“Duchovní úroveň člověka je určena tím, jak člověk rozumí kočce” – Bernard Show.
“Ukažme více pozornosti, tolerance a respektu k názorům ostatních lidí – to je vše.” — Gennadius.
— O zveřejňování obrázků na fóru, O reklamě na fóru
Stránky: 1 … 42 43 44 45 46… 59
- seznam
- » Obecné rozhovory o psech
- » Vlk vs pes
#1076 15. září 2012 23:04:06
Evander Pět minut k zoologovi Registrován: 21. února 2012 Příspěvky: 5480
Re: Vlk vs pes
Buster:
Kromě toho mají boxy také pojem jako „talent“, který zahrnuje techniku, taktické myšlení a schopnost přizpůsobit se soupeři. Takže v psích zápasech nerozhoduje vše o obratnosti a vytrvalosti. A dva boxy stejná třída bude mít výhodu na straně těžkého, i když je jen o 1 kg těžší, o větší výhodě není třeba mluvit.A soudě podle tvého příspěvku, čím těžší žere, tím je horší. A 25 kg zhubne na 20 kg a 30 kg obecně v jednom brána foukne 20 kg, tak co?
Bustere, ty jsi odborník na pitbuly, tohle plemeno znáš takříkajíc zevnitř. Víte, že pitbull byl vyšlechtěn jako pes připravený zabít jakéhokoli protivníka nebo zemřít sám. Zvíře podobné velikosti pitbulla v přírodě prostě neexistuje.
Proč přeceňujete sílu divokých zvířat, která nemají vlastnosti pitbulla?
Matoušovo evangelium (kapitola 7, verš 6)
Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly vepřům, aby je nerozdupali pod nohama a neobrátili se a neroztrhali vás na kusy.
#1077 15. září 2012 23:12:08
Evander Pět minut k zoologovi Registrován: 21. února 2012 Příspěvky: 5480
Re: Vlk vs pes
kočka:
Evandere, když se podíváte na kostru a svaly levharta obláčkového, pochopíte, že je to kulturista. A jáma se s ním nedá srovnávat, ačkoli jáma může vážit 50 kg a levhart obláčkový maximálně 30, obecně neváží víc než 25 kg.
O tesácích a drápech ani nemluvím (jedná se o stromolezecký druh, drápy má jako háky na maso).
Ano, chápete, že Pete je bojovník připravený buď vyhrát, nebo zemřít, obláčkový leopard má jiné cíle, není připraven zemřít. Pokud ho ale postavíte do omezeného prostoru a postavíte proti němu pitbula, tak bude samozřejmě bojovat, ale s největší pravděpodobností prohraje, i když nevylučuji možnost, že po takovém boji může pitbul také zemřít na jeho rány.
Matoušovo evangelium (kapitola 7, verš 6)
Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly vepřům, aby je nerozdupali pod nohama a neobrátili se a neroztrhali vás na kusy.
#1078 15. září 2012 23:14:02
Bláznivý zoolog host
Re: Vlk vs pes
Vím to moc dobře. A není to jen Pete, kdo je takový. Měl jsem hůl, která mohla zaútočit i na lva. No a co. Pokud není kam utéct, pak zvířata jako leopard bojují velmi tvrdě. Jaký to má smysl, když se Pete nevzdá? V každém případě zemře.
Pete je hravý. Leopard a jemu podobní jsou ale bojovníci úplně jiné třídy.
#1079 15. září 2012 23:18:58
Evander Pět minut k zoologovi Registrován: 21. února 2012 Příspěvky: 5480
Re: Vlk vs pes
kočka:
Vím to moc dobře. A není to jen Pete, kdo je takový. Měl jsem hůl, která mohla zaútočit i na lva. No a co. Pokud není kam utéct, pak zvířata jako leopard bojují velmi tvrdě. Jaký to má smysl, když se Pete nevzdá? V každém případě zemře.
Pete je hravý. Leopard a jemu podobní jsou ale bojovníci úplně jiné třídy.
Téměř celá kočičí rodina se vyznačuje velkou silou a velmi slabou vytrvalostí, nevydrží dlouho a nejsou to bojovníci, ale zabijáci, pouze pitbul není obětí.
Upravil Evander (15. září 2012 23:22:41)
Matoušovo evangelium (kapitola 7, verš 6)
Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly vepřům, aby je nerozdupali pod nohama a neobrátili se a neroztrhali vás na kusy.
#1080 15. září 2012 23:28:40
vítěz Zakázáno Registrováno: 27. září 2009 Zprávy: 19354
Re: Vlk vs pes
Poznámka o tom, jak puma zabila dva pitbuly a boxera (všechno jsou to různé případy). V jednom případě bylo hlášeno, že pitbul byl tak zraněn, že musel být utracen. Poté se vrátila a zabila březí fenu pita (ze samce, který byl utracen) a boxera. Navíc, soudě podle drápů, byla puma malá (asi 35 kg). Během tohoto incidentu byla puma zastřelena a zraněna. Byli vysláni lovečtí psi, aby ji hledali, ale nepodařilo se ji najít.
Upravil Victor (15. září 2012 23:31:04)
#1081 16. září 2012 00:01:58
vítěz Zakázáno Registrováno: 27. září 2009 Zprávy: 19354
Re: Vlk vs pes
Z návnadových psů si mohl chrt vzít vlka. Zejména nejlepší nazimští chrti si je mohli vzít sami. Nazimov choval chrty pro maximální zlomyslnost. V dnešní době s největší pravděpodobností žádní psi této úrovně neexistují. Ale byli v rychlosti horší než ostatní ruští chrti a často je nemohli dohnat.
#1082 16. září 2012 00:16:45
Evander Pět minut k zoologovi Registrován: 21. února 2012 Příspěvky: 5480
Re: Vlk vs pes
(příběh starého psa)
Za starých časů existovali princové a bojaři, kteří udržovali obrovské boudy, obrovské hony s mnoha chrty, lovci psů, lovci a lovci, kteří dohlíželi na všechny myslivecké sluhy, byli v podstatě organizátory všech honů na psy a to nejdůležitější – vlka. mláďata. Je třeba mít na paměti, že vyhlazování vlků se nejvíce dotklo všech pánů, lidí z vyšší společnosti, protože všichni vlastnili pozemky, statky a jako lidé spjatí se zemědělstvím, včetně chovu dobytka, považovali vlka za svého úhlavního nepřítele. O jednom z těchto lovů vypráví živý příběh R. L. Markova, publikovaný v roce 1896 v časopise Niva. Starý chrt se spolu se svým pánem vydal na „útočiště“ do Polska s Panem Tyshkevichem.
„Byl to velmi bohatý pán, jako král. A jeho jmeniny se také blížily. Kongres. byl mimořádný. V celé oblasti oznámil, že lov bude v Pushcha. Ostatně vy sami byste rádi věděli (myslivec Semenych oslovuje posluchače, pán-myslivec), nemá smysl se plést do našeho lovu. Tak se začaly sbíhat velké hony, a proto ti sousedící pánové stejně nebyli bohatý. To není docela velký lov, kdyby přišlo dvacet smeček chrtů a čtyřicet smychki socheynyh (honičů). Ale Tyškevič sám neměl ani odhad na psy a lidi s nimi: vozataje, wranglery, psovody, chytače a ohaře. Navíc se s ním kromě velkých honů scházeli i osamělí malotravní šlechtici. Někteří tři, někteří čtyři s sebou přinesli smečky a jeden z nich, Pan Stotsky, přišel sám, jako prst a ve své smečce měl jen dva samce: dlouhého šedo-ušatého, ano, tmavého Rudea, nejmohutnějšího samce s širokým zády. A kůň pod panem Stotským nebyl sofistikovaný a on sám nebyl okázalý.
. Při pohledu na jeho skrovnost se mu pánovi ohaři začali smát a on přímo házel svůj velký trumf na ohaře a na všechny hony a popadl tam i samotného Tyškeviče.
“Ach ty,” křičí, “tak a tak, ty se taky chlubíš. ale nevíš, že když prodáš všechny své lovy a ty ještě navíc, nebude to stačit na nákup jeden z mých psů, i když je to Rude! “Jsem naživu,” křičí, “nechci být, pokud se ze všech tvých lovů alespoň jedna tvoje noha rovná mému psovi!”
A kvůli tomuto hříchu k nám přišel pánův komorník a slyšel toto vychloubání. Vezme na sebe, že se drobný šlechtic vysmívá svému pánovi. Se stejnými podpatky běžel do paláce. „Tak a tak: šlechtic Stotský. zhanobený. A všichni pánové u večeře už byli moc opilí (opilí). Tyškevič dokonce změnil obličej. narazil do zlatého poháru na podlahu, zakřičel z plných plic. Pánové vyskočili a začali tasit meče. ani se nedostalo k nože.
“Přiveďte Stockého sem a odtáhněte jeho psa do paláce!”
. Během jedné vteřiny byly umístěny před jeho (Tyškevičovým) očima. A skutečně, pes byl velmi dobrý, jakoby odlitý z litiny. Pánové se však začali hádat. Někteří křičí: „Moje děvka je lepší!“, někteří předvádějí svou smečku. Jeden říká: Rude má velkou hlavu; jiní křičí, že má zadní nohy jako kráva, a jiní opilí křičí bůhví co.
Stotsky dal ruce za šerpu svého kuntushe, zvedl knír a šel jako kohout. náhle vyskočil k Tyškevičovi, když se začal pěstí bušit do hrudi a křičet! z vašich psů se shoduje se zajícem Rude, nebo než to udělám, zabije ostříleného vlka, “Já,” říká, “souhlasím s tím, že mě budou lovit psi, a přijdu o svou farmu a svou ušlechtilou svobodu.” Jen vy, pánové, děláte správné hypotéky!“
Asi po hodině vyrazilo celé panství a vlastně i celé město Pan Tyškevič do pole, kde vedli smečku až čtyřiceti nejlepších psů a nesli klec se zajícem. Ten zajíc nebyl jen tak ledajaký, ale takový běžec, že už dva roky vyhrával ze všech psů. skotač a úskok! Sotva byl chycen do pasti. Na strništi postavili klec, srovnali lovce (chry) a pány na koních – odjeli tam, kde lépe viděli; a dámy, některé na koni, některé v karutech (kočárech). Díváme se a Pan Stotsky klusá se svými psy. jako by se ho to netýkalo. Přikázali: “Raz, dva, tři!” a zajíce pustili, . jak na něj křičeli, křičeli, ó můj milostivý Bože! – zvolal starý vypravěč a sevřel hlavu v dlaních. – Stejně jako anchikrist se zajíc rozběhl! Šli za ním psi ze všech smeček, zpívali mu v hromadě. Nejdřív začali zpívat, hlavně pánové. jedna pohlavní mrcha – a-ti, troufalí! – kutálelo se to dál než kdokoli jiný, právě se chystalo utéct. ale proletělo to. A byli tam další dva samci. byli téměř blízko něj. ne! Kam jdeš? . vysvobodil se, je to krátkovlasý šmejd, nic nebere jako samozřejmost. Otrávili jsme to! Ostuda! A zajíc začal utíkat ke křoví. aniž by byl odcizen, vyhrál zpět ze všech smeček! Vypadal jsem tak a Stotsky ani nepomyslel na to, že pustí své psy dovnitř, seděl v sedle, sklonil se a zapaloval si dýmku. Všichni byli ohromeni. Zajíc je sotva vidět a všech čtyřicet smeček je za ním natažených jako provázek. Zde Stotsky ukázal svou zdatnost. „Dlouho jsem žil na tomto světě, otče,“ zvolal nadšeně Semenych, „viděl jsem dost, přežil jsem v tomto světě,“ ale dodnes jsem takovou příležitost neviděl! Stotsky jen zakřičel a zmizel! A stále nechápu, kde se to vzalo. Jeho malý kůň vzlétl jako sokol – a nebylo nikoho!
A oba pejsci od ucha k uchu lezli vedle sebe, už začali obcházet přední psy. počítali všechny. Ale Rude se velmi rozzlobil a začal rychle postupovat vpřed zpoza toho šedoucha. A zajíc spěchá jen na zadních nohách, jako by létal na křídlech. Rude ho začal vyslýchat velmi rozzlobenýma nohama, zvedl ho, okamžitě se natáhl a vytáhl ho nahoru.
Tady už každý pochopil, že Stotského samci strhli všechny psy, a hlavně Rudeho. Jeden pán z velké mrzutosti hned zastřelil pár nejlepších psů a Pan Tyshkevich. for Rude dal patnáct tisíc v čisté minci a jakoukoliv smečku navíc. A Stotsky se jen bije do hrudi a křičí: “Je pro mě snazší přijít o život než o takový poklad!” . Páni začali. Stockého důstojně, pít, chodit. Tak s ním kroužili celou noc.
Druhý den ráno jsme začali lovit v Pushcha, asi dvacet mil daleko. Konvoj a vozy už tam byly, Krichanové byli dávno umístěni tam, kde měli být, a léčka byla natažena přes les. Na různých místech také stálo několik smeček psů se svými jezdci, chytači a biči. Oznámili, že hlavním řidičem je Hook, který šel se smečkou samotného Tyškeviče.
. Lov se vydařil: na zajíce a lišky nebyl odhad, ulovili slušné množství divokých koz, dva jeleny, losa, mladého bizona, tři divočáky a nebylo o čem mluvit. o vlcích. Utábořili se na polích, postavili stany, zapálili ohně a začalo veselí – hodování. Mezitím Hook oznámil, že nedaleko na ostrově v noci vyl vlci, tři ostřílení a dva příchozí odpověděli.
Bylo malé ráno a lov už byl na místě. Nasednutí chrti kropili odstav ve dvou řadách a zábava začala. Mistr mě také vzal. No, stál jsem na dohled jeho milosti, po jeho levé ruce. Se svou smečkou se dobře schoval v houští, v křoví těsně před dírou. Vybralo se vše, co bylo k odstavení k dispozici: lišky i kozy – jako by les smetli koštětem. A vzali vlky: dva ostřílené a dva došlé. Náhodou jsem jeden přílet vzal do zubů své smečky – psi ho famózně natáhli jako rukavice. Pan Tyškevič zatroubil a dal znamení k obědu. Lov přitáhl do tábora. Hle, rozšířily se zvěsti, že Pan Tyškevič se zlobil na jeho příchod, na Hooka.
“Co to znamená,” křičí, “chlubil ses, že odpověděli tři ostřílení vlci, ale byli zabiti jen dva?”
Přímo jim nařídil, aby se dychtivě vrátili na své předchozí místo a aby jim na pomoc dali dalších čtyřicet luků od těch náhradních. Všichni se samozřejmě divili: co prý v tom odvykání hledat, když nic není – přihodit desetikopák, a bylo by vidět. Věci však dopadly jinak. Hook byl zkušený řidič, vzal hlavní hejno a přivezl ho úplně z jiného směru – ze samé houštiny, kde byla nemoc, návaly větru a strašlivé houštiny, z toho nejinfekčnějšího místa. A než se stačil vrhnout, psi ho chytili, strkali a divoce ho vedli, pak změnili hlas a téměř z toho náporu začala celá smečka propukat v pláč. I srdce mi zamrzlo. Opravdu se dá takhle jezdit na prázdném ostrově?
Nově příchozí vlci se někdy pevně drží svého místa. Někdy v lese smečka úplně vyžene nového a ten ani jednou nevystrčí hlavu do pole mezi chrty. Kdyby to byl mladík, hned by se marně snažil proklouznout na cizí ostrov, ale ostřílený je něco jiného: málokdy dá byť jen dvě kola a od druhé se snaží vystoupit někde v pole a špatnou, špatnou díru – přes lesní hřívu, přes kácení, nějak přepadnout.
A je to tady! Někdo sedí uprostřed lesa a je sabat. Zemřu, ale nezapomenu na ten den! A ostrov byl hlučný a hejna byla dokonale sladěna s jejich hlasy. Bylo to, jako by lesem hrály stříbrné harfy a každý člověk nemohl tu hudbu slyšet s prostým srdcem. Hle, z okraje lesa vyskočil řidič. Není na něm žádná tvář, křičí na mě: „Trouble! Hook říká, že narazili na Vlčího prince! Dvě desítky psů jsou již zmrzačené, běží ve stopách a drtí ty, kteří zaostávají. Sám Hook, vidíte, viděl, jak ten vlk ukousl nohu dvěma přeživším, skočil do úkrytu a odjel bůhví kam.
Do lesa jsme přidali další hejno asi padesáti lučištníků, tzn. sto psů. A z lesa se znovu ozval hlas: „Problém! Pomozme.”
. Další hodina – to je ono! – prošel. Zvonící housata si začala hrát lesem! Slyšel jsem říji velmi blízko. hejno někoho obkroužilo podél rokle, už se chystalo utéct, a všichni zařvali jedním hlasem. pak blízko ke mně, pak mi zmizelo z uší. Vypadalo to: nějaké velmi obrovské zvíře bylo dobře obklopeno v lese a samo sedí na jeho stopě a pronásleduje psy. Slyším hlas: “Dávej pozor!” a v tu samou vteřinu, úplně naproti mně, téměř celé hejno, řvoucí jedním hlasem, vypadlo z lesa na pole a násilím vytlačilo nevídané monstrum. Zvíře bylo bílé, nadměrně chundelaté a pod břichem byla načervenalá žlutost. Byl skvělý – nebesa chraň! Biryuky jsem viděl, ale předtím by i ti ostřílení vypadali jako štěňata.
Když ho chrti spatřili, oněměli úžasem. Mladí zvedli hlavy a vyli na hrozné hlasy. Ze všech smeček se k němu však hrnulo nemálo psů, protože vidouce něco takového, se všichni chrti začali hrnout na jedno místo.
Hodil jsem svou smečku, dívám se a naproti nim už porážejí dva mughurské samce z vlastní Tyškevičovy smečky a za nimi se v plné síle ukládají pánové i ohaři a všechny smečky čerpají od koho odkud , jako by zajali celé pole.
A nebyla to jen šelma, ale sám Vlčí princ. Proto, jakmile se k němu dostaly všechny smečky, dokonce ho sprchovaly všude kolem, ale ani jedna se nepohnula, ani se nenaklonila.
Hoo-hoo! Hoo-hoo. ale neberou to. Problém, a to je vše! Řvali a šikanovali – ani jeden! Vlk seděl a seděl, vstával a chodil a vyšplhal čelem přímo na psy. A ti – na všechny strany od něj. Podívejte se zpoza rohu lesa, Stotsky přiskočí a oba jeho psi divoce pobíhají. Jak viděli vlka a položili všechny nohy. Jen Rude se znovu vrhl vpřed, dorazil jako střela a okamžitě se smrtelným sevřením zabodl vlkovi do pravého ucha. Vlk zacpal zuby, jako by Rudea chytil železným hákem za třísla a okamžitě vysypal vnitřnosti na zem. V tu samou chvíli však do vlčí gachy vrazili další dva černí psi a tam začali všichni řezat: někteří do obojku, někteří do kleště, někteří do slabin, můj Impact chytil i do ucha, něčí tmavý pes i do hrdla – násilně – násilně ho házeli hlavou dolů – jak se mravenci hemží přes vlka a psa. Vlk si však brzy dokázal poradit; nejprve zvedl zadek a pak se samci zatřásl tak, že se všichni rozprchli jako palčáky. A tesákem si sundal mou fenku z rozkroku a roztrhl jí lopatku. Ale ani tady si ho Rude nevážil, úplně se rozzlobil, celý se naježil, třásl se, vlastníma nohama se zamotal do vlastních střev a chytil se bestie za hruď. Vlčí princ s ním strašně zatřásl tam a zpět a Rude se zaryl jako klíště. Když to viděli jiní, zaútočili. A pak sám Pan Tyškevič sesedl z koně a vzal vlka – zasadil mu nůž přímo pod levou lopatku.
Když Vlčí princ odcházel, psi rozprášili psy arapniky, pak Rude vstal ze země, šel přímo k majiteli a zavrtěl jako pravidlem, a jeho vnitřnosti se táhly blátem za ním. Když se Stotsky podíval na svého přítele, spadl přímo na zem, mrtvý. “
Matoušovo evangelium (kapitola 7, verš 6)
Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly vepřům, aby je nerozdupali pod nohama a neobrátili se a neroztrhali vás na kusy.
