Účel: blahopřejte matkám a babičkám ke Dni matek, vytvořte mezi dětmi a diváky slavnostní náladu.
Cíle: vštípit kulturu vystupování a kulturu chování při hromadných slavnostních akcích. Rozvíjet u žáků hudební a interpretační schopnosti. Vštěpovat dětem lásku a úctu k mamince a babičce.
Role:
Dospělí – Moderátor, Luntik.
Děti: moderátoři (dívka a chlapec)
Atributy: Atributy: Luntíkův kostým. Dva kastrůlky, malé kuličky, kuličky, krabička ve tvaru hvězdy s pamlsky pro děti, dětské kresby, dárky pro maminky.
Průběh zábavy:
Moderátor (dospělý): Dobrý den, naše drahé děti, jejich maminky, učitelky, hosté!
Dnes jsme se sešli v našem útulném sále, abychom uctili všechny ženy, které nesou hrdý status MATKY.
Den matek je hodný dobrý svátek,
Kdo vstoupí do rodiny jako sluníčko.
Nebe hoří miliardami hvězd,
A v tomto hoření je velikost nebe.
Ale největší výtvor přírody
Objeví se žena – zázrak zázraků.
Kolik něžných úsměvů je tady,
Milé a milované oči!
Šťastný den žen!
Ukolébala tě, nakrmila tě,
Zpíval jsem ti u postýlky.
Naučila tě první
Milá radostná slova.
Kolik trápení s tebou měla,
A nepotřebuje ocenění,
Matky sní o jedné věci –
O lásce vašich dětí.
Druhá moderátorka (dívka):
Ať tě dnes nese vítr
Co všem prozradím:
V celém světě, v celém světě,
Moje matka je nejlepší.
Moderátor (dospělý): Dnes je svátek a ve svátek je zvykem dávat dárky. Rozhodli jsme se nevybočit z této nádherné tradice a hned na začátku naší dovolené nadělit maminkám ten nejdražší dárek. Setkat! Nejlepší dárek jsou vaše děti!
(K písni „Máma je první slovo“ děti vstupují do sálu ve dvojicích, po třech a stojí po celém sále a pokračují ve zpěvu „Máma je první slovo“.
Děti začnou recitovat básně:
1. Vstanu brzy ráno,
Koneckonců, dnes je den matek,
Přeji vám štěstí, blahopřeji
Máma to rychle potřebuje!
2. Přejeme jim jen štěstí,
Opustit duši špatného počasí,
Buďte mladší a hezčí.
3. Slovo matka je milá,
Mámu je třeba si vážit
S její láskou a péčí
Je pro nás jednodušší žít ve světě.
4. Nikdo není lepší než máma
Nelze najít ve světě
Dokonce i slunce bez ní
Jako by tam nebylo světlo.
5. Máma je jako čarodějka
6. Pokud se zraním,
Máma s laskavou rukou
A přináší s tím mír.
7. Máma tě políbí
8. Nechte je dnes znít v sále,
Písně, hudba a smích,
Pozvali jsme maminky na dovolenou,
Všichni: Naše matky jsou nejlepší!
(Děti zpívají píseň o své matce „Zorenki je krásnější“; po zazpívání písně se posadí).
Hraje se Luntikův motiv ze stejnojmenného kresleného filmu a objeví se Luntik.
Host: Co je to, jaký zázrak?
Kdo budeš a odkud přijdeš?
Luntik: Narodil jsem se na Měsíci!
Dobrý den, moji přátelé!
Slyšel jsem od přátel
Ze všech lesních zvířat,
Proč jsi oblékl celý sál?
Maminky byly pozvány na dovolenou,
Zapomněli jste na Luntika?
Přednášející: Luntik! Luntik! Nezlob se,
A podívej se kolem sebe,
Kluci tady jsou prostě poklad,
Všichni tě rádi vidí.
Bavte se s námi!
Ale já nevím, kdo je máma?
Host: Kluci, pomozme Luntíkovi, řekni mu a zazpívej mu o jeho matce.
9. Mami, mami, mami,
Jak radostné je být s tebou,
Jak je u vás teplo!
10. Bez tebe v mé duši
11. Dejme mámě písničku,
Ať se máma baví
Ať se máma zasměje.
(Děti stojí v půlkruhu a zpívají píseň „Ach, jaká matka!“)
Moderátor (říká Luntiku): Je také zvykem hrát si s matkami o prázdninách.
Luntik: Rád hraju! Kluci, pojďme si hrát s maminkami!
Hry se hrají společně s rodiči.
Hra 1 – „Přátelské páry“. 7 – 8 párů, matka a dítě, seřadí jeden po druhém. Začátek hry: páry běží na židli, dítě stojí na židli, volá svou matku jménem, láskyplným slovem, například: “Moje matka Olya je slunce!” Máma hlasitě odpovídá: Miluji tě – Sašo, společně pobíhají kolem židle, vracejí se, předávají štafetu
2. hra – „Tanec se mnou“: je pozváno 5-7 maminek a všechny děti stojí v kruhu. 2 míčky se podávají v kruhu, zatímco hraje hudba. Hudba končí: ti, kteří mají balónky, jdou do kruhu a tančí.
Host: Takhle jsme si hráli!
Jsi unavený? (Neunavujte se!).
Aby se maminky nenudily,
Musíme spolu tančit!
Hej lidi, pojďte ven
Ukaž mi svůj tanec!
Moderátor: A nyní naše děti předvedou pro vás, naše milované maminky, veselý tanec „Stamp My Foot“.
(Po předvedení tance si děti sednou.)
Host: Luntiku, umíš číst? Co takhle klást hádanky? Pak si můžete zahrát další hru „Nejčtenější rodina“.
Luntik dělá hádanky o pohádkách:
1.Babička tu dívku velmi milovala,
Dal jsem jí červenou čepici.
Dívka zapomněla své jméno
No, řekni mi její jméno?
Host: Luntiku, jakou dobrou hádanku jsi udělal. Ale babička je dvakrát maminka a naše děti vám, babičky, pogratulují veselou písničkou.
(Děti stojí v půlkruhu a zpívají píseň o babičce)
Luntik: To je dobrá písnička, naučil jsem se ji nazpaměť a budu ji zpívat své babičce Kappě. A nyní budeme pokračovat v řešení hádanek:
2. Smícháme se zakysanou smetanou,
Kulatá strana, červená strana.
Host: Luntiku, pomáháš babičce Kápě?
Luntik: Ano, nalévám jí k snídani čaj a podávám med.
Host: Pojďme zkontrolovat chlapy. Je vyhlášena soutěž „Mladý kuchař“. Luntiku, máš rád knedlíky?
Luntik: Moc se mi to líbí.
Moderátor: Teď budou kluci vařit knedlíky, ale my se budeme bavit jejich vařením, máme prázdniny.
(Dá Luntikovi „knedlíky“ – malé plastové kuličky, položí Luntika zády k publiku.
Házíte knedlíky a máma musí chytit „knedlík“ pánví bez rukou. Moderátorka a Luntik ukazují, jak se vaří knedlíky). Host: Na soutěž potřebuji dva páry – matku dítěte. (soutěž se koná 2-3x s různými páry). Kdo „uvaří nejvíce knedlíků“, vyhrává.
Moderátor: Milé maminky, pokračujeme v naší dovolené. Naše děti si pro vás připravily sólové číslo, pojďme je přivítat.
Děti recitují básně:
1. Maminka dlouho pracovala,
Všechno je byznys, byznys, byznys.
Máma byla přes den tak unavená,
Lehla si na pohovku.
2. Nedotknu se své matky,
Jen budu stát vedle tebe.
Postavím se blíž k matce –
Mám ji moc ráda!
3. Nechej mámu trochu spát –
Zazpívám jí píseň.
Děti zpívají píseň „Máma je moje sluníčko“.
Luntik: Oh, jaká dobrá píseň. Také teď budu svým přátelům zpívat sólově. Je skvělé, že vás mohu navštívit! Naučil jsi mě tolik. A mám pro vás překvapení. Přinesl jsem to z Měsíce. (Vyndá neobvyklou krabičku ve tvaru hvězdy, měsíce nebo kruhu. Obsahuje pamlsky pro děti.)
Host: A pro tebe, Luntiku, jsou naše kresby dárkem. A určitě řekni světu, že máma je tvoje nejlepší kamarádka.
Díky za všechno. Sbohem, chlapi!
(Luntik odchází do kosmické hudby)
. Host: A končíme dovolenou. Naše milé maminky, naše děti pro vás připravily dárky vlastníma rukama.
Upřímně vám blahopřejeme, maminky!
(K hudbě děti dávají dárky svým matkám a zaujímají jejich místa).
Host: No, večer se chýlí ke konci,
Všichni měli z tohoto setkání radost,
Děkuji, maminky, za krásu,
Děkuji vám, babičky, za vaši laskavost.
Protože vaše děti jsou takové,
Protože tě zbožňují,
Na společné vaření knedlíků,
Děkuji vám, děti, za krásnou dovolenou!
Děti odcházejí ze sálu na hudbu.
2 Mami, drahá, moje matka.
1. Svítání je krásnější a slunce je na míle daleko.
Ta, která se jmenuje moje matka.
Milá maminko, moje maminko,
Je tak dobře, že tě mám. – 2 rub.
2. Vítr bude kvílet, za oknem bude bouřka.
Máma je doma, žádný strach.
3. Věc je ve sporu, zábava je v plném proudu.
Máma znamená vedle mě.
Píseň 3: “Ach, jaká matka!”
1. Ráno vzbudím mámu,
Ahoj mami, já ti to řeknu!
Pohled pro bolavé oči. – 2 rub.
2. Mám tě moc ráda
3. Zpívej se mnou,
Koneckonců, dnes je váš svátek.
Píseň 4: „Drahá babičko“ slova a hudba S.G. Nasaulenko.
1. U naší drahé babičky
Těch starostí je hodně.
Naše babička pro svá vnoučata
Vypadá velmi přísně.
2. Naše babička je zaneprázdněná,
A naše babička ne
3. A večer a večer
Babička to dá svým vnoučatům
Jak pohádka, tak vtip.
Píseň 5: “Naše matka je slunce.”
1. Naše matka je jako jaro,
Jako by bylo svítání jasné.
A všichni jí říkáme –
Maminka je moje sluníčko.
Naše matka je slunce.
Jsme její slunečnice.
2. Můj starší bratr říká:
Rád své matce pomůžu.
A všichni jí říkáme –
Maminka je moje sluníčko.
3. Zpíváme mámě píseň,
Šťastný den žen!
A všichni jí říkáme –
Maminka je moje sluníčko.
K tématu: metodologický vývoj, prezentace a poznámky
Přehled organizovaných vzdělávacích aktivit téma: „K Luntikovým narozeninám“ /střední skupina/
„K Luntikovým narozeninám“ Synopse OOD ve střední skupině pro FEMIntegraci vzdělávacích oblastí: Poznání / Komunikace / Socializace / Umělecké slovo. Cíl: 1. Pěstujte přátelské postoje.
Interaktivní simulátor FEMP pro děti staršího předškolního věku „K Luntikovým narozeninám“ 1. část
Učíme děti počítat do 10.
Interaktivní simulátor FEMP pro děti staršího předškolního věku „K Luntikovým narozeninám“ 2. část
Učíme děti počítat do 10.
Shrnutí uzlů o tvorbě základních matematických pojmů ve střední skupině na téma: „Cesta na Luntikovu narozeninovou oslavu“
GCD v juniorské skupině „NA LUNTIKOVY NAROZENINY“
Integrace vzdělávacích oblastí: „Komunikace“, „Hudba“, „Tělesná výchova“, „Kognitivní rozvoj“, „Socializace“ Účel: vytvořeno.
Prezentace pro NOD „K Luntikovým narozeninám“
Prezentace pro NOD „K Luntikovým narozeninám“.
Scénář Klubové hodiny ke dni kosmonautiky „Pomozme Luntiku vrátit sluneční paprsky““ v rámci inovačních aktivit.
Technologie “Club Hour” synopse ke Dni kosmonautiky Inovativní aktivity. Pro juniorské a střední skupiny.
Tento příběh je určen pouze osobám starším 18 let.
Je mi 18, není mi 18
Líbil se vám tento příběh?
Můžeme vám poslat e-mailem
nebo telefonické informace o novém
příjmy, které mohou
Nebudeme vás spamovat, jednou týdně vám budeme posílat odkazy.
Umístíme ve vaší provozovně
QR kód (může to být nálepka, plakát, štítek,
leták – jakýkoli vhodný formát) s odkazem na jeden
z příběhů z knihovny – zdarma,
bez registrace a dalších tlačítek.
- A získáte:
- věrní zákazníci (lidé jsou rádi, že jsou součástí promyšlené komunity a není nudné čekat na objednávku);
- reklama na webu a v aplikaci ČTĚTE;
- smysl pro zapojení do systému podpory mladých autorů a obecně do rozvoje ruskojazyčné literatury.
Příběh
Luntiku
Světlana Suriková 4 minuty 12+
Jako dítěti mi rodiče říkali Luntik, ale ne proto, že bych chtěl být kosmonautem nebo snil o letu na Měsíc. Jen jsem občas v noci chodil ve spánku.
Máma mě uložila do postele a četla mi pohádku před spaním. Usnula jsem, pak vstala, chodila po domě se zavřenýma očima, chodila po schodech nahoru a dolů nebo vycházela na zahradu a toulala se mezi stromy. Pak mě rodiče našli kdekoli, ale ne v mé posteli.
Rodiče se často hádali. Táta byl pozdě v práci, máma ho hledala z okna, poslouchala každý zvuk za dveřmi. Jednoho dne se otec ráno vrátil. Maminka plakala, lomila rukama, rozbíjela nádobí – a rozbila babiččin kávový set, který se tátovi tak líbil. Zakřičel na ni a zamkl se ve své kanceláři.
Bála jsem se, že táta odejde z domova a máma umře žalem a já zůstanu sám. Ve sklepě našeho domu byla prázdná televizní skříňka. Vlezl jsem do něj a plakal. Rodiče běhali po domě, hledali mě, otevírali skříně, dívali se pod postel. Maminka plakala, otec jí dal kozlík a nemohl ji uklidnit. To léto byly dusné, horké dny. Jen noci přinesly trochu chládku. V den hádky matka zapomněla, že nechala pootevřené okno v mém pokoji.
Dlouho jsem nemohl usnout, vzlykal jsem a promnul si oči rukama. Pak jako by někam spadl a nepamatoval si, jak v noci vylezl na parapet a sklouzl na šikmou střechu verandy.
Máma řekla, že vešla do pokoje a viděla mou hlavu mizející za oknem. Když přiběhla a podívala se dolů, už jsem přistál na bobku, opřel se rukama o střechu, postavil se jako ve zpomaleném filmu, přešel po hladkém povrchu dlaždic až k samému okraji a zvedl nohu nad prázdnotou.
Maminka se bála pohnout – aby mě nevzbudila křikem, zakryla si ústa rukama. Stál jsem jako volavka na jedné noze, otočil se a šel druhým směrem. Máma popadla deku a polštář, hodila je na střechu verandy a skočila dolů. Spadla a zvrtla si kotník. Neprobudil jsem se z hluku.
Táta mě také šel políbit na dobrou noc, viděl prázdnou postel, dokořán otevřené okno a uvědomil si, že se stalo něco hrozného. Vyběhl na dvůr, postavil starý zahradní žebřík ke zdi a vyšplhal nahoru.
Položil ruce na dlaždice, vytáhl se, nohama odstrčil příčku a vylezl na střechu. Žebřík se odrazil a spadl na železný sud naplněný dešťovou vodou. Probudil mě hluk.
Táta později řekl:
– Uvědomil jsem si, že ses probudil. Nyní se podíváte dolů, vidíte děsivou prázdnotu, slyšíte kroky, otočíte se, ztratíte rovnováhu a pak. pak můj život skončí. Před tebou byly dva kroky a potřeboval jsem jen jednu vteřinu, jen jeden okamžik, abych to stihl včas. Dříve jsem si myslel, že vteřina není nic, ale teď, za tohle nic, jsem byl připraven dát všechno, co mám – kariéru, zdraví, život. Všechno – během jedné sekundy. Modlil jsem se k nebi, aby mi to dal, a v duchu jsem tě požádal o jednu věc: „Jen se neotáčej, synu, jen na chvíli, a já to stihnu. Časem to určitě stihnu. Musím to stihnout.” A vy.
Stál jsem na okraji propasti. Zezadu byly slyšet kroky. Na okamžik jsem ztuhla. Pak se otočil, zakymácel se, zamával rukama, předklonil se a. Otec mě popadl, přitiskl k sobě, pak pomohl matce vstát, posadil nás, zabalil do deky a posadil se vedle mě.
Máma si položila hlavu na její klín. Táta objal mámu kolem ramen a začal jí vyprávět, jak seběhl ze schodů tak rychle, jak v životě neběžel, jak skákal přes schody a myslel si, že nikdy neskončí. Pak vyšplhal po dalším žebříku se shnilými příčkami. To také trvalo věčnost.
“Jsi můj hrdina,” opakovala matka otci znovu a znovu.
Z jejich rozhovoru jsem nic nepochopil. Nad mou hlavou bylo nebe a máma s tátou byli poblíž. Seděli jsme na střeše, stále v teple po horkém dni. Na nebi se třpytily hvězdy, na zahradě praskaly cikády, rodiče se drželi za ruce a tiše vzpomínali na něco svého, vzdáleného a radostného. Pak hledali hvězdy na obloze, spojovali je neviditelnými čarami s jinými hvězdami, nacházeli souhvězdí a líbali se. Poslouchal jsem a myslel jsem si, že se mi zdál báječný sen, ve kterém jsem byl ten nejšťastnější chlapec na světě. Letní noc je krátká: právě se zrychlila, zablikala hvězdami a pak zhasla. Když jsem se probudil ve své posteli, za oknem už svítilo slunce.
Nepamatoval jsem si nic z toho, co se stalo, ale soudě podle matčina zvonivého smíchu a úsměvu na otcově tváři jsem usoudil, že jsem prospal něco velmi důležitého. Rodiče mi vyprávěli o naší noční cestě, ale já jsem jim samozřejmě nevěřil.
Brzy noční procházky ustaly, ale když se máma s tátou začali hádat, zavřel jsem oči, natáhl ruce a řekl mechanickým hlasem jako robot:
– Jsem Luntik, jsem Luntik, moje vesmírná loď přistála na střeše a brzy odletí do Alfa Centauri. Kdo je se mnou?
— Luntik-táta je připraven k letu! “ Otec se usmál, vzal mě do náruče a zvedl mě.
— Luntik-mama je připravena k letu! – Máma se zapojila do hry.
Moji rodiče se zasmáli, objali mě, natáhli k sobě malíčky a uzavřeli mír.
Stránka může obsahovat informace zakázané pro distribuci dětem (18+) – věnujte pozornost označení věku.
Všechny materiály obsažené na této stránce, včetně textu, softwaru, obrázků, ilustrací, návrhů, fotografií, video souborů, hudby, zvuků, ochranných známek a servisních značek, log a dalších objektů jsou chráněným duševním vlastnictvím, jehož výhradní práva k použití náleží držitelé autorských práv.
Úplné nebo částečné kopírování a distribuce (včetně reprodukce a umístění na jiné stránky a zdroje na internetu) v jakékoli formě materiálů stránek bez předchozího písemného souhlasu správy stránek je zakázáno.
