Příběhy o přátelství dvou protikladů – psa a kočky – dnes málokoho překvapí, překvapivé jsou ale příběhy o spolupráci psů s ptáky, fretkami, krysami nebo ještěrkami. Když jsme se o toto téma začali zajímat, zjistili jsme, že v domovech mnoha majitelů psů se denně odehrávají pastorační obrazy něžných vztahů mezi predátorem a potenciální kořistí, které, jak se zdá, lze nalézt pouze v biblických rytinách. Jak spolu tak rozdílní mazlíčci vycházejí?
– Představte své mazlíčky. Jak jste je vzájemně seznámili?
Irina Maly: Žijeme s faraonským psem Zagrayem, toy teriérem Milou, morčetem Peppou a papouškem zrzavým Tavim. Míla a Peppa už byli s námi, když se papoušek objevil. Psa samozřejmě zajímalo, co je to za nového létajícího tvora, a tak Taviho nejprve pronásledoval. To ale netrvalo dlouho: po dvou měsících si papoušek a pes na sebe konečně zvykli. Nyní Tavi někdy dokonce sedí na Milině zádech, i když se to psovi moc nelíbí, ale ona to toleruje a ptáka neuráží. Nedávno jsme si pořídili štěně faraonského chrta a věci se již staly obtížnými. Toy teriér Mila a papoušek s přijetím Zagreuse do společnosti nijak nespěchali, pravděpodobně se báli, že se s ním budou muset dělit o pamlsky. Vše se ale nakonec vyřešilo mírovou cestou. Navzdory tomu, že energické štěně běhá za staršími hrát si, nikdy jim neublíží.
Ekaterina Zhuravleva: Mými mazlíčky jsou stafordšírský teriér Spike, kočka jménem Cox, kočka Sonya a fretka Richard, která byla naše první. Když jsme dostali Coxe, fretka ho nechtěla přijmout: neustále se snažil chytit kotě za kohoutek. Postupem času si ale zvykli a přestali si dávat pozor. Později jsme z útulku adoptovali kočku Sonyu, kterou Cox okamžitě adoptoval a naše rozmazlená fretka se ji snažila přežít z rodiny stejně, jako kdysi Cox. Neustále Sonyu napadal a snažil se kousat, takže jsme se je od sebe snažili izolovat. Nedávno do naší rodiny přibyl další přírůstek: dostali jsme psa! Spike byl adoptován, když mu bylo pouhých 1,5 měsíce. Postupně jsme ho začali seznamovat s ostatními zvířaty: pustili jsme kočky do místnosti a sledovali reakci. Štěně si samozřejmě chtělo hrát s Coxem a Sonyou a oni se mu naopak vyhýbali. Richardovi se Spike vůbec nelíbil a při prvním setkání fretka kousla zvědavé štěně do nosu.
Larisa Filatova: Máme dva psy: německého ovčáka Evu a amerického kokršpaněla Lesyu, dvě kočky: „šlechticku“ Sonyu a Asya, smíšené siamské plemeno. Kromě nich žijeme s africkým ježkem, dvěma králíky a ptáky: korelami, hýly, zelíny, stehlíky, sisky a špačky. Nejtěžším úkolem bylo představit kočku Sonyu německému ovčákovi. Poté, co se Eva objevila v našem domě, kočka téměř dva týdny nevylezla zpod postele, neustále na nás syčela a prakticky nejedla. Postupně si ale na psa začala zvykat a po šesti měsících se vztah mezi nimi konečně zlepšil. Loni na podzim jsme našli Asyu a nechali si ji. Asya se nikoho nebojí: psi ji olizují a ona tam leží a vydrží to. Psi jsou stejně klidní na ptáčky, které občas pod dohledem vypouštím, a na ježka, kterého potkali přes mříže klece.
Galina Kolpakova: Naše rodina má dva psy: Toy mix Jima a křížence Grulyu a také šest fretek. Nejprve jsme si pořídili dvě fretky a pak jsem chtěla do domu psa, a protože prostor neumožňoval velkého, rozhodli jsme se pořídit si malé plemeno. Tak jsme dostali Jima. Zpočátku zůstal k fretkám neutrální a pak se spřátelil. O několik let později, když Jim vyrostl a počet fretek v našem domě se zvýšil, jsem na ulici vyzvedl křížené štěně Grulya. Protože bylo štěně nemocné a zesláblé, žilo nejprve v samostatné místnosti, dokud se neuzdravilo. Pak jsem Grulyu na chvíli začala pouštět do ostatních pokojů, kde fretky bydlely a pobíhaly, aby si zvykly a poznaly se.
Maria Kuzněcovová: Hlavou naší smečky je zlatý retrívr Brooklyn. Spolu s ním v našem domě žije nádherná kočka Lola plemene Scottish Straight, dvě dekorativní krysy a akomis (druh ostnaté myši). Mí mazlíčci se poznávali postupně, bez incidentů. Zlatý retrívr je velmi adekvátní plemeno a neexistují žádní živí tvorové, se kterými by se náš Brooklyn choval špatně a nepřátelsky. Než jsme dostali Lolu, několikrát jsem kočky pěstoval, abych viděl, jak se k nim můj pes bude chovat a jaké problémy mohou nastat. Ale všechno šlo hladce a můj manžel a já jsme se rozhodli: adoptujeme kočku! Pokud jde o krysy, pes k nim byl víceméně lhostejný a ony také, každý se staral o své věci. Když jsem nechal krysy vyběhnout, očichaly se psem a Brooklyn se o ta velmi malá krysí mláďata staral a miloval je. Ani s akomis nebyly žádné problémy.
– Dá se vztah mezi vašimi zvířaty nazvat přátelstvím nebo se prostě tolerují?
Irina Maly: Samozřejmě, že jsou přátelé, ale hodně záleží na jejich náladě, protože u zvířat, stejně jako u lidí, se to mění. Jeden den Tavi klidně sedí a jí vedle Zagreuse nebo Mily a jindy se mohou i trochu „pohádat“ – štěkat a křičet na sebe.
Ekaterina Zhuravleva: Myslím, že moji mazlíčci se prostě tolerují. Někdy mezi nimi může problesknout jiskra něhy, ale to se stává velmi zřídka.
Larisa Filatova: Ano, jsou to přátelé. To je patrné zejména tehdy, když si navzájem chybí a jsou šťastní, když se potkají.
Galina Kolpáková: Naše fretky a psi jsou přátelé, hrají si spolu rádi, ale naučili se nevnucovat se jeden druhému. Mezi Jimem a Grulyou ale není žádné přátelství, prostě se tolerují. Jim obecně nerad komunikuje s ostatními psy a Grulya, přestože spolu žijí již delší dobu, k němu nenašel přístup.
Maria Kuznetsova: Myslím, že to je přátelství: moji mazlíčci spolu spí, jedí a hrají si. Kočka pije z psí misky, pravděpodobně si myslí, že je to pes, a pes po jídle kočku olizuje a všichni jsou šťastní. Zlatý retrívr Brooklyn vychází dobře i s krysami: stává se, že k němu ve spánku přijdou samy krysy a olíznou mu rty. A když je vypustím z klece, aby se proběhli, Brooklynův ocas je jako helikoptéra – točí se radostí na všechny strany.
– Když na stejném území žijí zástupci zcela odlišných druhů, nelze se konfliktům pravděpodobně vyhnout?
Irina Maly: Ještě jsme neměli žádné konflikty jako takové. Někdy se to stane takto: Mila spí a Tavi k ní přiletí, strčí ji zobákem do nosu a říká: „Pikej-bú“. To znamená, že se musí podrbat na hlavě. Mila ale ptáčka nikdy nekousne ani neurazí, jednoduše uteče spát na jiné místo.
Ekaterina Zhuravleva: Když Spike vyrostl, konflikty v našem domě trochu vzrostly. Je velmi aktivní a chce si s každým hrát a kočky jsou gaučové, takže nejsou spokojené s jeho posedlostí. Aby mohl Richard pobíhat po bytě, zavřeme Spika v pokoji zvlášť, protože nepočítá síly a může fretku lehce rozdrtit. Přesto nelze říci, že by mezi našimi zvířaty neustále vznikaly konflikty. I když v našem domě se výraz „žijí jako kočka a pes“ změnil. Říkáme „jako fretka a pes“. Richard si myslí, že je neporazitelný, a když je propuštěn, neustále hledá setkání se Spikem. Pokud jsme nesledovali stopu a Richik se dostal ke psovi, začíná „bitva“! Fretka skáče na Spika, funí, vydává zvuky, které je těžké i definovat, a zjevně se snaží psa vyděsit svou „sílou“. Naštěstí to Spike bere jako hru a přišpendlí fretku packou. Mezitím kočky jen sedí a koukají.
Larisa Filatova: Abyste se vyhnuli mezidruhovým konfliktům, musíte zvířata vždy pečlivě sledovat. Je nutné nenechat je flirtovat, předcházet všem konfliktům v rané fázi a jakmile se projeví první nespokojenost, rozdělit je do různých místností.
Maria Kuzněcovová: Mezidruhové konflikty samozřejmě vznikají, ale dá se jim předejít. Například k agresivnímu psovi bych rozhodně nebral kočku nebo jiná zvířata, protože by to byla zátěž. Myslím, že každý v rodině chce žít v míru a harmonii! Takže i ve fázi rozhodování o vzhledu nového člena rodiny se vyplatí promyslet a zhodnotit všechna pro a proti.
– Při sledování svých mazlíčků si pravděpodobně všimnete spousty vtipných momentů?
Irina Maly: Máme legrační tradici spojenou s „odpoledním občerstvením“ papouška Taviho. Odpolední svačinová nabídka zahrnuje různé druhy ovoce, zeleniny a ořechů. Nakrájím talíř těchto dobrot a položím je na klec. V tuto chvíli už oba psi sedí u klece a čekají a Tavi jí jen to, co má rád, a to, co se mu nelíbí, hází na psy se slovy: “Spadlo to.”
Ekaterina Zhuravleva: Každý den je jiný než ten předchozí, takže s našimi oblíbenci je spojeno mnoho různých příběhů, ale nejvíce si pamatuji tento. Spikovi měly být oříznuty uši, a jako by to předvídal, v určený den nebyl sám sebou: hyperaktivní, nikoho neposlouchal, otravoval kočky a fretku. Všichni mu dali najevo, že je to netěší. Kočky syčely a mávaly tlapkami na psa, báli jsme se pustit Richarda z klece. Ale když jsme po operaci přivedli Spika domů, zdálo se, že ho všichni podporují. Po anestezii si Spike potřeboval odpočinout, pomalu se probral. Sonya přičichla k ležícímu Spikovi a jako by si uvědomila, že s ním něco není v pořádku, lehla si vedle něj a zahřála ho. Navzdory tomu, že jim Spike od rána nedával žádný odpočinek, Sonya se rozhodla ho v těžkých chvílích podpořit. Bylo to velmi dojemné.
Galina Kolpáková: Fretky jsou velmi hravá zvířata, hrají si nejen mezi sebou nebo se psy, ale také s hračkami a různými předměty. Obzvláště milují balíčky. Jednoho dne si fretka Fufik velmi vesele hrála s balíčkem a Grulya to bedlivě sledoval z výšky pohovky. Pak to pes nevydržel, seskočil, přiběhl k tašce, do které fretka vlezla, a za madlo ho přitáhl k pohovce. Gruly ale nestihl unést balíček v zubech, protože naše fretka Fufik je velká a těžká. Ale Grulya nebyla zaskočena: vylezla na pohovku zadkem, popadla tašku za držadla, ustoupila a vytáhla ji spolu s fretkou. Když byl balíček na pohovce, vyšel z něj Fufik a překvapeně se rozhlédl. Balíček byl okamžitě zapomenut a fretka si začala hrát na pohovce se psem.
Maria Kuzněcovová: Kočku jsme si přinesli domů, když byla malá, plachá bulka. Lola si však na psa rychle zvykla a začala být drzá a snažila se ukrást psovi jídlo z misky. Ale kočka byla malá a pult, kde stály misky, byl vysoký a Lola neměla jak sehnat jídlo. Pak jí nečekaně přišly na pomoc naše krysy, které se při procházce po bytě také rády podívaly do Brooklynovy misky, aby se napily vody a snědly, co pejsek zbyl. V určitém okamžiku krysy kočku uviděly a začaly jí vytlačovat jídlo z misky, zatímco Lola seděla dole a čekala. Brooklyn je laskavá duše, klidně se na to podíval a nezasahoval, když mu nosili jídlo.
– Co byste poradili někomu, kdo má psa a plánuje si pořídit další zvíře nebo naopak vezme štěně do domu, kde už jsou domácí mazlíčci?
Irina Maly: V žádném případě byste neměli zanedbávat zvířata, která s vámi žila již před příchodem vašeho nového mazlíčka. Je vhodné krmit všechny současně a také všechny společně chválit, aby se nikdo necítil uražený nebo nemilovaný! Musíte je pečlivě představit, určitě je zpočátku sledujte.
Ekaterina Zhuravleva: Domnívám se, že není třeba se řídit stereotypy, že žádná zvířata spolu nebudou vycházet. Pokud opravdu chcete, můžete se s kočkou a myší dokonce spřátelit, nebo se je alespoň pokusit vzájemně sladit. Vždy jsem snil o psovi a byl jsem si jistý, že dokážu vytvořit harmonii mezi svými mazlíčky. Pokud zvířata nenavážou první den kontakt, nevzdávejte to! Možná za měsíc nebo dva, ale určitě se přijmou.
Larisa Filatova: Při výběru štěněte do domova, kde jsou již jiná zvířata, je potřeba si pečlivě přečíst informace o plemeni. Nejprve jsem si chtěl pořídit huskyho, ale jelikož mám hodně ptactva a jiných zvířat, padla volba na německého ovčáka. A nemýlil jsem se!
Galina Kolpáková: Štěně a všechna ostatní zvířata ve vašem domě by měla mít své místo, kam si mohou jít odpočinout a kde je nebudou otravovat ani rušit. Své mazlíčky musíte seznamovat postupně a být trpěliví. Pokud si nejste jistí svými mazlíčky, nikdy je nenechávejte mezi sebou bez dozoru. Existuje mnoho smutných příběhů spojených s majiteli, kteří zapomněli zavřít klec nebo dveře do pokoje. Je třeba vzít v úvahu, že domácí mazlíčci jsou různí a seznamování loveckého psa, zejména psa pracovního, se zvířetem kožešinovým není zdaleka bezpečné. V tomto případě je lepší je ponechat v různých oblastech a dbát na to, aby se nepřekrývaly.
Maria Kuznetsova: Majitelům, kteří se nechtějí spokojit s jedním mazlíčkem, bych chtěla poradit, aby zachovali chladnou hlavu a uvědomili si, že to není hračka! Každý mazlíček je tvor s vlastními zvyky a potřebami, které je třeba uspokojit. Je nutné správně vypočítat svou sílu, abyste mohli věnovat pozornost všem, protože to všichni chtějí. A je jedno, jestli je to myš, kočka nebo želva. Milujte zvířata a oni vás budou milovat zpět!
Majitelé domácích zvířat se nazývají „kočičí lidé“ a „psí lidé“. Věří se, že kočky jsou ve vlastnictví těch, kteří chtějí dávat lásku, a psi jsou ve vlastnictví těch, kteří lásku potřebují. Teorie je kontroverzní, ale není nepodložená. V praxi se často vyskytují „kočičí a psí lidé“. Jejich mazlíčci žijí v jednom bytě, dobře spolu vycházejí a dokonce se o sebe navzájem starají. Vytvoření takových vztahů je zásluhou majitele. Pokud chcete vědět, jak se spřátelit mezi kočkou a psem, přečtěte si článek.
Proč vznikají konflikty
Žít „jako kočka a pes“ znamená být v nepřátelství, neustále se hádat. Lidé k tomu mají své důvody, zvířata mají své. Abyste se se svými mazlíčky spřátelili, musíte vědět, proč jsou konfliktní.
Etologické neshody
Komunikační systém v rámci biologického druhu je založen na pohybech, výrazech obličeje, zvucích, zraku, vůních a hmatových vjemech. Zvířata z různých rodin mají různé způsoby a způsoby komunikace. Některé z nich jsou naopak.
- Vrnící kočka vyzařuje klid a pohodu. Psí vrčení znamená agresi.
- Vrněním ocasu pes vyjadřuje rozkoš a radost. Neklidný kočičí ocas naznačuje podráždění.
Nepochopení signálů chování vede k jejich nesprávné interpretaci.
Mentality rysy
Spřátelit se mezi kočkou a psem není snadné kvůli rozdílné mentalitě. Obě rodiny jsou dravci, ale v přírodě jsou psovité šelmy smečkovými zvířaty s vyvinutými sociálními návyky. Většina koček jsou samotáři s vysokou senzomotorickou inteligencí.
Psi se poměrně snadno cvičí. Nejsou mstiví, jsou připraveni plnit rozkazy a tolerovat nároky majitele. Kočka si nikdy nepotrpí na pozici podřízené. Na hrubost bude reagovat pohrdáním, odcizením a ignorancí. Je nesmírně obtížné trénovat kočky kvůli jejich nezávislosti a lásce ke svobodě.
Různé temperamenty
Ve srovnání s divokými příbuznými jsou domestikovaná zvířata více socializovaná, ale mají odlišné typy osobnosti. Psi jsou extroverti a vyžadují neustálou pozornost. Jsou otevřeni komunikaci a rádi se účastní všech rodinných aktivit. Kočky jsou introverti, ponořeni do svých pocitů. Ve vztazích jsou opatrní a nesnášejí kolem sebe chaos a povyk. Při prvním setkání pes převezme iniciativu a očichá. Kočka se raději schová nebo uteče, aby si zachovala svou integritu.
Konflikt zájmů
Územní nároky a žárlivost brání zvířatům žít v míru ve stejném bytě.
Všichni zástupci kočičí rodiny posvátně střeží své území. Invaze je vnímána jako vyhlášení války. Špičáci jsou v této věci méně svědomití, ale také je netěší zásah do jejich obytného prostoru.
V boji o pozornost majitele bude pes žárlit na předvádění – štěkání, kňučení, strkání. Kočka – pomstít se mazanému. Ale pokud dojde na otevřený konflikt, jsem připraven bojovat.
Může se kočka spřátelit se psem?
Spřátelit se se zvířaty je úkolem majitele. Chování zvířat s ocasem je regulováno instinkty. Na rozdíl od lidí se nesnaží „zachovat si tvář“ – ani pro humánní, ani pro sobecké účely. Stává se, že pes se kočky nedotkne pouze ze strachu z potrestání, ale je těžké to nazvat přátelstvím. Upřímnost ve vztazích mezi mazlíčky se rodí, pokud majitel podporuje přátelský přístup a neagresivní chování. Zvířecí psychologové tvrdí, že etologické a intelektuální rozdíly lze překonat. Psi a kočky mají dostatečné kognitivní schopnosti naučit se jazyk svého protivníka. A pokud dojde k vzájemnému porozumění, objeví se vzájemné sympatie a důvěra. Samozřejmě ne ve všech případech můžete doufat ve velkou lásku mezi mazlíčky. Ale je naprosto možné dosáhnout zachování neutrality. Aby byl v domě nastolen mír, je zapotřebí čas, láska a trpělivost. Musíte také vědět, jak se spřátelit mezi kočkou a psem.
Nejlepší je vzít si domů kotě a štěně zároveň. Děti oddělené od své matky zažívají stres a potřebují podporu a teplo. Aby pocítili živé „teplo vlny“, přiblížili se. Společné hraní a uspokojování společné dětské zvědavosti jim pomůže pochopit jeden druhého, a to i přes etologický rozdíl. Zvýšené potíže čekají na ty, kteří se rozhodnou spřátelit se se zvířaty různého věku. Tedy vzít kotě do společnosti dospělého psa nebo štěně do domu „vedeného“ dospělou kočkou. Přitom je snazší zvyknout si dospělé zvíře na miminko, než se spřátelit se zralými zvířaty.
Jak se spřátelit mezi kočkou a psem: doporučení zoopsychologa
Pes si rychle zvykne na nového obyvatele bytu, protože špičáci jsou zvyklí žít ve smečce a poslouchat vůdce. V tomto případě je vůdcem majitel a smečka je rodina. Pokud vůdce přivede nového člena smečky, pak musí toto rozhodnutí učinit zbytek rodiny.
S kočkami je to trochu složitější, protože příchod nového nájemníka je zásahem do území. Je důležité zachovat kočičí „životní prostor“, zejména její oblíbené místo na spaní. Začátečník se nebude cítit znevýhodněn, když mu bude od samého začátku předložena skutečnost. Ale pokud má kníratý majitel omezená práva, můžete získat jasný projev územního chování ve formě značení moči.
Aby zvířata různého věku mohla vycházet v jednom domě, je lepší poslouchat doporučení zoopsychologa.
Naplánujte si seznámení
První setkání je pro oba mazlíčky stresující, takže je nemůžete nechat samotné. Je lepší držet velkého psa na vodítku, bez ohledu na to, zda je to majitel nebo host v bytě. Než seznámíte dospělého psa s kočkou, musíte ji vzít na procházku. Po vyprazdňování a fyzické aktivitě se pes bude chovat klidněji.
Pokusy kníraté „milenky“ o syčení a odfrknutí musí být jemně zastaveny, aniž by zvyšovala hlas. Možná ji budeš muset vyzvednout. To pomůže kočce ujistit, že je stále milována a nebude vyměněna za štěně. Agresivní reakce, která není podpořena otevřeným konfliktem, obvykle odezní.
Pro začátek stačí pár minut komunikace. Poté je vhodné zvířata izolovat. Pokud to není možné, musíte být u toho, abyste situaci kontrolovali a v případě eskalace konfliktu včas zasáhli.
Buď trpělivý
Zvířatům bude trvat několik měsíců, než si na sebe zvyknou. Obvykle, když se objeví pes, kočka začne „procházet skříněmi a dveřmi“. Toho se není třeba bát. Dospělá kočka, jakmile je v domě, kde žije pes, se bude pohybovat podél zdi, aniž by překročila prostor. S vysokou pravděpodobností najde bezpečný (podle názoru kočky) kout pro soukromí. Nemůžete odtamtud svého mazlíčka vyhodit. Postupem času převládne zvědavost a územní nároky: kočka sama sestoupí na podlahu a kočka dobrovolně opustí útulek.
Po 3-4 dnech společného soužití lze kotě a štěně nechat chvíli v pokoji bez dozoru. Hlavní věc je poskytnout jim bezpečné podmínky – odstranit dráty a malé předměty, které lze spolknout, z podlahy, zavřete balkon, skříň. Děti jsou vždy přátelštější, takže k „prolití krve“ nedojde.
Pokud jsou zvířata dospělá, budete muset mezi nimi udržovat vzdálenost delší. Kontrolu bude možné uvolnit pouze s plnou důvěrou v přátelský kontakt, ke kterému došlo. Před tím, při odchodu z domova, je třeba umístit domácí mazlíčky do různých místností.
Správně organizujte krmení
Utišení hladu je bezpodmínečný instinkt. Bez ohledu na sympatie nebo antipatie nebude ani jedna strana tolerovat stížnosti na svůj oběd. Misky na vodu a jídlo by měly být přísně odděleny. Nejprve budete muset krmit zvířata v různých rozích místnosti, ale vždy ve stejnou dobu. Jakmile si na sebe zvyknou, sami se rozhodnou, kdy se mohou se sousedem podělit o jídlo.
Zastavte konflikty
Stává se, že zvířata vrčí, aby nastínila hranice toho, co je povoleno. Pokud pes odstrčí kočku z pohovky, pokusí se na ni posadit nebo složit tlapky, vstoupí kočičí drápky a zuřivé syčení. Jde o běžnou konfrontaci, která nevyžaduje zásah majitele. Zvířata na to přijdou sama.
Ale když na sebe zvířata upřeně zírají, je lepší převzít kontrolu nad situací. Ve volné přírodě je toto chování považováno za hrozbu, zejména u kočkovitých šelem. Kočka může napadnout psa bez ohledu na jeho velikost.
Není to jen upřený pohled, který signalizuje chystaný konflikt. Pes krčí nos, vyceňuje zuby, vrčí. Kočka syčí, prohýbá záda, zplošťuje uši.
Nejúčinnějším způsobem je odvést pozornost zvířat od myšlenky útočit, bojovat nebo vyprovokovat boj. Zaměření na agresi lze zastavit tím, že je oběma ošetříte chutnou pochoutkou. Domácí mazlíčci to nebudou moci odmítnout a po jídle už intenzita vášní nebude stejná. Konflikt se vyřeší sám.
Pes se ovládá snadněji než kočka. Více naslouchá požadavkům, ochotněji přijímá odměny a lépe rozumí trestům. Nemluvíme samozřejmě o napadení, ale o napomenutí přísným hlasem. Ve většině případů se kočky dobře snášejí se psy pouze pod vedením majitele. Pokud necháte situaci volný průběh, nevyhnete se překvapení v podobě poškrábané psí tváře nebo natržených kočičích uší.
Domácí mazlíčci by měli být chváleni a hýčkáni pamlsky za jejich laskavé jednání vůči sobě navzájem. Postupně se z toho stane zvyk. Zvířata přestanou čekat na povzbuzení, budou se o sebe upřímně starat a starat se o sebe a společně chránit jim svěřené území před cizími lidmi.
Připravte místo na spaní pro nového člena rodiny
Nového člena rodiny je potřeba zavést do celého životního prostoru, ale každé zvíře by mělo mít svůj košík (box nebo pelíšek). Jedná se o druh osobního prostoru, kde můžete nejen spát, ale také odejít do důchodu, abyste pochopili novou situaci. Obecně platí, že musíte respektovat právo zvířete „chtít být samo“. Pokud pes nebo kočka nemají náladu, není třeba zvíře do komunikace nutit.
Nevybírejte oblíbené
Domácí mazlíčci v této věci projevují záviděníhodnou citlivost, následovanou žárlivostí. Každému je třeba věnovat pozornost a zároveň ho hýčkat.
Uvažuj s rozvahou
Než se rozhodnete adoptovat, zhodnoťte povahu mazlíčka. Dospělý lovecký pes, zvláště vycvičený, pravděpodobně nepřijme kotě jako společníka. Spíše se pro ni stane kořistí. A kočka náchylná k agresi může bezbranné štěně dobře zmrzačit.
