Delfín je inteligentní zvíře. Nové argumenty ve prospěch této hypotézy přinesly nedávné studie vědců z University of Pennsylvania.
Po poměrně dlouhou dobu odborníci studovali jazyk delfínů a dosáhli skutečně úžasných výsledků. Jak je známo, zvukové signály se vyskytují v nosním kanálu delfínů v okamžiku, kdy jím prochází vzduch.
Bylo možné zjistit, že zvířata používají šedesát základních signálů a pět úrovní jejich kombinace. Delfíni jsou schopni vytvořit „slovník“ 1012 slov! Je nepravděpodobné, že by delfíni používali tolik „slov“, ale objem jejich aktivní „slovní zásoby“ je působivý – asi 14 tisíc signálů. Pro srovnání: stejný počet slov tvoří průměrnou lidskou slovní zásobu. A v každodenním životě si lidé vystačí s 800-1000 slovy.
Komunikace delfínů je vyjádřena zvukovými pulzy a ultrazvukem. Delfíni vydávají širokou škálu různých zvuků: pískání, cvrlikání, bzučení, pištění, pištění, mlaskání, cvakání, skřípání, praskání, řev, ječení, vrzání atd. Nejvýraznější je pískání, jehož rozmanitost čítá několik desítek. Každý z nich znamená určitou frázi (alarm, bolest, volání, pozdrav, varování atd.) Američtí vědci došli k závěru, že každý delfín ve škole má své jméno a jedinec na něj reaguje, když příbuzní osloví delfína . Žádné jiné zvíře takovou schopnost nemá.
Delfíní mozek má podobnou váhu jako lidský mozek. Na velikosti v tomto případě nezáleží. Švýcarští vědci, kteří prováděli výzkum schopností zvířat, zjistili, že delfíni jsou z hlediska inteligence na druhém místě po lidech. Sloni byli třetí a opice obsadily pouze čtvrté místo. Mozek delfína není svou hmotností nižší než mozek dospělého, ale má složitější strukturu mozkových konvolucí.
Mnoho vědců v těchto dnech provádí různé experimenty s delfíny a dochází k nečekaným závěrům.
Zejména teorie, že delfíni, na rozdíl od jiných zástupců zvířecího světa, používají „svůj vlastní jazyk“ – nejen ke komunikaci na úrovni instinktu přežití, ale také k akumulaci a asimilaci značného množství informací. Otázkou je, proč to potřebují – když jim chybí „inteligentní život“ v lidském chápání. V tomto směru se provádí mnoho výzkumů.
Důležitým aspektem je, že delfíni „vidí“ svými ušima. Vyzařováním ultrazvuku snímají předmět, čímž získávají jakýsi vizuální obraz. Sluch těchto savců je stokrát ostřejší než u lidí. Je schopen slyšet zvuky svých druhů tvorů stovky a někdy i tisíce kilometrů daleko.
Jejich úroveň citlivosti delfíního ucha se pohybuje od 10 Hz do 196 kHz. Možná je hranice nízké frekvence ještě nižší. Žádný živý tvor na Zemi nemá tak široký frekvenční rozsah.
Při tzv. akustickém ozvučení prostoru generují delfíni asi 20-40 signálů za vteřinu (v extrémních situacích až 500). To znamená, že informace jsou zpracovávány každou sekundu, srovnatelné s výkonem nejsložitějších počítačů vyvinutých člověkem (Boris. F. Sergeev „Living Ocean Locators“).
Předpokládá se, že z tohoto kaleidoskopu informací je reprodukován okolní prostor a všechny předměty v něm, jehož informační obsah není srovnatelný s naším obvyklým vizuálním vnímáním.
Stojí za zvážení, že 90 procent informací člověk přijímá vizuálním zpracováním signálů. Delfíni to tedy získají prostřednictvím sluchu a echolokace. Navíc na takové úrovni, na které člověk ještě neumí ani vytvořit technická zařízení.
Řeč delfínů – všelijaké z lidského hlediska „nerozumné“ zvuky, založené opět na vědeckých experimentech, jsou již z hlediska složitosti považovány za jakýkoli lidský jazyk.
Ruští vědci Markov a Ostrovskaja při studiu řeči delfínů došli k závěru, že svou složitostí převyšuje lidskou řeč.
Moderní jazyky mají následující strukturu: zvuk, slabika a slovo. Z čeho se skládá řeč. Při analýze zvuků vydávaných delfíny bylo identifikováno 6 úrovní složitosti, která má strukturu podobnou starověkým, zapomenutým jazykům. Takové jazyky jsou založeny na něčem jako jazykové hieroglyfy. Když za jedním zvukovým označením (zvuk, slabika) – v takových jazycích je v našem chápání ekvivalent sémantické fráze. V případě delfínů jde o jistou píšťalku.
V řeči delfínů byly objeveny i matematické vzorce, které jsou charakteristické pro psané texty podle hierarchie uspořádání informací: fráze, odstavec, oddíl, kapitola.
Jaké jsou intelektuální schopnosti delfínů? V první řadě stojí za zmínku schopnost mořských obyvatel rychle se učit. Delfíni se někdy naučí plnit povely ještě rychleji než psi. Delfínovi stačí trik předvést 2-3x a klidně to zopakuje. Delfíni navíc projevují i tvůrčí schopnosti. Zvíře je tedy nejen schopno plnit pokyny trenéra, ale také provádět některé další triky v tomto procesu. Další překvapivou vlastností delfíního mozku je, že nikdy nespí. Pravá a levá hemisféra mozku střídavě odpočívají. Koneckonců, delfín musí být vždy ve střehu: vyhýbat se predátorům a pravidelně vyplouvat na hladinu, aby se nadechl.
Delfíni mají opravdu úžasné schopnosti. Slavný americký neurofyziolog John Lilly, jeden z průkopníků, kteří studovali fyziologii mozku na Pensylvánské univerzitě, nazval delfíny „paralelní civilizací“.
John Lill se přiblížil k navázání vokálního kontaktu s těmito zvířaty. Při studiu magnetofonových nahrávek, které zaznamenávaly všechny rozhovory a zvuky v delfináriu, si badatel všiml výbušné a pulzující série signálů. Bylo to jako smích! Navíc v magnetofonových nahrávkách pořízených v nepřítomnosti lidí vyklouzla některá slova, která patřila operátorům a která byla během pracovního dne pronesena, ve velmi zhuštěné podobě! Proces výuky delfínů lidské řeči však nešel dále. Když přemýšlela o důvodech, Lilly přišla s úžasným odhadem: nudili se lidé!
Aktivně se používá v moderní medicíně, oficiální výzkumy potvrzují následující skutečnosti.
Skutečnost, že je pacient během sezení ve změněném stavu vědomí, potvrzují elektroencefalografická data (měření se obvykle provádí před sezením a bezprostředně po něm). Rytmy lidského mozku se výrazně zpomalují, dominantní frekvence EEG klesá a elektrická aktivita obou mozkových hemisfér se synchronizuje. Podobný stav je typický pro meditaci, autogenní ponoření, hypnotický trans a holotropní dýchání. Navíc psychoimunologické studie prokázaly, že během sezení delfinoterapie se výrazně zvyšuje produkce endorfinů. Endorfiny pomáhají harmonizovat nervovou soustavu a vyladit ji k aktivnímu a pozitivnímu vidění světa.
Která zvířata jsou nejchytřejší?
Podle klasifikace Carla Linného žije na planetě Zemi asi 8000 10000 druhů plazů, přibližně 5000 XNUMX druhů ptáků a asi XNUMX XNUMX druhů savců. Je jasné, že mezi tolika možnostmi není identifikace nejchytřejších zvířat na planetě snadný úkol. A přesto zkusme.
Krysa
Jedno z prvních míst v žebříčku nejchytřejších zvířátek právem obsazují krysy – chytrá zvířátka, která dokážou například najít cestu ze zdobného bludiště nebo rozluštit hádanku. Správně vychovaná domácí krysa může „hrát roli“ psa a hrát míč se svým majitelem. Potkani jsou také velmi „empatičtí a schopní empatie – cítí náladu příbuzného nebo majitele a podporují ji, jak nejlépe dovedou.
Pes
Zoologové tvrdí, že inteligence dospělého psa je úrovní vývoje srovnatelná s inteligencí čtyřletého dítěte. Zoologický expert Stanley Coren porovnal inteligenci psů a dětí a požádal je, aby vyřešili jednoduché aritmetické problémy. Zjistil, že určitá plemena, jako jsou němečtí ovčáci a border kolie, si snadno zapamatují asi 300 slov, gest a dalších signálů, což se nedá říci o všech dětech, které se experimentu zúčastnily. Sotva by se dalo s nadsázkou říci, že psi jsou hned po člověku jedním z nejchytřejších zvířat.
Holub
Četné vědecké experimenty ukazují, že holubi mají mimořádnou inteligenci. Například holubi dokážou rozpoznat desítky různých obrázků a rozpoznat je až po letech. Díky této dovednosti jsou holubi schopni najít cestu domů z nejodlehlejších koutů. Experimentálně bylo prokázáno, že se holubi dokážou v zrcadle rozpoznat. Dříve se věřilo, že takové schopnosti mají kromě lidí i opice, sloni a delfíni. Holubi bezpochyby také patří mezi „nejchytřejší zvířata“.
Prase
Zoologové tvrdí, že inteligence prasete se téměř rovná inteligenci psa a často ji převyšuje! Vědci provedli experiment, při kterém prase muselo k získání potravy používat počítač. Na obrazovce monitoru byl zobrazen kurzor, kterým bylo možné pohybovat pomocí joysticku, jehož roli hrálo „prasátko“. Pokud kurzor spadl do speciálně určené oblasti na obrazovce, podavač se otevřel. Kupodivu se prasata s úkolem vypořádala dokonale! No, jak je po tomhle neklasifikovat jako jedno z nejchytřejších zvířat na planetě!
Slon
Seznam nejchytřejších zvířat na Zemi by byl bez slonů neúplný. Tito obři jsou schopni spolu „mluvit“ pomocí výrazů obličeje, který se skládá z pohybů hlavy, trupu a uší. Výrazy slonů mohou zprostředkovat četné, velmi jemné odstíny sloní nálady. Stejně jako lidé, i sloni provádějí zvláštní pohřební rituál pro své zesnulé příbuzné, čímž prokazují schopnost prožívat. Sloni jsou navíc kreativní lidé, umí kreslit a hrát na hudební nástroje.
Opice
Opice jsou po lidech považovány za nejchytřejší zvířata. Pokud je inteligence schopností řešit praktické problémy, pak primáti nemají ve volné přírodě obdoby. Všichni velcí lidoopi mají vysokou, podle opičích měřítek, „kulturu života“ a stabilní sociální vazby. Samice vychovávají svá mláďata po mnoho let, učí je přežít v agresivním prostředí, učí je pamatovat si místa, kde stromy plodí v různých ročních obdobích: v dospělosti dokážou opice podle chuti rozlišit asi 200 druhů různých jedlých rostlin a vzhled. Opice se také dokážou rozpoznat v zrcadle, zatímco ostatní zvířata na jejich odraz reagují agresivně, jako by byli jiným jedincem.
