Vědci z Ruska, Mongolska a Číny zahajují společnou práci na studiu nejvzácnějšího ptáka Dauria – dropa.
(Foto: sasapanchenko.gmail.com / Depositphotos)
Drop je největší pták na planetě, který dokáže létat mávnutím. Hmotnost samce může dosáhnout 16 kg (jakýsi malý pštros na obloze), samice jsou menší. A i přes svou váhu je drop stěhovavý pták. I když se stává, že může přezimovat – má-li zima málo sněhu a na polích dostatek potravy – spadnout zrna.
Na zimu odlétají ptáci do jihovýchodní Číny na místo mezi řekami Žlutá a Jang-c’-ťiang. Jejich cesta není jednoduchá – elektrické vedení, drátěné ploty, pesticidy, pytláci. A v zimovištích jsou stejné problémy. Navíc ze všech ptačích druhů Dauria je drop východní nejvzácnější.
Je na pokraji vyhynutí nejen v našich stepích, ale i všude jinde, kde se ještě vyskytuje. Ve světě dropů nezbývá více než 2 jedinců. Dauria je jedním z jeho nejdůležitějších stanovišť. Abychom dropa zachránili před úplným vyhynutím, je proto nesmírně důležité jej v daurské stepi zachovat.
Podle Olega Goroška, zástupce ředitele pro vědeckou práci přírodní rezervace Daursky, existuje spousta faktorů, které dropa ohrožují. “Ale musíme udělat vše, abychom zabránili jeho úplnému zmizení.” Chcete-li to provést, musíte vědět, kde a kolik z toho zůstává, identifikovat hlavní hrozby, které vedou k vyhynutí ptáka, a poté přijmout opatření k odstranění nebo snížení těchto faktorů.
Například v Číně jsme identifikovali problém, který v Rusku a Mongolsku neexistuje. Faktem je, že celá step je rozdělena na oblasti oplocené lehkými drátěnými ploty, které jsou pro ptáky za letu obtížně viditelné. Přes tyto ploty je navíc natažen ostnatý drát. V důsledku toho ptáci narazí na takové ploty a jsou vážně zraněni nebo zabiti.
(Foto: imagebrokermicrostock / depositphotos)
Na ruském území je hlavní hrozbou pytláctví. Případní lovci ptáka, který je uveden v Červené knize Zabajkalska a Ruska, stejně jako v Červeném seznamu globálně ohrožených druhů IUCN, vybírají největší jedince k zabití. A dropovi trvá čtyři roky, než dosáhne pohlavní dospělosti.
“Zaznamenali jsme, že dropi se zmenšují a kladou podstatně méně vajec než před padesáti lety,” říká Oleg Anatoljevič. – Většina dropů se totiž „dospělosti“ nedožije. V důsledku toho se nerozmnožují nejsilnější a největší jedinci, ale ti, kteří zůstávají. A to samozřejmě ovlivňuje potomky.“
Dalším problémem jsou stepní požáry. Drop sedí na hnízdě brzy. Ve srovnání s jinými ptáky trvá jejich kuřatům mnohem déle létat. A období hnízdění se kryje s dobou, kdy step nejčastěji hoří. Vejce a malá kuřátka umírají v ohni. Drop je mimochodem extrémně citlivý na vyrušení – lidmi vyrušovaná samice velmi často opouští snůšku.
Ke snížení jeho počtu přispívá i elektrické vedení. „Faktem je, že drop má velmi široký úhel pohledu,“ vysvětluje ornitolog. „Vidí dobře do strany a i trochu dozadu, aby si včas všimla dravce ve stepi, ale zároveň nevidí dopředu jako ostatní ptáci. Proto je pro ně během letu extrémně obtížné vidět dráty a dropi často umírají na elektrických vedeních.“
Stěhovavé druhy ptáků nelze chránit bez úzké mezinárodní spolupráce. Ornitologové rezervace již téměř 30 let dropa pozorně studují nejen v chráněné oblasti, ale v celé stepní zóně Transbajkalského území. Na schůzce pracovní skupiny mezinárodní rusko-mongolsko-čínské rezervace „Dauria“, která se konala letos v dubnu v Mandžusku, Oleg Goroshko navrhl spojit úsilí tří zemí o studium a záchranu východního poddruhu dropa. (Otis tarda dybowskii).
Bezprostředně po pracovní schůzce se naši specialisté společně s čínskými kolegy vydali studovat dropy do jezera Hulun, přírodních rezervací Huihuo a přilehlých území severovýchodní Číny. V Mongolsku začnou společné práce v květnu. Aby se zmírnily faktory způsobující úhyn ptáků, výzkumníci budou konkrétně studovat jejich migrační trasy a místa zastavení. Nezbývá než doufat, že nyní se díky společnému úsilí všech tří zemí podaří dropa zachránit před vyhynutím.
