Chcete-li získat bojového psa v Německu, budete muset splnit mnoho přísných požadavků. A některá plemena jsou dokonce zákonem zakázána. O zvláštnostech vlastnictví bojových psů v Německu.
Rusko plánuje změnit pravidla pro držení a registraci potenciálně nebezpečných zvířat doma, včetně bojových psů. Odpovídající novely zákona „o veterinárním lékařství“ byly Státní dumě předloženy koncem května Výborem pro ekologii a ochranu životního prostředí. Pokud bude návrh zákona schválen, bude v Rusku vytvořen a schválen seznam „potenciálně nebezpečných psích plemen“. Majitelé takových zvířat budou muset své mazlíčky přihlásit. Pravda, návrh zákona nepočítá s žádným omezením držení takových psů, kromě venčení v náhubku a na vodítku.
Pravidla pro držení bojových psů jsou v Německu mnohem přísnější. Kromě národního zákona mají téměř všechny spolkové země navíc svá vlastní pravidla pro držení těchto psů, schválená zemskými parlamenty. Která plemena jsou považována za bojová? Co by měli vědět jejich majitelé? Liší se v různých spolkových zemích podmínky pro chov takových čtyřnohých mazlíčků? DW se pokusilo podat podrobný přehled a odpovědět na nejdůležitější otázky.
Co je to bojový pes?
Neexistuje žádný oficiální koncept „bojového psa“. Pojem „pes nebezpečného plemene“ je považován za mezinárodně uznávaný. Nicméně, „boj“ obvykle odkazuje na plemena psů používaná v psích zápasech na konci 18. století a na začátku 19. století.
Aby byly souboje krvavější a efektnější, začali majitelé zvířat účastnících se bojů křížit buldoky s teriéry. V důsledku toho byla vyvinuta fyzicky silnější, agresivní a na bolest necitlivá plemena. Dnes jsou psi, kteří jsou v Německu považováni za nebezpečná, ta plemena, která s větší pravděpodobností útočí na člověka nebo se o něm věří, že jsou schopna napadnout člověka.
Jací psi jsou v Německu považováni za bojové psy?
V Německu platí celostátní zákon o přepravě a omezení dovozu psů. V souladu s ní je zakázáno dovážet do Německa pitbulteriéry, stafordšírské teriéry, americké stafordšírské teriéry, bulteriéry a smíšená plemena těchto plemen. Těm, kteří tento zákon poruší, hrozí sankce od vysokých pokut až po odnětí svobody. Výjimky jsou povoleny v případech, kdy majitel zvířete prokáže, že vlastnictví tohoto konkrétního psa je diktováno naléhavou potřebou – například pokud psi slouží jako průvodci nebo záchranáři. K držení takového psa je navíc potřeba povolení vydané policií.
Pokud jde o ostatní psy uznané za nebezpečné, každá spolková země má svůj vlastní zákon o jejich dovozu a podmínkách zadržení. Seznam nebezpečných plemen se také liší v závislosti na spolkové zemi. Ve většině případů zahrnuje také stafordšírské teriéry, stafordšírské bulteriéry, pitbully, bulteriéry a směsi těchto plemen. Jsou ale země, kde se za bojová považuje mnohem více plemen, například v Bavorsku jich je devatenáct.
Kromě toho je v některých zemích seznam rozdělen do dvou kategorií: plemena zařazená do první kategorie jsou považována za nebezpečná a plemena zařazená do druhé za potenciálně nebezpečná. Povolení k držení psů spadajících do první kategorie se vydává pouze výjimečně – na základě dokladu o naléhavé potřebě a potvrzení o způsobilosti majitele, které vydává policie. Plemena zařazená do druhé kategorie lze chovat, ale pouze při splnění řady podmínek a omezení.
Například v Braniborsku a Hamburku do druhé kategorie patří rotvajleři, mastino Neapolitanos a mastifové, v Bavorsku – Cane Corso, Argentinské a Bordeauxské dogy a američtí buldoci. V Berlíně, Brémách, Hesensku, Sasku a některých dalších státech není rozdělení do kategorií. V Durynsku, Dolním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku nejsou žádné seznamy bojových psů. V těchto spolkových zemích není důvodem pro prohlášení psa nebezpečného jeho příslušnost k určitému plemeni, ale projev projevů zvýšené agresivity konkrétního zvířete.
Jaké doklady jsou nutné k držení bojového psa?
Majitel psa zařazeného jako nebezpečné plemeno musí mít doklad potvrzující jeho způsobilost k zacházení se svým mazlíčkem, tzv. „průkaz venčení psů“ (Sachkundenachweis nebo Hundeführerschein). Kromě toho je nutné uzavřít speciální pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jiným (Haftpflichtversicherung) a přihlásit zvíře ve státním centru evidence psů.
Za vlastnictví bojových psů se vybírá zvýšená daň, jejíž výše se liší nejen v rámci republiky, ale i v rámci jedné spolkové země. Například v Düsseldorfu, který se nachází ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, je daň za obyčejného psa 96 eur ročně a za bojového psa – 600 eur ročně. V Dortmundu, který se nachází ve stejné spolkové zemi, je roční daň za obyčejného psa 156 eur, za bojového psa – 468 eur.
Psi nebezpečných plemen musí být venčeni pouze na vodítku a s náhubkem, zvíře musí být kastrováno nebo sterilizováno, nelze s ním navštěvovat veřejné akce ani přeplněná místa. Majitel psa navíc musí být plnoletý. Pokuty za nedodržení pravidel údržby jsou velmi přísné – až 10 tisíc eur.
Práva venčení psů – co je to?
Osvědčení o způsobilosti nebo orgán pro venčení psů je dokument, který potvrzuje, že majitel má dovednosti a schopnosti požadované k vlastnictví psa. Abyste získali takovou „kůru“, musíte složit zkoušku sestávající ze dvou částí: teoretické a praktické.
V první musíte odpovědět na řadu otázek s více odpověďmi, ve druhé musí majitel ukázat, že si se psem dokáže poradit ve všech situacích a nepředstavuje nebezpečí pro ostatní. Zkoušku skládají speciálně vyškolení instruktoři u policie nebo kynologických klubů, trvá zhruba hodinu a stojí od 60 do 130 eur.
Co je test chování psa?
Pro získání povolení vlastnit psa nebezpečného plemene musí jeho majitel kromě průkazu způsobilosti absolvovat se svým miláčkem zkoušku z chování psa (Wesenstest). Zkouška se skládá ze tří částí, v každé z nich speciálně vyškolení psovodi sledují chování zvířete v různých stresových situacích. Rozhodující je poslušnost psa.
Kontroluje se reakce zvířete na pohled do očí, křik cizího člověka, setkání s člověkem v opilosti, běžcem, cyklistou, jedoucím kočárkem nebo jiným psem. Pro složení této zkoušky nesmí pes vykazovat sebemenší známky agrese. V tomto případě je majiteli zvířete vydáno osvědčení o tom, že jeho mazlíček nepředstavuje nebezpečí pro ostatní.
V opačném případě je na trenérovi nebo veterináři, aby rozhodl, zda je pes vhodný pro další výcvik, zda by měl podstoupit speciální „terapii“ nebo by měl být zadržen. Test je nutné absolvovat každé dva roky a cena se liší v závislosti na regionu.
Játrová klobásová zmrzlina pro psy
Chcete-li zobrazit toto video, povolte JavaScript a zvažte upgrade na webový prohlížeč, který podporuje video HTML5