Koronavirus není pro ptáky děsivý a ptáci v Petrohradu vítají příští jaro jako obvykle: jeřábi se účastní pářících tanců, přitahují partnera, husy a labutě spolu bojují. Ornitologové Petrohradskému deníku řekli, kteří ptáci se vrátí domů začátkem března a kde je nejlepší místo k jejich pozorování.
VĚŽÁKY A ŠPAČCI JSOU JIŽ DOMA
Ornitolog ze Zoologického ústavu Ruské akademie věd Vladimír Chrabrý v rozhovoru s PD uvedl, že k dnešnímu dni jsou registrovány přílety havranů a špačků. „Jsou to malé party těch skupin, které trávily zimu někde u města. Možná v jižních částech Leningradské oblasti. Letos ve městě zimovalo asi osm labutí velkých, které byly zaregistrovány v únoru,“ poznamenal slavný ornitolog.
Ale ptáci – symboly jara, skřivan a jespák, ve městě ještě nejsou. Vladimir Brave tedy očekává, že tento týden v Petrohradě uvidí skřivany a spolu s nimi čejky, pšenice a strnady rákosové. „Brzy se začnou objevovat první pěnkavy, vyletí červenky a kosi. Obvykle se u nás již v prvních deseti březnových dnech objevuje asi 10-12 druhů typických stěhovavých ptáků.“
Kdo poletí nejdelším letem do Petrohradu? „Nejdále k nám létají čápi z Jižní Afriky. Odtamtud také létají četní pěnice a pěnice. Začínají vylétávat koncem února a objevují se zde koncem dubna – začátkem května. Když se podíváte na statistická data ze speciálních biologických stanic, tak podzimní tah je samozřejmě mnohem větší než jarní,“ je si jistý Vladimír Brave.
Petersburg Diary se experta zeptal, zda se ornitologická komunita bojí, že by ptáci mohli být přenašeči koronaviru. „Pamatujete na rozruch ptačí chřipky? Všechno skončilo dobře, takže počkejme na konec pandemie – naprosto stejný příběh se bude opakovat. Není potřeba bít předem na poplach,“ dodává ornitolog.
KDE JE NEJLEPŠÍ KDE POZOROVAT?
Mladší výzkumník Zoologického institutu a organizátor ornitologických exkurzí Sergej Petrov pro Petrohradský deník řekl, že přílet ptáků teprve začíná a v březnu je v Petrohradu poměrně hodně ptáků, s nimiž to není úplně jasné. zda u nás zimovaly nebo ne.
„To je typické například pro špačky, pěnkavy a zelí a některé vodní ptactvo – mořčáky. Nyní se začínají vracet ptáci, které jsme v zimě neviděli – luňáci černí, husa kanadská, ostružiní,“ poznamenal Sergej Petrov.
Ornitolog také vysvětlil, proč stěhovaví ptáci běžně mění své zvyky a zůstávají trávit zimu ve městech. „V zimních podmínkách metropole mají ptáci další příležitosti k přežití: hojnost krmelců a dalších zdrojů potravy plus úseky topných rozvodů, kde se sníh dlouho nezdržuje. Takové zdroje využívají k zimování např. pěnkavy, kosi, havrani, kavky. Strnadi občas zimují v blízkosti městských stájí. Množství zahradních pozemků na okraji města může přilákat drozdy – jsou zde uloženy bobule a ovoce. Plody jeřabin a jablka se živí například drozdy jeřáby, kteří zde v nějakém počtu přezimují. Popsat, jak se za posledních 20 let změnil život ptáků ve velkých městech, vyžaduje mnoho let výzkumu; pokud vím, není jich mnoho. Obecně lze říci, že ptactva ubývá, protože se kácí zeleň, roste město, ubývá stromů, parků, zahrad a veřejných zahrad,“ domnívá se odborník.
Existují druhy ptáků, které mohou obyvatelé Petrohradu v přírodě vidět stále méně. Patří mezi ně potápka rudokrká – hnízdí v některých nádržích a rybnících. Kachna divoká a lyska s nimi aktivně soutěží o hnízdiště, která obyvatelé města aktivně krmí rohlíky. A na volných pozemcích žije koroptev šedá, kterou ruší psi.
Sergej Petrov poradil čtenářům Petrohradského deníku nejlepší místa ve městě a regionu pro pozorování ptáků. „Především stojí za to doporučit zvláště chráněná území Petrohradu – Novoorlovský rezervací, Yuntolovský rezervací a rezervací nacházející se v okrese Kurortny, jižní a severní pobřeží Něvského zálivu. Velké parky ve městě jsou místy, kde vedle krmelců můžete vidět docela zajímavé ptactvo, parky Petrodvorcova a Puškinova okresu jsou bohaté na ptačí populaci,“ zdůraznil ornitolog.
TANEC A BOJ
Jedním z největších oddělení leningradské zoo je ornitologické oddělení, kde žije asi 150 druhů ptáků. Olga Volková, hlavní specialistka na hospodářská zvířata, řekla PD, jak se jejich chování mění s nástupem jara.
„Jaro má na naše ptáky stejný vliv jako na ptáky kdekoli jinde. Někdo začne snášet vejce. Od sov očekáváme potomstvo, ale obecně raději nehádáme. To je delikátní záležitost, bojím se předvídat, člověk nikdy neví,“ poznamenala Olga Volková v rozhovoru pro PD.
Chování zvířat podle ní ovlivňuje přibývající doba denního světla. „Za prvé, samci vodního ptactva mění své opeření: jsou jasnější. I u obyčejných kachen se zrcadlo na křídle rozjasní. Ale jeřábi začínají tančit. Kachny a labutě brání své území: tento rituál není příliš pohodlný, protože musí sedět. V této době začnou ptáci tlouct křídly, dochází mezi nimi k bojům a celková aktivita se zvyšuje. A ptáci, kteří dávají přednost životu ve velkých skupinách, se začnou navzájem nesnášet – tak se chovají labutě nebo husy.“
