Jezero Svetloye v okrese Sovetsky na území Altaj se v posledních letech stalo neuvěřitelně populární – vždyť tam zimuje více než 1200 labutí zpěvných. Samotnému jezeru se začalo říkat Labuť. Na internetu se z místa na místo potuluje informace, že „v Rusku jsou pouze dvě rezervace, kde tráví zimu labutě zpěvné: v Anadyrském okrese autonomního okruhu Čukotka a v okrese Sovětskij na území Altaj“. Je to tak? Pojďme na to přijít.
Labutě zpěvné jsou stěhovaví ptáci. Hnízdí na severních hranicích euroasijských lesů od Skandinávie a Skotska po Čukotku a Sachalin. A zimují hlavně v oblastech s kladnými teplotami, protože ptáci potřebují otevřenou vodu. Na zimu létají labutě do západní Evropy, severního Středomoří, na pobřeží Kaspického moře, střední, jižní a jihovýchodní Asie, někdy překonávají značné vzdálenosti. Zpěváci ze západní Evropy mají větší štěstí – musí létat ne tak daleko. Labutě hnízdící na Islandu tak zimují v Irsku, zpěváci finští odlétají do Švédska, Dánska, Nizozemska a Německa.
Zpěváci zimující v Irsku. Foto: birdwatchireland.ie
Nejtěžší to mají ruské labutě. Aby se dostali do relativně teplých zimovišť (alespoň s teplotami nad 0 °C), musí urazit tisíce kilometrů. Desetitisíce labutí létají ze severu na pobřeží Kaspického moře v Kazachstánu a Ázerbájdžánu. Velké skupiny sibiřských labutí se usazují na zimu v provinciích Číny: Hunan, Shandong a další.
Zimování labutí v Kaspickém moři v Kazachstánu. Foto: Tengrinews.kz
Zimování labutí v provincii Shandong v Číně. Foto: NewChina.tv
Někdy ptáci volí nemrznoucí nádrže pro zimování v oblastech s teplotami pod nulou. Jezero Kusharo na ostrově je světově proslulé. Hokkaido v Japonsku, podél jehož břehů vyvěrají termální prameny. Fotografové a pozorovatelé ptactva z celého světa přijíždějí fotografovat labutě na jezeře obklopeném sněhem.
Labutě zpěvné u jezera Kusharo v Japonsku
V Rusku je však několik míst, kam labutě létají trávit zimu, a to i přes horší povětrnostní podmínky.
Největším zimovištěm zpěvů a němých v Rusku je delta Volhy a pobřeží Kaspického moře v oblasti Astrachaň. Delta Volhy je ideálním místem pro zimování, kde se díky dostatku a potravní dostupnosti shromažďuje až 50 tisíc zpěvavých a až 100 tisíc němých ptáků. Jsou ale i mrazivé zimy, kdy jsou nádrže pokryté ledem, pak hejna labutí odlétají dále na jih, na západní břeh Kaspického moře – do Dagestánu a Ázerbájdžánu, kde už jim zima nehrozí.
Labutě na zimu létají i na Kamčatku, kde se usazují na nezamrzajících nádržích s vývody termální vody. Na území přírodní rezervace Kronotsky se ročně vyskytuje asi 300 zpěvů. Ptáci si vybrali také jezero u Petropavlovska-Kamčatského, kde teplou vodu vyrábí místní tepelná elektrárna.
Několik let po sobě zimuje na nezamrzlém úseku řeky Vuoksa v Leningradské oblasti asi 30 ptáků. Malé skupiny zimujících labutí jsou také pravidelně pozorovány na jihu Uralu, v Bashkirii.
Někdy zůstávají jednotliví ptáci nebo páry na jezerech, která v teplých letech na jihu nebo v evropské části Ruska nezamrzají. Ale v chladných letech, kdy je jezero zcela pokryto ledem, se to může změnit v tragédii.
Zimování labutí na Kamčatce Foto: I. Konovalov, /kamtoday.ru/
Zimování labutí v Astrachaňské oblasti Foto: Perkovsky M., Meshcheryakov, /astravolga.ru/
Ale musíte uznat, že klima Kamčatky a Leningradské oblasti, Baškirie a dokonce i Fr. Hokkaido je mnohem měkčí než Altaj. A na Altaji s průměrnou lednovou teplotou -20–24 °C a častými mrazy –35–40 °C je několik zimovišť!
Za prvé je to jezero Svetloe, kde je zřízena přírodní rezervace Labutí. Jezero je napájeno velkým množstvím podzemních pramenů s teplotou +5+6 °C stupňů, takže nikdy zcela nezamrzne. V roce 2023 provedla altajská pobočka Ruského svazu na ochranu ptactva sčítání a napočítala zde více než 1200 labutí zpěvných. Za druhé je to obec Moloděžnyj u města Bijsk, kde díky vypouštění teplé vody z tepelné elektrárny nezamrzá poměrně velký úsek řeky Bija. Zimuje tam již více než 400 ptáků. V některých letech jsou také v oblasti vesnice Yailyu na jezeře Teletskoye a na řece Biya v okrese Turochaksky pozorovány malé skupiny zimujících zpěvů.
Altaj je tedy nejchladnějším zimovištěm labutí v Rusku, ale zároveň velmi početným!
Labutě na jezeře Světloje na území Altaj Foto: J. Van der Kooy
Ale co Anadyrská oblast Čukotka? To je Arktida, nejsou tam žádné nádrže bez ledu, takže tam labutě zimovat nemohou. Právě sem létají na jaře hnízdit. Pravděpodobně chyba pochází ze skutečnosti, že v Rusku existují 2 rezervy pod názvem „Swan“ – na území Altaj a na Chukotce. Úkolem rezervace Čukotka je ale chránit hnízdící labutě zpěvné. Mimochodem, o těchto dvou rezervacích je na kanálu “Kultura” nádherný film „Swan Paradise“.
A my vás zveme, abyste tento zázrak viděli na vlastní oči. Máme za sebou jak jednodenní exkurze, tak 8denní prohlídku Altaje s návštěvou Labutího jezera.
Kaliningradská zoo připravila pro obyvatele města sdělení, které vysvětluje, proč některé labutě neodlétají, když nastane chladné počasí, čím se ptáci živí a v jakých případech potřebují pomoc člověka. S nastolením mrazivého počasí se informace v něm obsažené opět staly aktuálními. „Afisha New Kaliningrad“ zveřejňuje celou zprávu.
Proč labutě neodletěly se svými příbuznými?
“Snížený migrační instinkt.” Toto je název pro neochotu ptáků létat do teplejších oblastí s nástupem chladného počasí. Vědci vidí několik důvodů pro toto chování. , zimy v Kaliningradské oblasti jsou každým rokem teplejší. Nádrže nezamrzají a labutě mají vždy přístup ke své hlavní potravě – řasám. , labutě přitahují obrovské množství lidí, kteří je s nejlepšími úmysly krmí. Ptáci si přirozeně na lidi zvyknou a absolutně se nechtějí rozloučit se svými „místy obilí“ na městských jezerech.
Krmením labutí jim lidé dělají medvědí službu. Ptáci nadále čekají na své „živitele“ i s nástupem silných mrazů, ale zpravidla raději nechodí znovu ven. Nakrmení ptáci trpí, ale nemohou se okamžitě zorientovat a létají do nezamrzlých vodních ploch. V důsledku toho někteří onemocní a dokonce zemřou.
Co jedí labutě v zimě?
Hlavní potravou vodního ptactva jsou řasy. A dokud není nádrž zamrzlá, mají labutě přístup k potravě. S nástupem silných mrazů se mnoho labutí stěhuje na mořské pobřeží bez ledu, kde se bezpečně živí až do jara.
Čím můžete krmit labutě v zimě?
V ideálním případě je lepší nekrmit labutě vůbec. Ale pokud se chystáte krmit, musíte to udělat tak, abyste ptákům neublížili.
1. Labutě by rozhodně neměly být krmeny černým chlebem! Způsobuje fermentaci v žaludku a v důsledku toho gastrointestinální potíže, slabost a onemocnění. Bílé pečivo je přijatelné v nepřítomnosti jiných potravin, ale v extrémně omezeném množství!
2. Labutě by se rozhodně neměly krmit plesnivým nebo kyselým chlebem! Pro ptáky, stejně jako pro lidi, je zkažené jídlo smrtící.
3. V chladném počasí lze labutě krmit syrovou nebo lehce povařenou nakrájenou zeleninou: zelí, mrkev, brambory, ale i dušenou rýži nebo jáhly. V silném mrazu však všechno toto jídlo zmrzne na led. Jako krmivo je v tomto případě vhodná obilná směs pšenice, ovsa a ječmene nebo speciální krmivo pro ptactvo, které neobsahuje sůl.
Trávicí systém labutě je navržen tak, že potravu musí smývat. Jídlo by se proto mělo házet do vody nebo na břeh na samém okraji vody. Jako poslední možnost – na ledě.
Jak poznám, že ptáci potřebují mou pomoc?
Pták potřebuje lidskou pomoc, pokud:
– existují jasné známky zranění nebo poškození,
– pták leží na ledu a jeho peří je pokryto krustou ledu nebo rampouchy.
Ve všech ostatních případech pták s největší pravděpodobností nepotřebuje lidskou pomoc. Kromě toho jsou labutě schopny bezpečně tolerovat teploty až do minus 15 stupňů. V tomto případě pták vynakládá veškerou svou energii na úsporu energie a udržování tepla. Vybere si bezpečné místo na ledu daleko od břehu, lehne si a odpočívá. Nejhorší, co můžete v této situaci udělat, je vyhnat ji z jejího domova.
Pokud má pták zaseknutý vlasec v zobáku, nestříhejte ho! Na vlasec lze připevnit závaží nebo háček. Pokud šňůru přestřihnete, nebude možné ji vytáhnout. V takovém případě je lepší svěřit vypuštění ptáčka veterináři.
Mohu „vzdát“ labuť do zoo?
Kaliningradská zoo labutě nepřijímá ze dvou důvodů. Podle článku 4 federálního zákona „O fauně“ jsou volně žijící zvířata a ptáci majetkem státu. Jejich získávání z přírody je možné pouze se souhlasem příslušných státních orgánů, například Rosprirodnadzor. Zoologická zahrada navíc nemá dostatečný prostor a podmínky pro podporu velkého množství labutí. Zejména s ohledem na to, že se zde každý rok snaží „umístit“ 10 až 20 ptáků.
Kam se obrátit o pomoc, když je pták zraněn?
V Kaliningradské oblasti existuje řada veřejných, městských a soukromých organizací, které jsou připraveny poskytnout poradenskou nebo organizační pomoc těm, kteří našli zraněnou labuť:
— Kaliningradská zoo, ;
— Veřejná organizace „Baltic Swan“, 0;
— „Cranberry 39“, 8;
— Ptačí park „Priozerye“, 6;
— Soukromý „Compound on Khutorskaya“, 0.
Fotografie — Vitalij Nevar, „Nový Kaliningrad“
Našli jste chybu? Chybu můžete nahlásit tak, že ji zvýrazníte a stisknete Ctrl+Enter
