Theraphosa Blonda je zapsána v Guinessově knize rekordů jako největší pavouk na světě. Říká se mu také obří tarantule nebo tarantule goliášská. Žije v tropických lesích v severní Brazílii, Venezuele, Surinamu, Francouzské Guyaně a Guyaně.
Samice jsou obvykle větší než samci, tělo samice dosahuje 90 mm, samec 85 mm. Hmotnost může dosáhnout až 150 gramů. Délka života samic je 15-30 let, samci se dožívají méně, až 6 let. Největší zástupce Theraphosa Blonda byl objeven v dubnu 1965 v Rio Cavro (Venezuela). Do Guinessovy knihy rekordů byl zapsán s velikostí 28 cm (včetně tlapek) a hmotností asi 170 gramů.
Pierre Andre Latreille jako první popsal pavouka Terafosa Blond
Tento druh poprvé popsal francouzský entomolog Pierre Andre Latreille v roce 1804. Mezi indiány je za pochoutku považována tarantule goliášská a její vejce.
V nabídce tohoto obra jsou ještěrky, myši, ropuchy, žáby, malí hadi a hmyz. Jeho jed má paralyzující účinek na nervový systém zvířete, po kousnutí se oběť nemůže hýbat. Do těla se vstříkne trávicí šťáva, která rozloží měkkou tkáň a umožní goliášovi tekutinu vypít a sníst měkké maso.
Největší pavouk na světě žije v hlubokých norách, u vchodu do kterých je utkána hustá síť. Sám však díry nekope. Chytí-li myš, zabije dvě mouchy jednou ranou, za prvé si naplní břicho a za druhé převezme díru po ulovené myši, ve které si zařídí domov. Tělo pavouka je tmavě hnědé. Na nohách roste velké množství červenohnědých chlupů. V důsledku tření chelicer o sebe může pavouk vydávat hlasité syčivé zvuky (stridulace).
V období po páření jsou samice velmi agresivní. Ihned po spáření začne samice spřádat asi 3 cm velký kokon, do kterého jsou později kladena vajíčka. Vajíčka se vyvíjejí asi za 7 týdnů a po celou tuto dobu samice snůšku neopouští. I při lovu s sebou nosí vejce.
Pokud ptáci nejsou jeho hlavní potravou, proč se největšímu pavoukovi na světě říká tarantule? V této věci existují dvě verze. První je založen na předpokladu, že když Evropané poprvé objevili tarantuli, nedělala nic jiného, než že jedla ptáky. Další verze pochází od entomoložky Marie Sibylle Merian (Německo), která jako první vytvořila kresby pavouka. Na těchto kresbách pavouk jedl kolibříka.
Theraphose Blond se těší velkému zájmu sběratelů, ale ve sbírkách se často nenachází. Je to dáno tím, že k rozmnožování vyžaduje sezónní změny podmínek. Navíc ve většině zemí, kde Teraphosa Blonda žije, je její vývoz do jiných zemí zakázán. V této souvislosti se odborníci domnívají, že ve většině sbírek umístěných mimo země, kde žije největší pavouk na světě, jde o pašované pavouky a larvy.
Pokud se však tento obr objeví ve vaší sbírce, bude vyžadovat speciální péči. Za prvé je nutné vytvořit vysokou úroveň vlhkosti (více než 75%) a také dobré větrání v teráriu. V prvních 3 měsících před línáním nemá velkou chuť k jídlu, ale po tomto období bude potřebovat hodně jídla. Mohou to být krmný hmyz, ne větší než polovina velikosti břicha pavouka. Pokud se jedná o větší hmyz, pavouk se ho může vyděsit a odmítnout jíst.
Po dlouhou dobu se věřilo, že jed největšího pavouka na světě je velmi nebezpečný. Nedávné studie však tento názor vyvrátily. Vědci dokázali, že za účinek jejich jedu lze spíše prášky na spaní nebo léky proti bolesti. I když kousnutí může být nebezpečné pro alergiky. Pavoučí tesáky jsou dostatečně silné, aby prokously kůži člověka, ale pokud se zakousne, zpravidla nevstříkne jed, protože chápe, že si s člověkem neporadí. Kousnutí tohoto pavouka lze přirovnat k bodnutí včelou, v místě kousnutí se objeví otok, který je doprovázen mírnou bolestí.
