Když se rozhodneme pořídit si opeřeného mazlíčka, může vyvstat otázka, zda může hrdlička žít sama, nebo je lepší vzít si pár ptáčků najednou. Samotné jméno papoušků – „lásky“ – hovoří o mimořádné romantice, protože jsou známí svou silnou náklonností k sobě a po smrti partnera dlouho truchlí. Je pravda, že je nelze chovat odděleně? Pojďme zjistit, zda je to mýtus nebo pravda, na příkladu dvou možných možností: koupě papouška bez partnera, ztráta jednoho z domácích mazlíčků. Dozvíme se také o úskalích, které mohou majitelku jediné hrdličky potkat.
Příklad první: jeden hrdlička se usadila v domě
Hrdličky zoufale potřebují společnost. Ve svém přirozeném prostředí žijí v hejnech, ve kterých se rozpadají na manželské páry. Potomci odchovaní v zajetí si zachovávají své přirozené instinkty, a proto papoušci vyžadují společnost doma. Hrdličky se však přizpůsobí všemu. Stojí za zvážení, že osamělý papoušek vyžaduje zvláštní přístup. Majitel se bude muset pokusit zajistit, aby měl mazlíček dostatek komunikace, jinak bude pták v trvalém stavu deprese.
Hodně záleží na věku, ve kterém byl papoušek zakoupen. Brzy po odloučení od rodičů se mladý jedinec úspěšně adaptuje na nové prostředí a cítí se sám pohodlně. Naopak dospělý pták, odříznutý od skupiny, ve které byl dlouhou dobu, si na oddělený život zvyká jen těžko. Je třeba o ni pečovat obzvlášť pečlivě.
Poté, co je hrdlička přivedena domů sama, potřebuje období klidu. Prvních 7–10 dní byste svého svěřence neměli rušit, nechte ho trochu si zvyknout. Pak můžete začít s vlastním ochočením: postupně se přibližujte ke kleci, mluvte a nabízejte pamlsky.
Pozornost! Nesnažte se svého mazlíčka zvednout, dokud si nejste jisti jeho náklonností. Tito ptáci jsou poměrně agresivní, chrání své území a osobní prostor. Pokud se cítí ohroženi, budou se bránit všemi prostředky.
Nenechávejte svého papouška dlouho v prázdném bytě. Neustálá samota a ticho působí na ptáky negativně. Vybavte klec hračkami, aby se hrdlička ve vaší nepřítomnosti nenudila. Po návratu domů nezapomeňte papouška navštívit a promluvit si s ním. Nestačí jít nahoru a nakrmit ho jednou denně. Od této chvíle by váš denní režim měl zahrnovat čas na povinné aktivity s vaším mazlíčkem: fyzické a intelektuální hry, volný let, koupání, povídání. Pouze v tomto případě se pták bude cítit pohodlně bez partnera.
Příklad 2: hrdlička osiřela
Při společném soužití vzniká mezi dvěma hrdličkami těsné pouto. To lze říci nejen o páru papoušků opačného pohlaví, ale i o dvou samicích či samcích. Pokud jeden mazlíček zemře, může druhý hrdlička žít sám? Prohru samozřejmě bude mrzet. Ze vzhledu a chování zbývajícího ptáka je snadné pochopit, že zažívá ztrátu: křičí, spěchá kolem klece a hledá svého partnera. Ve stavu hlubokého smutku pták ztrácí chuť k jídlu a hubne.
Pokud se zjistí, že smrt nastala v důsledku nehody, musíte dát svému mazlíčkovi čas na obavy. Je nutné ho obklopit péčí, náklonností a zvýšit frekvenci komunikace. Postupně se uklidní.
Pozornost! Pokud je příčinou smrti nemoc, měli byste jednat úplně jinak: okamžitě kontaktujte veterináře. Není den ke ztrátě, jinak bude druhé oddělení následovat prvního. Zde bude jen příležitost potvrdit krásnou legendu o hrdličkách a jejich bezmezné oddanosti.
Potíže s obsahem
Pokud člověk ještě nikdy doma papouška nechoval, může být pro něj snazší starat se o jednoho hrdličky než o dva. Není tomu tak vždy, protože údržba není jen o čištění a krmení. Papoušci mohou žít sami, ale potřebují komunikaci a při absenci opeřeného partnera čekají na odpověď majitele.
S nedostatkem zábavy projevuje hrdlička zvýšený zájem o svůj vlastní vzhled. Přerovnává a naolejuje peří, škrábe se a kluje do tlapek. Pták z nudy začne vytahovat chmýří a pak peří, kluje do kůže, dokud nevykrvácí. Samota tedy vede k depresím a sebeokrádání. Zbavit se této patologie je velmi obtížné a aby se tomu zabránilo, je nutné přepnout papouška na hry.
Často dochází k situacím, kdy osamělého hrdličky nelze zkrotit. Přes všechny pokusy majitele prostě nenaváže kontakt. Ignoruje nabízené pamlsky, nevylétá z klece a nesedí vám na ruce. Brání území, syčí a útočí na lidi. Toto chování závisí především na individuálních vlastnostech ptáka, ale důležitou roli zde hraje jeho udržování v samotě.
Dalším problémem, který je typický pro svobodné samice, je kladení neoplozených vajíček. Pták vynakládá životně důležité zdroje na reprodukci potomstva, které není určeno k tomu, aby se objevilo. Navíc při ochraně snůšky se samice stává extrémně agresivní.
Pokud sníte o hrdličce, ale pochybujete, zda ho dokážete chovat doma samotného, zapomeňte na mýty. Tito papoušci jsou docela schopní žít bez partnera s náležitou pozorností svých majitelů.
