stádo
stádo
rod. p. -a, již u Kotoshikhin 103, ukrajinský. stádo. Půjčování z Chagat., Tat. tabun – totéž, Tur., Krymsko-Tat. tabum „stádo, zástup“, balkar. tabun (Radlov 3, 975, 978); viz Mi. TEL. 2; EW 168; Krelitz 346; Lokoch 52; Gorjajev, ES 156. K podobným formám srov. Ioki, MSFOu 359, 103 a násl.
Synonyma ke slovu “HERD”:
Podívejte se, co je TABUN v jiných slovnících:
STÁDO
stádo nebo společnost koní, jak běžného domácího koně, tak jeho příbuzných, tedy druhů rodu Equus obecně. Divocí koně tvoří T., kteří jsou kraj. Koukni se
STÁDO
STÁDO, -a, m. Stádo koní, ale i jelenů a některých jiných zvířat Chodit ve stádě (v překladu: v neuspořádané skupině, davu; hovorově neschváleno). II adj. stádo, -aya, -och. Koukni se
STÁDO
stádo 1. m. 1) Stádo koní, jelenů, velbloudů a některých jiných kopytníků. 2) převod rozklad Velká – obvykle neorganizovaná – skupina lidí. 2. m. Toxický nervový jed.
STÁDO
stádo m. (rovný a trans.)stádo
STÁDO
stádo Viz stádo. Slovník ruských synonym a výrazů podobných významem – pod. vyd. N. Abramova, M.: Ruské slovníky, 1999. stádo horda, caudlo, propast, propast, jeskyně, legie, pluk, mrak, nespočetné množství, velké množství, obrovské množství, stádo, hejno, škola, temnota, hojnost, stádo, množství, stádo, jed, temnota, temnota, masa, armáda, hodně Slovník ruských synonym. stádo vidět mnoho Slovník synonym ruského jazyka. Praktický průvodce. – M.: ruský jazyk.Z. E. Alexandrova.2011. stádo podstatné jméno 1. • stádo • stádo (o lidech)) 2. • stádo • škola • stádo skupina zvířat stejného druhu, domácích nebo divokých) Slovník ruských synonym. Kontext 5.0 – Informatika.2012. stádo podstatné jméno, počet synonym: 26 • armáda (46) • propast (41) • velký počet (44) • stádo (14) • hojnost (42) • caudlo (21) • škola (31) • legie (25) • mše (96) • množství (88) • nesčetné množství (33) • obrovské množství (33) • jedovatá látka (13) • jeskyně (28) • pluk (30) • horda (26) • propast (48) • stádo (23 ) • hejno (35) • stádo (1) • dav (59) • mrak (29) • tma (57) • tma-tma (38) • hodně (41) • jed (134) Slovník synonym ASIS V.N. Trishin.2013. . Synonyma: armáda, propast, velký počet, stádo, hojnost, caudlo, škola, legie, masa, množství, myriáda, obrovské množství, jedovatá látka, jeskyně, pluk, horda, propast, stádo, hejno, stádo, dav, mrak, temnota , tma, tma, hodně, jed. Koukni se
STÁDO
Stádo je stádo nebo společnost koní, a to jak běžného domácího koně, tak jeho příbuzných, tedy druhů rodu Equus obecně. Divocí koně tvoří T., kteří mají větší soudržnost. Jednota T. je podporována především vůlí samců, kteří své držení samic brání před nároky ostatních samců. U T. dochází k fenoménu protekce a kontroly jednoho jedince ve vztahu k ostatním. Domácí koně (E. caballus) obvykle pasou malé koně.V různých stepních oblastech se jednotliví koně postupně vzdalovali od lidských obydlí, divoceli a vytvořili samostatné rasy, které dostávaly různá jména. V jižních a jihovýchodních stepích. V Rusku se takovým koním říkalo tarpani. V Jižní Americe (v pampách Argentinské republiky) se divokým koním říká cimarrones a jejich koně se někdy skládají z několika tisíc hlav. V Paraguayi žijí T. polodivokí koně – mustangové, o které se obyvatelé téměř nestarají. Každý T. se většinou zdržuje v určité oblasti. Dvou nebo tříletí hřebci jsou kastrováni, jednoho nechávají a svěřují mu obvykle 12-18 klisen, které chrání před ostatními hřebci. Koně patřící ke stejnému T. se nemíchají s ostatními a rychle se poznají. Bylo zjištěno, že koně stejné velikosti nebo barvy si na sebe snadněji zvyknou. Celá vyděšená se celá T. v panice vrhne na útěk a nezastaví se před žádnou překážkou. Ve střední Asii našli cestovatelé i divoké koně. Z dalších druhů rodu Equus si všimneme kulanu (E. hemionus), vyskytujícího se u velkých T. ve stepích střední Asie, od Kaspického moře po Mongolsko a Tibet. T. tyto putují neustále z jedné oblasti do druhé; s nástupem zimy se jednotlivé malé T. spojují ve větší (až 1000 i více hlav) a migrují na zimní pastviny a s nástupem jara začnou migrovat zpět. Na podzim se od T. oddělují mladí (3-4letí) hřebci, kteří sami utíkají do horských stepí, a pak tvoří nového T., přijímající až 20 klisen nebo více. Pokud hřebec zemře, T. se rozplyne. U osla stepního (E. asinus africanus), obyvatele Afriky, z něhož mimochodem osel domácí s největší pravděpodobností pochází, tvoří T. pouze jeden hřebec a 10-15 klisen. Další africké druhy rodu Equus s příčnými tmavými pruhy (E. zebra – zebra, E. burchellii – dhow a E. quagga – quagga) tvoří T. do 100 hlav a více. Je zajímavé, že mezi těmito T. jsou i další zvířata – antilopy, pakoně, buvoli a pštrosi; S největší pravděpodobností má takové soužití za cíl zvýšit ostražitost a opatrnost celého T. M. R.-K. Synonymum pro kolektiv T. se někdy mění podle druhů zvířat a účelu použití; Takže ve vztahu k průmyslovému skotu se T. nahrazuje slovem „stádo“, dojnice a prasata – „stádo“, ve vztahu k ovcím a kozám – „stádo“. V přísném slova smyslu se T. vztahuje na velkou skupinu koní, zahrnující několik škol, to znamená samostatné rodiny, v každé škole nejméně 10-15 hlav. Stávový nebo stádový chov koní je stále velmi využíván v jižních a středoasijských stepích, kde rozlehlost pastvin umožňuje hospodaření podobným primitivním způsobem. V T. stráví stepní kůň celý svůj život, od okamžiku narození až do vstupu do sedla nebo do obojku, a kyrgyzský kůň – až do své smrti, protože po pominutí ekonomických potřeb je kůň znovu vypuštěn do stádo. T. tráví celý rok ve stepi (viz Tebenyovka), ve svém životním stylu si například vytváří vlastní zákony a návyky. ve vztahu k páření, ochraně před sněhovými bouřemi, vlky atd. V kyrgyzských stepích je obvykle jeden ovčák přiřazen ke koním 100-200 hlav a na 600-800 hlav. 3-4 ovčáky, ale pokud musíte koně odhánět daleko od zimoviště, tak se počet ovčáků zvyšuje. T. se skládá z několika škol po 9-30 hlavách a zahrnuje: jednoho hřebce, 8-9 matek a různé druhy hříbat (v Kyrgyzštině se taková škola nazývá tzv. jez). Na jaře se z T. oddělují dvouletí klisničky a čtyřletí hřebci, z různých škol, a z nich se tvoří nová škola; aby si členové nové rodiny na sebe zvykli, jsou drženi v base, a aby se při zahnání této školy do T. nerozprchli mezi staré školy, odkud byli naverbováni. nová škola je na nějakou dobu zahnána do cizího T. V případě páření stáda je příbuzné a rané páření nevyhnutelné, a proto je v umění chovu koní, kde je sledován kvalitativní cíl, odsuzováno. St. „Chov dobytka v oblasti Turgai“ (1895, vyd. regionální st. com.). Ya.P.
STÁDO
ZGRAYA (skupina ptáků, tvorů, ryb atd., kteří se pohybují najednou), HORDY, STÁDO, KRÁLOVNA, Hejno zřídka; JOIN (překl. ryba, ptáci); TECHKA, TECHKA růže. Koukni se
Původní autor: Comrade Bagel Muffin
Originál: The Deep Bridlewood
Velikost: 1807 slov
Povolení k překladu: přijato.
Střih: Nuclear-pony-Jack
Hodnocení: G
Kryt byl vytvořen pomocí neuronové sítě, za což mnohokrát děkujeme Nuclear-pony-Jack
Při procházce vesnicí jednorožců s Izzy si Zipp všimne podivné mýtiny plné nedotčených míčků a dalších hraček. Když se pegas zeptá, Izzy vysvětlí princezně, že čím hlouběji se cestovatel dostane do lesa, tím tajemnějším se les Grivland stává a Zippův den se stává mnohem zajímavějším.
V houštinách Grievelandu se Zipp jednoho krásného dne procházel s Izzy po stezce ve vesnici jednorožců, toto byla třetí návštěva pegase v Grievelandu a poprvé, co tu byla sama, bez svých přátel. Pro pegase to byla vítaná změna v jejím nabitém královském programu. Sluníčko prosvítalo korunami stromů a lesem se neustále proháněl lehký vánek z plání. Vesničané vypadali trochu živěji a otevřeněji než při její první návštěvě, takže se zdálo, že jich teď bylo mnohem víc.
– Ach ne! Jaspere, říkal jsem ti, nekopej ho tak silně,“ vykřiklo jedno z hříbat rozhořčeně na kraji vesnice, čímž přilákalo pozornost svých přátel.
“Promiň, myslel jsem, že by to mohli chytit, opravdu jsem nechtěl ztratit tvůj míč, Myrtle,” řekl Jasper a běžel po okraji vesnice poblíž místa, kde cesta končila. -Nezlobte se, koupím vám a vašim přátelům nový míč.
“A odpusť nám, Myrtle,” omlouvalo se druhé hříbě, “pokoušel jsem se ho chytit, ale v magii ještě nejsem tak dobrý.”
– Hej, co se tady děje? — Zipp přerušil rozhovor a přistoupil k nim zezadu. Princezna se zastavila a studovala scénu před sebou. Před ní, jen pár metrů na kraji lesa, ležel dotyčný míč, ale nejen to, k jejímu překvapení tam byly desítky míčků, draků a dokonce i pár neporušených kol. – Uh, je to ta samá “ztracená” koule, která způsobila, že se nad vámi shromáždily bouřkové mraky?
“Ano, a teď je navždy ztracen,” vzlyklo jedno z hříbat.
– Hm. Chápu, záhada v záhadě. Izzy, můžeš mi to vysvětlit? – Volal jí Zipp. “Proč tam, ehm, já nevím, prostě nejdou, vezmou míč a nevrátí ho?”
“Protože nemůžete jen tak vejít do houštiny Grivlandu.” Uděláte jeden krok a nebudete schopni najít cestu zpět. Bohužel, tento míč je navždy ztracen.
– Co je to, další pověra o jednorožci? zeptal se Zipp a zvedl obočí.
– Ano, tak nějak, ale ne tak docela, se stromy je to úplně jiný příběh. „Izzy si poklepala kopytem na bradu a hledala správné slovo.
“Je to tam prostě děsivé místo,” řekla hříbata.
“Uh-huh, přesně to, co řekli,” Izzy se usmála a několikrát přikývla. – Každé hříbě je od raného dětství učeno, aby nikdy nesklouzlo z cesty, protože.
“Stromy se zavřou a nebude cesty zpět!” — hříbata a dokonce i Jasper řekli větu jednohlasně, jako by citovali nedotknutelný zákon.
“Je to jasné, je to nebezpečné místo, nemusíte tam chodit, to je jasné.” Zipp se nadechl, než pokračoval. “Ale to nepotřebuješ, proč ho prostě nelevitovat zpátky svou nově objevenou magií?” – Hříbata se podívali na sebe, pak na Jaspera, který se zase podíval na Izzy. Kudrnatý jednorožec pokrčil rameny.
“Les tak snadno neoklameš,” zaváhala.
– Oh, proboha. Jestli se tak bojíš, tak to udělám sám. Podívejte, tady je jen pár kroků. – A princezna, nikoho jiného neposlouchala, opustila cestu.
“Zippe, počkej, nevystupuj z linky. ” Pegasus, aniž by poslouchal svou přítelkyni, přišel a popadl hříbě míč.
“Vidíš, tady není nic složitého, já jen. ” oči se jí rozšířily, když se otočila. Izzy, Jasper a hříbata už za ní nebyli. Cesta také někam zmizela. A vesnice kamsi zmizela, kolem ní byl jen věčný les a bylo mrtvolné ticho. “Hromy a blesky, dobře, tento den bude mnohem zajímavější.” „Vložila míč do tašky, vzlétla ze země a vrhla se do korun neuvěřitelně vysokých stromů. Pegas prorazil tvrdé větve a husté listí k jasné obloze a vznášel se nad nekonečným lesem. Všude, kam se podívala, byly stromy. – To je nějaký vtip? Soustřeďte se, pokud je ráno, tak vesnice musí být na východě. “ Pak se znovu rozhlédla, jako by si něco pamatovala. “Hmm, asi bych to měl vzít trochu víc na sever, takže myslím, že bych měl jít tím směrem.”
A začala létat. Čas nepozorovaně letěl a jí se začalo zdát, že je to všechno marné. Princezna byla ve vzduchu několik hodin, než ji začala bolet křídla.
– Co je to za hry? Tenhle les by neměl být tak velký, už jsem se měl dávno vrátit do vesnice. — Podívala se na oblohu. Z nějakého důvodu se slunce nepohnulo. Pegas se náhle zastavil. – Dobře, přesvědčili jsme vás, teď je to divné. Může mi někdo říct, co se děje na tomto zapomenutém místě?
“Osud. ” otočila se a snažila se pochopit, kde se vzalo slovo, které s sebou přinesl vítr.
“Tudy,” vítr nad ní tiše foukal. – Následuj mě.
– Říkal jsi něco? “Dobře, kámo, dnes se mi stalo dost divných věcí,” otočila se a začala klouzat po větru. Trvalo jí jen pár minut letu, než spatřila jasnou známku civilizace: stromy na velké ploše prořídly a mezi nimi byly vidět obrysy mohutných budov. – Pěkné, tady je vesnice. „Po tom, co to řekl, se Zipp prudce snesl dolů, jen aby se zklamaně vznášel ve vzduchu. Budovy, které se tyčily mezi stromy, nebyly chatrče pro jednorožce, ale velké kamenné stavby, které se staly ruinami, které si však stále uchovávaly dojem bývalé královské slávy, i když byly zničené a pokryté vinnou révou a plevelem. – Co je to za místo?
– Harmonie. Ehm, harmonie. Dům.
– Ahoj? Kde jsi? Odpověz mi?! – křičel pegas a rozhlížel se kolem.
– Tady, dolů! — Zipp nakoukl do mezery mezi stromy a zastavil se, když si všiml postarší klisny jednorožce. – Ahoj! Vidím, že mi les přivedl hosta, rád tě poznávám, pojď dolů. „Zipp nevěděla, co má dělat, ale sebrala svou vůli do kopyta a křídla a pomalu sestoupila k postarší růžové klisně, která stála na malé mýtině mezi několika masivními kamennými sloupy a podstavci toho, čím toto místo kdysi bylo.
– Ahoj, jmenuji se Zipp, nějak jsem se ztratil. hmm, jak se jmenuješ a jaké je to místo? zeptala se princezna, když přistála před velmi postarší klisnou, která se na ni usmála.
“Jsem Jinxy a tohle. no, tohle je můj domov.” Ne moc atraktivní, co? – zeptala se s úsměvem.
-Pojď, je tady docela útulno. Tomuto místu by se samozřejmě hodilo pár šikovných kopyt a pak to bude jiskřit. no, to jsou maličkosti, radši mi řekni, jak jsem se sem dostal?
– Omlouvám se, co? Ne, na takové hádanky jsem moc stará,“ zamávala Jinxie kopytem na Zippa, aby ji následoval, a vedla ji hlouběji do ruin toho, co bylo zjevně kdysi palácem. Princezna se pokusila představit si toto místo v jeho nejlepších dnech a jasně tušila někdejší majestátnost jeho síní a chodeb; a i přes opuštěnost byla připravena přísahat, že je v kdysi nádherném paláci.
“Poslyš, nepřišel jsem sem pro zábavu.” Celý problém je v tomhle míčku,“ vytáhla ho z tašky, aby ukázala starší klisnu. „Vesnická hříbata si začala hrát a ten chudák odletěl na kraj lesa a já šel za ním, abych ho vrátil jeho neopatrným majitelům. A když jsem se otočil, všude kolem byly jen stromy.
– Ach, teď už chápu, Věčný les chtěl, abys tu byl, vezmi na mě slovo, mladé srdce.
— Věčně divoký les? — Zipp byl překvapený a snažil se vzpomenout si, jestli se Izzie o něčem takovém zmínila.
– Je. Tento les vždy žil s vlastní myslí. Víte, uvědomil jsem si, že je něco špatně, když mi najednou přestaly fungovat hodinky. Předpokládám, že jsi to byl ty, kdo zamával křídly a zahnal všechnu tu harmonii? – Zasmála se, čímž dala jasně najevo, že si jen dělá legraci. – Dělám si srandu. Ach, dlouho jsem neviděl nové tváře. Můžeme si o tom promluvit u mě doma. Tak a jsme tady.
“Páni,” vydechl Zipp, když dorazili na okraj lesa. Přímo před nimi stál velký křišťálový dům, který vypadal jako strom. – Je to tvůj dům?
– Ano ano. A zavři pusu, nechceš, aby ti do pusy vletěl parasprit. Jinxie se zasmála, když vstoupila do budovy. Ale když se k němu Zipp přiblížil, strom najednou začal zářit. “Páni, jakými barvami to hraje,” ušklíbla se stará klisna. “Jsi zvláštní poník, co ti řeknu.” Můj strom tak často nezáří, dlouho si to nepamatuji. No, dávno, hodně dávno, v době mé pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-prababičky.
– Co je s ním? A k čemu to všechno je? Zipp zvedl obočí.
– Tree of Harmony, je to opravdu nejasné? A něco mi říká, že to je to, co tě sem přivedlo. Pojď dál, zeptáme se Spika, jestli je vzhůru. — Starší poník vešel dovnitř, princezna ji opatrně následovala. Zipp nevěřil svým očím – strom byl vyroben z křišťálu.
“Víte, tyto krystaly jsou tak podobné těm, které byly součástí koruny mé matky.” Prostě úžasný.
– Rozhodně. “Obětoval jsem tři krystaly, abych obnovil Harmonii,” odpověděl hlas, který jako by vycházel ze stromu. “Ukázalo se, že jsi sem přišel po neznámých stezkách Věčného lesa, zajímavé, právě jsem skončil rozhovor se Sunny, rád vidím jednu z jejích kamarádek.”
“Ach, myslím, že brzy bude tvůj známý svět mnohem zajímavější,” řekla Jinxie a posadila se na židli vedle stolu, na kterém stála masivní koule, která se třpytila úžasnými barvami. “No, myslím, že je čas, abychom si promluvili s naším hostem.”
– Mluvit o čem? zeptal se Zipp. – A jak víš o Sunny a mě?
“Jsem stará přítelkyně její rodiny, nebeská princezna,” odpověděla křišťálová koule.
– No, také tady žijeme několik let a víme toho o tobě a tvé sestře Zippy hodně. Počítejte od svého narození, kdy vás vaše rodina právě počala.
“No, dobře, není třeba uvádět našeho hosta do rozpaků, ty stará lasičko.” “Stará klisna se smála jako klisnička a Zipp se na ni jen šokovaně podíval.” “Myslím, že je čas rozloučit se s jednou speciální věcí, kterou můžeme dát našemu hostu.”
“Ach ano, úplně jsem zapomněla, jsem hloupá,” Jinxie vstala a pomalu se pohybovala a vzala z police velkou knihu. – Tady to máš, Zippe, ty a tvoji přátelé to možná budete v blízké budoucnosti potřebovat. Na obálku se tak nedívejte, je speciální, byl to dárek od mého pra-pra-pra.
– Ano, ano, já vím, mohla by nám pomoci kuchařka vaší babičky? “ zeptala se pegaska a přimhouřila oči. – Pravda, moc nechápu, jak a s čím přesně nám může pomoci a jak se s její pomocí mohu vrátit? zeptal se Zipp.
– A to už je překvapení! Nechcete vědět, co vám dají na Warming Hearth Day, že ne? Ach, to by bylo hrozné a neříkej mi: “Ale stejně budu předstírat, že jsem příjemně překvapen,” jen ne se mnou, hloupý. A o vašem návratu. ach, všechno je tak banální – prostě vyjděte ze dveří. A nebuďte tak překvapeni, Věčný les vám již dal to, pro co vás sem povolal. A budeme se těšit na to, jak se váš mladý tým vyvíjí.
Pegasus ničemu nerozuměl a přemýšlel, jestli se jí to nezdá, zamířil ke dveřím a zavrtěl hlavou. A když vycházela ze dveří, stále se ohlédla a řekla:
“Děkuji, já. ” zamrkala a podívala se na hromadu hraček na známé mýtině.
– Zipp! — v příštím okamžiku už byla Izzy na zádech, málem ji srazila k zemi, a překvapená hříbata, která ji obklopovala ze všech stran, situaci moc nezlepšila. – Co se stalo?
“Ehm. nejsem si úplně jistá, ale podařilo se mi získat tvůj míček, bav se, hříbata,” řekla a podala míč dětem. – A toto jsem také dostal.
– Třpytivé krystaly, ona je prostě úžasná! – zvolala Izzy s jiskrou v očích.
– Ale co to je? — objasnil pegas.
“Tohle je kniha, no, balíček papíru se slovy ve vazbě. ” začala Izzy vysvětlovat.
“Ach, Izzy, já vím, co je to kniha, ale co je tohle za knihu?”
“K tomu směřuji,” usmál se na ni jednorožec. “Co kdybys šel ke mně domů a vyřeš tuhle hádanku?”
“No, obrátil ses ke správnému poníkovi, pojďme vyřešit tuto záhadu,” Zipp následoval Izzy zpět k jejímu stromu domů a znovu se ohlédl na tichý les za ní.
- 13. srpna 2023, 08:06
