Němečtí lesníci jsou zaujati novým koníčkem pro milovníky přírody – hledáním paroží, které shodil jelen lesní. proč je to špatné?
Většina obyvatel Německa ze zřejmých důvodů nic neví o „černomořské pobočce Arbatovské kanceláře pro nákup rohů a kopyt“. V Německu se věc ještě nedostala do kopyta, ale zájem o rohy zde roste, což už vzbuzuje vážné obavy. Němečtí lesníci. V tomto případě mluvíme o paroží, které samci jelena lesního (Rothirsch, Edelhirsch) shazují v zimě po skončení období páření. Hledání těchto rohů se mezi některými milovníky původní přírody stalo jakýmsi módním trendem – ne kvůli vlastnímu zájmu, ale pouze pro zdobení domácího interiéru.
Jeleni jsou typickými obyvateli německých lesů. Historici předpokládají, že dříve zde převažovali evropští srnci (Europäisches Reh). Jeleni nebo parohy jsou k vidění například na velkém státním znaku Bádenska-Württemberska nebo na znaku württemberské společnosti Porsche.
Nyní je v Německu asi 240 tisíc jelenů – králů lesa, jak se jim říká. Myslivci ročně zastřelí asi 70 tisíc jedinců. Srnčí zvěře je uloveno 15x více – více než milion.
Jeleni nejsou ohroženi. Naopak v mnoha regionech je populace kontrolována myslivci v souladu s legislativními požadavky, které výrazně omezují jejich stanoviště – v průměru jen každý čtvrtý hektar území republiky. V Bádensku-Württembersku jsou jim přidělena pouhá čtyři procenta území. V sousedním Bavorsku je to 14 procent. Pokud myslivci, kteří si pronajímají pozemky, umožní těmto jelenům rozšíření mimo povolená území (Rotwildbezirk), hrozí jim pokuty.
Ochrana přírody a ekonomický přínos
Omezování stanovišť jelena lesního v Německu začalo v 1950. letech minulého století s cílem zvýšit efektivitu využívání lesních zdrojů. Jinými slovy zabránit tomu, aby jeleni poškozovali stromy. Každé dospělé zvíře potřebuje až 20 kilogramů krmiva denně. Dvě třetiny pocházejí z různých bylin, jedna třetina z kůry, listů a jehličí. Jeleni jedí také žaludy, kaštany, bobule, různé ořechy a semena. V Německu bylo třeba hledat kompromis mezi ekonomickými zájmy vlastníků lesů, zájmy myslivců a ochranou tohoto druhu. Nyní je v Německu jen pět nebo šest jelenů na deset kilometrů čtverečních. V průměru zde na stejném území žije asi 2300 lidí.
Některé severoněmecké státy nedávno změnily svou politiku v této otázce zrušením omezení. Jelen je nyní všude v lesích Meklenburska-Předního Pomořanska, Dolního Saska, Braniborska, Saska a Saska-Anhaltska. Zde jsou tito živočichové opět považováni za nedílnou součást kulturní krajiny a hodlají hledat další způsoby kontroly populace a udržení ekologické rovnováhy.
Neznalost zákona neomlouvá
Ale vraťme se ke sbírání shozených parohů. Počet „lovců“ pro takové trofeje je tak velký, že lesníci v Bádensko-Württemberské přírodní rezervaci Schönbuch u Tübingenu byli nuceni prostřednictvím tisku upozornit obyvatele regionu na skutečnost, že sběr paroží je pytláctví, a nikoli neškodný koníček. Pokuta – od 100 eur a výše.
Rohy – rohy. Lesníky spíš trápí jiný problém. Jeleni je často shazují do svých odpočívadel – odlehlých koutů lesa, kde se lidé obvykle nezatoulají. Zvířata vyrušená „lovci“ za bílého dne prchají, zažívají velký stres a pak jsou nucena dodatečný energetický výdej nějak kompenzovat. Protože zima je období hladu, musí jíst více kůry a jíst vrcholky mladých stromků. Poškozené stromy začínají onemocnět, stávají se náchylnými k houbovým chorobám, ztrácejí odolnost a podobně. Škody jsou způsobeny nejen přírodě, ale i lesnímu hospodářství, jakož i těmto zvířatům samotným, protože je nutná další kontrola jejich populace.
Lesníci vytrvale nabádají milovníky rekreace v přírodě při procházkách, aby neopouštěli lesní cesty a stezky upravené speciálně pro ně. Co dalšího potřebujete vědět, když se vydáte do německého lesa, vám prozradíme příště.
Viz též:
Jelen v Německu
Jelen (Cervus elaphus) je unikátní savec, který se objevil ve střední Asii asi před milionem let. Jelen lesní se později rozšířil po celé Eurasii, severní Africe a Severní Americe. Tato majestátní zvířata žijí ve stepích, lesích, horách a dokonce i v pouštích. Jeleni se snadno přizpůsobují různým životním podmínkám – lze je nalézt i v Argentině, Chile, Austrálii a na Novém Zélandu.
Na světě je známo 20 druhů jelena lesního. V Litvě můžete najít jelena obecného, který patří do poddruhu hippelaphus. V Evropě žije asi 1 milion jelenů a jen ve Spojeném království je asi 270 tisíc těchto zvířat. Jedná se o největší skupinu jelenů lesních. V Litvě, Lotyšsku a Estonsku žije asi 20 tisíc jelenů.
Jelen lesní byl poprvé zaznamenán v Litvě v roce 1934 v lese Žagare. A v roce 1969 je začali odchytávat a přemisťovat do nových lesních oblastí.
Jelen lesní je králem lesů s parožím výjimečné krásy. Snem každého lovce je tedy ulovit toto zvíře s trofejním parožím. V září začne řvát dospělý býk a zvát soupeře na souboj, takže v noci jsou takové výjimečné zvuky slyšet hodně daleko. Lov jelena je nákladná a časově náročná činnost, jejíž vlastnosti však nikdo nepřekoná. Myslivecké kroužky mohou každý rok vzít jen několik těchto krásných zvířat. Musí však být zralé, trofejní nebo zraněné a nemocné (pouze lovci-chovatelé mají právo lovit ty druhé). Lov samce jelena je možný od 15. srpna do 31. ledna (pouze pro chovatele myslivce), samice a telata – od 1. října do 31. ledna. V Litvě začal lov jelena lesního v roce 1971.
Důležitým ukazatelem je velikost paroží jelena lesního. Čím jsou větší a výraznější, tím je zvíře ve stádě dospělejší a důležitější. Dospělý jelen shazuje parohy koncem února a o týden později mu začínají růst nové. Mladí jeleni shazují parohy v dubnu.
Metody lovu
Během posledních desetiletí se kultura lovu v Litvě změnila, a to je velmi potěšující. Zahraniční myslivci přijíždějící do naší země propagovali lovecké rituály – například lovecký roh oznamující zahájení honu – tradice německých myslivců. Navíc často loví nejen pro maso, ale i pro trofeje, příjemnou komunikaci a pobyt na čerstvém vzduchu, v krásné přírodě.
Metody lovu jsou následující:
– Lov z přiblížení – k lovené zvěři se přistupuje co nejtišeji a pomocí loveckého psa se zvěř vyplaší nebo zastaví. Lov z přiblížení je povolen pouze za denního světla – ne dříve než hodinu a půl před východem slunce a nejpozději hodinu a půl po západu slunce.
– Lov ze zálohy – na lovená zvířata se čeká na speciální lovecké věži nebo na okraji pole. Tento typ lovu probíhá ráno nebo večer.
– Řízený lov se obvykle odehrává během dne. Zvířata, která jsou lovena, posílají k lovcům bijeci s loveckými psy, bez psů, nebo sami lovečtí psi. Lovci čekají v loveckých věžích nebo na území lovených zvířat. Při tomto způsobu lovu není omezen počet myslivců, bijec ani psů. Lov je možný pouze s loveckými psy (musíte mít doklady o jejich původu).
Důležitou roli při každém lovu hraje vedoucí honu – osoba odpovědná za postup lovu, jeho bezpečnost, který dobře zná místo lovu a samozřejmě má nashromážděné značné lovecké zkušenosti a zkušenosti. Vedoucí honu je jmenován radou kroužku a musí mít minimálně 3 roky praxe v kroužku.
lovecké trofeje
Jeleni se dožívají asi 18 let, plně dospívají 6-7 let, za trofejní se považuje paroží zvířat 11-14 letých. Při posuzování kvality jelena je velmi důležitý tvar paroží jelena. Nejvíce ceněné a odměňované jsou mohutné, lesklé a tmavší parohy.
Litevský jelen patří k východoevropskému ekologickému typu a trofeje se udělují takto:
Ze 170 bodů – bronzová medaile;
Ze 190 bodů – stříbrná medaile; Z 210 bodů – zlatá medaile.
