Na podzim jsou na obloze vidět četné klíny stěhovavých ptáků a je slyšet jejich hlasitý křik. S nástupem chladného počasí však na jih nelétají jen kachny, husy, labutě a jeřábi, jejichž hejna si všímáme. Mnoho menších ptáků také usiluje o teplejší podnebí.
Proč ptáci létají na jih?
Důvodem je, že pro ně není dostatek potravy a teplota je příliš nízká. Malí ptáci nemohou v zimě přežít. Koneckonců, v této době neexistuje absolutně žádný hmyz, který by polykal a sysince hodovaly. Zamrzají řeky a jezera, kde plavou a jedí husy a labutě. Ukrývají se malé žabky a rybičky, které sežerou čápi a volavky. Bujná tráva zmizí a lahodné bobule, oblíbená pochoutka jeřábů, zmrznou. To vše nutí ptáky opustit svá útulná hnízda a odletět do teplejších podnebí. Navzdory obtížnosti tak dlouhých letů spěchají na cestu, protože tam je vždy spousta chutného hmyzu a další potravy.
Jako první odlétají na jih malí pěvci, kteří se živí hmyzem. Rorýs nejrychleji opouští hnízdo, protože létá a chytá hmyz dost vysoko. Tam jídlo mizí už na začátku září. Rychlé zimy v jižní Indii a Africe (létání téměř po celém kontinentu od severu k jihu). Za ním se na cestě shromažďují malé hbité vlaštovky.
Při přeletu nad rozbouřeným mořem a rozpálenou saharskou pouští najdou úkryt na celou zimu na samém jihu Afriky. Špaček zimuje v severozápadní Africe nebo Indii. Všichni tito ptáci cestují na cestě do teplých zemí 1 až 2 tisíce kilometrů. Stejnou vzdálenost musí překonat slavík letící do východní Afriky.
Za hmyzožravými ptáky se na jih shromažďují býložraví ptáci. Nejnápadnějším zástupcem této skupiny je jeřáb. Je to jeho pronikavý výkřik, který je slyšet, když klín těchto ptáků letí nad zemí. Jeřábi si pro svá zimoviště vybrali několik míst. Jedna část těchto ptáků létá na jih západní Evropy, druhá do severní Afriky a část do Indie, Číny nebo západní Asie. Přitom urazí několik tisíc kilometrů. Tak dlouhá cesta vyžaduje přípravu.
Ptáci se předem shromažďují ve velkých hejnech, odpočívají a nabírají síly v bezpečných oblastech země, kde je dostatek potravy. Čápi dělají totéž. Do Afriky létají na dvou trasách a obcházejí obrovské rozlohy moře. Čápi žijící na západě létají do střední Afriky, blíže k deštným pralesům. Jejich bratři z východu preferují východní Afriku (Jižní Afrika). Navíc jejich cesta může být více než 10 tisíc kilometrů.
Poslední opouštějí svou domovinu vodní ptactvo: kachny, husy a labutě. Jejich cesta není snadná a vede přes vodu a pevninu. Zimují na pobřeží Kaspického moře a ve Středozemním moři, někteří raději odlétají do střední a jižní Asie.
Nezáleží na tom, jak daleko ptáci létají, protože na jaře se určitě vrátí. Tohle je jejich hnízdo, jejich domov.
Kteří ptáci nelétají do teplejších podnebí?
Někteří ptáci neopouštějí své rodné země ani v těch největších mrazech. Takoví ptáci se nazývají sedaví. Většina z nich se živí různými semeny rostlin a zrny. Patří sem sýkory, vrabci, vrány, holubi, kavky a někteří další. Většina z nich žije v blízkosti lidí a je na nich závislá.
Existují však ptáci, kteří se snaží nepadnout do očí lidí a také nelétají do teplejších podnebí – to jsou predátoři. Výr, puštík, sova, sova – ti všichni se živí drobnými živočichy (hlodavci), kteří se vyskytují v zimě. Takoví ptáci žijí v teplých dutinách a nebojí se mrazu.
Zvláštní pozornost si zaslouží křižák, který v zimě zůstává v lese. Nejúžasnější na tom je, že právě v tak chladném období rodí mláďata, která krmí semínky ze smrkových a borových šišek. Miminka se z vajíček líhnou nejčastěji v březnu, kdy je vše kolem ještě pod sněhem.
