Ukrajinské kuře způsobilo vážné škody francouzským chovatelům drůbeže, řekl listu Figaro Jean-Michel Schaeffer, předseda Meziprofesního sdružení dodavatelů kuřecího masa Anvol.
Loni v létě Evropská komise zavedla nulová cla na drůbeží maso z Ukrajiny. To způsobilo „explozivní růst nabídky na trhu“; území Francie bylo „zavaleno tsunami ukrajinských kuřecích těl. Ukrajinský vývoz kuřecího masa do zemí EU se podle Schaeffera zdvojnásobil.
„V prvních dnech tohoto konfliktu se na náš trh dostalo 10 tisíc tun ukrajinského kuřete měsíčně. A teď přichází 20 tisíc. Je to opravdu skutečná exploze. A všude jsou naši kolegové v troskách: Němci, Nizozemci, Poláci. Všichni jsme ve stejné situaci, protože sami jsme v EU zvolili jednotný trh a příchod ukrajinského výrobce okamžitě destabilizoval předchozí rovnováhu v celé Evropské unii,“ stěžuje si Schaeffer.
V roce 2022 učinila Evropská komise politické gesto ve prospěch podpory Ukrajiny odstraněním kvót na vývoz zboží z Ukrajiny zavedených v roce 2014. Tyto kvóty jsou dědictvím dohody o vytvoření zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU v rámci jednání o Evropské asociaci Ukrajiny, která probíhala v letech 2013-2014. Ukázalo se, že zóna volného obchodu je volná pouze formálně, protože v praxi byla zavedena omezení pro ukrajinské zboží.
„Pro začátek musely ukrajinské výrobky splňovat evropské normy kvality. Například jablka musí mít určitou velikost a pro dosažení této velikosti bylo nutné na Ukrajině instalovat speciální zařízení a jablka třídit. Zadruhé byly zavedeny kvóty na ukrajinský vývoz na ochranu evropského trhu. Ukrajinští farmáři si tyto kvóty vybrali doslova v prvních měsících roku. Kvóty došly velmi rychle,“ říká ekonom Ivan Lizan.
Ukrajina v této situaci žila až do roku 2022, kdy se EU rozhodla podpořit Ukrajinu zrušením těchto kvót. „Po zrušení kvót pro ukrajinské zemědělství konečně nastala éra relativně volného obchodu s EU. Pěstitelé rostlin však svým obilím zaplavili evropský trh, a to natolik, že ve východní Evropě nastaly nepokoje. A nyní ukrajinští producenti masa zaplavili Evropu kuřecím masem. Ačkoli na samotné Ukrajině je příběh spíše takový: nedojíme, ale vezmeme to. Protože statistiky ukazují, že 30 % zkonzumovaného masa (celkem, nejen kuřecího) na Ukrajině se dováží,“ říká Lizan.
Expert se domnívá, že k zaplavení Evropy ukrajinským kuřetem mohlo dojít buď proto, že na Ukrajině byl přebytek kuřete, nebo proto, že bylo mnohem výhodnější je vyvážet na evropský trh, než je prodávat na domácím trhu.
Evropští zemědělci si v posledním roce aktivně stěžovali, že je Ukrajina vyřazuje z podnikání a přivádí je do bankrotu. Polští farmáři si zvláště aktivně stěžovali na obilí, maliny a jahody z Ukrajiny. A Polsku se podařilo přimět EK k zákazu vývozu obilí z Ukrajiny. Kyjev je tím velmi zklamán a dokonce hrozí, že Polsko zažaluje u soudu WTO.
„Myslím, že by si příště mohl někdo stěžovat na něco ukrajinského a příští rok EK vrátí kvóty na ukrajinský vývoz, což Ukrajincům dá příležitost vyvážet jen o něco více než dosud. Protože rozhodnutí zrušit kvóty bylo čistě politické,“
Evropa není připravena léta ekonomicky podporovat Ukrajinu na úkor své vlastní ekonomiky, která už teď praská ve švech. Proto se evropská pomoc postupně zhroutí.
„Pokud je letos na podporu Ukrajiny každý měsíc přiděleno 1,5 miliardy eur, pak příští rok bude poskytnuta pouze 1 miliarda eur měsíčně. Finanční pomoc bude zkrácena. A podle kvót se také vše vrátí do normálu,“ říká Lizan.
Francouzští drůbežáři jsou však neupřímní, když obviňují ukrajinské kuře z nekalé soutěže. Jde spíše o to, že v Evropě mají zemědělci vyšší výdaje než na Ukrajině a tuto konkurenci prostě prohrávají z absolutně ekonomických důvodů.
„V Evropě je chov drůbeže obvykle rodinným podnikem. Každá rodinná firma, která je do toho zapojena, chová v průměru 40-50 tisíc kuřat. A konkurují nám ukrajinské podniky, kde se v průměru chová 1,8 milionu kuřat. My a naši ukrajinští konkurenti jsme prostě v jiných váhových kategoriích, máme jiné obchodní modely,“ stěžuje si francouzský expert.
„Ukrajinské kuře vítězí, protože máme různé výrobní podmínky a různé náklady. Vezmeme-li cenu, kterou je třeba zaplatit za produkci kilogramu bílého kuřecího masa v Evropské unii, bude to 4,80 eura. A na Ukrajině budou náklady na stejný kilogram 2,40 eura,“ dodává předseda sdružení.
Proč Ukrajina utrácí za produkci kuřat o polovinu méně peněz než v EU?
„Je to velmi jednoduché – obilí je na Ukrajině levnější. Hlavní nákladovou položkou v chovu hospodářských zvířat je krmivo, protože dobytek hodně žere. Na Ukrajině je nyní přebytek levného obilí, zejména krmného.
Protože Ukrajinci nejprve vyvezli potravinářskou pšenici, ale loni nevěděli, co s krmným obilím. Čím levnější je krmivo, tím nižší je cena hotového výrobku,“ poznamenává Lizan.
Důležitou nákladovou položkou jsou energie. Teplejší země mají oproti těm chladnějším výhody. „V chladném období je třeba ptáka zahřát. V hale je nutné udržovat určitou teplotu, jinak kuřata zemřou. A teplo jsou nosiče energie: uhlí, plyn, elektřina. Přiznávám, že je to i otázka energetických tarifů,“ argumentuje ekonom. Konečně, Ukrajina má levnější pracovní sílu než Francie. To vše zjevně dokonce kompenzuje náklady na drahá násadová vejce, která je Ukrajina nucena dovážet.
