Největší savec na zemi je bezesporu modrá velryba. Dodnes nebyl objeven ještě větší zástupce hlubokého moře. Modrá velryba je impozantní velikostí. Jeho délka je téměř 34 metrů a jeho hmotnost je více než 200 tun.
Největší velryba na světě má však víc než jen obrovské rozměry těla. Jen má neuvěřitelně velké vnitřní orgány. A jen jeden jazyk váží tolik, že je těžké si to představit: 4 tisíce kilogramů. Srdce modré velryby váží asi 700 kilogramů. Tak působivé velikosti však nejsou pro oceán neobvyklé. Málokdo ví, že v roce 1870 byla u pobřeží Severní Ameriky nalezena největší medúza. Medúza Cyaneus byla dlouhá více než 35 metrů. Pro jasnější představu o jeho velikosti si jej můžete porovnat s výškou 9patrové budovy.
3 tunové dítě
Když se malá velryba narodí (přesněji řečeno do vody), váží už asi tři tuny. Délka mláděte je srovnatelná s malým stromem – 6-7 metrů. Pro člověka jsou to již nepředstavitelné velikosti, živého tvora takových rozměrů si lze jen těžko představit. Každý rok velryby pouze rostou a malá velryba se protahuje velkou rychlostí. Velryby přitom podle různých zdrojů mohou žít až stovky let. Navzdory aktivnímu růstu a očekávané délce života však velryby produkují potomstvo velmi pomalu. Samice největší velryby na světě dosahují pohlavní dospělosti až ve věku deseti let a rodí ne častěji než jednou za dva roky. Savci, na rozdíl od člověka, nosí plod asi 12 měsíců. Navzdory takovým okolnostem jsou nyní mocní a ušlechtilí savci nemilosrdně ničeni.
Modrá velryba s teletem
A dělají to takovou rychlostí, že modré velryby ani nestihnou dosáhnout svého mateřského věku, to znamená, že zemřou v dětství. Největší velryby nyní neobývají oceány tak hojně, jejich populace exponenciálně klesá. Nyní jsou na pokraji vyhynutí. Například v Japonsku je rybolov tak intenzivní, že tam prakticky žádné velryby nezůstanou.
Zpočátku se počet modrých velryb (to bylo před zahájením intenzivního rybolovu) odhadoval na 215 tisíc jedinců. Ale je docela obtížné vypočítat moderní hospodářská zvířata. A důvod je celkem jednoduchý. Po mnoho desetiletí nebyli tito savci příliš aktivně studováni. Podle údajů za rok 1984 nežije na severní polokouli více než 1900 velryb, zatímco na jižní polokouli je jich více – přibližně 10 tisíc hlav. Je pravda, že polovina z nich je z trpasličích poddruhů. Nyní, podle některých údajů, není v celém světovém oceánu více než 2 tisíce modrých velryb. Je pravda, že podle propočtů jiných odborníků jsou čísla optimističtější – nejméně 8 tisíc jedinců.
Oběť kosatky
Modré velryby však mohou zemřít nejen lidskou rukou. Savec se také může stát obětí svých mořských sousedů. Možná si myslíte, že dospělí velryby díky své gigantické velikosti nemají přirozené nepřátele. Stále však mohou upadnout v nemilost kosatek. Ti se shromažďují ve školách, trhají modré velryby a jedí je. A případy útoků už byly zaznamenány. Takže v roce 1979 zaútočila skupina 30 kosatek na mladé modré velryby.
Modrá velryba. Velikost
Kosatky se vrhly na svou kořist a trhaly z ní kusy. Navíc útočníci ani nevěděli, kam kousnout – do hlavy, do stran nebo do zad. A v roce 1990 byly popsány dvě velké velryby, které byly spatřeny v zálivu svatého Vavřince. Měli jizvy v podobě rovnoběžných pruhů, soudě podle nich, savci měli stopy zubů kosatek.
Modrošedá
Barva modré velryby překvapivě není modrá, ale většinou šedá, ale s modrým nádechem. A savec dostal přezdívku modrý, protože když se podíváte na velrybu přes vodu, zdá se přesně modrá nebo modrá. Zároveň jsou ploutve a břicho zvířete lehčí než zbytek těla.
Modré velryby žijí v teplých i studených vodách. Jedná se o polární a tropická moře. Tvorové nemají zuby, ale přesto se živí všemi druhy malých mořských tvorů, například planktonem nebo malými rybami. Největší velryba na světě má „baleen“ na jídlo. Jedná se o zařízení, které vypadá spíše jako štětec nebo obrovské síto. Je schopen procházet přes sebe prvky nepotřebné pro výživu a navíc filtrovat vodu. Modrá velryba nemůže sežrat člověka, i když by opravdu chtěla. Proto je savec považován za téměř bezpečný pro člověka. Obyvatel moří a oceánů však může středně velké plavidlo snadno převrátit, a to ne úmyslně, ale jednoduše náhodným nárazem.
Téměř dvounohý
Existuje teorie, podle které se velryby dostaly do vody ze země. Důkazem toho jsou strukturální rysy kostry savce, která skutečně nepřipomíná rybu. Modrá velryba má dokonce na ploutvích chomáčovité prsty. Modrá velryba navíc neklade vajíčka ani se netří, ale produkuje již živé organismy.
Modrá velryba v přírodě
Stojí za zmínku, že velryby mají velmi špatný čich a zrak. Proto největší velryba na světě komunikuje se svými velrybími kolegy výhradně prostřednictvím zvuků. A aby ostatní savci slyšeli pláč, velryba musí do zprávy vložit až 20 hertzů. A to stačí k přenosu informací na obrovskou vzdálenost – jednotlivci jsou schopni se navzájem slyšet na vzdálenost až 800 kilometrů a ještě více. Pokud to však velryba přežene a zakřičí s větší či menší silou, pak to její bratři neuslyší. A velryby nejsou schopny nikomu porozumět. Tito savci jsou z velké části samotáři.
Modrá velryba zpravidla netvoří stáda. Ale někdy se savci stále shromažďují ve skupinách, ale nejsou početní, pouze 2-3 hlavy. Jen tam, kde je hodně potravy, se dají najít velké agregace. I v takových skupinách se však modré velryby drží odděleně od sebe.
Byla ulovena největší velryba na světě
Savec není tak obratný jako ostatní velcí kytovci. Pohyby velryb jsou pomalé a nemotorné. A aktivní jsou pouze ve dne, o tom svědčí i to, že například u pobřeží Kalifornie jedinci v noci zastavují svůj pohyb. Obecně je život modrých velryb v noci stále málo studován.
