Ukrajinci žili na Slovensku odjakživa. A pamatují se po jedenáct století, z dob, kdy se vlna ruských kmenů, která překonala Karpaty, valila údolími Zakarpatí a přistála přímo pod Tatrami.
Geograficky jde o cestu dlouhou 250-300 kilometrů západně od Užhorodu. Pak zde vzniklo asi tři sta malých i velkých starověkých ruských osad. Největší z nich – Pryashevo – se stalo geografickým a duchovním centrem této oblasti. Pravděpodobně se naši předkové nejprve radovali z tak rychlého skoku do hlubin Evropy, díky kterému se stali vlastníky úrodné půdy a bohatých lesů, a později pochopili i druhou stránku tohoto kroku: vzdáleni svým bratrským kmenům, měl hořký osud být na hranici starověkých ruských území, která byla obklopena různými dobyvateli, přecházela z ruky do ruky. Ve XNUMX. století se Prjašivščyna dostala pod nadvládu uherské koruny. Následně se na dlouhou dobu stalo součástí Rakousko-Uherska.
Národní vědomí Ukrajinců tohoto regionu se vyvíjelo po svém, někdy podobném celoukrajinským, ale častěji jiným. Rakousko-uherská koruna buď zatáhla otěže národní politiky, proměnila se v četníka, nebo je nechala jít, hrajíc roli matky všech národů říše. Byl dokonce okamžik, kdy ukrajinští aktivisté, rodáci z Prjašivščiny A. Dukhnovič, A. Pavlovič, A. Dobrjanskij, vznesli s úřady problém vytvoření autonomního ruského vojvodství na území Haliče, Bukoviny, Zakarpatí s centrem ve Lvově. v rámci Rakouska-Uherska. Z toho samozřejmě nic nebylo. Ale ukrajinské školství se aktivně rozvíjelo. V roce 1870 zde bylo přes 570 ukrajinských škol! Od roku 1876, kdy se Slovensko dostalo pod kontrolu Maďarska, však protiukrajinské nálady na tomto území zesílily. Během dalších dvaceti let se počet ukrajinských škol snížil na 74. Od roku 1915 byl juliánský kalendář v Prjašivščyně nahrazen gregoriánským, cyrilice latinkou. Byl uvalen zákaz tisku všech církevních knih v azbuce. V letech 1899-1915 kvůli chudobě a národnostnímu útlaku opustilo tento region přes 227 tisíc Ukrajinců.
V roce 1918, bezprostředně po rozpadu Rakousko-Uherska, došlo k novému propuknutí ukrajinského národního a kulturního obrození. Na ukrajinsko-rusínské inteligenci, která se konala v několika městech tohoto regionu a dokonce i v americkém Scrantonu, se hovořilo o budoucím osudu Ukrajinců z východního Slovenska a Zakarpatska. K jednomyslnosti však nedošlo. Tehdy, nebo možná ještě dříve, se ukrajinské hnutí rozdělilo na několik vektorů: ukrajinský, maďarský, ruský, polský, český. Začala se objevovat ideologie politického rusínství. Rusíni prý nejsou Ukrajinci, ale samostatný východoslovanský národ. Je zřejmé, že by k tomu nemohlo dojít bez vlivu okolních států. Někteří se báli ukrajinské jednoty, jiní usilovali o vliv na strategicky velmi výhodný region. Dne 8. května téhož roku se lídři Rusínů-Ukrajinců Grigorij Žatkovič, Anton Beskid, Augustin Vološin definitivně dohodli na svých stanoviscích, načež bylo na schůzi delegátů z této oblasti rozhodnuto o připojení k čs. Odeslali jsme odpovídající petici do Prahy. Tehdejší prezident země Tomáš Masaryk to ale odmítl poté, co se dozvěděl o ekonomické zaostalosti území. Vlády Dohody však na jednání v Saint-Germain (Francie) doslova donutily Československo přijmout Podkarpatskou Rus do svého členství na základě autonomie, aby se nedostalo pod kontrolu revolučního Maďarska. 20. února 1920 byl schválen státní znak Podkarpatské Rusi – medvěd a modrožlutá vlajka. Od roku 1923 měla Ukrajinská autonomní republika v československém parlamentu devět poslanců. Jejím prvním guvernérem se stal Grigorij Žatkovič, který o rok později na protest opustil svůj post, protože nebyla přiznána autonomie slíbených práv.
V roce 1938 proběhla v Československu územní a správní reforma, v jejímž důsledku došlo k rozdělení země na tři autonomní území – Českou republiku, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Ve stejné době na Slovensko vstoupila Prjašivščina s ukrajinským obyvatelstvem. Tito. Podkarpatská Rus byla opět roztrhána. To vyvolalo mezi Ukrajinci nespokojenost. Ve městech a obcích regionu se zvedla vlna demonstrací a shromáždění na protest proti politice československé vlády. Jejich účastníci byli zbiti a zatčeni místní policií. Masakr ve Svidníku 16. října 1938 byl obzvlášť brutální. Potom jako by misky vah spadly Ukrajincům z očí: Československý stát se nestaral o jejich národní a kulturní zájmy. Iluze se nakonec rozplynuly po prohlášeních prezidenta Beneše: „Budujeme stát jen pro Čechy a Slováky. »
V čele vlády na Podkarpatské Rusi nejprve stál Andrej Brody, horlivý zastánce ideologie, která se dnes nazývá politickým rusínstvím. O dva týdny později na jednání vlády oznámil kurz ke vstupu autonomie do Maďarska. Československá kontrarozvědka ho zatkla jako maďarského špióna. Premiérem ukrajinské autonomie byl Augustin Vološin, který byl na rozdíl od svého předchůdce přesvědčen, že Rusíni jsou Ukrajinci a naopak. Z jeho iniciativy dostala Podkarpatská Rus nový název – Karpatská Ukrajina, která byla po obsazení Československa nacisty 15. března 1939 vyhlášena samostatným státem. Jeho prezidentem se stal Augustin Vološin. O tři dny později byla Karpatská Ukrajina obsazena maďarskými vojsky.
V důsledku druhé světové války byla Podkarpatská Rus neboli Karpatská Ukrajina opět rozpuštěna: Prjašivščina přešla do Československa a území současné Zakarpatské oblasti do Ukrajinské SSR.
Kormidlo Československa opět padlo do rukou Benešova. Jeho politika vůči národnostním menšinám se ještě zpřísnila. Okamžitě zakázal činnost maďarské a rusofilské strany Brodyho a Fencika a také oficiální používání slov „Sudety“ a „Podkarpatská Rus“. 15 tisíc Ukrajinců z Prjašivščiny bylo násilně přesídleno do Sudet.
Ale s postupem k socialismu a posilováním vlivu SSSR se národní politika liberalizovala. Na dvacet poválečných let, počínaje rokem 1947, Ukrajinci na Slovensku vzpomínají s obdivem. Přes všechny nedostatky tohoto režimu si Ukrajina vydobyla příznivé podmínky pro svůj kulturní a vzdělávací rozvoj. V každé z 250 ukrajinských vesnic byly obnoveny školy. Vznikla řada významných institucí: Ukrajinská národní rada, divadlo v Prjaševu, rozhlas, Muzeum ukrajinské kultury ve Svidníku, výzkumný ústav, Katedra ukrajinského jazyka a literatury Prjaševské univerzity, Soubor písní a tanců Pidduklyansky , nakladatelství, Svaz ukrajinských spisovatelů. Vyšlo šest ukrajinských novin a časopisů. 1951 Byl založen Kulturní svaz ukrajinských dělníků Československa, který měl ve svém aparátu přes 70 stálých zaměstnanců. Vztahy se sovětskou Ukrajinou se rychle rozvíjely. To vše se samozřejmě dělo ne z dobré vůle československých úřadů, ale na žádost jejího velkého sovětského souseda, který se tímto způsobem snažil posílit svůj vliv na tomto území. Ukrajinci ze Slovenska z těchto geopolitických her těží jen málo.
V 1960. letech, i když Beneš již nebyl v československé vládě, jeho myšlenky zvítězily. Liberální politika vůči národnostním menšinám začala ustupovat. Ukrajinské školy a noviny byly uzavřeny. Snížil se počet kulturních akcí. A to pokračovalo až do roku 1968, kdy SSSR s pomocí vojsk Varšavské smlouvy znovu získal kontrolu nad touto zemí. Takové paradoxy dějin. Československá buržoazní demokracie dopadla pro ukrajinskou kulturu katastrofálně a Brežněvova totalita byla zároveň její záchranou. Ukrajinské komunitě byly vráceny školy a další instituce. Ukrajinci začali získávat svou předchozí sílu. Antiukrajinismus ale zároveň hledal způsoby, jak jej podkopat.
PO „sametové“ revoluci a „něžném“ rozvodu Česka a Slovenska začalo v životě Ukrajinců na slovenském území nové období. Předseda Svazu Rusínů-Ukrajinců Slovenska Ivan Laba ji označil za nejtěžší a nejsložitější v historii. Ne bez pomoci slovenských úřadů byla myšlenka politického rusínství vykopána jako mrtvý muž ze záhrobí. Byla znovu oživena, napudrována a uvržena mezi Ukrajince. Jako protiváha ke Svazu Rusínů-Ukrajinců vznikla „Rusynská obroda“. Na náklady Slovenského štátu vyšla kniha hlavního ideologa politického rusinismu profesora Magocciho z Toronta „Ľudia odnikud“, což je manifest hnutí, které vede, něco jako Hitlerův „Mein Kampf“. Několikrát Führer Rusínů přišel do Pryasheva. Na jednom setkání se pochlubil, že rusínská diaspora v Americe, Kanadě a západní Evropě vybrala dva a půl milionu dolarů na podporu rusínství a on, Magocchi, to měl na starosti. Za hnutím politických Rusínů musíte vidět peníze a jejich bití do hrudi je maska, říká Ilja Galajda, spisovatel, ruský vědec a literární kritik z Prjašivščiny. Podle jeho názoru vedou schizmatické hnutí dobře placení radikální vůdci, kteří se nemohli nikde realizovat. Nikdy nepřistoupí na kompromis, protože musí věrně sloužit svým pěstitelům obilí. Zoufale proto brázdíme pavučinou lží, abychom do povědomí Ukrajinců vehnali otrocký názor, že jsou „Rusové, ale i Slováci“ nebo „naším mateřským jazykem jsou Rusíni a my jsme slovinské národnosti“. „Kdo má prospěch z toho, že nás rozdělí národně, způsobí divokou opozici, kterou všichni prohrajete,“ říká I. Galayda.
Duchovní rozpor zasetý mezi Rusíny-Ukrajinci se následně zhmotnil a rusínství bylo legitimizováno jako samostatná etnická entita. Slovenští úředníci zapsali tzv. rusínský jazyk do rejstříku jazyků národů Slovenska. Během sčítání v roce 2000 byly v odpovídajících dotaznících poprvé nabídnuty dva sloupce: „Ukrajinština“ a „Rusín“. Ukrajinci byli zmatení. Bylo mnoho případů, kdy byli rodiče registrováni jako Ukrajinci a děti jako Rusíni. Zástupci „Rusínské obrody“ vyjádřili své nároky řadě ukrajinských institucí: divadlu v Prjaševu, muzeu ve Svidníku, rozhlasu, nakladatelství a školám. Destruktivní síla politického rusinismu se projevila ve všech sférách. Z 250 škol jich zůstalo jen 12. Ve většině vesnic v Prjašivščině nebyl slyšet ukrajinský rozhlas, přestala existovat nakladatelství a ukrajinská literatura byla vyhazována z knihoven. Muzeum se podařilo zachránit, ale ukrajinská komunita o divadlo přišla. V jejím čele stál stoupenec politického rusinismu, který vyřadil ukrajinské hry z repertoáru a zakázal prohlídky měst a vesnic Prjašivščyny. Nad Ukrajinci se rýsovala hrozba úplné asimilace.
Svaz Rusínů-Ukrajinců se ale nehodlá vzdát. Zaprvé je třeba se bránit politickému rusinismu, věří unijní aktivisté. Pokud odstraníme tento těžký jed z vědomí našich bratrů, považujte se za vítěze. Přestaňte se bránit nebo předstírat, že se nic neděje, je čas zaútočit, říká Ivan Laba. Byl účastníkem konference k národní otázce, která se konala v Užhorodu 14. května loňského roku. Když šel na pódium, slyšel prý pískání a dupání. “Ani jeden z vás nepatří k Rusínům, ke kterým patřím já.” Ale já, moji rodiče, dědové a pradědové jsme se považovali za Ukrajince. Musíme chránit náš rodný jazyk, vytvářet ukrajinskou kulturu, vy tvoříte politiku,“ řekl tehdy ve svém projevu.
Kulturní, duchovní a ideologický život Prjašivščyny dnes připomíná vroucí kotel. Nazval bych to přehodnocením naší národní podstaty, hnutím odporu proti asimilaci. S pomocí novin „Nový život“, konferencí, literárních večerů, četných folklorních festivalů bude Svaz Rusínů-Ukrajinců povzbuzovat místní obyvatele, aby přemýšleli o tom, kdo jsou, jaké jsou jejich kořeny. Do tohoto procesu jsou zapojeny mocné intelektuální a tvůrčí síly. Přijel například profesor z Kanady, rodák z Prjašivščiny, Joseph Sirko. Ve svých rozhovorech, projevech a přednáškách „vyřešil všechno“ ohledně problému Rusínů-Ukrajinců. Skutečnost, že všechny dialekty Prjašivščyny patří do ukrajinské jazykové oblasti, dokázal již v roce 1880 norský slavista Olaf Broch. Později to potvrdil český vědec A. Leshka, ukrajinští badatelé V. Latte, P. Bunganich, V. Gnatyuk, vysvětlil I. Sirko. Ukrajinský jazyk je tak bohatý, že má mnoho dialektů. Nikdo lidem nevysvětlí, že všichni Ukrajinci byli Rusíni. Pokud vám lidé na Ukrajině nerozumí, když mluvíte ublyanským, gaburským nebo kamjonským dialektem, neznamená to, že nejste Ukrajinci. Vytvoření umělého rusínského jazyka, prosazení gaburského či svidnického dialektu jako čtvrtého východoslovanského jazyka je jen politická hra některých lidí, kteří přišli z vesnice, ale do města se nedostali. To přinese jen další asimilaci a zničení toho, co předkové zanechali, říká Joseph Sirko.
Jsme autochtonní obyvatelstvo, píše s bolestí publicista Jurij Datsko v novinách „Nový život“. Náš vlastní stát se o nás musí postarat. Ale nechová se k nám jako k matce. Nepomáhá nám ani politická situace na Ukrajině. Ukrajinofobie vzkvétá a my se topíme v cizím moři. Odnárodněná, ukrajinsko-fobní inteligence je největší překážkou rozvoje rusko-ukrajinského etnika na Slovensku. Zpíváme, tančíme, recitujeme, užíváme si to, čeho jsme dosáhli, a agresor vše zničí. Pokud se dzban rozbije, je velmi těžké ho dát zpět dohromady. Byli jsme poraženi. Ale jsme živý organismus, který se dá léčit. Medicína je aktivita, říká Jurij Datsko.
Zoufalá, divoká diskuse, která pokračuje v Prjašivščyně, už v čase a v rozlehlosti velké Ukrajiny. Musíme se probudit z letargie. Neboť pokud jsou Ukrajinci na Slovensku téměř asimilováni, pohlceni okolním jazykovým a kulturním prostředím, pak jsou Ukrajinci na Ukrajině pohlceni cizím světem. Duchovní agrese proti Ukrajině dosáhla svého vrcholu. Naše hodnoty jsou napadány na všech frontách. Bohužel ustupujeme, prohráváme malé i velké bitvy, opouštíme osud našich bratrů v Rusku, na Slovensku a v dalších zemích. Kolik je možné?
“Zprávy z venkova”
Pojištění je zárukou vaší bezpečnosti a klidného pobytu mimo Ukrajinu
Od začátku totální invaze překročilo ukrajinsko-slovenskou hranici více než 300 tisíc Ukrajinců. Někteří tranzitují přes Slovensko a putují do dalších zemí EU, ale mnozí zůstávají ve státě. O status dočasné ochrany v zemi požádalo více než 57 tisíc Ukrajinců. Informace o pravidlech stěhování na Slovensko a sociální podpoře jsme shromáždili v tomto článku.
Pravidla pro vstup
V současné době jsou na státní hranici se Slovenskem 3 kontrolní body: Malý Bereznyj (09 hodin denně), Užhorod (00 hodin denně, ale chodcům je vstup zakázán), Malý Selmentsi (otevřeno od 21:00 do XNUMX:XNUMX).
Pro překročení hranice není nutné mít biometrický pas. Ukrajinci mohou vstoupit na Slovensko na základě zahraničního pasu, vnitřního pasu občana Ukrajiny nebo jiného identifikačního dokladu. U dětí stačí mít s sebou rodný list.
Na Slovensku nejsou žádná karanténní omezení kvůli epidemii COVID-19.
Krátkodobý pobyt v zemi je povolen až na 90 dní. Pro delší pobyty musíte získat status dočasné ochrany.
Kde mohu požádat o ochranu?
Žádost o udělení dočasného azylu (Dočasné útočisko) lze podat ihned po příjezdu. Tento status vám umožní přístup do slovenského systému zdravotní péče, vzdělání a trhu práce a také budete moci získat bydlení, jídlo a humanitární pomoc.
Doklady přijímají speciální registrační střediska a policejní oddělení pro cizince. Podrobnější informace na stránkách Ministerstva vnitra Slovenské republiky.
Varování! Opuštěním území Slovenské republiky dočasný azyl nekončí, osobám s uděleným statusem je umožněna cesta na Ukrajinu a zpět.
Status uprchlíka je možné získat i na Slovensku, ale má to řadu omezení.
Finanční pomoc
Výše finanční pomoci na Slovensku závisí na počtu rodinných příslušníků Ukrajinců a jejich věku. Částka však nesmí přesáhnout 380 eur na rodinu měsíčně.
Částka platby za měsíc:
• 80 EUR za dospělou osobu;
• 160 EUR – pro děti do 3 let;
• 60 EUR – pro děti od 3 do 18 let.
Rodiny s osobou se zdravotním postižením mohou získat další finanční prostředky.
Žádost o peněžitou pomoc se podává spolu s žádostí o udělení dočasné ochrany.
Také na Slovensku byl zaveden doplatek zimních potřeb. Půjde o jednorázový přepočet 150 eur na osobu, maximálně 400 eur na rodinu.
Každý registrovaný uprchlík, jehož údaje jsou v databázi UNHCR, automaticky obdrží zimní finanční pomoc a nebude muset chodit do svého sídla.
Bydlení na Slovensku
Slovensko poskytuje Ukrajincům dočasné bydlení. Můžete být ubytováni v hotelu nebo u slovenské rodiny. Seznam veřejného, hotelového a soukromého bydlení si můžete prohlédnout na platformě Pomoc pre Ukrajinu.
Byt si můžete pronajmout i sami:
• jednopokojový byt v hlavním městě bude stát 600–800 eur;
• jednopokojový byt v malém městě – 400-600 eur.
Kromě toho budete muset platit účty za energie ve výši 150–200 eur měsíčně.
Kde najít práci?
Podle slovenských zákonů mohou Ukrajinci, kteří získali status dočasné ochrany, pracovat, ale nemají právo podnikat.
Práci rychle najdete na portálu Istp.sk. Vyplníte formulář, ve kterém uvedete, ve kterém městě nebo regionu byste chtěli na Slovensku pracovat. Údaje budou sdíleny se Slovenským svazem zaměstnavatelů, Migračním úřadem a registrovanými zaměstnavateli na webu ISTP.
Pokud mluvíte anglicky nebo slovensky, můžete zkusit najít práci přes Linkedin nebo Upwork.
Školství na Slovensku
Ukrajinské děti, které přijely na Slovensko se svými rodiči, mají právo navštěvovat vzdělávací instituce, jako všechny slovenské děti.
Předškolní vzdělávání je povinné pro dítě starší 5 let. Mateřskou školu najdete pomocí odkazu.
Základní a střední vzdělání na Slovensku je bezplatné. Školu navštěvují děti od 6 do 16 let. Seznam škol v odkazu.
Pro registraci je nutné kontaktovat přímo školku nebo školu, kterou jste si vybrali.
Lékařské služby
Ukrajinci, kteří získali status dočasné ochrany na Slovensku, mají právo na rychlou lékařskou péči.
Konzultace v ukrajinštině:
• + 421-2-21025075 k dispozici denně 7:00 – 19:00. Konzultace zdarma.
upozornit na, pokud nežádáte o status dočasné ochrany na Slovensku, ale plánujete cestu do země, měli byste si zajistit pojistku, protože ta je zárukou vaší bezpečnosti a klidného pobytu mimo Ukrajinu. Abyste v zahraničí nezažili trable a měli klid pro sebe i své blízké, doporučuje Visit Ukraine uzavřít zdravotní pojištění předem.
Volný průchod
Občané Ukrajiny mohou zdarma cestovat po Slovensku ve vlacích a také v autobusech Jednotného dopravního systému Bratislavského kraje (IDS BK). K tomu však musíte doložit doklad „Slovenská pomoc“ s červeným razítkem, který dostanete po překročení hranic, nebo doklad o dočasném azylu.
V regionální autobusové (společnosti ARRIVA Mobility Solutions) a železniční dopravě Bratislavského kraje mohou občané Ukrajiny cestovat s uvedenými doklady zdarma v den převzetí dokladu a další 4 dny.
Doporučujeme vám zjistit si informace o podmínkách cestování veřejnou dopravou na místě.
Auto
Cesta autem na Slovensko nevyžaduje speciální přípravu. Chcete-li překročit hranice, musíte mít registrační doklad a řidičský průkaz. Podmínkou je také pojištění. Zde si můžete sjednat pojištění Zelené karty pro cesty do zahraničí vlastním vozem.
Pro více informací o pravidlech používání vlastního vozu na Slovensku klikněte na odkaz.
Státní pohraniční služba Ukrajiny
Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny
Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny
NavštivteWorld.Today
- O nás
- Spolupráce
- Spolupráce s průvodci a touroperátory
- prodejna
- Pravidla pro uživatele
- Často kladené dotazy
- Angličtina (EN)
- ukrajinština (Velká Británie)
- německy (DE)
2023 © Navštivte Ukrajinu ještě dnes | Všechna práva vyhrazena
PRAVIDLA PRO POBYT V HOTELU
Současný pobyt návštěvníků v hotelové hale je povolen maximálně jedné osobě na 10 metrů čtverečních obslužné plochy.
Osoby mohou navštěvovat hotely a pobývat v nich (mimo hotelový pokoj) pouze tehdy, mají-li nasazený respirátor nebo obličejovou masku (včetně podomácku vyrobené roušky), která má zakrytý nos a ústa.
Hoteloví hosté jsou povinni dodržovat vzdálenost 1.5 metru.
Doporučuje se provést online check-in předem, abyste se vyhnuli frontám při check-inu do hotelu.
Stravování v hotelech je zajišťováno formou rozvozu jídel na pokoje po předchozí objednávce nebo v hotelových restauracích umístěných uvnitř nebo na volném prostranství, za předpokladu, že mezi sedadly u sousedních stolů je vzdálenost minimálně 1.5 metru.
U stolu nesmí zůstat více než 4 klienti (kromě dětí do 14 let). Pokud tyto tabulky nejsou odděleny speciálním oddílem;
Samoobsluha není povolena.
Reklamační řád
Veřejná nabídka
Spolupráce s průvodci a touroperátory
Visit Ukraine je servisní portál, kde každý uživatel může získat aktuální informace o vstupu na Ukrajinu pro občany více než 200 zemí a také si zakoupit rozšířené pojištění válečných rizik, jízdenky na vlak/autobus/letadlo, značkové zboží a objednat si trezor turné po Ukrajině.
Nyní máme největší banku zájezdů na Ukrajině a plánujeme ji rozšířit!
Nabízíme spolupráci průvodcům a touroperátorům, kteří provádějí zájezdy po Ukrajině.
Totiž bezplatné umístění vašich zájezdů na náš web.
Pro více informací o spolupráci prosím vyplňte formulář a náš manažer vás bude kontaktovat!
VisitUkraine.Today je jednotný informační portál pro turisty cestující po Ukrajině a Ukrajince, kteří plánují cestovat do zahraničí.
- Portál obsahuje potřebné a nejaktuálnější informace:
- • Pravidla pro překračování ukrajinských hranic cizími státními příslušníky;
- • Pravidla pro vstup a tranzit Ukrajinců do 230 zemí;
- • vízové informace;
- • Pravidla pro poskytování dočasné ochrany a sociální pomoci;
- • Příležitosti pro získání finanční podpory na Ukrajině a v zahraničí pro vysídlené osoby a uprchlíky;
- • Kontakty na zastupitelské úřady, konzulární služby a zastoupení Ukrajiny v cizí zemi.
K dispozici je horká linka (anglicky mluvící) – online chaty (9 hodin denně) a call centrum (00:21-00:XNUMX kyjevského času) – pokud potřebujete objasnění těchto informací nebo rychlou pomoc při řešení problémů a nedorozumění souvisejících s překročení ukrajinských hranic.
Na stránce si můžete objednat zdravotní pojištění od předních pojišťoven na Ukrajině – pro vstup a výstup ze země.
Nabízíme vstupní politiku po dobu 3 dnů, která plně pokrývá léčbu a pozorování COVID-19. Stejně jako politika pro cestování do zahraničí s minimální dobou 2 dnů. Pro jeho objednání je potřeba vyplnit elektronický formulář a provést platbu, načež vám do 30 minut přijde vyplněný doklad o pojištění na zadaný email.
Právní podpora je k dispozici také v otázkách nemovitostí, zahájení podnikání nebo otázkách migrace
Všechny informace o zdroji jsou denně aktualizovány a zveřejňovány ve 3 jazycích – ukrajinštině, angličtině a ruštině.
Portál byl vyvinut celoukrajinskou organizací Visit Ukraine.
VisitUkraine je veřejné sdružení, které od roku 2018 propaguje a popularizuje ukrajinský cestovní ruch na domácím i zahraničním trhu, ale válka si udělala vlastní úpravy. Nyní pracujeme na informační frontě.
Naše webová stránka VisitUkraine.Today je informačním portálem nápovědy, kde může každý ukrajinský a cizí občan získat potřebné informace o tom, jak as jakými doklady překročit státní hranici, bezpečně vstoupit/opustit Ukrajinu nebo se evakuovat z nebezpečné oblasti a jak jednat v kritická situace, kam se obrátit atd.
- Kromě portálu nápovědy jsme vytvořili několik dalších projektů:
- Navštivte Ukrajinu Tours – to je největší online databáze zájezdů na Ukrajině pro každý vkus.
- Navštivte Ukraine Merch – vlastenecké oblečení a doplňky s celosvětovou dodávkou.
- Spolupráce – spolupráce a integrace reklamy s projekty Visit Ukraine a Visit World.
- Vstupenky na Ukrajinu– nákup jízdenek na několik druhů dopravy – autobusy, vlaky (na Ukrajině a v Evropě) a lety (v Evropě)
- Navštivte hotel Ukrajina — vyhledávač, kde si můžete snadno a levně zarezervovat hotel v řadě měst na Ukrajině.
- Navštivte Ukrajinu Darujte je charitativní projekt, kde se pořádají sbírky na podporu Ukrajinců a potřeb armády. Kdokoli může přispět libovolnou částkou pohodlným způsobem z kteréhokoli koutu světa. Pojďme společně přiblížit vítězství!
25 % výtěžku z prodeje věnujeme ozbrojeným silám Ukrajiny a pomoci ukrajinským uprchlíkům.
- NEVLÁDNÍ ORGANIZACE “VISIT UKRAINE”
- 01012, Kyjev, ul. Maidan Nezalezhnosti, budova 2, kancelář 814-A
- 01001, Kyjev, Krestovy Lane, 8/9
- Kód EDRPOU 41805188
- Tel: +380939724145
- [Email chráněn]
