DOBROVOLNICTVÍ V MODERNÍ RUSKÉ SPOLEČNOSTI: STAV A VYHLÍDKY

Gorovaya K.P. 1, Gukova I.N. 1
1 Belgorodská státní národní výzkumná univerzita
Práce ve formátu PDF

Text práce je umístěn bez obrázků a vzorců.
Plná verze práce je k dispozici v záložce “Job Files” ve formátu PDF

Podle výzkumu nabírá dobrovolnictví v posledním desetiletí na celém světě na obrátkách. Zvláštní pozornost je věnována dobrovolnictví mládeže jako formě zapojení mladých lidí do společenské praxe, příležitosti k realizaci jejich potenciálu, rozvoji tvůrčí činnosti a budoucího profesního růstu. U nás systematickou práci vykonávají Centra dobrovolnického rozvoje a na institucích vyššího odborného vzdělávání jsou vytvářeny dobrovolnické týmy. Pro mladší generaci je dobrovolnictví důležitým způsobem, jak získat nové znalosti, rozvíjet dovednosti v sociálních aktivitách a aktivní občanství [7]. Kromě toho vám dobrovolnická činnost umožňuje pěstovat mezi mladými lidmi takové morální hodnoty, jako je oběť, milosrdenství, soucit, altruismus, nezištnost, které jsou vzácné v moderní kapitalistické společnosti, která zdůrazňuje individualismus a prioritu osobních zájmů před veřejnými.

V moderní vědecké literatuře existuje mnoho výkladů pojmu „dobrovolnictví“. M. Alchman, P. Jordan na otázku „co je dobrovolnictví?“ dávají následující odpověď: „dobrovolnictví je neplacená, vědomá, dobrovolná činnost ve prospěch druhých. Dobrovolníkem může být každý, kdo vědomě a nezištně pracuje ve prospěch druhých“ [4].

Ruská psycholožka Potapova N.A. ve své práci o dobrovolnictví píše: „Dobrovolníci jsou lidé zapojení do společensky prospěšných činností státními úřady, odborníky nebo církví, kteří se věnují dobrovolné a neplacené práci, ve svém volném čase ze své hlavní činnosti, zaměřené na prospěch jiných lidí, organizací a společnosti jako celku.“ [5, s. 21].

Pojem „dobrovolník“ je koncepčně popsán ve federálním zákoně ze dne 11. srpna 1995 č. 135-FZ „O charitativních činnostech a charitativních organizacích“. Dobrovolníci jsou podle tohoto dokumentu občané, kteří vykonávají charitativní činnost formou bezplatné pracovní síly v zájmu příjemce [1].

Na základě výše uvedených výkladů pojmu můžeme rozlišit tyto funkce, které dobrovolnictví jako společenský fenomén plní, mezi nimi: hodnotově-ideologické, socializační, preventivně-adaptivní, rekreační. To dává důvod hovořit o dobrovolnictví jako o multifunkční instituci občanské společnosti, která blahodárně působí na společnost jako celek, zranitelné skupiny obyvatelstva a přímo na dobrovolníky rozvíjející svou sociální aktivitu.

ČTĚTE VÍCE
Co by mělo být v kleci pěnkavy?

Sociálně nejaktivnější demografickou skupinou, která se může stát (a v některých případech nyní je) základem rozsáhlého dobrovolnického hnutí, je mládež [6; S. 235]. V Rusku na rozdíl od zahraničí zůstává míra rozvoje dobrovolnictví stále nízká. Například podle údajů OSN za rok 2012 je v Anglii zapojeno do dobrovolné pomoci 24 % mladých lidí, v Německu 23 % a ve Francii 19 %. A v Rusku se obecně do dobrovolnických aktivit zapojuje jen asi 10 % mladých lidí, většinou vysokoškoláků [3, s. 56].

Optimističtější je situace v ruských regionech, zejména tam, kde je dobrovolnická činnost regulována zvláštní legislativou. Například v regionu Belgorod jsou dobrovolnické aktivity prováděny na základě nařízení vlády regionu Belgorod „O rozvoji dobrovolnické (dobrovolnické) činnosti mládeže v regionu Belgorod“ ze dne 2. května 2012. V současné době působí v regionu asi 250 dobrovolnických organizací (nejaktivnějšími dobrovolnickými skupinami jsou: „S otevřeným srdcem“, „Dobro“, „Na výzvu srdce“, „Společně“), jejichž členů je více než 15 000 dobrovolníků. Hlavním lidským zdrojem výše uvedených dobrovolnických skupin je studentská mládež.

Na BelSU National Research University působí 3 dobrovolnické týmy. Na katedře historie univerzity funguje studentská mládežnická organizace „Dobrovolník“, hlavní činností je interakce s veterány XNUMX. světové války, pořádání vlasteneckých akcí. Na základě katedry sociologie a organizace práce s mládeží Institutu managementu Národní výzkumné univerzity „BelSU“ existuje dobrovolnický sbor „Jetel“, který úzce spolupracuje s dětskými domovy a rehabilitačními centry. „Na volání srdce“ je dobrovolnická organizace sdružující dobrovolníky ze všech fakult BelSU, která realizuje multidisciplinární aktivity (od ekologických kampaní až po pomoc lidem v těžkých životních situacích).

Navzdory skutečnosti, že instituce dobrovolnictví v Rusku je poměrně mladá, otevírá se velké množství vyhlídek na její rozvoj. Využití dobrovolné práce usnadňuje ekonomickou složku konkrétního programu nebo akce, čímž otevírá nové obzory činnosti. Interakce dobrovolných organizací s veřejnými sdruženími při realizaci jakýchkoli projektů umožňuje rozšířit sociální strukturu jak prvních, tak druhých.

Dobrovolnictví je tedy důležitou součástí moderní společnosti. Dobrovolnictví pomáhá rozvíjet společensky významné osobnostní rysy, řešit specifické sociální problémy související se sociální rehabilitací, adaptací a prevencí deviací a zahrnuje sebevyjádření a sebeaktualizaci účastníků dobrovolnického hnutí. Dobrovolnické aktivity mají v moderních ruských podmínkách mimořádný význam, protože. Dobrovolnictví má u nás hluboké historické kořeny, pomoc potřebným je jednou z nejdůležitějších zásad pravoslavné ideologie. Dobrovolnictví přináší mnoho úhlů pohledu jak pro členy dobrovolných organizací, tak pro společnost jako celek.

ČTĚTE VÍCE
Proč dobrman nemá ocas?

Literatura

  1. Federální zákon ze dne 11. srpna 1995 č. 135-FZ „O charitativních činnostech a charitativních organizacích“. URL: http://base.garant.ru/104232 (datum přístupu: 24.09.2014).
  2. Varšavské dobrovolnické centrum. URL: http://rus.ngo.pl/x/302380 (datum přístupu: 21.09.2014).
  3. Dobrovolník č. 1-2‘ 2013. Všeruský vědecký a praktický časopis // Pod generální redakcí L.V. Sharakhina.
  4. Alchman M., Jordan P. Dobrovolníci jsou cenným zdrojem. Univerzita Johnse Hopkinse. 1997 URL: http://gov.cap.ru/SiteMap.aspx?gov_id=82&id=639809 (datum přístupu: 21.09.2014).
  5. Potapová N.A. Dobrovolnictví jako fenomén osobní seberealizace: So. vědecký tr. / NA. Potapová. // Bulletin MGOU. č. 3. 2007. M.: Nakladatelství MGOU. s. 95-140.
  6. Sociální práce s mládeží: učebnice / ed. Basová N.F. M., 2007.
  7. Ten V.V., Romaněnko E.A. Dobrovolnictví jako projev občanských iniciativ. URL: http://elibrary.ru/download/60635659.pdf (datum přístupu: 24.09.2014).