Cukrovka je jednou z nejčastějších nemocí naší doby. Rostoucí počet lidí dostává inzulínovou terapii, aby kompenzoval metabolismus sacharidů. Neustále se vyvíjejí nové inzulínové přípravky ve snaze zlepšit výsledky léčby. Ve snaze o inovace se často zapomíná na základní principy, jako je správná technika inzulínové terapie. Ale bez ohledu na to, jak prvotřídní kvality má inzulín, pokud je lék podáván nesprávně, jsou všechny vyrovnány.
Jaké jsou hlavní aspekty správné techniky inzulinoterapie?
1. Výběr správné délky jehly
2. Výběr správného místa vpichu
3. Správné střídání míst vpichu
4. Pravidelná výměna jehel
Inzulin je nutné aplikovat subkutánně, při injekci do svalu se lék rychleji vstřebává do krve, čímž dochází k prudkému, někdy nevysvětlitelnému poklesu krevní glukózy (hypoglykémie). Hlavním důvodem intramuskulární aplikace inzulínu je použití jehel delších než 6 mm.
Člověk si možná neuvědomuje, že si píchá inzulín do svalu. Hlavní příznaky intramuskulárních injekcí jsou:
– krvácení z místa vpichu
– hematomy v místě vpichu
– Bolest během injekce.
Jehly pro injekční pera o délce 4 mm jsou uznávány jako nejbezpečnější pro dospělé a děti, injekce s jehlami této délky jsou nejvíce bezbolestné a pohodlné. 4 mm jehla by měla být zavedena pod úhlem 90° k povrchu kůže, injekce se provádí bez kožní řasy. Lze použít i jehly o délce 5 a 6 mm. Při použití 6 mm jehel, aby se zabránilo riziku intramuskulární injekce inzulínu, je nutné odebrat kožní řasu nebo zavést jehlu pod úhlem 45 ° k povrchu kůže.
Pro injekce se doporučuje použít: břicho, přední plochy stehen, hýždě.
Je nutné znát hranice oblastí pro aplikaci inzulinu a využít celý dostupný povrch kůže v těchto oblastech:
Oblast břicha – ustupuje 2-3 cm vpravo a vlevo od pupku (injekce kolem pupku jsou nepřípustné!), 1 cm pod posledními žebry, nedosahující 1 cm k boční ploše břicha, 1 cm nad stydká symfýza.
Oblast stehen je horní boční třetina obou stehen.
Oblast hýždí – horní kvadranty obou hýždí.
Oblast ramen se nedoporučuje pro vlastní aplikaci inzulínu z důvodu vysokého rizika intramuskulárních injekcí (tenká vrstva podkožního tuku v této oblasti).
Pro správnou techniku inzulinoterapie je střídání míst vpichu nesmírně důležité! Škodlivá praxe vpichování inzulinu do stejného místa, například kolem pupku, je velmi běžná. Nedostatek střídání míst vpichu vede ke vzniku lipohypertrofie – komplikace injekční terapie. Lipohypertrofie je přemnožení podkožní tukové tkáně v reakci na poranění jehlou a vypadá jako nádorovitá formace v místě, kde se neustále provádí injekce inzulínu.
Působení inzulinu při injekci do oblasti lipohypertrofie je nepředvídatelné a může vést jak k hypoglykémii (velmi rychlá absorpce), tak k zjevné absenci účinku inzulinu (inzulín se nevstřebává). Aby se tedy předešlo riziku rozvoje lipohypertrofie, je nutné využít celý povrch kůže, který je k dispozici pro injekci, a neustále střídat místa vpichu. Je nutné ustoupit alespoň 1 cm (na šířku prstu) od místa předchozí injekce.
Nezapomeňte – po vpíchnutí jehly pod kůži a stisknutí tlačítka pístu je nutné při držení tlačítka injekčního pera počítat do 10 (při použití některých typů injekčních per až 5 – viz návod) aby byla celá nastavená dávka inzulínu podána podle pokynů.
Je třeba mít na paměti, že jehla se vyměňuje po každé injekci!
Dodržování těchto jednoduchých pravidel je klíčem k úspěšnému použití inzulinu ke kompenzaci diabetu.
Materiál zpracoval: vedoucí diabetologického centra V. V. Kalugina
