Japonští vědci popsali biologickou funkci a mechanismus reakce koček na látku nepetalaktol obsaženou v rostlině Actinidia polygamum. Ukázalo se, že sloučenina vyvolává u koček euforii a odpuzuje od nich komáry – podobně jako účinek kočičí trávy. Práce vyšla v r Věda Zálohy.
Kočky se třou a válejí v keřích kočičích šáchor (Nepeta Katar), protože odpuzuje hmyz. Jako repelent působí látka nepetalakton, která účinně odpuzuje komáry a dokonce i šváby. Nepetalakton je bezpečný pro lidi i kočky, díky čemuž je výborným kandidátem pro vývoj prostředků proti bodnutí hmyzem a kočičí šnek zanechává vhodnou přísadu do hraček pro kočky.
V Japonsku je atraktivitou další rostlina Actinidia polygamous (Actinidia polygama) – pro kočky popsal na počátku 18. století filozof a botanik Kaibara Ekken ve svém díle „O zelenině“ („Saifu“). Actinidia polygamous neboli matatabi je vytrvalá liána, která roste v Japonsku, Číně, Koreji a na ruském Dálném východě. Biologická funkce této kočičí reakce na aktinidii a neurofyziologický mechanismus za ní však dosud nebyly studovány.
Skupina vědců z Iwate University pod vedením Masaa Miyazakiho pomocí chromatografie na normální fázi izolovala z listů aktinidie látky, jejichž směs u koček vyvolala typickou reakci: kočky si třely obličeje a válely se po podlaze. Ve směsi, která obsahovala několik již známých bioaktivních sloučenin, umožnila plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií identifikovat hlavní účinnou látku: nepetalaktol. Nepetalaktol je svou strukturou podobný nepetalaktonu, jediným rozdílem je hydroxylová skupina u nepetalaktolu a karbonylová skupina u nepetalaktonu.
Pak se do práce přímo zapojily kočky. 18 jedinců, kteří dříve reagovali na extrakt z listů matatabi, bylo nyní testováno, aby se zjistilo, zda vědci správně identifikovali účinnou látku. Zvířata byla požádána, aby ucítila papír potažený 50 miligramy nepetalaktolu. Většina koček projevila o papír určitý zájem – otíraly se o něj, válely se po podlaze – a po deseti minutách ho ztratily, což je velmi podobné jejich reakci na listy rostliny. Prázdnému papíru kočka nevěnovala téměř žádnou pozornost (p = 0,0003). Vědci látku testovali také na 30 pouličních kočkách: 17 z nich se otíralo o papír nepetalaktolem a 13 nikoli, což může být důsledkem buď přirozené necitlivosti na tuto látku, nebo reakce na neobvyklé podmínky, uvedli autoři studie. pracovní poznámka. Na práci se podílel i levhart amurský, dva jaguáři a dva rysi ostrovidé ze zoologických zahrad v Japonsku. Všem se líbil papír s látkou více než prázdný papír (p = 0,031).
Vědci navrhli, že čichové vnímání nepetalaktolu stimuluje mu-opioidní systém, který například řídí systém odměn a euforii u lidí. Aby vědci ověřili hypotézu, testovali plazmatické hladiny beta-endorfinu u pěti koček pět minut před a po vystavení zvířat 200 miligramům sloučeniny. Jak se očekávalo, hladiny endorfinu se výrazně zvýšily poté, co kočky ucítily nepetalaktol, ale zůstaly stejné v kontrolní skupině (p = 0,034). Skupině šesti koček byl také podáván naloxon, antagonista opioidního receptoru, a chování zvířat při převalování v reakci na přítomnost nepetalaktolu bylo významně sníženo.
Autoři práce navíc testovali repelentní vlastnosti nepetalaktolu analogicky s nepetalaktonem z kočičího nipu. Druhy komárů aedes albopictus, běžná v Japonsku a Číně, se této látce vyhýbala a pravděpodobnost, že sedne na kočičí chlupy ošetřené 500 miligramy nepetalaktolu, byla o polovinu nižší.
Vědci poznamenávají, že reakce koček na aktinidii a catnip je důležitým příkladem toho, jak zvířata používají rostlinné sloučeniny jako obranu proti hmyzu. Charakteristické válení koček po podlaze nebo touha třít se směřují přesně ke zdroji nepetalaktolu. Když vědci připevnili lepený papír na stěny nebo stropy klecí, kočky se nezačaly válet po podlaze, ale pouze se otíraly o zdroj zápachu nebo se snažily alespoň dosáhnout, pokud byl špatně přístupný.
Vzhledem k tomu, že kočkovité šelmy se při lovu často spoléhají na utajení, jsou zvláště náchylné na kousnutí hmyzem, když leží v záloze. „Schopnost“ používat přírodní repelenty k ochraně před hmyzem přenášejícím choroby mohla být silnou evoluční výhodou. Ne všechny kočky jsou však schopny cítit nepetalaktol. Je například známo, že citlivost na nepetalakton se přenáší autosomálně dominantním způsobem. Je možné, že podobný dědičný mechanismus vybavuje některé kočky čichovými receptory specifickými pro nepetalaktol.
Již dříve vědci vysvětlovali, proč kočičí nip obsahuje látky, které kočky přitahují, zatímco běžný nip nikoli. Nejsou to jen kočky, které používají přírodní repelenty: chemici našli látky, které odpuzují krev sající hmyz, v bylinkách, které Indové tradičně používají k odpuzování komárů.
Tento příběh bude plný intrik, spiknutí, zklamání, slz a upřímné radosti. Nechal jsem se však trochu unést – tam se to nestane.
Pozadí: Mám starší matku, která žije v jiném městě. A své neduhy léčí aloe. Metoda funguje dobře – a neustále sází nové výhonky, které nahrazují ty utracené. Žije s ní 2 zástupci ocasaté fauny: Kuzya a Marek (kocour a kočka). Proč se z kočky najednou stal „Marek“ je dlouhý příběh. Stručně popišme důvod jako „protože hvězdy se tak zarovnaly“. To znamená, že předpokládejme, že Cat cat = nová kočka („Marek“);
Přál bych si, aby se jeho hosté chovali k rostoucí flóře s patřičným respektem. Například takto: Nicméně jdou nějak takto: V průběhu roku bylo vyzkoušeno spoustu přístupů, např.: poučování, kárání, zavírání dveří do pokoje. Nic nepomáhá. Výsledek je vždy stejný – jen se časem prodlužuje. Zvažovalo se dokonce i množství inženýrských přístupů. Nejsou však vhodné z nějakého důvodu: vysoká cena a složitost. Nebo zakrytí flóry před slunečními paprsky. V důsledku toho rada, zastoupená: já, já a já, rozhodla: „a zavolejte sem nejlepšího inženýra našeho království (já) LOL! Ať něco „takového“ sbírá! A dílo začalo vřít. Protože se mi povalovala malá nano deska Arduino, která zbyla z předchozích projektů, bylo rozhodnuto ji na ni sestavit. Stručně řečeno, jádro naší vesmírné technologie bylo následující (zleva doprava):
- arduino nano;
- infračervené pohybové senzory (mimochodem dobrá věc – úhel pohledu až 100 stupňů, dosah 2-3 metrů);
- tranzistor mosfet.
No, zbytek je již jasný – takže to je vše. Pojďme každý svou cestou.
Dobře, dobře – jen vtip. Pokračujme.
Pro ty, kteří nevědí (což je velmi nepravděpodobné, na Habré, ale přesto) vysvětlím:
- Arduino nano umožňuje naprogramovat určitou sekvenci akcí,
- pohybová čidla – sledujte pohyb tepelných objektů,
- Mosfet tranzistor je v podstatě relé, které slouží k zapnutí výkonné zátěže po přijetí slabého signálu z procesoru.
Ale mosfet je lepší než relé, protože ke svému provozu nespotřebovává téměř žádnou energii a kontakty se z neustálého provozu „nenýtují“. Díky tomu je odolný.
Ale elektronika bez krytu není nic. Pouzdro vymodelujeme ve 3D a vytiskneme:
Montáž začneme úplně zdola: protáhneme telefonní dráty (ano, ano, vzal jsem přesně je – protože jsou levné a dlouhé) do pouzdra a připevníme je šrouby (předtím byly pod nimi položeny kanály, ve kterých Závit m3x0,5 byl poté ručně řezán závitníkem):
Mimochodem, tady bych měl říci pár slov o mosfetu: přestože se prakticky nezahřívá (to je jedna z jeho výhod), našrouboval jsem ho z hříchu na chladič. “Nech to být.”
Připojte mosfet ke zdroji napájení. Snažíme se připojovat opatrně, pomocí tepelného smršťování – jinak vám kočky vynadají ^_^
Dále instalujeme mosfet s chladičem a pohybovými senzory na místa pro ně určená.
. nainstalujte „mosch“ – tedy Arduino nano:
Nainstalujte zpět kryt. A teď NIKDO neví, jak to funguje (LOL):
Načítáme program a energicky máváme rukama před senzory. Dívej se! Oni pracují!
Hlavní bod přichází: k čemu to všechno je: vytváříme pro kočku zónu bez přístupu. Konkrétně podle wiki:
„Jedním z nejoblíbenějších pojmů v hodnotících kritériích je koncept anti-access/area-denial, zkráceně A2/AD, který označuje oblast, kde ozbrojené síly nemohou plně operovat kvůli skutečnosti, že jejich jednotky jsou v pozice zranitelná vůči prostředkům ničení armády.”
Jako takový prostředek k vytvoření zóny zákazu vstupu pro náš destrukční systém třídy „okenní parapet-kočka“ poslouží rozstřikování vody pomocí štěrbinových trysek. To znamená: vezmeme trysky pro ostřikovače čelního skla VAZ a uděláme toto:
Dále vezmeme nerezovou kapiláru s průtokovou plochou 0,3 mm – to je důležité! (ve skutečnosti to není nikdy důležité (LOL, to jsem já – aby to vypadalo důležitě) – protože to hraje roli jen tyče, která se zapíchne do květináče a na ni připevníme celý systém. Svého času jsem vzal tohle trubka – za „hodně peněz“ – za vysokotlaký přístroj (v tomto podniku jsem sestavil batohový vysokotlaký benzinový vzduchový kompresor (500 bar) – ale z mnoha důvodů myšlenka „zamrzla“) . Proto „shořela stodola – dům také.“ „: setřeme slzu lakomého muže a dáme telefon do práce:
Jako nádrž na vodu byla vzata nádrž z „kopek“ (VAZ 2101).
P.S. Nohy jsou moje. Skvělé – že? LOL.
A takhle to vypadá za denního světla:
Dále se tento systém zasekne do země pod aloe a „monitoruje okolí“. Jakási „protikočičí protivzdušná obrana“.
Jednoho z těchto dnů systém přejde k „vděčnému publiku“. Doufám, že to ocení.
Nemohu to zatím předvést v práci, protože. Po ruce nejsou žádné kočky.
Ale budu to sledovat a dám vám vědět „kdy a co“.
Nyní několik poznámek:
- Pokud stavíte něco podobného, musíte mosfet brát „s logickou úrovní“ – tedy tak, aby se otevřel od 3-5 voltů;
- Jak se ukázalo, senzory kategoricky nepřijímají světlé odstíny plastu (prostě neustále zůstávají ve stavu „zapnuto“). Musel jsem přetisknout spodní část pouzdra – černý ABS – plast. Všechno s tím funguje dobře:
A teď je nejdůležitější, že pokud to někdo potřebuje, sdílím soubory.
Skica pro Arduino IDE:
int sensor1 = 2 ;// пин инфракрасного сенсора 1 int sensor2 = 3; // пин инфракрасного сенсора 2 int mosfet = 10; // пин силового мосфета, который включает насос boolean isSensorStarted = false; // сработал ли хоть какой то датчик boolean isMotorStarted = false; // запущен ли в данный момент двигатель boolean catStatusMessage = false; // вывод сообщения о текущем статусе кота boolean isFirstMessage = true; // вывод первого сообщения boolean firstStart = true; //пауза только при первом старте системы (даёт возможность загрузиться) volatile uint32_t startTime = 0; //время в миллисекундах, когда стартовал двигатель volatile uint32_t workingTime = 3000; //время в миллисекундах, которое будет работать двигатель void setup () < Serial.begin(9600); pinMode (sensor1, INPUT) ; // пин датчика работает как вход pinMode (sensor2, INPUT) ; // пин датчика работает как вход pinMode (mosfet, OUTPUT) ;// пин мосфета работает как выход attachInterrupt(digitalPinToInterrupt (sensor1), sensor_impulse, HIGH); attachInterrupt(digitalPinToInterrupt (sensor2), sensor_impulse, HIGH); >void loop () < while (isSensorStarted) < if (firstStart) //пауза при первом старте системы, после включения питания - даёт системе загрузиться и датчикам-прийти в состояние LOW < detachInterrupt(sensor1); detachInterrupt(sensor2); while ( (digitalRead(sensor1)==HIGH) || (digitalRead(sensor2)==HIGH) ) < //ничего не делаем-ждем, пока не появится сигнал LOW >firstStart = false; isSensorStarted = false; Serial.println ("Стартуем"); isFirstMessage = false; attachInterrupt(digitalPinToInterrupt (sensor1), sensor_impulse, HIGH); attachInterrupt(digitalPinToInterrupt (sensor2), sensor_impulse, HIGH); break; > if (catStatusMessage) < Serial.println ("Агонь па кату. :-)"); catStatusMessage = false; >detachInterrupt(sensor1); detachInterrupt(sensor2); digitalWrite(mosfet, HIGH); startTime = millis(); //записали время старта двигателя isMotorStarted = true; Serial.println ("Двигатель запущен!"); while (isSensorStarted) < if (isMotorStarted) < if (millis()-startTime >= workingTime) < isMotorStarted=false; digitalWrite(mosfet, LOW); Serial.println ("Двигатель остановлен!"); >> if ( (digitalRead(sensor1)==LOW) && (digitalRead(sensor2)==LOW) ) < attachInterrupt(digitalPinToInterrupt (sensor1), sensor_impulse, HIGH); attachInterrupt(digitalPinToInterrupt (sensor2), sensor_impulse, HIGH); isSensorStarted = false; >> > if (!isFirstMessage) < if (!catStatusMessage) < Serial.println ("Кота что то нету. -("); catStatusMessage = true; >> > void sensor_impulse () < if (!isSensorStarted) < isSensorStarted = true; >>
Soubory pro 3D tisk si můžete stáhnout pomocí tohoto odkazu.
To je vše – zpráva je hotová.
- Blog společnosti RUVDS.com
- Vývoj pro Arduino
- DIY nebo Udělej si sám