Období letní pastvy má mimořádný význam pro realizaci genetického potenciálu užitkovosti mléčného skotu, zlepšení zdravotního stavu a reprodukční funkce zvířat a také snížení nákladů na produkované mléko.
Za prvé je pastevní krmivo 2-3x levnější ve srovnání se zkrmováním zelené hmoty do krmítek a za druhé pastva blahodárně působí na organismus krav a pomáhá zvyšovat dojivost. V období pastvy se zvyšuje množství hemoglobinu v krvi, v těle se vytváří zásoba karotenu a některých dalších životně důležitých látek a zvyšuje se imunita zvířat.
Na přirozených pastvinách přitom zvířata kvůli nízkým výnosům a málo hodnotnému botanickému složení trav nejsou schopna zkonzumovat potřebné množství zeleného krmiva. Podle řady výzkumníků tak dojný skot na přirozených pastvinách oproti kultivovaným spotřebuje 2x méně trávy. Navíc na přírodních pastvinách je nabídka krmiva po celou dobu pastvy nerovnoměrná.
Proto, aby dojnému skotu poskytly dostatek zeleného krmiva po celou dobu pastvy, musí farmy zorganizovat zelený dopravník na orné půdě nebo vytvořit dlouhodobě obdělávané pastviny (PCP).
DCP jsou vytvářeny v oblastech sousedících přímo s farmami, což na jedné straně snižuje zranění zvířat při přepravě a na druhé straně dlouhé vzdálenosti vedou k poklesu produktivity mléka.
V experimentální farmě VIZH „Klenovo-Chegodaevo“ se v systému krmení a chovu mléčného skotu již 25 let tradičně používají pěstované dlouhodobé pastviny.
Farma tak měla do roku 1999 více než 400 hektarů dlouhodobě obhospodařovaných pastvin, které byly rozmístěny v těsné blízkosti farem. Jednalo se o obilno-luskovinné pastviny skládající se z kohoutku, kostřavy luční a jetele lučního. Na takových pastvinách nebyly za sezónu provedeny více než dva nebo tři pastevní cykly. V této souvislosti byli nuceni dodatečně využívat zbytky obilných trav pro pastvu dobytka po jejich sklizni na krmivo.
Od roku 1999 je farma v rámci evropského projektu Tacis FD Rus-9603 zařazena do počtu pilotních demonstračních farem. Program tohoto projektu počítal s vytvořením pastvin na bázi jetele plazivého a jílku vytrvalého. Jetel plazivý díky svým biologickým vlastnostem absorbuje dusík ze vzduchu, což umožňuje vysokou produktivitu trávy a eliminuje nutnost používání dusíkatých hnojiv. S každou tunou sušiny obsažené v pýru jetele plazivém se do půdy dostane asi 50 kg dusíku.
Jetel plazivý má vysokou nutriční hodnotu. 1 kg jeho sušiny tedy obsahuje 10-12,5 MJ metabolické energie a 16-18 % bílkovin. Na rozdíl od jiných luštěnin se plazivé stonky jetele šíří po zemi, takže jsou pro zvířata prakticky nedostupné. Díky tomu se konzumují pouze listy jetele s jemnými řapíky, které se vyznačují nízkým obsahem ligninu, který způsobuje vysokou stravitelnost živin.
Díky plazivým výhonům se jetele rychle šíří na pastvu a z pupenů na výhonech se tvoří listy a v uzlech se tvoří adventivní kořeny. Při opožděné pastvě rostliny jílku vytrvalého silně stíní a působí depresivně na světlomilný jetel plazivý a příliš časté spásání nevytváří podmínky pro obnovu zásobních živin ve stolonech, odnožových uzlinách a kořenech vynaložených na nový obrůst.
Za příznivých povětrnostních podmínek je optimální provést 4-5 cyklů spásání lusko-travních pastvin. Pouze při správném způsobu použití lze zajistit vysokou produktivitu a životnost pastvin s jetelem plazivým.
Při vytváření krmné základny pro dojný skot je jednou z nejlepších pastevních trav mezi obilninami jílek vytrvalý, jehož výhoda oproti ostatním je následující:
¾ relativně vysoká stravitelnost živin – 75-80 %, což výrazně převyšuje tuto hodnotu ve srovnání s ježkem národním;
¾ vysoký obsah rozpustných cukrů v mladé trávě, což má pozitivní vliv na poměr cukr-bílkoviny v dietách v létě a na silážování píce;
¾ rychlé vytvoření uzavřeného travního porostu po výsevu, což umožňuje včasné zahájení pastvy na vytvořeném pastevním porostu;
¾ aktivní opětovný růst po pastvě, vysoká mortalita a produktivita.
Jetel plazivý a jílek vytrvalý se dobře doplňují jak svými krmnými vlastnostmi, tak i kompatibilitou v pastevních porostech.
Praxe použití DCP v pokusném chovu ukázala, že nejracionálnější je smíchat 5-6 odrůd jetele plazivého a stejné množství jílku vytrvalého. Do travní směsi se zařazují rané a pozdně zrající odrůdy, aby byla zajištěna stálá přítomnost mladé a šťavnaté trávy v travním porostu.
Pokud není travní porost DKP příliš zanesený plevelem, pak již v roce výsadby lze provést 2-3 cykly pastvy s povinným sekáním travního porostu rotačními sekačkami na nízkou výšku sečení. Zejména ve vlhkém počasí je nutné zajistit, aby se kopyta zvířat zabořila do půdy ne více než 3-4 cm, jinak dojde k poškození kořenového systému.
Skutečná těžba dlouhodobě obdělávaných pastvin na bázi jetele plazivého a jílku vytrvalého začíná druhým rokem po výsevu. Zároveň je důležité, aby výška trav před přechodem do zimy nepřesáhla 10-15 cm, protože by mohly zvlhnout a přerostlý travní porost je nutné posekat a odstranit z pastviny.
Od prvního dne pastvy musí být pro každé stádo zajištěno napajedlo pomocí mobilního napáječky nebo z třítunového kontejneru, které by se mělo denně přemisťovat na nově přidělenou plochu. Je vhodné jej dvakrát denně naplnit čerstvou vodou. Po pastvě je nutné každý výběh posekat na výšku 5-7 cm.
Efektivita využití pastevní trávy je do značné míry ovlivněna velikostí stád. Příliš velká stáda (více než 200 zvířat) vytvářejí shlukování zvířat, což vede k sešlapávání trávy a snížení její poživatelnosti. Malá stáda (méně než 100 kusů) zároveň zvyšují mzdové náklady na produkci mléka.
Výzkum, který provedli zaměstnanci VIZh, aby studoval vliv velikosti stád o 100 a 150 kusech na efektivitu využití pastvy, zjistil, že ve stádě o 100 kusech byla denní spotřeba trávy každou krávou v průměru během pastevní sezóny 42. kg a ve stádě 150 hlav – pouze 35 kg. V souladu s tím se také změnila užitkovost krav: v průměru během účetního období z každé krávy ve stádě 100 kusů byla denní dojivost 20,7 kg a ve stádě 150 kusů – 18,9 kg mléka. nebo o 9,5 % nižší. Na základě těchto údajů se na farmě tvoří stáda 100-120 kusů. Zároveň byla zohledněna úroveň užitkovosti a fáze laktace tak, aby byly do stád zařazeny vysoce produktivní a čerstvé krávy, resp.
Kromě toho zaměstnanci VIZh určili botanické složení travního porostu na pastvinách farmy Lukoshkino ve druhém a čtvrtém roce po jejich založení. Z údajů v tabulce 1 je zřejmé, že ve druhém roce po výsadbě převládal v travním porostu jetel plazivý. Ve čtvrtém roce používání před pastvou byla zaznamenána určitá výhoda v obsahu jílku vytrvalého a poměrně vysoké měrné hmotnosti forbíků. V procesu pastvy s následnou sečí došlo ke snížení podílu forbíků na 3 % a vyrovnání měrné hmotnosti luštěninové a obilné složky travního porostu, což je optimální pro získání vysoké nutriční hodnoty travního porostu (tab. 1 ).
1. Botanické složení pastevní trávy ze směsi jetele plazivého a jílku vytrvalého s pětinásobnou pastvou (%)
Zvažují se praktické aspekty chovu a krmení dojnice v zimě. Důležité body jsou uvedeny a jsou uvedeny užitečné tipy.
Jak vybrat vysoce užitkovou krávu?
V průmyslovém chovu mléčného skotu mají přednost vysoce specializovaná plemena mléčné užitkovosti. Zvířata tohoto plemene mohou být chována také na soukromých pozemcích pro domácnost. Aby se však krávy mohly těšit z vysoké mléčné užitkovosti, je nutné pro ně vytvořit pohodlné podmínky ustájení a krmení. Za tímto účelem se nakupují kompletní krmiva a premixy a staví se izolované budovy pro hospodářská zvířata, vybavené systémy vytápění a ventilace. To vše je samozřejmě finančně nákladné. Pro amatérské chovatele skotu je mnohem levnější chovat krávy univerzálních plemen – mléčné a masné a masné a mléčné. Taková zvířata jsou méně náročná na životní podmínky, potravu a péči. Skot kombinovaných plemen na rozdíl od vysoce specializovaných mléčných příbuzných onemocní méně často a snižuje tak náklady spojené s prováděním léčebných a preventivních opatření. Bylo by nespravedlivé si nevšimnout, že poté, co kravské mléko zmizí, například v důsledku zranění, patologie atd., může být vykrmována dostupným krmivem a získat hovězí maso dobré kvality a v poměrně velkém množství. Bez ohledu na to, jak moc vykrmíte čisté mléčné zvíře, stále bude mít kosti a kůži. Většina amatérských chovatelů dobytka preferuje nákup zvířat po prvním nebo druhém otelení. Proč? Faktem je, že takové krávy již mají známou úroveň produktivity, mateřské kvality a reprodukční schopnosti. A jalovice je v tomto ohledu „prase v žitě“. Jednou ze záruk vysoké užitkovosti krávy je její známý původ. Na základě mléčné užitkovosti předků samic lze usuzovat na užitkovost probanda – zvířete, pro které je sestaven rodokmen. Krávy známého původu prodávají množírny a mnoho farmářů. Mimochodem, v prvním případě existuje vysoká pravděpodobnost, že budete mít genetické pasy s výsledky analýzy DNA genů, které určují kvantitativní a kvalitativní ukazatele produktivity. Úroveň mléčné užitkovosti krávy je indikována některými znaky její vnější – vnější struktury. Přednost mají krávy, které mají na krku alespoň šest až sedm záhybů kůže. Za pozornost stojí krávy s velkým množstvím vosku a tenkými dlouhými vlasy v uších, tenkými rohy, objemným břichem (příznak dobrého vývoje gastrointestinálního traktu), vemenem, které vypadá jako koupel nebo miska ( upřednostňuje se první verze mléčné žlázy, výrazné mléčné žíly velkého průměru (jedna na každé straně břicha, jasně viditelné), velké množství záhybů na mléčném zrcadle (zadní stěna vemene), válcovité bradavky dlouhé 6-7 cm (zejména důležité, pokud se plánuje strojové dojení), nízko položená ocasní lata. Vezměte prosím na vědomí, že tyto příznaky s produktivitou souvisí pouze nepřímo. Správným (zdůrazňujeme, nikoli jediným) řešením by bylo pořídit si krávu lokálně chovanou, tedy plemeno, které bylo původně vytvořeno pro váš region.
Jak chovat krávu v zimě?
I na podzim, než přijde chladné počasí, je důležité připravit místnost (kůlnu). Zkušení amatérští chovatelé dobytka si každoročně lámou hlavu s utěsněním trhlin koudelí, seřízením oken a dveří (čím těsněji se zavřou, tím lépe, dojde k menším tepelným ztrátám). Mnoho chovatelů hospodářských zvířat si obkládá dveře různými izolačními materiály. Někteří majitelé se omezují na „polštář“ vyrobený ze slámy. Součástí podzimních přípravných prací chovatele skotu je také zateplení stropu, oprava krmelců, konstrukčních prvků stání. Po opravě se to celé vydezinfikuje. Pokud není žádná pěší zóna, musíte s ní při první příležitosti vybavit budovu hospodářských zvířat. Na jednu krávu stačí 11-15 čtverečků. V zimě má kráva každý den 2-4 hodiny pohybu. Ve dnech se silnými dešti a silným větrem zůstává zvíře uvnitř. V oblasti chůze by neměla být povolena tvorba bažiny, protože nečistoty přispívají k rozvoji patologií, například kožních onemocnění. Silně znečištěná podestýlka ve stáji je příčinou kontaminace mléka včetně nebezpečné mikroflóry, která může způsobit zánět měkkých tkání kopyt. Proto kulhání a bolest, které snižují tvorbu mléka. Je lepší si ihned vytvořit zásobu podestýlky (sláma, rašelina, piliny, suché listí, smrkové tlapky), které vystačí na celou zimu. Sláma je nejběžnějším typem podestýlky, jejíž stupeň mletí je 20-25 cm. Rašelina je lepší než sláma z hlediska hygroskopičnosti, ale ve srovnání se zvířaty je znečišťující látkou. Zkušení chovatelé dobytka proto používají slámu kombinovanou s rašelinou. Extrémní možností řešení problému je použití smrkových tlapek. Je lepší je používat jako krmení (zavěsit na plot pochozí plochy) a spolehnout se na piliny, jejichž denní spotřeba je 3-5 kg/kus. Pití studené vody je příčinou nachlazení. Minimálně by teplota vody měla odpovídat teplotě ve stáji. Aby byla taková voda vždy k dispozici, je ve stáji instalována dvojice nádob: v jedné se voda ohřívá, ve druhé se odebírá na napájení krávy. Znalost standardní denní spotřeby vody vám pomůže vypočítat požadovaný celkový objem nádob – od 30 do 50 litrů na zvíře. Ve stodole může být zvíře chováno na vodítku nebo bez něj. V nejjednodušším případě je vodítko lano, jehož jeden konec je vždy přivázán ke krmítku a druhý je přivázán ke kroužku zavěšenému na obojku – silonovému postroji. Délka vodítka se považuje za optimální, když si zvíře na něm klidně lehne a vstane. Obvykle stačí 1,5 m. V noci zkušení chovatelé rozsvěcují například 25wattovou žárovku. I když, v dnešní době je v módě všude používat LED lampy. A to je dobře, protože samozřejmě šetří energii, aniž by ohrozily viditelnost. Na soukromých pozemcích domácností se zakořenily dva způsoby chovu hospodářských zvířat: na hluboké podestýlce, která se dlouho nemění, ale obnovuje se shora, na podestýlce, která se denně vyměňuje. Chovatelé hospodářských zvířat a zahradníci na částečný úvazek odstraňují hlubokou podestýlku, když je potřeba zahradu pohnojit. To se provádí na podzim, po sklizni a na jaře před výsadbou zeleniny. Denní spotřeba podestýlky (slámy) je cca 4,5 kg/kus.
Organizace zimního krmení
- řepa – 5 kg;
- dužina a koncentráty – do 1,5 kg.
V takovém množství sacharidová krmiva nezpůsobují acidózu.
Kráva bude reagovat dalšími litry mléka na každodenní krmení vojtěškovou senáží – krmivem, které je „zlatým středem“ mezi senem a senáží. Senáž je vzhledem k povaze přípravku výživnější než seno a její kyselost je nižší než u siláže.
V praxi se již dávno prokázalo, že při výrobě senáže se nevyplatí úplně eliminovat siláž. Společně tato krmiva zvyšují produkci mléka.
V prvních 100 dnech období laktace dosahuje denní norma koncentrovaného krmiva 12 kg. Tato dávka se doporučuje pro denní dojivost 30 kg. Je vhodné podávat krmivo v pěti až šesti přístupech s maximální jednotlivou dávkou 2 kg. Koncentrovaná krmiva ve velkém množství negativně korelují s obsahem tuku. Souběžně s koncentráty je proto zvířeti podáván sodík – v průměru 120 g/zvíře. denně.
Pokud se v chovu prasat krmné směsi zvlhčují, v našem případě se obvykle krmí suchými. V této formě koncentráty stimulují tvorbu slin a zabraňují poklesu kyselosti pod standardní hodnotu pH. Pokud jsou koncentráty stále nasáklé, po jejich krmení by mělo následovat podávání sena, pelet nebo briket.
Pozitivní vztah byl zjištěn mezi užitkovostí krav a krmnými směsmi, které jsou kompletní a objemné. První varianta krmiva se skládá ze sena, senáže, senáže, řepy, melasy, koncentrátů a dužiny. Mezi volně ložené směsi patří seno, senáž, siláž, řepa atd. Mimochodem, kompletní směsi neobsahují koncentráty.
Příprava 1 tuny směsi: vojtěškové seno a senáž (60 a 260 kg) + kukuřičná siláž (340 kg) + melasa (40 kg) + krmné směsi (300 kg).
Krmná směs se skladuje dvě až tři hodiny.
