Karakalové jsou divoké kočky. Jejich domovinou je Afrika a Střední Asie. Zpočátku byly tyto kočky klasifikovány jako rysové kvůli jejich velké podobnosti – stejné střapce na uších. Pak ale vědci izolovali karaku. Přejít na popis plemene
Produkty pro toto plemeno
Diskuse k řešení problémů (0)
Informace o plemeni
divoká kočka
Velikost plemene
Velká kočka
Vlněný typ
Krátké vlasy
Hmotnost plemene
muži 7-19, ženy 7-16
Životnost
Život
Země původu
Střední Afrika
Produkty pro toto plemeno
Škrabadla Žvýkací pamlsky Šampony a kondicionéry pro kočky Mokré krmivo, konzervy pro kočky Suché krmivo pro kočky Hračky z peří
Karakalové jsou divoké kočky. Jejich domovinou je Afrika a Střední Asie. Zpočátku byly tyto kočky klasifikovány jako rysové kvůli jejich velké podobnosti – stejné střapce na uších. Pak ale vědci identifikovali karakaly jako samostatný rod.
Původ
Název „caracal“ pochází z tureckého slova karakulak. Což v překladu znamená „černé uši“. Plemeno koček Caracal vzniklo v dávných dobách. Věřilo se, že lovci z Afriky a Střední Asie chodí na lov a berou si jako společníka divokou kočku. A zatímco bohatší lidé si gepardy mohli dovolit, karakal byl považován za ekonomičtější variantu. Mimochodem, i dnes v mnoha oblastech lidé mezi sebou tato zvířata nazývají „gepardy pro chudé“. Přitom lovecké instinkty karakalů byly vždy nejlepší. Takové kočky by mohly ulovit bažanta, pávy, zajíce nebo dokonce antilopu. V současné době žijí karakalové převážně ve volné přírodě. Domestikovaných předení opravdu není tolik. Plemeno bylo uznáno jako domácí karakal až ve 20. století. Tehdy vstoupil do Evropy. V poslední době je toto plemeno oficiálně uznáno všemi felinologickými organizacemi a má určité standardy.
znak
Stejně divoký je charakter karakala jako zástupce divokých zvířat, a to i dravých. Ale když je chováno doma, často se toto zvíře promění v laskavého a přítulného mazlíčka s chováním jako obyčejná kočka. Za předpokladu, že se do rodiny vezme jako kotě a bude mu věnována velká pozornost. Opravdu hodně – mazlíček nerad nechává sám. Karakal se ke svým majitelům chová s respektem: poslouchá a nevykazuje agresivní chování. Je tu ale jedna zvláštnost – je pro něj důležité jeho vlastní území. Nepotrpí si na něm proto na nezvané hosty. Nedoporučuje se také pouštět děti do blízkosti karakalu – rys stepní může některé činy z jejich strany považovat za agresi a reagovat stejně.
Chování
Chováním hodně připomínají obyčejnou domácí kočku – karakalové také rádi tráví čas s lidmi, hrají si s hračkami, staví hlavu, aby je majitel pohladil atd. Kočky vycházejí dobře s ostatními domácími zvířaty. Jsou velmi přátelští, ale nevyžadují přílišnou pozornost. Karakaly jsou velmi chytré a poslušné kočky a z kategorie lovců se již dávno posunuly do stavu domácích mazlíčků. Dokonce se snadno trénují na zásobník. Exkrementy nejsou zahrabávány, ale ponechány na povrchu. Tyto kočky jsou také velmi citlivé na pachy. Pokud se v domě objeví někdo cizí, nejprve si ho přičichne a teprve potom si začne zvykat. Od běžných koček se liší také tím, že nevrní, cvrlikají spíše jako ptáčci.
Zdraví
Caracal kočky mají poměrně silný imunitní systém a nejsou náchylné k žádným genetickým chorobám. Hlavní je pravidelně vozit svého čtyřnohého kamaráda na vyšetření k veterináři a provádět včasné očkování. Pamatujte, že karakal je poměrně vzácné a exotické plemeno. Léčit je doma a využívat rady z internetu proto není nejlepší nápad.
péče
Vzhledem k tomu, že karakal má své vlastní území, je důležité zařídit samostatný kout v domě, nebo ještě lépe, místnost. A zařiďte to tak, aby mazlíček mohl skákat a dovádět. Ano, je lepší tuto kočku chovat na privátu – potřebuje hodně prostoru, aby mohla žít plnohodnotný život. A když v bytě, tak je berte častěji na procházky. Rys stepní se čistí přibližně jednou týdně, pravidelně se mu čistí zuby a uši. Problém může nastat v tom, že si zvíře rádo označuje své teritorium. Ale s tím se dá bojovat. Důležité je také zvyknout karakala na škrabadlo. Pokud se tak nestane, bude se muset nábytek měnit každý měsíc.
