Náš předplatitel ve skupině Odnoklassniki se zeptal, jak zastavit kousání štěněte.
Zde je to, co napsala:
“Ahoj! Pomozte radou. V rodině máme štěně, nyní má 3 měsíce (když ho přinesli, bylo mu 1,5 měsíce). Faktem je, že štěně neustále kouše. Štěně je velké, váží 15 kg. Kříženec salašnického psa a Alabaie. Velmi hravá, plná energie. Neustále útočí jak na nás, tak na kočky. Ničemu nerozumí, ale prostě potřebuje kousnout. Nedá se s ním chodit, musí někam utíkat a cestou se znovu snaží kousnout. Rozumí pouze slovům přijď, sedni a přines. Máme ho moc rádi, ale nevíme, jak mu zabránit v kousání, zkusili jsme všechno. Když se moc rozzlobí, schováme se na pohovce, ale už tam leze. Všichni jsme byli pokousáni, co máme dělat?”
Zkusme pomoci radou. Velké štěně se může stát velkým problémem, pokud promeškáte okamžik, kdy může a má být vychováno. Ale štěně, stejně jako dítě, potřebuje vychovat. Navíc je potřeba začít, jakmile štěně překročí práh svého nového domova. Pokud ten okamžik prošvihnete v raném věku, stane se to samé jako s těžkými dětmi – vyroste neovladatelný pitomec. Řekněme hned, že budete muset být trpěliví. Bez trpělivosti nic nepůjde.
Štěně, ať už je jakkoli milé, je především dravec, který respektuje zákon smečky. V domě musí být vůdce (pán), kterého bude poslouchat a respektovat. Ve smečce je také hierarchie. Silnější a autoritativnější členové smečky ve volné přírodě nevylézají na pohovku a neschovávají se. Bojují, aby štěně pochopilo, že to není dobré.
Obecně je mnohem jednodušší naučit mazlíčka dělat něco na povel, než to nedělat. V tomto ohledu „Fu“ nebo „Ne“ nejsou nejjednodušší příkazy, které se lze naučit. V ideálním případě by se štěně mělo nejprve naučit reagovat na své jméno a povel „Pojď“. Tak se naučí důvěřovat svému majiteli. Když je situace beznadějná a štěně terorizuje rodinu svým kousáním, můžete se naučit „Fu“. Pokud ale chcete učit další povely, tak až poté, co se mazlíček naučí tento. Jinak štěně, stejně jako dítě, skončí s kaší z přemíry informací.
Jak je školení strukturováno
První věc, kterou musíte udělat, je pokusit se vyhnout situacím, kdy může být vyžadován příkaz „Fu“ nebo „Ne“ (učte buď tak nebo tak, podle toho, co preferujete). Při hrách se snažte nenechat štěně rozdivočit do takové míry, že už ho nelze zastavit: hraje si, kouše, bezdůvodně žvatlá atd.
Pes by si neměl hrát s rukama člověka. Nástrojem pro hru (například držení hračky nebo míče) mohou být ruce, ale v žádném případě hračka samotná, kterou lze kousnout.
Další důležitý bod, příkaz „Fu“ / „Ne“, tak či onak, je založen na zákazu a dokonce i trestu. Zde je důležité nezacházet příliš daleko, jinak můžete zlomit psychiku štěněte. Bez ohledu na to, jak moc se štěně chová špatně, nemůžete ho příliš udeřit. Štěně může být potrestáno stejně jako jeho matka. Představte si, že vaše ruka je psí tlama. Vezměte štěně v oblasti krku, hlavy, kohoutku a prudce stiskněte prsty. To by se mělo opakovat vždy, když štěně začne kousat. Pokud je štěně aktivní a neodpovídá síle, budete muset použít „kousnutí“ tvrději. V útlém věku štěňata velmi rychle pochopí význam povelu. Pokud jste udělali vše správně, stačí 3-5 takových „kousnutí“. Štěně to chápe jako trest čistě z instinktu. Nezapomeňte štěně chválit poté, co splní váš požadavek.
Proces učení příkazu
Hrajete si se štěnětem a ono si začne kousat ruce nebo začne dělat něco zakázaného. Nejprve musíte říct povel „Fu“ / „Ne“ a po 1 sekundě „kousnout“ psa. Správné chování může být odměněno pochvalou „Výborně“, „dobře“ a udělením pamlsku (například granulí).
Důležitým faktorem
Povel „Fu“ / „Ne“ lépe pochopí štěňata a dokonce i trénovaní psi, když právě začali dělat zakázanou akci, a pak přijde „Fu“. Pokud se však po dlouhou dobu zabývali „nelegálními“ věcmi, majitel okamžitě neviděl triky a „Uf“ následovalo až po chvíli po spáchání činu – to je zbytečné. Pes nechápe, co po něm chtějí. Proč najednou “Uf”, když předtím hodinu vykuchal polštář.
Venkovní trénink
Povel „Fu“ / „Ne“ je lepší začít učit v jednoduchých podmínkách, tedy doma, kde je méně rozptýlení a pokušení. Venkovní trénink je „pokročilejší“ možností. Pojďme si říct, jak se to děje. Štěně by mělo být na „prověšeném“ krátkém vodítku (ne utaženém a ne příliš dlouhém, když je zvíře obtížně ovladatelné). Návnady, jako jsou kousky jídla, si můžete připravit předem a umístit je podél vycházkové trasy. Vy a štěně nechodíte příliš rychle. Štěně sáhlo po ležící návnadě (například kousku masa nebo jídla) – “Fuj.” Můžete zatáhnout za vodítko. Nejprve hlasový povel -> poté vodítko. Pokud štěně reaguje na hlas, není třeba vodítko tahat. Štěněti můžete dát odměnu v podobě kousku žrádla.
Předpokládá se, že je absolutně zakázáno odměňovat tým „Fu“. V tomto případě ale štěně neodměňujeme za povel „Fu“, ale za to, že zareagovalo a přešlo na hlas majitele. Povzbuzení a pochvala jsou důležitými prvky učení, takže by neměly chybět.
Během jedné tréninkové procházky by povel „Fu“ neměl zaznít více než 5krát (jinak se štěně unaví). Interval mezi „Fu“ týmy je 10-15 minut.
Během tréninku byste na svého mazlíčka neměli štěkat ani křičet. On studuje! Pokud štěně nereaguje, můžete ho „kousnout“ rukou, jak jsme psali výše. Můžete štěkat poté, co štěně zvládne „Fu“, a to pouze ve výjimečných situacích. Například psovi již jednou hlasitě řekli „Uf“, ale nadále dělá něco zcela zakázaného.
Příkaz „Fu“ je úplný zákaz. Ze série nápisů na elektrickém panelu: “Nezasahuj – zabije tě to!” Nikdy byste neměli používat „Fuj“ / „Ne“, pokud je vhodný jiný, méně drsný příkaz.
Když se mazlíček naučí příkaz “Fu!” na trase si to můžete ztížit. Totiž: cvičit na jiné trase, na frekventovaných místech, na procházkách, kde jsou jiná zvířata. Nejprve se příkaz „Fu“ naučí doma, pak na krátkém vodítku (protože mazlíček chápe, že pokud se pokazí, majitel je poblíž a vidí vše), pak na dlouhém vodítku a teprve poté – bez vodítka vůbec.
Příkaz „Fu“ je považován za naučený, když mazlíček zastaví jakoukoli akci na tento příkaz.
Doporučení
Domácí vzdělávání je dobré. Pokud je ale možnost a ve městě jsou kynologické kurzy pro pejskaře, je lepší se jich zúčastnit. Tak, aby se instruktor podíval na štěně, jeho temperament, vztah k majiteli a navrhl, jak nejlépe cvičit, ukázal techniky naživo. Je důležité, aby štěně umělo všechny základní povely. Zvláště pokud se jedná o velké nebo bojové plemeno. Jde především o bezpečnost členů domácnosti a dalších.
Pole ( [RANK] => 142 [~RANK] => 142 [ID] => 40242 [~ID] => 40242 [DETAIL_PAGE_URL] => /about/articles/nuzno_li_passchesivat_koshku/ [~DETAIL_PAGE_URL] => /about /nuzno_li_passchesivat_koshku/ [LANG_DIR] => / [~LANG_DIR] => / [ACTIVE_FROM_X] => 2020-11-20 00:00:00 [~ACTIVE_FROM_X] => 2020-11-20 00:00] => 00. 11. 20 [~ACTIVE_FROM] => 2020. 11. 20 [KÓD] => nuzno_li_passchesivat_koshku [~KÓD] => nuzno_li_passchesivat_koshku [EXTERNAL_ID] => 2020 [ID_40242 [~SECTION] = SECN40242 [~EXTION_TER21] ~IBLOCK_SECTION_ID] => [IBLOCK_TYPE_ID] => obsah [~IBLOCK_TYPE_ID] => obsah [IBLOCK_ID] => 21 [~IBLOCK_ID] => 2 [IBLOCK_CODE] => články [~IBLOCK_CODE] => články [IBLOCK_EXTERNAL_ID] => [ ~IBLOCK_EXTERNAL_ID] => [LID] => s2 [~LID] => sXNUMX )
Pole ( [RANK] => 143 [~RANK] => 143 [ID] => 40241 [~ID] => 40241 [DETAIL_PAGE_URL] => /about/articles/kak_otuchit_shenka_kusatsa/ [~DETAIL_PAGE_URL] => /about/articles /kak_otuchit_shenka_kusatsa/ [LANG_DIR] => / [~LANG_DIR] => / [ACTIVE_FROM_X] => 2020-11-15 00:00:00 [~ACTIVE_FROM_X] => 2020-11-15 00:00] => 00. 11. 15 [~ACTIVE_FROM] => 2020. 11. 15 [KÓD] => kak_otuchit_shenka_kusatsa [~KÓD] => kak_otuchit_shenka_kusatsa [EXTERNAL_ID] => 2020 [ID_40241 SECTION] [~EXTER40241] = 21 [~EXTER21_ID] =EXTER2 ~IBLOCK_SECTION_ID] => [IBLOCK_TYPE_ID] => obsah [~IBLOCK_TYPE_ID] => obsah [IBLOCK_ID] => 2 [~IBLOCK_ID] => XNUMX [IBLOCK_CODE] => články [~IBLOCK_CODE] => články [IBLOCK_EXTERNAL_ID] => [ ~IBLOCK_EXTERNAL_ID] => [LID] => sXNUMX [~LID] => sXNUMX )
Pole ( [RANK] => 144 [~RANK] => 144 [ID] => 40240 [~ID] => 40240 [DETAIL_PAGE_URL] => /about/articles/serval/ [~DETAIL_PAGE_URL] => /about/articles /serval/ [LANG_DIR] => / [~LANG_DIR] => / [ACTIVE_FROM_X] => 2020-11-05 00:00:00 [~ACTIVE_FROM_X] => 2020-11-05 00:00:00 [ACTIVE_FROM] => 11/05/2020 [~ACTIVE_FROM] => 11/05/2020 [CODE] => serval [~CODE] => serval [EXTERNAL_ID] => 40240 [~EXTERNAL_ID] => 40240 [IBLOCK_SECTION_ID] => ~IBLOCK_SECTION_ID] => [IBLOCK_TYPE_ID] => obsah [~IBLOCK_TYPE_ID] => obsah [IBLOCK_ID] => 21 [~IBLOCK_ID] => 21 [IBLOCK_CODE] => články [~IBLOCK_CODE] => články [IBLOCK_EXTERNAL_ID] => [ ~IBLOCK_EXTERNAL_ID] => [LID] => s2 [~LID] => s2 )
Většinu majitelů vůbec nebaví, když jim pes při hře kouše do rukou nebo se chytá za oblečení. A čelisti dospělého psa mohou způsobit mnohem větší potíže než kousnutí štěnětem. Navíc se s tímto problémem v dospělosti psa hůře vyrovnává, a to i proto, že vzhledem k jeho velikosti je mnohem obtížnější jej ovládat.
Foto: google
Dospělí psi, kteří nebyli ve štěněcím věku naučeni k pečlivému používání zubů, zpravidla při hře bolestivě koušou.
Jsou hrací kousnutí dospělým psem agresí?
Používání zubů je v podstatě normální, druhově typické chování psa, protože zuby jsou jedním ze způsobů, jak prozkoumat tento svět. Je důležité, aby kousnutí nezranilo člověka ani nezpůsobovalo bolest. Hraní kousnutí, ani silné, není projevem agrese. Někteří psi ale koušou ze strachu. A není vždy snadné rozlišit mezi kousáním a kousáním, které předznamenává projevy agresivního chování.
Hraní kousnutí je ve většině případů doprovázeno řečí psího těla naznačující relaxaci. Možná nakrčí nos, ale její obličejové svaly nebudou vypadat napjatě. Hrací kousnutí obvykle není tak bolestivé jako agresivní kousnutí. Pes, který projevuje agresi, působí napjatě a útočí ostře a rychle.
Pokud máte podezření, že váš pes projevuje agresi, nejlepší, co můžete udělat, je poradit se s kompetentním odborníkem.
Foto: google
Jak naučit psa, aby při hře kousání nadměrně nepoužíval?
Psi tráví spoustu času hraním, žvýkáním a zkoumáním různých předmětů. A samozřejmě si rádi hrají s lidmi. Štěňata nám žvýkají prsty a chytají za nohy – zkoumají lidské tělo pomocí tlamy a zubů, protože nemají ruce. Toto chování se může zdát roztomilé, když jsou štěněti dva měsíce, ale pokud jsou psovi dva nebo tři roky a je také velký, už to nemusí být vtipné.
Proto je důležité naučit svého psa používat zuby opatrně, když si s vámi hraje. Existuje několik způsobů, jak naučit štěně ovládat sílu svého hracího skusu. Vycházejí z toho, že psovi ukážeme, že naše kůže je velmi citlivá, a při hře je potřeba se chovat opatrně. Mimochodem, když psa naučíte při hře jemně kousat, nebude kousat silně, i když nastane kritická situace – například se příliš lekne.
Štěňata se často učí ovládat svou sílu kousnutí hraním s jinými štěňaty. Pokud sledujete skupinu psů hrajících si, pravděpodobně uvidíte pronásledování, útočení a boj. A čas od času (ne tak zřídka) se ve hře psi chytnou zuby. Někdy hodně. „Oběť“ v tomto případě zpravidla zakňučí a zastaví hru – negativní trest v akci! „Pachatel“ v tuto chvíli nejčastěji uskočí a také se na vteřinu zastaví. Hra se však brzy obnoví. Tímto způsobem se psi učí ovládat sílu svého kousnutí při vzájemné interakci. A pokud se to psi mohou naučit vzájemnou interakcí, pak se mohou naučit hraním s člověkem.
Není tedy nutné zcela zakazovat kousání, ale pokud vás pes při hře bolestivě kousne do ruky, okamžitě ostře vykřikněte a přestaňte hrát. To by mělo povzbudit vašeho psa, aby vás přestal kousat. Pokud nepomohou vykřičníky, můžete říct značku nesprávného chování (například „Ne!“) přísným hlasem. Chvalte svého psa, pokud vás přestane kousat nebo vám začne olizovat ruku. Poté pokračujte ve hře. Pamatujte však, že byste neměli dopustit, aby byl váš pes přehnaně vzrušený, když už není schopen se ovládat.
Pokud značka kvílení a špatného chování nefunguje, lze použít časový limit. Pokud vás váš pes při hře silně kousne, křičte a ignorujte ho po dobu 10 až 20 sekund. Pokud na vás bude nadále útočit, můžete ji na stejných 10 – 20 sekund poslat do jiné místnosti nebo sami opustit místnost.
Je důležité ukázat, že silná sousta, dokonce i ve hře, vedou ke konci zábavy, ale zdvořilá hra má právo na život. Poté se vraťte ke psovi a pokračujte ve hře.
Foto: google
Jak naučit psa nekousat ve hře?
Matthew Bershadker, prezident ASPCA, navrhuje způsoby, jak naučit psa, aby vůbec nekousal lidi, a to ani ve hře:
- Přepněte svého psa na žvýkací hračku nebo pamlsek, když se vás snaží chytit svými zuby.
- Psi často chytají lidi za ruce, když je škrábou nebo mazlí. Pokud se váš pes takto chová, dávejte mu při hlazení nebo drbání malé kousky pamlsků z vaší druhé ruky. To pomůže vašemu psovi zvyknout si nechytat lidi za ruce, když se ho dotknou.
- Podporujte bezkontaktní formy hry, jako je přetahování lanem, spíše než hand-to-hand wrestling. Nedovolte však přebuzení, když pes, který se zapomněl, začne chytat ruce místo hraček – přestaňte hrát dříve.
- Naučte svého psa ovládat impulsy pomocí vhodných her a cvičení.
- Hračky otáčejte, aby se s nimi váš pes nenudil, a místo hraní s vašimi rukama nebo oblečením mu nabídněte hračky a pamlsky, které může žvýkat.
- Dejte svému psovi možnost hrát si s jinými přátelskými a očkovanými psy. To pomůže uvolnit energii a váš mazlíček nebude cítit potřebu si s vámi hrát hrubě.
- Udělejte ostrý výkřik – tím se pes s největší pravděpodobností zastaví. Pokud to nefunguje, použijte time-out, jakmile se zuby psa dotknou vaší kůže.
- Neprovokujte svého psa ke hře tím, že mu budete mávat rukama před nosem. Tím vlastně vyprovokujete psa, aby vás kousl.
- Vůbec nebraňte svému psovi, aby si s vámi hrál. Hra je způsob, jak vybudovat důvěryhodný a blízký vztah se svým mazlíčkem. Důležité je naučit svého čtyřnohého kamaráda, jak správně hrát, a už vůbec ho od hraní neodnaučovat.
- Neodtahujte ruku, když vás pes chytne svými zuby. Zdá se, že tyto pohyby povzbuzují ke hře a s největší pravděpodobností způsobí, že pes vyskočí dopředu, aby chytil „unikající kořist“.
- Pokud při hře poplácáte psa, vyprovokujete ho k silnějšímu kousnutí. Fyzické tresty mohou také vyvolat kousání a dokonce i skutečnou agresi. Při komunikaci se svým mazlíčkem byste takové metody neměli používat.