O zařazení losa do Červené knihy se rozhodlo hlasováním v Komisi pro otázky červené knihy, která se schází pod předsednictvím místopředsedy Akademie věd Ukrajiny. Pro zařazení losa do Červené knihy hlasovalo 26 z 31 členů komise. Spolehlivost a vědeckost údajů, na jejichž základě bylo takové rozhodnutí učiněno, posuzovali vědci, nikoli soudci a právník .
O otázce počtu losů a způsobu obnovy jejich populace se rozhoduje vědeckým hlasováním v národní komisi a na Ukrajině v této otázce neexistuje žádná kompetentnější vědecká komunita. A soud takové věci zrušit nemůže.
Soud v tomto případě převzal příliš mnoho pravomocí, protože mu nepřísluší rozhodovat o tom, zda jsou výsledky vědeckého výzkumu spolehlivé či nikoli, zda byl výzkum proveden v dostatečném objemu či nikoli. Soudce nemůže určit úroveň vědy, to není jeho kompetence. Může říci, že komise nebyla usnášeníschopná, nebo byl porušen postup (například proběhlo veřejné hlasování, kdežto postup vyžaduje tajné hlasování), nebo něco jiného. Žádný soud mi nikdy neprokáže, že losů je v zemi hodně.
Los býval rozšířen po celé Ukrajině kromě Krymu, ale od roku 2009 přežíval pouze na severu Lesostepi – na jihu Lesostepi již nebyl. A momentálně už v Lesostepi vůbec není, zůstává jen v Lesní zóně, navíc v její severní části.
Podle oficiálních údajů se počet losů snížil 2,5-3krát. Pro nás je zásadně důležité, že losů je prudce méně, zatímco v sousedních zemích s podobnými přírodními a geografickými podmínkami – Bělorusku, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku – je početnost tohoto zvířete 3–7krát vyšší než na Ukrajině. Přestože tyto země co do dostupných lesních zdrojů zcela převyšujeme, máme jen velmi málo losů. Proč? Protože to špatně hlídáme. V Evropě by už dávno nebyl los, kdyby nebyl chráněn přísnými metodami a nebylo zavedeno moratorium na odstřel, které platilo 40 let.
V našem ústavu máme laboratoř pro lovnou zvěř, jejíž zaměstnanci situaci velmi dobře znají. A tak říkají, že stanoviště losů se za posledních 10 let výrazně snížilo. Jestliže dříve byl los v Čerkaské a Vinnycké oblasti, nyní tam není. A v oblasti Kyjeva není vůbec žádná. I když dříve jakákoli expediční cesta do lesů na severu Kyjeva znamenala setkání s losem nebo stopy jeho činnosti, nyní lze stopy jeho činnosti nalézt pouze na každé desáté cestě a s losem samotným se setkáváme jednou. nebo dvakrát za sezónu.
Ještě na počátku 1990. let 2000. století byl los v oblasti Černihiv komerčním druhem: denně bylo zastřeleno šest zvířat, zmraženo a odesláno do Finska. Ale už v roce 500 myslivci, kterým věřím, říkali, že los padl až v pátém nebo šestém kotci a nyní se s losy setkávají jednou za půl roku. Ve Lvovské oblasti je nyní asi 1991 losů, zatímco v roce 500 bylo zastřeleno pouze 3 losů ročně, to znamená, že jich bylo asi XNUMX tisíce.
Zahrnutí losa do Červené knihy umožňuje dramatické zvýšení ochrany. Dosáhli jsme toho, že pokuta za nelegální těžbu dosahuje 120 tisíc hřiven. A když jsme o to před 1,5 lety teprve začali bojovat, byla pokuta jen 20 tisíc hřiven.
Pokud je los chráněný, tak za 10 let z něj bude 10-15 tisíc hlav a pak může být oficiálně zastřelen ne na 300 hlav za rok, ale na 1-2 tisíce. Červená kniha teď, oni to nevydrží, jen tlučou kopyty.
Pokusy o zvýšení stavů losů probíhají už asi 15 let, myslivci i Agentura lesního hospodářství nám neustále tvrdí, že pro to dělají vše, ale nedaří se. Ale to nefunguje, protože používají povolenku k lovu, aby zakryli pytláctví. U nás je to vždy tak, že na jeden legálně pokácený strom připadnou tři nelegálně pokácené a na tunu oficiálně ulovených ryb dvě tuny neoficiálně ulovených. A za každého oficiálně zabitého losa přijdou další dva neoficiálně zastřelení.
Vím, jak lovíme losy. Provází to spousta přestupků – licence se falšují, neuzavírají, píšou se na ně čísla tužkou, pak se mažou a píšou se nové. Oficiální lov nám zde umožňuje zakrýt spoustu „špinavých“ případů.
Náš zaměstnanec se vydal na expedici do národního parku na pomezí Sumy a Černigovska, ve kterém byli losi. Dva losi opustili park, přiblížili se k lovišti a byli okamžitě zastřeleni. Nebo jiný příklad: jakmile los přejede z Běloruska na území Ukrajiny, hned máme lovce na sněžných skútrech, po kilometru či dvou ho doženou, protože ve sněhu nemá los šanci ze sněžného skútru uniknout . Výstřel a je to.
Los je velmi chytré zvíře, ale lovit ho je nezákonnost a hloupost. Protože zde není žádné vzrušení z lovu: toto je, považte, kráva, do které spadne každý hlupák.
Kampaně
- Moderní myšlenka divoké přírody a její implementace do environmentální praxe
- Zachraňme původní step Ukrajiny
- Na obranu fretek, lasic a kun
- Oživení bažin
- Na obranu včelojeda zlatého
- Ochrana žraloků
- Zachraňme ukrajinský les a vzácné rostliny
- Zničme lovecké věže v FNM
- Zachraňme sviště a losy na Ukrajině!
- Myšlenka absolutní ochrany je ekologickým konceptem 21. století
- Mediální soutěž „Shnilé pírko“
- Ochrana zvířat
- Rezervní školy Boreyko-Woitsekhovsky
- Tabule hanby
- Celoukrajinská kampaň „Výroba jedů, reklama na jedy, prodej jedů, pastí a jiné pytlácké způsoby získávání zvířat jsou trestné ze zákona“ a kampaň „Chraňme krtky, krtky a další mláďata. Zastavme flayery! “
- Práva přírody a jejich lobbing
- Ne – sportovní lov!
- Jsme proti foie gras
- Boj proti nelegální těžbě písku a vodnímu praní na ostrově Žukovy.
Vyšetřování smrti Alexandra Gončarova - Proti pytláctví
- Boj proti nelegálnímu fotografování divokých zvířat a jejich pašování
- Boj proti obchodu s pytláckými sítěmi
- Černá listina vrahů trofejí
- Vlčí stráž
- Zachraňme ukrajinské bizony!
- Jsme proti živým vánočním stromkům!
- Boj za zachování
- Pojďme do Evropy a postavme přírodní rezervaci
- Primrose
- Ošetřování a ochrana přírodních památkových stromů
- Ochrana přírody v Kyjevě
Z tohoto důvodu bylo zahájení podzimní lovecké sezóny posunuto o dva měsíce.
Jak sám ministr řekl, nejproblematičtější byla otázka limitu sklizně losů. Ministerstvo ekologie nakonec povolilo odstřel 160 zvířat.
„Chápu a sdílím nával emocí, věřte mi, ale jako úředník jsem také nemohl nevzít v potaz postoj představitelů mysliveckého průmyslu k hrozbě jeho krachu, pokud se lovecká sezóna vůbec neuskuteční. “ vysvětlil Ostap Semerak.
BBC Ukrajina hovořila se zástupci veřejných ekologických organizací o situaci s lovem losů.
Střelba losů
V únoru Ostap Semerak oznámil, že ministerstvo ekologie zavádí 25leté moratorium na odstřel losů kvůli kritickému poklesu počtu losů.
„Nyní se podle různých odhadů populace losů na Ukrajině pohybuje od 2 tisíc do 6 tisíc,“ napsal tehdy ministr a dodal, že před rozhodnutím tuto otázku konzultoval v Ústavu zoologie Národní akademie věd. .
Nařízení však nikdy nevstoupilo v platnost, protože nebylo dohodnuto s ministerstvem agrární politiky, které dohlíží na lesnictví a myslivost.
Jak říkají ekologové – kvůli tlaku mysliveckých sdružení. Ten druhý odpovídá, že k moratoriu prostě nebyl důvod, protože ukrajinskou populaci losů ve skutečnosti nic neohrožuje.
Poté začala epopej stanovením limitu pro střelbu losů.
Ze zákona tyto limity stanovuje Ministerstvo agrární politiky na základě návrhů mysliveckých farem. Do 1. května je bylo třeba dohodnout s ministerstvem životního prostředí a teprve poté mohla být lovecká sezóna oficiálně vyhlášena za otevřenou.
Ministerstvo životního prostředí to odmítlo, sezona proto nikdy nezačala.
“Nevíme, co posloužilo jako základ k panice a čím se řídí ministerstvo ekologie, když říká, že máme katastrofální situaci s losí populací,” Vasilij Novickij, zástupce Svazu uživatelů myslivosti. a Fishing Farms, kandidát zemědělských věd, říká BBC Ukrajina.
Podotýká, že poslední podrobnou studii losí populace provedl Ústav zoologie v roce 2009. Poté byl počet zvířat stanoven na 4,5 tisíce zvířat.
“Vědci dali jasnou odpověď – hustota populace losů na Ukrajině je v příznivé fázi a nevyžaduje zařazení do Červené knihy nebo omezení vykořisťování,” říká Vasilij Novitsky.
Nyní se závěry o počtu losů na Ukrajině dělají na základě údajů z lovišť. Podle jejich informací se od roku 2009 stav hospodářských zvířat rozrostl téměř o třetinu a dnes je to asi 6,5 tisíce zvířat.
Ministerstvo ekologie trvá na tom, že počet losů na Ukrajině dosáhl kriticky nízké úrovně, a odkazuje na odborný posudek Ústavu zoologie z roku 2016.
„Podle oficiálních statistik zůstává současný počet losů na Ukrajině na úrovni 5 tisíc jedinců, což je čtyřikrát méně než v 1980. letech. Areál tohoto zvířete se snížil na polovinu a pokrývá pouze oblasti Polesí,“ uzavírají vědci.
Mezi důvody současného stavu uvádějí snižování výměry lesů, pytláctví a také nadměrnou sklizeň losů v důsledku legálního lovu.
Ministerstvo agrární politiky a myslivecké svazy však tento závěr považují za „nevědecký“ a údaje o nadměrném lovu jsou nadhodnocené.
Diskuse o limitu však pokračovaly celé léto a provázely je apely na premiéra, stížnosti na nerentabilnost loveckých farem a akce myslivců za vládními zdmi.
Svaz uživatelů honebních revírů dokonce podal policejní stížnost na autora znaleckého posudku Ústavu zoologie, ve kterém ho obvinili z „úředního padělání“.
„Nechápeme, z jakých právních důvodů ministerstvo ekologie na limitech neshodlo. Při jednání byly poznámky o vydírání, říkají, vzdejte se lovu losů a my vám dnes podepíšeme limity,“ říká Vasilij Novitskij.
Cena
Ministr ekologie 2. října definitivně odsouhlasil limity, čímž dal zelenou zahájení lovecké sezóny.
Ukrajina v letošní sezóně povolila odstřel 160 losů, což je polovina toho, o co lovci žádali.
„To jsou asi 2 % současného počtu, zatímco legislativa umožňuje až 15 %. Povolili sedmkrát méně, než se dalo vytěžit. Jaké stížnosti mohou být proti myslivcům? — ptá se zástupce mysliveckého sdružení.
Mimochodem, náklady na státní formulář pro střelbu jednoho losa jsou asi 2 tisíce UAH.
Ale to je jen základní částka – každá lovecká operace, z nichž většina je soukromá, má další částku, kterou musí lovci losů zaplatit. Proto mohou být konečné náklady na lov několikanásobně vyšší.
Například povolení k odstřelu jednoho srnce ve státních spolcích myslivců a rybářů bude stát 1,5 tisíce UAH a v soukromých loveckých farmách až 6 tisíc UAH.
Etické problémy
Když mluvíme o etice lovu, Vasilij Novitsky se ptá: „Kdo je krutější vrah: babička, která zabila doma kuře, nebo lovec, který zabil divoké zvíře ve volné přírodě?
„Myslím, že je kruté držet zvíře v zajetí, omezovat jeho pohyb, výběr potravy a pak ho sníst. V porovnání s pobytem v přírodních podmínkách,“ dodává zástupce mysliveckého sdružení.
Věří také, že s ohledem na civilizovaný přístup je lov v mnoha společnostech naprosto přijatelný.
„V Rakousku, Anglii, Německu se tento druh rekreace masivně pěstuje, konají se myslivecké slavnosti. Tam tato činnost nečelí odsouzení společnosti,“ poznamenává Vasilij Novitskij.
Otázka lovu losů má podle něj nakonec i čistě ekologický rozměr.
„Vzhledem k degradaci našich lesů a pomalému tempu jejich obnovy je nárůst počtu losů alarmující. Toto zvíře je výrazný dendrofág (živí se listy stromů. – Vyd.) a poškozuje mladé listnaté stromy,“ uzavírá Vasilij Novitskij.
Rozhodnutí Ostapa Semeraka vyvolalo na sociálních sítích bouřlivé reakce. Většina uživatelů povolení střílet losy odsuzovala.
Jsou však tací, kteří to považují za správné.
„Minimálně jeden ochránce přírody losům vyrobil alespoň jedno koště, nakoupil alespoň 1 kg soli nebo odnesl hlávku kukuřice do krmítka. Nikdo ani netuší, že aby za sezonu zastřelil jednoho divočáka, nakrmí jich myslivec 10 kusů. To samé s losy,“ napsal jeden z uživatelů Facebooku.
Počkejte na jaro
Ekolog Vladimir Boreyko kategoricky nesouhlasí s přístupem myslivců, kteří lov losů považují za systematické ničení jejich ukrajinské populace.
“O čem můžeme mluvit, pokud je na velké Ukrajině oficiálně 6 tisíc hospodářských zvířat a v malém Lotyšsku – 16 tisíc, v Bělorusku – 40 tisíc, v Polsku – 30 tisíc?” – ptá se ochránce zvířat.
Zde je třeba poznamenat, že zmíněné země jsou vlastně zcela zahrnuty do výběhu losů, na rozdíl od polostepní Ukrajiny.
„Los na Ukrajině je na hranici svého areálu rozšíření. Jeho počet v roce 1991 byl asi 16 tisíc, to znamená, že se několikrát snížil,“ poznamenává Vladimir Boreyko.
„Před deseti lety měli Poláci 2 tisíce losů. Zavedli moratorium, a teď mají 30 tisíc. A v některých vojvodstvích umožňují lov. To je evropský přístup,“ říká ekolog.
Zároveň přiznává, že hranice 160 zvířat není pro celou populaci ukrajinských losů kritickým číslem.
Skutečnost, že ministerstvo ekologie přesto limity schválilo, považuje Vladimir Boreyko za „taktický krok“ v procesu diskusí o zařazení losů do Červené knihy Ukrajiny (RBC).
Zoologická subkomise KKU již tuto otázku podpořila, ale odpovídající rozhodnutí musí ještě učinit národní komise.
Souběžně s tím Semerak oznámil novou vědeckou studii počtu losů na Ukrajině.
„Setrvačník tohoto procesu byl spuštěn. Pokud bude počet těchto zvířat kriticky malý, a to se potvrdí, tak se opět vrátíme k zavedení zákazu lovu,“ slíbil ministr.
„Vědci se domnívají, že nejlepším obdobím pro takový výzkum je zima. Vědecky ověřené výsledky budeme mít na jaře,“ uzavřel úředník.
