Mariam Ghani, 42letá dcera afghánského prezidenta, která uprchla do Spojených arabských emirátů s miliony dolarů ze státní pokladny, byla zachycena fotografy, jak se ve společnosti jednoho ze svých blízkých přátel poklidně prochází po New Yorku. Fotografie obletěla světová média a vzbudila hněv mnoha Afghánců, kteří se snaží za každou cenu dostat ze země, zatímco Tálibán si tam nastoluje vlastní pravidla. O luxusním životě Mariam Ghani a její rodiny – v novém materiálu Lenta.ru ze série o politických postavách všech dob a národů.
Typický Brooklynit
„Jsem typický Brooklyňan,“ popsala se dcera prezidenta Afghánistánu v rozhovoru. Mariam Ghani se narodila v USA, vyrostla na jednom z předměstí Marylandu, vystudovala univerzitu a poté School of Visual Arts v New Yorku. Před čtyřmi lety se stala učitelkou na Bennington College ve Vermontu. Nyní žena pracuje jako režisérka, výtvarnice a spisovatelka.
Mariam se ve své práci zaměřuje na útlak Afghánců ze strany Talibanu. Afghánistán navštěvovala zřídka: poprvé přijela ve 24 letech
Mariam učila v Kábulu a najímala ženy pro různé projekty. „Myslím, že se věci v Afghánistánu musí změnit k lepšímu pro všechny, včetně žen,“ řekla.
Dcera prezidenta Ašrafa Ghaního natočila dva filmy: „Co jsme nechali nedokončené“, o pěti nedokončených filmech, které byly odloženy během afghánské války, a „Krátká historie zkázy“ o dvou budovách v německém Kasselu a Kábulu. Afghánistán. Jedno z děl získalo ocenění a pozitivní recenze od kritiků na filmovém festivalu v Berlíně v roce 2019.
Fotografie Mariam Ghani v newyorské Ryan Lee Gallery
Mariaminy obrazy a fotografie jsou vystaveny v prestižních amerických muzeích moderního umění: Metropolitan Museum of Art, Guggenheim Museum a Tate Modern Gallery.
Mariam vlastní drahý, prostorný loft v prestižní čtvrti Clinton Hill v New Yorku, severně od Brooklynu. Žena popisuje svůj domov takto: „Poličky jsou od podlahy ke stropu plné knih, v pokoji jsou vyšívané polštáře ze syrského Aleppa a koberec z Turkmenistánu, dárek od mého otce. Na lednici jsou magnety s motivačními výroky.“
Prezidentova dcera hodně cestovala: navštívila Hongkong, Benátky, Berlín, Damašek, Bejrút, Jakartu, Londýn, Montreal, Káhiru, Kodaň, Bombaj, Moskvu. V ruské metropoli mimochodem navštívila Treťjakovskou galerii.
Mariam vede bohémský životní styl, nazývá se feministkou a liberálkou, ráda čte knihy a věnuje se společenským aktivitám. Neignorovala ani aktuální dění v Afghánistánu. „Jsem zuřivý, truchlím a strašně se bojím o rodinu, přátele a kolegy, kteří zůstali v Afghánistánu. Aktivně pracuji na tom, abych pro ně něco udělala,“ napsala na svůj Instagram.
Ghaniiny stránky na sociálních sítích vypadají v zásadě maximálně neutrálně: publikuje skeče ze života v USA nebo cestuje do různých zemí světa, žádné portréty, selfie nebo cokoli kompromitujícího.
Blaho Ghani vyvolalo mezi veřejností otázky, když ozbrojenci Talibanu převzali moc v Afghánistánu (organizace je v Rusku zakázána jako teroristická organizace), což způsobuje, že se mnoho Afghánců bojí o své životy. V tu dobu se Mariam ve světle modrých šatech procházela se svou přítelkyní po New Yorku, kde ji novináři zklamali.
„Bederní dcera prezidenta Afghánistánu se nenuceně prochází New Yorkem, zatímco její otec, který uprchl z Kábulu se 169 miliony dolarů v hotovosti, dostal azyl v Dubaji,“ popsala fotografii jedna západní publikace.
“Jeden z nejlepších myslitelů světa”
Budoucí afghánský vůdce Ashraf Ghani se narodil v roce 1949 v provincii Lógar a vystudoval tamní lyceum. Poté pokračoval ve studiu v zahraničí: nejprve se stal studentem na Americké univerzitě v Bejrútu, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Roulou Saade, a poté byl přijat na Kolumbijskou univerzitu.
Pár se usadil ve Spojených státech a obdržel americké pasy. Jejich dvě děti – dcera Mariam a syn Tariq – se narodily ve Státech a jsou občany země
Jejich otec, Ashraf Ghani, vyučoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, na Johns Hopkins University v Baltimoru, na Harvardské a Stanfordské obchodní škole, získal doktorát a proslavil se jako politolog a antropolog. Od roku 1991 pracuje ve Světové bance. Není divu, že Ašraf vychovával své děti v duchu západních hodnot. “Vždy to byl úžasný člověk,” řekla Mariam o svém otci.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní si po společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Kábulu potřásá rukou s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Po americké invazi se Ghaní vrátil do Afghánistánu. Zde byl jmenován poradcem zvláštního zástupce OSN v zemi a poté poradcem prezidenta Hamída Karzáího pro finanční otázky. Koordinoval také humanitární pomoc OSN Afghánistánu a působil jako ministr financí a rektor Kábulské univerzity. Britská publikace Prospect zařadila Ghani do svého seznamu „Nejlepších myslitelů světa“.
Ašraf Ghaní se dokonce ucházel o post generálního tajemníka OSN, ale prohrál s Korejcem Pan Ki-munem. Poprvé kandidoval na prezidenta Afghánistánu v roce 2009, ale dostal jen tři procenta hlasů a obsadil čtvrté místo. Ashraf udělal druhý pokus v roce 2014 a byl úspěšný. Vyhrál o pět let později, ve volbách v roce 2019.
Voliči Ghaního podpořili i přesto, že je čistý Paštun a ženatý s křesťankou z Libanonu. Nerozpakoval se ani fakt, že politik měl dříve americké občanství, kterého se v roce 2009 kvůli neustálé kritice doma vzdal.
Západní média vždy mluvila s velkou vřelostí o západním prezidentovi. Napsali, že Ghani se probouzí v pět hodin ráno a pak tráví dvě až tři hodiny čtením, je fanouškem baseballu, fotbalu a kriketu, sbírá knihy a zajímá se o historii Afghánistánu. Je pozoruhodné, že Ashraf nosí většinou národní paštunské kroje a oblečení evropských značek nosí jen při výjimečných příležitostech.
Prezidentský palác v Kábulu
Foto: Mohammad Ismail/Reuters
Ashraf Ghani byl vždy považován za poměrně bohatého muže: jeho majetek se odhadoval na pět milionů dolarů. Bydlel v prezidentském paláci. Politik navíc vlastní 80 hektarů půdy ve své domovské provincii Lógar. Má také několik velkých pozemků, zděděných po svém otci, osázených zemědělskými plodinami.
Mnohé šokovala informace o Ghaniho chování po nástupu Talibanu k moci. Ruská ambasáda oznámila, že prezident ze země neutekl s prázdnou: čtyři auta a helikoptéra byly pevně narvané 169 miliony dolarů. Pět milionů dolarů v hotovosti se do vrtulníku nevešlo, musely být ponechány na letišti.
“Kdybych zůstal”
Nyní je 72letý Ašraf Ghaní ve Spojených arabských emirátech a popírá, že by si s sebou při odchodu z prezidentského paláce vzal velkou sumu peněz. Svůj útěk vysvětlil takto: „Kdybych zůstal, mohlo zemřít obrovské množství mých krajanů. Kábul by se proměnil v trosky, což by bylo pro jeho šest milionů obyvatel katastrofální.“
Navzdory výrokům uprchlého prezidenta už z Afghánistánu přicházejí alarmující zprávy. Tálibán, který slíbil, že nebude zasahovat proti Afgháncům, kteří kolaborovali se Západem, již začal dávat na černou listinu lidi, kteří dříve spolupracovali s USA nebo předchozí administrativou. Vyplývá to z údajů norského centra pro globální analýzu RHIPTO, které zveřejnila agentura Reuters.
Pokud se jim nepodaří hledaného najít, je v ohrožení jeho rodina. V západním Afghánistánu tak Tálibán zabil příbuzného novináře Deutsche Welle, který již dorazil do Německa, a vážně zranil dalšího člena jeho rodiny. Zbytku příbuzných se podařilo před ozbrojenci uprchnout a v současné době se skrývají.
Skupiny napojené na extremisty navíc unesly přes 150 lidí (většinou Indů), kteří mířili na letiště v osmi minivanech. Ozbrojenci vnikli také do domu jednoho z afghánských překladatelů, který dříve pracoval pro českou armádu dislokovanou v zemi. Muž byl zbit a odvezen neznámo kam. O osudu jeho tří dětí a manželky není nic známo.
Situace žen za nové vlády je obzvláště znepokojivá. Předchozí vláda Talibanu – v letech 1996 až 2001 – je pro afghánské ženy považována za temné období. Ti, kteří nedodržovali jejich pravidla, byli bičováni a veřejně ponižováni. Ženy podezřelé z cizoložství byly ukamenovány, homosexualita byla považována za zločin a trestala se smrtí a dívkám bylo zakázáno se vzdělávat.
V těchto dnech západní média informují o nové vlně pronásledování žen. V červenci měly ženy v oblastech kontrolovaných Talibanem zakázáno navštěvovat kliniky bez mužských poručníků a militanti uzavřeli školy pro dívky i vzdělávací instituce, kde studovaly společně s chlapci.
„Ženy téměř úplně zmizely z ulic Kábulu,“ popisuje The Guardian, co se děje v afghánské metropoli. A kdo chodí do obchodu nebo na procházku, radši nosí burku.
Těch pár žen na ulicích nosí tradiční modrou burku, islámský oděv, který, i když je v Afghánistánu běžný, nebyl až dosud tak populární. Mnoho žen se obléká do dlouhé černé róby, která se běžně nosí na Blízkém východě a v arabských zemích
Mnoho Afghánců, aby nevzbudilo pozornost, si opět obléklo burky. Z tohoto důvodu ceny v místních obchodech raketově vzrostly. Publikace cituje slova jednoho z místních obyvatel jménem Aaila: „Minulý rok stály tyto burky 200 Afghánců (172 rublů). Nyní se nám je snaží prodat za dva nebo tři tisíce Afghánců (asi dva tisíce rublů).
Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid na první tiskové konferenci v Kábulu ujistil novináře, že od nynějška země začne respektovat práva žen, budou moci nejen studovat odděleně od mužů, ale dokonce pracovat v budoucí vládě. Ve stejný den však v provincii Takhar střelec zastřelil dívku za to, že odmítla nosit burku, a v provincii Faryab ozbrojenci zabili matku čtyř dětí, která jim nechtěla uvařit večeři. .
Tálibán tvrdí, že za 20 let přehodnotil své názory a stal se sekulárním. Ale málokdo jim věří.
