechodí ven vůbec.
Odborníci se domnívají, že na tom není nic špatného, o venčení koček – na rozdíl třeba od psů – není vážnější nouze. Nicméně čerstvý vzduch, procházky po zelené trávě nebo načechraný sníh – to vše se vašemu mazlíčkovi bude hodit. Zejména nové dojmy, protože ulice jim dává mnohem víc, než je držet v bytě, bez ohledu na to, jak se majitelé snaží zabavit a zpestřit kočičí život. Ne nadarmo každá kočka dříve či později umrzne na parapetu, nakoukne do zákonitého života, pak začne netrpělivě škubat ocasem a přešlapovat tlapkami. Nebo se dokonce pokuste uniknout otevřeným balkonem nebo vstupními dveřmi.
Majitele „městských“ koček málokdy napadne vypustit kočku jen tak na ulici. A právem: ulice je pro nepřipraveného obyvatele domova plná mnoha nebezpečí a překvapení. A ani jít na procházku s kočkou nebude fungovat tak snadno – vyděšený nebo přehnaný mazlíček může utéct od majitele neznámým směrem. Není pravda, že ho budete moci najít později.
Proto, jakmile se rozhodnete, že vaše kočka potřebuje procházku, pečlivě si promyslete všechny klíčové body a pečlivě se připravte. Pokud se zpočátku budete trochu snažit, bude to jednodušší: kočka si na procházky zvykne a bude se cítit klidně.
Kdo nemůže, kdo potřebuje
Na venčení koček platí určitá omezení.
Chůze je zakázána pro:
· koťata do šesti měsíců – zaprvé ještě nemají všechna potřebná očkování, zadruhé emocionální zátěž je velká, miminko může být velmi vystresované ze setkání s „velkým světem“;
· neočkovaná dospělá zvířata;
· březí kočky, nemocná zvířata, oslabená tak či onak – procházka jim může vzít extra sílu potřebnou pro zotavení a normální fungování;
· nesterilizované kočky a kočky – velmi často se snaží utéct při hledání „ženicha“ nebo „nevěsty“;
· příliš agresivní zvířata, protože na ulici je velká šance potkat jiné kočky a psy, což může vést k rvačce;
· a naopak pro velmi nervózní, bázlivé jedince – přemíra dojmů je může negativně ovlivnit.
Pokud váš mazlíček nespadá pod žádný z těchto bodů, ale první pokus o procházku nebyl úspěšný, je lepší nové výlety ven o několik týdnů odložit.
Jsou zvířata, pro která jsou procházky naopak velmi potřebné.
1. Procházka je nezbytná pro kočky, které již okusily chuť svobodného života. Například po útěku z domova nebo víkendu na chatě. Taková zvířata budou neustále přitahována na ulici. A je lepší vzít organizaci procházek do vlastních rukou. Jinak je to plné úniků, včetně přes balkon.
2. Příliš aktivní kočky s příliš velkým množstvím energie ji budou moci nechat na procházkách. To způsobí menší škody na majetku majitele: zvíře unavené čerstvým vzduchem už nebude cítit takovou touhu vylézt po závěsech nebo roztrhat pohovku.
3. Je vhodné venčit kastrovaná a sterilizovaná zvířata, protože mají tendenci hromadit nadváhu a potřebují další fyzickou aktivitu.
4. Ukazuje venkovní procházky pro kočky, které v létě velmi trpí horkem a dusnem v městském bytě. Odchod z přes den vytopeného pokoje na večerní procházku vašeho mazlíčka velmi potěší.
5. Některá plemena koček jsou obzvláště náchylná k chůzi. Poměrně snadno si zvyknou na vodítko a pohyb vedle svého majitele. To platí pro mainské mývalí kočky, toygery a bengálské kočky.
Chůze pomáhá zvířeti být v klidu na ulici. To vám může dobře posloužit v případě potřeby výletů a návštěv u veterináře. Kočka, která se už v ulici vyzná, bude takové akce snášet klidněji.
Příprava na procházku
Abyste zajistili, že první a všechny další procházky proběhnou hladce a nepoškodí zvíře, musíte provést nějaké přípravné práce.
Za prvé, před odchodem ven musí mít kočka všechna potřebná očkování. Patří sem i očkování proti vzteklině, protože případný kontakt s jinými zvířaty může být nebezpečný. A pak vážná nemoc a smrt bude ohrožovat nejen domácího mazlíčka, ale i lidi, kteří jsou s ním v kontaktu. V této věci byste neměli spoléhat na náhodu.
Je také nutné pečovat o ochranu před kožními parazity. Klíšťata a blechy, kterých se na ulici hojně vyskytuje, dokážou zvířeti způsobit nemalé potíže. A ty přinesl domů na jeho vlně – a k obyvatelům bytu. Ale kousnutí otravného hmyzu není tak hrozné jako nemoci, které přenášejí stejná klíšťata. Proto je potřeba se nechat očkovat nebo použít nějaké externí prostředky, obojky proti takovým parazitům. Bez této ochrany je velmi nebezpečné brát kočky ven.
Je nutné vybrat postroj pro kočku. Je naivní doufat, že kočku můžete venčit jen tak, v náručí nebo vedle vás a ona neuteče. Nějak uteče, ze zvědavosti nebo ze strachu. Proto je vodítko a postroj povinnými položkami pro chůzi.
Ø Důležité! Kočky mají spíše slabé krky a malé hlavy, proto jsou pro ně obojky přísně kontraindikovány! Mohou sundat límec přes hlavu a při přílišném utažení hrozí velmi vysoké riziko zranění. Pro chůzi můžete použít pouze postroje, které nejsou upevněny na krku, ale na celém těle zvířete.
Výběr vycházkového vybavení
Postroje jsou pro kočky z fyziologického hlediska vhodnější. Pro výběr správné velikosti si před návštěvou zverimexu musíte změřit obvod hrudníku – za přední tlapky umístěte krejčovskou metrem. V ideálním případě by postroj měl přiléhat poměrně těsně, aniž by vyvíjel tlak na tělo zvířete. Můžete to zkontrolovat vložením prstu pod popruhy – měl by volně sedět.
Ze všech druhů vodítek, která jsou dnes na trhu, je svinovací metr pro kočky nejvhodnější. Za prvé dává potřebnou svobodu. Za druhé, neexistuje žádná možnost záměny. Kabel je totiž v neustálém tahu a s klesající vzdáleností se zkracuje. Obecně platí, že vodítka na ruletu jsou určena pro psy a jsou označena v závislosti na jejich velikosti. Proto je pro kočku vhodný ten nejmenší, označený písmenem S.
Než půjdete na procházku, musíte zvíře zvyknout na vybavení. Po zakoupení vodítka a postroje je musíte umístit volně v dosahu kočky. Zvědavé zvíře nejprve zkoumá předměty a očichává. Poté můžete postroj opatrně nasadit. Pokud nic netlačí nebo se neuvolňuje, nechte zvířátko v této podobě chodit po bytě. Po nasazení je vhodné kočku nejen pohladit a uklidnit, ale dopřát jí i něco chutného pro posílení příjemných emocí.
Pak je čas na vodítko. Upevníme a také nejprve obejdeme pokoje. Za žádných okolností kočku netahejte ani netahejte. Také není potřeba nechat zvíře hrát si s vodítkem, nebo kočku trestat výpraskem vodítkem. Je tu ještě jedna nuance: neměli byste pustit metr ani při chůzi v bytě. Kabel se začne hlukem odvíjet a svinovací metr může zvíře velmi vyděsit. A samozřejmě, když náhodou upustíte na ulici metr, může kočka polekaně utéct. Proto musíte vodítko pevně držet.
Poté, co si váš mazlíček zvykne na uniformu, můžete naplánovat svůj první výlet ven.
Pravidla pro procházky s kočkou
Než se vydáte na procházku, musíte se zamyslet ještě nad jednou věcí: kam přesně jít? Zvažte, zda v okolí vašeho domova není nějaké klidné místo. Nejlépe park, náměstí, trávník. Můžete se sami projít po blízkých ulicích a zkontrolovat, kde taková místa jsou.
Okamžitě je nutné vyloučit oblasti, kde majitelé psů venčí své svěřence. Setkání se psem může být plné, když ne rvačky, tak promarněných nervů. A druhá věc, které je třeba se vyhnout, jsou nádoby na odpad z jídla. Zbytky jídla a hlodavci mohou upoutat pozornost vaší kočky, a to je zcela zbytečné. A je to také nebezpečné pro zdraví vašeho mazlíčka. Nezapomeňte, že venčení zvířat na hřištích a pískovištích je nepřijatelné. A zvířaty v tomto případě nejsou jen psi, ale i vaše malá kočička
Zatímco majitel vybírá místo a vybavení na venčení, bylo by dobré, aby si kočka zvykla na hojnost pouličních zvuků. Chcete-li to udělat, můžete ji vypustit na balkon nebo nechat otevřené okno, ale ujistěte se, že váš čtyřnohý přítel nechodí ven sám předem.
Po dokončení všech přípravných činností se můžete vydat na procházku. I v tomto případě je potřeba dodržovat řadu jednoduchých pravidel.
ü První procházka je krátká. Pět až deset minut bude stačit. Zvíře bude mít čas se rozhlédnout a seznámit se se situací. A majitel může vyhodnotit chování kočky. Pokud všechno šlo dobře, bez strachu nebo silné úzkosti, můžete si na zítra naplánovat nový odchod do velkého světa.
ü Při odchodu držte kočku v náručí. I když ji položíte, s největší pravděpodobností vás nejprve požádá, abyste ji vzali s sebou. Postupně se ho opatrně snažte uvolnit z rukou. Nejčastěji na třetí procházku na to zvíře reaguje víceméně klidně.
ü Zároveň byste měli být vždy připraveni kočku vyzvednout – například v případě nebezpečí pro ni. Při chůzi byste proto neměli zaměstnávat obě ruce například telefonem.
ü Pokud kočka není sterilizovaná, v době hárání raději nechodit na procházky. Nemá smysl rušit okolní kočky nebo přitahovat zbytečnou pozornost. A je lepší nedělat si starosti s kočkou samotnou, už se chová neklidně.
ü Dobrý nápad, kterého se někteří majitelé koček drží, je vzít si s sebou nosič. Unavená nebo úzkostná kočka si tam může odpočinout.
Časem se délka procházky může zvýšit na několik hodin. Za předpokladu, že je má kočka ráda. Mimochodem, pro majitele je to příležitost, jak se sami zapojit do pohybu, shodit přebytečná kila a přiblížit se přírodě.
Mohlo by vás zajímat toto
V našem katalogu najdete také krmivo Bosch pro dospělé kočky s drůbeží
V našem katalogu máme také pronature holistic s krůtím
Náš obchod nabízí také krmivo pro psy Bosch s jehněčím masem.
Nabízíme také britské krmivo pro psy Carnilove
Naše webová stránka také představuje stále čistý výplň s vůní mořského vánku
Téma venčení domácích koček venku stále vyvolává mnoho pochybností a debat. Majitelé koček se většinou dělí na dvě skupiny – nadšence do pojetí kočky jako tvora především svobodného a tedy vycházejícího do přírody, kdy se mu zachce, a odhodlaných odpůrců.
Budete překvapeni, že obě skupiny mají pravdu, ale behavioristé důrazně nedoporučují pouštět domácí mazlíčky ven bez řádného dohledu.
Domácí nebo divoká kočka?
Lidé, kteří se domnívají, že by kočka v bytě měla mít možnost jít kdykoliv ven, často uvádějí tvrzení, že kočka jako taková je svobodný tvor, kterému se v interiéru nedaří. Ale tady máme co do činění se škodlivou záměnou pojmů.
Pojďme se rozhodnout. Kočka domácí neboli felis catus není divoké zvíře. Podle definice je felis catus „domestikovaný druh savce“. Předchůdce Felis catus byl domestikován asi před 10 tisíci lety. Domestikace zase znamená, že dlouhodobá komunikace s člověkem ovlivnila proměnu morfologických, fyziologických a mentálních vlastností kočky. Proto už není divoké zvíře.
Jackson Galaxy v My Cat uvádí genetické změny spojené s chováním koček a fyzickými vlastnostmi, které se vyvinuly prostřednictvím domestikace.
Patří sem:
- lepší schopnost vytvářet vzpomínky,
- lepší schopnost vidět souvislost mezi stimulem a odměnou,
- pomalejší nástup strachu (domácí kočka je pomalejší v zahájení reakce bojuj nebo uteč)
- menší velikost hlavy,
- kratší čelist
- menší mozek,
- delší střeva.
Všechny tyto změny naznačují, že kočku domácí nelze považovat za přímou kopii jejího divokého předka.
Kočka domácí nepotřebuje svobodu, chápanou jako obrovské území mimo byt. Také nemusí zůstat bez svého opatrovníka. Pro spokojený život nepotřebuje kočka domácí sedět hodiny venku, ani chodit na záchod venku, jak si někteří lidé myslí.
Co potřebuje kočka domácí?
Kočka domácí, jako každý jiný mazlíček, potřebuje především potravu, bezpečí, péči, tedy takové životní podmínky, aby dokázala uspokojit své potřeby. A takové podmínky lze snadno zorganizovat i v malém bytě.
Každý majitel kočky by měl znát seznam základních potřeb tohoto druhu. Jejich spokojenost udělá zvíře zdravé a šťastné. Potřeby kočky lze rozdělit do několika hlavních skupin, ale není třeba chodit ven:
- potřeba jídla;
- potřeba přístupu k čerstvé vodě;
- potřeba spánku a odpočinku;
- lov (hra);
- potřeba studovat území;
- potřeba léčby;
- bezpečnostní.
Potřeba objevovat, stejně jako potřeba hrát si a lovit, jsou hlavní důvody, proč lidé pouštějí své kočky ven. „No, doma se nudí,“ slyší behaviorista často. Ale vypustit kočku domácí do volné přírody bez dozoru je velmi nebezpečné.
Domácí kočky vypuštěné venku se často stávají obětí predátorů, ztratí cestu domů, náhodně se ocitnou někde zavřené nebo záměrně chycené do pasti, někdy se jich ujmou jiní hodní lidé, kteří z lítosti chtějí pomoci tulákovi, který se objeví na jejich verandě. Své dítě bychom takhle nevystavili riziku, tak proč bychom ohrožovali naši kočku?
Jak můžete své kočce pomoci uspokojit její potřebu zkoumat?
Potřebu kočky zkoumat prostředí můžeme úspěšně uspokojit doma. Vše, co musíme udělat, je poskytnout naší kočce několik vysoko zavěšených polic nebo horních „pater“ polic nebo nábytkových stěn. Kočce je jedno, jestli vyleze na strom nebo na škrabadlo speciálně pro ni připravené. Naštěstí je v dnešní době přístup k hotovému nebo prefabrikovanému kočičímu nábytku snazší než kdykoli předtím.
Pokud vaše kočka ráda žvýká trávu, můžete jí doma nějakou zasadit. Pokud chceme, aby zvíře mohlo ptáčky pozorovat, můžeme na balkon nainstalovat krmítko pro ptáčky. Tím, že vaší kočce poskytneme lepenkové krabice na hraní a čas od času změníme jejich konfiguraci, zajistíme, že se náš mazlíček nikdy nebude nudit.
Také kočka nepotřebuje velkou plochu. Jednopokojový byt lze výrazně „zvětšit“ instalací několika polic, mostů nebo schůdků na stěny. Tato „kočičí dálnice“ bude mít pro našeho mazlíčka mnohem větší význam než malá podlahová plocha.
Co když ještě venčíš kočku?
Pokud jste stále pevně přesvědčeni, že by kočka měla stále chodit ven, udělejte to moudře! První způsob, jak to udělat, je vzít kočku na procházku na vodítku. Některé kočky se na tuto činnost dobře adaptují a velmi ji milují. Mějte však na paměti, že venčení kočky není totéž jako venčení psa. Pokud vás pes může následovat, kočka bude chodit, kam chce, a vaším úkolem je ji následovat.
Telegraph dříve uvedl, že různé kočky se k lidem chovají odlišně. Někteří si celý život udržují odstup, zatímco jiní opravdu chtějí, abyste je neustále drželi v náručí. Totéž platí pro spánek. Jsou mazlíčci, kteří spokojeně spí se svým majitelem, a jsou tací, kteří si k nim nikdy ani nelehnou. Proč se tohle děje?
