Za zmizení mamutů vědci dlouho obviňovali nejen klimatické změny, ale také starověké lidi. Asi před 12 tisíci lety se naučili používat harpuny a lovili mamuty. Bez ohledu na to, jak se chudáci bránili, nakonec je všichni sežrali naši předkové. Je pravda, že zvířata, která se držela daleko od lidí, to znamená, že žila na arktických ostrovech, mohla na Zemi existovat déle než jejich příbuzní – zmizela asi před 4000 lety. Ale nyní byli starověcí lidé rehabilitováni – mezinárodní skupina vědců proti nim zprostila všechna obvinění. Vědci, v jejichž týmu byli specialisté z Cambridge, University of Copenhagen, St. Petersburg State University, ale i některých dalších vědeckých center na základě výsledků studia DNA mamutů nalezených v posledních dvou desetiletích v Arktidě, přišli závěr, že zvířata nemohla přežít v nových klimatických podmínkách. Vědci byli schopni studovat DNA nacházející se v půdě až nyní s rozvojem moderních technologií, které umožnily oddělit cennou molekulu od kontaminantů. Díky tomu byli vědci schopni pochopit, komu DNA patří a následně ji sekvenovat.
Mamuty by mohlo zabít rychlé oteplování klimatu
Kde a jak žili mamuti?
„Věk mamutů“ se datuje asi před pěti miliony let. Tato obří zvířata zažila několik dob ledových a následných období oteplování. Jak jsem řekl výše, dávní předkové slonů začali pociťovat problémy asi před 12 tisíci lety. Možná se lidé také podíleli na snížení počtu obyvatel na Zemi. Předpokládá se, že zvířata v té době sloužila jako oblíbené jídlo. Používaly se i kostry mamutů, ze kterých stavěli domy, vyráběli harpuny a další výrobky.
Věřilo se, že k vyhynutí mamutů došlo poměrně rychle. Studie DNA, která byla nalezena v půdě, však ukázala, že mamuti od chvíle, kdy jejich populace začala klesat, žili poměrně dlouho. Například v době stavby egyptských pyramid ještě existovaly v arktických zemích, jak říkají výzkumníci.
Další zajímavé materiály o starověkých zvířatech najdete na našem kanálu Yandex.Zen, přihlaste se k odběru, ať vám to neunikne.
Studiem půdní DNA byli vědci schopni rekonstruovat dynamiku mamutích populací. Zvířata se stále zmenšovala, což naznačovalo, že se jejich genetická rozmanitost zmenšovala. Čím menší je druhý, tím menší je pravděpodobnost, že se každá další generace dokáže přizpůsobit okolnímu světu, pokud je nestabilní. Výsledky práce se všemi detaily byly publikovány v časopise Nature.
Během doby ledové bylo na Zemi více potravy pro mamuty než v podmínkách vysoké vlhkosti
Změna klimatu je nebezpečnější než lov mamutů
Vědci tedy zjistili, že mamuti nezemřeli okamžitě. Ale stále zůstává otázka, proč vyhynuli mamuti? Aby to zjistili, zkoumali autoři práce DNA nejen zvířat samotných, ale i rostlin, které v té době rostly. Jak se ukázalo, důvodem smrti mamutů nebyla jen změna klimatu, ale také rychlost, s jakou k ní došlo. Zvířata se prostě nedokázala přizpůsobit podmínkám, kdy se krajina rychle měnila a nebyl dostatek potravy.
S oteplováním klimatu začala výrazně stoupat vlhkost a narůstalo množství srážek, které ovlivnily vegetaci. V důsledku toho, ať to zní jakkoli divně, s oteplováním klimatu se množství potravy pro mamuty snížilo. Jestliže dříve roztrhali sníh svými kly a vytěžili trávu a keře, pak se s rostoucí vlhkostí objevily řeky, jezera a bažiny. Bývalé pastviny začaly zarůstat stromy a bahenními rostlinami. V důsledku toho již vegetace nemohla poskytovat potravu pro velká stáda mamutů.
Jak říká jeden z autorů studie, profesor Willerslev: „Toto je strohá lekce z historie, která ukazuje, jak nepředvídatelná je změna klimatu – jakmile je něco ztraceno, není cesty zpět.“
Možná, že hon na mamuty nebyl tak rozšířený, jak se běžně věří
Proč mamuti vyhynuli? Kvůli lidem?
Co se týče vlivu lidí na mizení mamutů, je to velmi kontroverzní. Podle vědců bychom neměli zapomínat, že kolem našich předků žilo mnoho menších zvířat, která byla mnohem jednodušší na lov. Mamuti byli nebezpečná a velmi velká zvířata. Jejich výška mohla dosahovat výšky dvoupatrového autobusu. Představy o masovém honu na mamuty proto nemusí zcela odpovídat skutečnosti.
Zjišťování Proč mamuti vyhynuli?, vědci ukončili spor, který trval 100 let. Nyní, jak víme, stojíme na pokraji nové katastrofy – globálního oteplování. Paradoxem je, že někteří vědci chtějí mamuty na Zemi vrátit, aby se tomu vyhnuli. Podle jejich názoru stáda těchto zvířat v Arktidě zpomalí emise metanu z půdy, jednoho ze skleníkových plynů.
Vědci prokázali, že vlnění mamuti navždy zmizeli před 4000 lety, protože nemohli přežít rychlou změnu klimatu. A lidé s tím nemají nic společného.
Chlupatí příbuzní dnešních slonů žili po boku primitivních lidí a byli běžnou součástí jejich jídelníčku. Ke stavbě úkrytů byly použity kostry mamutů. Lidé vyřezávali harpuny z obřích klů. Obrazy mamutů byly namalovány na stěnách jeskyně a nejstarší známý hudební nástroj, flétna, byl vyroben před 30 000 lety z mamutí kosti.
O příčině vyhynutí mamutů se vědci přou stovky let. Věřilo se, že je zcela sežrali lidští lovci. Nyní promluvili genetici a shodili vinu za smrt mamutů vůči lidem. Genetici analyzovali starodávnou DNA prostředí obklopujícího mamuty a dokázali, že mamuti vyhynuli, protože když roztály ledovce, byly příliš vlhké na to, aby taková obří zvířata přežila, protože jejich zdroj potravy – vegetace – byl prakticky zničen.
Studie trvala deset let a její výsledky byly zveřejněny 20. října v časopise Nature. vedl profesor, člen St John’s College, University of Cambridge a ředitel Lundbeck Foundation Center for Geogenetics na University of Copenhagen.
Vědci použili sekvenování DNA k analýze starověkých rostlinných a živočišných pozůstatků, včetně moči, výkalů a kožních buněk, odebraných ze vzorků půdy pečlivě shromážděných během 20 let v Arktidě, kde byly pozůstatky mamuta objeveny. Stejná metoda byla použita během pandemie k testování městských odpadních vod k detekci, sledování a analýze COVID-19.
„Konečně jsme dokázali, že problémem není jen změna klimatu, ale také rychlost změny klimatu, která byla posledním hřebíčkem do rakve mamutů – nedokázali se dostatečně rychle přizpůsobit, když se krajina dramaticky změnila a jejich potraviny se staly vzácné,“ říká vedoucí studie Eske Willerslev z University of Cambridge a University of Copenhagen. – Jak se klima oteplovalo, mamutí pastviny zabíraly stromy a bahenní rostliny. A musíme si pamatovat, že kolem bylo mnoho zvířat, která bylo snazší ulovit než obří mamut, který byl vysoký jako dvoupatrový autobus!“
Mamut srstnatý a jeho předkové žili na Zemi pět milionů let. Obrovská zvířata se vyvinula a přežila několik dob ledových. V těchto obdobích se v chladných a sněhových podmínkách dařilo stádům mamutů, sobů a nosorožců srstnatých.
Navzdory chladu zde byla spousta vegetace, která sloužila jako potrava pro různé druhy zvířat – tráva, květiny, rostliny a malé keře. Mamuti tohle všechno jedli – byli vegetariáni. Pravděpodobně používali své kly k odhrnování sněhu na stranu a vytrhávání tvrdé trávy. Mamuti byli tak velcí, protože potřebovali obrovské žaludky na trávení trávy.
Mamuti by mohli urazit vzdálenost ekvivalentní obeplutí světa dvakrát za život. Fosilní studie ukazují, že žili na všech kontinentech kromě Austrálie a Jižní Ameriky.
Je známo, že populace mamutů přežily konec poslední doby ledové v malých kapsách u pobřeží Sibiře a Aljašky – na ostrovech Wrangel a St. Paul Island. Studie však zjistila, že ve skutečnosti žili déle na jiných místech a mamutí plemena na ostrovech Wrangel a St. Paul byla blízce příbuzná navzdory jejich geografickému oddělení. Tyto závěry vědci získali tím, že poprvé sekvenovali DNA 1500 arktických rostlin.
„Podívali jsme se na složité detaily environmentální DNA, zmapovali distribuci těchto savců a ukázali, že [populace] se zmenšují a zmenšují, zatímco jejich genetická diverzita se zmenšuje, takže přežití je pro ně ještě obtížnější. říká Yucheng Wang z University of Cambridge, první autor studie. – Když se klima stalo vlhčím a led začal tát, vedlo to ke vzniku jezer, řek a bažin. Ekosystém se změnil, biomasa vegetace se snížila a nedokázala uživit mamutí stáda. Ukázali jsme, že změna klimatu, zejména srážky, má přímý dopad na změnu vegetace. Podle našich modelů neměli lidé na vyhynutí mamutů žádný vliv.“
Dnes se lidstvo opět potýká s rychlými klimatickými změnami, z nichž mnozí vědci viní opět lidi. A to je stejně jako důvod vyhynutí mamutů předmětem sporu. S největší pravděpodobností bude v tomto případě lidstvo ospravedlněno, jako v příběhu o vyhynutí mamutů. Této události se ale budeme muset ještě dožít v našich těžkých časech, kdy se i vědecké závěry někdy ukazují jako politicky motivované.
