Velmi často je pes adoptován v raném věku, 7-8 týdnů. Toto je správný přístup, pokud chtějí budoucí majitelé vychovat nového člena rodiny plně v souladu se svými představami o výchově a povinnostech psa. Nesmíme ale zapomínat na její zdraví.
První návštěva štěněte u veterináře by měla proběhnout pár dní po koupi. Ve věku osmi týdnů lze identifikovat velké množství vrozených patologií. Veterinář během návštěvy změří teplotu a provede vyšetření sliznic, kůže a srsti, tlamy, uší a očí, poslechne plíce a srdce a zhodnotí pohybový aparát. Všechny tyto postupy jsou dostatečné pro primární posouzení zdravotního stavu.
Pokud jsou vyžadovány další výzkumné metody, nemělo by se od nich upouštět, protože Je lepší předcházet rozvoji vážných onemocnění v raném věku, než je léčit později po celý život.
Pokud je zvíře klinicky zdravé, lékař poskytne doporučení ohledně léčby a očkování a v případě potřeby pomůže s léčbou nebo vakcinací.
Většina psů se na veterinární klinice necítí dobře, ne-li velmi vystrašená. Je tu spousta děsivých pachů a zvuků, ve frontě sedí další vyděšení psi a za dveřmi kanceláře se mohou ozývat hlasité zvuky. Představte si, že stojíte ve frontě u zubaře, když jiný pacient začne v ordinaci hlasitě křičet. I když máte pozitivní zkušenost s návštěvou zubaře, budete se cítit nepříjemně. Představeno? Nyní si představte, že jste malí a nemáte na výběr – nemůžete ani vstát a odejít. Chování mnoha psů na klinice se stává zcela jasným. Pokud máte štěstí a váš statečný pes se nebojí kliniky, měli byste si přesto přečíst naše doporučení, protože můžete udělat chybu a vyděsit svého mazlíčka natolik, že se vše změní a on se zařadí do řad zbabělců, kteří se bojí veterinárních lékařů.
Psi neumí mluvit, ale umí výborně číst naše emoce, a pokud se začnete bát a rozčilovat, tento stav se přenese i na vaše chlupaté a ocasaté dítě.
Sami miminko nestrašte, chovejte se klidně a sebevědomě. Vyplatí se předem sestavit seznam otázek, na které byste se chtěli lékaře zeptat, abyste na nic nezapomněli a nezačali z toho být nervózní. Napište si je na papír a budete mít naprostou jistotu, že vám nic neunikne.
Pokud to velikost štěněte umožňuje, je lepší, aby vám sedělo na klíně nebo v přepravce. Pokud je na to štěně příliš velké, pak ho držte na vodítku, pak jeho zdraví nic neohrozí. Nedovolte svému mazlíčkovi komunikovat s jinými zvířaty! Nevíte, proč je zvíře, které přišlo na kliniku, nemocné a nakazit štěně nějakou nemocí rozhodně není součástí vašich plánů.
Na klinice se musíte při manipulaci se svým mazlíčkem chovat co nejpřirozeněji.
Pokud budete přehnaně přítulní nebo naopak přísní, štěně bude mít podezření, že něco není v pořádku a začne být nervózní. Promluvte si na štěně, podrbejte ho za ušima, najděte mu klidné místo na klíně nebo u nohou a nechte ho být.
Pokud vše ostatní selže a štěně začíná být nervózní, stále více vzrušené, snažte se chovat klidně a sebevědomě. Zajistěte své miminko objetím a dejte mu čas na uklidnění.
Zkuste dát štěněti něco chutného. Pokud jí, ačkoli je nervózní, pak je vše v pořádku – psi ve velkém stresu odmítají jíst vůbec. Pokud je to možné, vezměte miminko do náruče a jen se s ním projděte po čekárně. Dítě může být odvedeno od svých starostí pohledem na lidi kolem sebe.
U lékaře a při vyšetření se zásada chování nemění. Uklidnit!
Čím klidnější budete, tím klidnější bude i vaše štěně.
Pokud se bojí nebo je agresivní a vy si nejste jisti, že je pod kontrolou a nekousne lékaře ani vás, pak by měl mít náhubek. Pokud náhubek nemáte, lékař štěněti přiloží obvaz na čelisti. Neodmítejte – vůbec to nebolí a nenarušuje dýchání štěněte. Pamatujte, že čím více pozitivních zkušeností má váš mazlíček při vyšetření jinými lidmi, tím klidnější se bude v budoucnu chovat!
Vyplatí se začít miminko na návštěvu lékaře připravovat předem.
Začněte tím, že ho navykněte na kontrolu tlapek, uší a zubů tím, že ho odměníte za správné chování. Chcete-li to provést, dotkněte se tlapky ležícího štěněte, a pokud reaguje klidně, pochvalte ho, například mu dejte „mňam“. Příště vezměte tlapku do ruky a znovu dítě ošetřete a uvolněte. Pokud je vše normální, můžete prsty prsty, třást nohou, ohýbat ji, dotýkat se drápů. Nespěchejte, nenuťte věci silou. Krok za krokem tedy štěněti dáte najevo, že na vašich manipulacích není nic špatného a naopak za dobré chování dostane odměnu. Stejně tak ho navykněte na zkoumání uší a zubů. Když si štěně zvykne na vaše manipulace, můžete požádat členy vaší domácnosti, aby udělali totéž, a poté další lidi, které znáte. Požádejte je, aby pohladili štěně po těle, hlavě a tlapkách a odměňte štěně za správné chování.
Hodně štěstí vám a vašemu mazlíčkovi, méně důvodů k návštěvě veterináře a dlouhý a zdravý život vašeho psa!
Ratnikovová Yana Alekseevna
Oborová univerzita
