Luxusní knír a vlastní harém. Tím se nemůže pochlubit každé zvíře v přírodě. Ale tuleň severní může! Ne nadarmo tato úžasná, chytrá a roztomilá stvoření s velkýma očima milují dospělí i děti.
Podle různých zdrojů existuje na světě 8-9 druhů koček. Všechny mají řadu společných rysů, jako je životní styl, vzhled a fyziologie. Zoologická zahrada hlavního města je domovem malé rodiny koček: Sparta, Pirate, Roger a Dory, Yushka a Kisya.
Tuleň severní žije v severním Tichém oceánu. Hlavní hnízdiště se nacházejí na Pribilofových ostrovech v Beringově moři a na Velitelských ostrovech. Charakteristickým rysem těchto zvířat je, že samci jsou vždy mnohem větší než samice. Jejich hmotnost může dosáhnout 300 kg a samice jsou mnohem menší – od 40 do 60 kg.
„V naší zoo žije několik tuleňů kožešinových – to je rodinná skupina,“ říká Vera Sochina, vedoucí zooložka oddělení akvárií moskevské zoo. „Velmi se snažíme zajistit, aby podmínky pro život zvířat byly podobné těm v přírodě.
To je důležité pro jejich reprodukci a pohodu. Sparta, Yushka, Kisya a Pirate se narodili v přírodě, pak byli přivezeni k nám, v červenci 2018 se nám narodil malý Roger. Samice Dory pocházela z Iževské zoo.“
Jako všichni ploutvonožci jsou tuleni výborní plavci a potápěči, v nebezpečí dokážou dosáhnout rychlosti až 17 km za hodinu. Během dne zvířata obvykle spí, a to jak na souši, tak na vodě. Společenský život tuleňů se dělí na dvě důležitá období – léto, nebo jak se také říká, hnízdění a zimu.
Tuleni žijí v létě v hnízdištích, v těsném vzájemném kontaktu a v zimě se zdržují v moři sami, prakticky bez vzájemné komunikace. Samice tuleňů rodí vždy pouze jedno mládě. Kočka se rodí vidoucí a poměrně velká – do 5-6 kg. V přírodě má každý samec svůj harém, který může obsahovat až 50 samic.
“Náš Pirát má svůj malý harém.” V přírodních podmínkách je třeba takový harém ještě dobýt. Když tedy billcutter zaujme místo u hnízdiště, má tendenci neopustit svůj prostor až do konce hnízdní sezóny – po celou dobu se nekrmí a pronásleduje také polární lišky, mladé lachtany a pozorovatele biology. Během celého tohoto období hnízdění samec ztratí až třetinu své hmotnosti, poznamenává Vera Sochina. — Obecně se tuleni živí rybami, hlavonožci, vše je stejné jako v přírodě, jediný rozdíl v našem krmení je v tom, že v přirozeném prostředí se živí pouze vodou, ale v zoo je krmíme na souši. To je nutné za prvé vzít v úvahu výživu každé kočky. V různých ročních obdobích se totiž stravují jinak. A za druhé, když se ve vodě nechají napůl snědené ryby, zkazí se – a to poškodí zvířata.“
Tuleni severní jsou jedním z nejupovídanějších zvířat. Paleta zvuků, které mohou vydávat, je velmi rozmanitá. Samci, aby demonstrovali své obsazení území, vydávají silný vibrační řev, připomínající hlasitou sirénu parníku. Ale nejdůležitější komunikace probíhá mezi matkou a dítětem.
Když se dítě narodí, matka na něj několik dní křičí svým vlastním hlasem a on křičí zpět a oni se snaží ten zvuk si zapamatovat. K čemu to je? Na Pribilofových ostrovech žije až 150 tisíc tuleňů, což z nich dělá obrovské hnízdiště. A když matka odejde jíst, po návratu musí najít své mládě, protože cizí lidi nekrmí. Pokud dítě zůstane bez matky, pak s největší pravděpodobností nepřežije. Proto, když se fenka vrátí na břeh, začne své štěně volat, on se ozve a následně dochází k očnímu a čichovému kontaktu.
V roce 2018 v moskevské zoo lachtani severní poprvé po 20 letech přivedli na svět potomky: narodilo se mládě, které dostalo jméno Roger. Díky zoologům proběhla adaptace kočky dobře.
„Odstranili jsme zde všechna nebezpečí, která na novorozené tuleně v přírodě čekají. Ostatně i nepozornost samce může vést ke smrti mláděte: kvůli své váze může mládě omylem rozdrtit, pokud si toho nevšimne. První měsíc, dokud se Roger nenaučil pro něj navigovat v novém světě, jsme ho a jeho matku drželi odděleně od sekáčku. A když zesílil, pustili ho do společného bazénu,“ říká Vera Mikhailovna.
Moskevská zoo pravidelně pořádá tréninky s tuleněmi. Na první pohled se může zdát, že jde jen o zábavu nebo hru. Ale ve skutečnosti takové aktivity hrají v životě těchto zvířat důležitou roli.
„Tréninky máme každý den kromě pondělí. V přírodě ryba nevleze do tlamy sama, musíte ji pronásledovat. Při výcviku je to stejné – kočka se musí snažit ji „chytit“. To zajišťuje potřebný fyzický a psychický stres a zbavuje zvířata nudy. Na moři se dosyta nají a pak jdou do hnízdiště a nějakou dobu tam zůstanou,“ vysvětluje Vera Sochina. — Samec, jak jsem již řekl, nemusí jíst až několik měsíců. Školení je také důležité pro veterinární a veterinární služby. Chcete-li například vyčistit bazén, musíte přesunout kočky do jiné místnosti. Jak to udělat, když muž Pirát váží více než 300 kg? Prostě zavolej. A aby příkazu rozuměl, je potřeba ho to naučit. Patří sem i veterinární péče. Všechny naše kočky se umí nechat vyšetřit, a pokud zvířata náhle onemocní, snadno je vyléčíme.“
Ještě zajímavější informace o tuleňech severních najdete v pořadu „Kluci o zvířatech“.
text: Yu Gorošenko foto: I. Erasová
