Proč potřebujete střílet vrány?

Doby, kdy se za pár vraních stehýnek vracel lovecký náboj a za pár stovek takových vraních stehýnek byl loveckému týmu vydán povolení ke střelbě na divočáka, jsou dávno zapomenuty. Sanitární odstřely vran šedých – nejnebezpečnějšího škůdce loveckých farem – se nyní buď vůbec neprovádějí, nebo se provádějí nějak pro parádu. Ale marně. VŠECHNY MYSLIVECKÉ PRODUKTY – ZDE Záměrně se vyhnu pokračující debatě o škodlivosti či výhodách takového odstřelu. Kolik lidí, tolik názorů. Mluvím za sebe a.

Anton Novik 03.03.2021 1817 5 min

Doby, kdy se za pár vraních stehýnek vracel lovecký náboj a za pár stovek takových vraních stehýnek byl loveckému týmu vydán povolení ke střelbě na divočáka, jsou dávno zapomenuty. Sanitární odstřely vran šedých – nejnebezpečnějšího škůdce loveckých farem – se nyní buď vůbec neprovádějí, nebo se provádějí nějak pro parádu. Ale marně.

Záměrně se budu vyhýbat pokračující debatě o nebezpečích nebo výhodách takového střílení. Kolik lidí, tolik názorů. Mluvím za sebe a můj názor na tuto věc bez výjimky odpovídá starým tradicím a myslivecké škole zašlých časů: vrána kápová je nepochybným škůdcem. Člověk je povinen regulovat jeho počty, protože jiné regulátory počtu šedých lupičů dnes v přírodě prakticky neexistují. Vrána kápě se stala skutečným ekologickým problémem.

Zima je nejtěžším obdobím v životě každého zvířete; vrána jakožto všežravec toto období přežívá s využitím lidského odpadu, v důsledku čehož snižuje přirozenou úmrtnost svého druhu na minimum – a jeho počty se neustále zvyšují. Výzkum ukazuje, že dospělý pár vran zničí během jedné sezóny více než 50 vajec různých ptáků.

Mikina je jednou z hlavních příčin úhynu kachních vajec, je schopna zničit až 100 % kachních hnízd v oblastech, kde žije ve velké kolonii. Na takových místech byl také zaznamenán prudký pokles zajíčí populace – a to kvůli tomu, že mnoho mladých zajíců je vránami jednoduše uklováno k smrti. Kromě toho je vrána vrána přenašečem nebezpečných infekcí.

Abychom přírodě neškodili tím, že by se místo vrány kápě střílelo třeba na havrana černého – ptáka, který se podle mě rozhodně hodí a je to opravdu pořádek – je třeba jasně rozlišovat mezi ptáky corvid rodina. Je téměř nemožné splést si vránu kapucínku s ostatními členy rodiny. Tento velký pták vážící od 400 do 600 g, s délkou těla asi 40-50 cm, má velký, vysoký zobák, zakřivený podél hřbetu. Nejdůležitějším znakem, který odlišuje vránu vránu od ostatních vran, je to, že její tělo je šedé, zatímco hlava, křídla a ocas jsou černé.

Boj s šedým predátorem

Vzhledem k tomu, že v současné době nemají lovecké farmy v honbě za dlouhou hřívou čas na regulaci počtu vran šedých, jsou sami lovci povinni tak učinit, jak nejlépe dovedou. To nevyžaduje mnoho času; například odstřel škůdce lze provádět souběžně během jiného lovu – řekněme v poledne, kdy je hlavní proces kvůli povaze lovu nebo snížení aktivity lovených zvířat nebo ptáků pozastaven. Místo sezení u ohně nebo u jídelního stolu můžete klidně strávit hodinu nebo dvě lovem šedého bastarda.

Lov vran není o nic méně emocionální než lov jiných ptáků a je prospěšný

Kromě nepochybných přínosů pro populaci lovné zvěře bude mít při střelbě vran lovec také možnost zvýšit úroveň své dovednosti ve střelbě na létající cíle. Mohu s jistotou říci, že lov vran není o nic méně emocionální než lov jiných ptáků. Takové odstřely samozřejmě nejsou potřeba všude – ale tam, kde hnízdí vrána kápová, kde žijí celé kolonie krkavců a kde po celý den pozorujete masové pohyby „nepřítele“, jsou rozhodně nutné.

Je známo, že jedním z nejlepších způsobů, jak vyhubit šedé plazy, je lov s vycpaným výrem. Vrány, pro které je výr přirozeným nepřítelem, se při pohledu na něj zblázní a na plyšáka doslova zaútočí. Jsou tak zaslepeni agresí, že někdy můžete zastřelit několik škůdců po sobě. Regulace počtu krkavců se ale nejčastěji provádí spolu s jinými druhy lovu – a při lovu kachen nebo křepelek s sebou nebudete vždy nosit vycpaného výra! Zvážíme proto další metody, které nevyžadují takové materiální a technické vybavení – a nejdostupnější z nich jsou lov ze zálohy a lov s vábničkami.

Počkejte a zasaďte

Tento způsob lovu je sám o sobě velmi jednoduchý. Vrány jsou denní a krmí se během dne. Pokud si všimnete migračního místa nebo najdete kolonii, kde si ptáci, kteří ukojili svůj hlad, na krátkou dobu sednou k odpočinku, měli byste na tomto místě naplánovat přepadení. Samozřejmě není potřeba zřizovat speciální chatky nebo úkryty – postačí oblečení maskované podle barvy terénu, maskovací síť na obličej, ochranné maskovací rukavice na ruce a nehybnost v záloze. Šedá vrána je velmi pozorná a mazaná, ale pokud její pozornost nepřitáhnete neopatrným pohybem, štěstí bude na vaší straně. Jakmile začnete střílet, všichni ptáci hlučně odletí ze svých míst a začnou kroužit kolem s křikem ve vysoké výšce. Aby bylo možné nalákat vrány na střelnici, může být několik dříve zastřelených ptáků umístěno poblíž na otevřeném prostranství jako vycpaná zvířata. Vrány jistě přiletí až k ležícím ptákům a padnou pod vaše výstřely.

Jednoho srpnového dne, poté, co jsme za úsvitu lovili kachny a prošli jsme několik slibných lesních plantáží při hledání divokého holuba, jsme se s přítelem dostali na místo, kde žila celá kolonie vrány kápoťanské.

Každý z nás měl na stojanech zavěšený pár ulovených kachen a šli jsme si dát pauzu. Ale množství šedých predátorů nad hlavou nás přimělo změnit názor a rozhodli jsme se způsobit nepříteli alespoň nějaké ztráty. Schovali jsme se v lesním pásu oddělujícím dvě zoraná pole, a jakmile se jedna z vran přiblížila na dostatečnou střeleckou vzdálenost, současně jsme vystřelili. Položili jsme mrtvolu nepřítele na pole, roztáhli jsme jeho křídla a položili jsme mu hůl pod hlavu – simulovali jsme tak sedícího zraněného ptáka. Ostatní vrány na sebe nenechaly dlouho čekat. Tu a tam přiletěli na návnadu, kterou jsme položili – a dostali výstřel, který, jak ukazuje praxe, tělo vrány vůbec neabsorbuje. Výsledkem hodinové operace bylo devatenáct sestřelených.

Mikina je jednou z hlavních příčin úhynu kachních vajec

Nejlepší dobou pro takové natáčení jsou suché větrné dny. V takových chvílích létají vrány nízko, nechtějí bojovat s větrem a poskytují tak nadšenému střelci vynikající cíle. Za deštivého počasí je vrána kápě neaktivní a prakticky nelétá, sedí vysoko v korunách stromů, kde vyčkává na nepřízeň počasí.

Optimálním střelivem pro střelbu vran budou brokové náboje vybavené standardní náplní broku č. 7-5 se standardní náplní střelného prachu. Optimální vzdálenost střelby není větší než 45 m.

Návnada a přepadení

Druhým nejdostupnějším způsobem lovu vrány kápoťové je lov pomocí vábničky. V mnoha evropských zemích se tato metoda používá k odstřelu a regulaci počtu škůdců. Používá se v případech, kdy se neustále pronásledovaná a ostřelovaná vrána stane natolik opatrnou, že zvýší výšku letu a začne obletovat místa, kam spadla pod palbou. V takových případech si vyberte místo s dobrým výhledem a jasnými „okny“ – v hustém stromě nebo poblíž samostatného stromu. Nalákaná vrána na takové místo přistane a je zastřelena.

K lovu vran pomocí návnady musíte vědět, které zvuky vrány přitahují – a které je naopak plaší. Nejběžnějším voláním vrány je protáhlý zvuk „cra-a-a!“. První tón tohoto citoslovce by měl znít níže než druhý. “Craaaa!” zajišťuje komunikaci téměř pro všechny vrany, reagují na ni i ptáci létající sami. Efektivním vábivým voláním o pomoc by bylo také „craaaa!“, kde první tón je nízký, druhý vysoký a třetí opět nízký. Tyto zvuky jsou vyslovovány velmi rychle – s celkovou dobou trvání nepřesahující jednu sekundu. Na rozdíl od vábivých zvuků znamená „kra-e“ varování a „ga-ar-r“ a „ark“ mají obecně děsivý účinek. Všechny vraní zvuky jsou vydávány nosem, takže při volání je nos mírně uzavřen.

Na jednom z jezer při lovu kachen začala za zvuku kachního volání létat šedá vrána. Aniž by se přiblížila, stále kroužila nad mým úkrytem a „vysávala“ mou polohu krákáním. O nějakém lovu už samozřejmě nebyla řeč – varované kachny kolem mě létaly. Rozhodl jsem se dát šedému udavači lekci za každou cenu. Ale bez ohledu na to, jak moc jsem ji lákal na kachní návnadu, nedokázal jsem vránu přiblížit, abych ji mohl sebevědomě zastřelit. Večer téhož dne, když jsem z domu popadl návnadu vrány, vrátil jsem se na místo nasazení – ale místo šplhání do skrýše jsem se usadil v rákosí poblíž osamělého stromu. Nejprve jsem kýval kachním voláním – v naději, že vrána už tam nemusí být – ale po doslova 3-4 minutách už ta šedá kroužila nad místem, kde jsem se schovával. Pak jsem počkal asi deset minut, počkal, až se dravec ztratí z dohledu, a pokynul jsem k vraní návnadě. Moje dvě “kraa-a!” – a vrána, letící ke stromu, se posadila na větev. Mrtvolu jsem zahrabal pod strom, načež jsem v klidu pokračoval v lovu kachen.

Na závěr dodávám, že každý dobrý skutek lze snadno proměnit v hnus. Proto by bylo vhodné po úspěšném odstřelu vykopat jámu, odvézt tam všechny uhynulé ptáky a zahrabat je – abyste při čištění přírody jednoho neznečistili druhého. Nejlepší záběry pro vás!

Lov s pneumatickými vránami. Problémy legislativy a praxe

Lov s kapucí je mezi fanoušky vzduchových zbraní velmi oblíbený. Některé z jeho druhů se dokonce objevily jako samostatný, podle mého názoru, čistě pytlácký směr, známý jako „crowhunting“. Normální lov však vyvolává téměř více otazníků než jiné typy, zejména z hlediska zákonnosti.

Ponechme stranou úvahy o střelbě v obydlených oblastech, která je jednoznačně interpretována jako přestupek (tučná pokuta plus zabavení zbraní). Zařadíme tam i střelbu z autoskel a ze stejných důvodů (zde můžete skončit nejen bez „sudu“, ale i bez „kol“). No a hon na další krkavce, typický pro „lov vran“ – havrany, kavky a dokonce i havrany (na fotografii níže – vlevo, zbytek postav je identifikován bez problémů). Ten může být obecně přítomen v Červené knize určitého regionu, například v Moskvě.

Řeč je výhradně o lovištích a legálních způsobech získávání předmětů zvířecího světa. Co je tedy na těchto vránách v kápiích, čím se liší od kachen nebo křepelek a proč je jejich lov tak nejasný?

• 1 Historie otázky „vrana“.
• 2 Současný stav v oblasti lovu vran
• 3 Pneumatika jako nejlepší volba

Historie otázky „vrana“.

Stovky, možná tisíce let byly vrány mimo rámec skutečného lovu. Přesto to byl vždy jen obchod (pro někoho zábava) a konečným cílem byla těžba masa nebo kůží. Pokud jde o „škůdce“, šlo přesně o střelbu, jak by se nyní řeklo, o kontrolu populace. Obecně platí, že když vrány nebo vlci začali způsobovat velmi zjevné škody, byli jednoduše zničeni. Nemít z toho žádný viditelný materiální zisk. Bylo možné alespoň stáhnout vlka z kůže, ale co vrána?

Ani myslivecká legislativa od okamžiku svého vzniku hubení škůdců nejen nezabránila, ale také všemožně nabádala. A teprve doslova v posledních letech se vše změnilo natolik, že i zkušeným puškařům, o vzduchovcích nemluvě, často jen těžko odpovídá na otázku – lze, či nelze v dnešní době vrány lovit?

Zdálo by se, že není tomu tak dávno, co „Řád lovu“ obsahoval článek „Upravování počtu zvířat, která způsobují škody na myslivosti“. Bylo tam uvedeno zejména:

1. Na území RSFSR (poté – Ruská federace, cca. autor) počet vlků, šakalů, mikin s kapucí, ale i toulavých krycích psů a koček podléhá regulaci během celého roku.

Výlov těchto zvířat bez použití střelných zbraní, speciálních přípravků, ale i nástrah a pastí je povolen všem občanům po celý rok. V tomto případě je dovoleno ničit obydlí těchto druhů.

1. Myslivec má právo zastřelit zvířata uvedená v paragrafu 72 při jakékoli legální přítomnosti v revíru za účelem lovu.

Zhruba řečeno, každý myslivec měl při legálním lovu (t.j. v sezóně, na lovecký lístek, poukázku apod.) právo zcela svobodně střílet tzv. škodnou zvěř a ptactvo. Bez jakýchkoliv omezení. Navíc to bylo podporováno finančně; například po předložení vraních nohou, v závislosti na regionu, bylo možné získat náboje nebo kredit za „cvičení“.

Obzvláště oblíbené bylo povolení ke střelbě vran. To je pochopitelné: tento dokument dal právo být v lovištích se zbraněmi i mimo sezónu. Opět mi v tomto období nic nebránilo střílet na terče – je to skvělé! Ne každému byla dána taková lákavá věc. Ale předepisovali mi je pravidelně, protože nejen, že jsem nikdy nebyl přistižen při pytláctví, ale také jsem aktivně spolupracoval se stejnými strážci zvěře. Pravda, musel jsem podat hlášení, předložit tlapky a tím potvrdit, že to nebylo jen tak, že jsem se toulal po lesích se zbraní :)).

Ale v té době, jak můžete vidět z druhého odstavce paragrafu 72 Pravidel, se obecně každá osoba, i když nebyla lovcem a neměla střelnou zbraň, mohla legálně zapojit do lovu určitých ptáků a zvířat.

Proto nikdo nevznesl otázku zákonnosti střílení vran, po desetiletí bylo vše tiché, klidné a srozumitelné. Důsledky toho pociťujeme dodnes, od té doby se legislativa začala pravidelně a dramaticky měnit, doslova přeskakovat ze strany na stranu. Proto současný zmatek.

Obecně zastávám názor, že výše uvedené body byly z Pravidel vyloučeny právě kvůli masivnímu výskytu vzduchovek v Rusku v 90. letech (kdysi byly pro běžné občany zakázány). No, samozřejmě, občané, zejména teenageři, kterým se dostaly do rukou zbraně, které nevyžadovaly povolení ministerstva vnitra, začali nadšeně střílet do všeho, co se hýbalo. A pokud jde o „škodlivé vrany“ – a obecně se zcela dobrými cíli a na zdánlivě legálním základě. Tak jsme skončili natáčení.

Obecně pak právní úprava počtu vran vrán sešla vniveč. Problém ale zůstává – samotní predátoři neodešli.

Poté, již počátkem 10. let tohoto století, začala být vrána vrána na základě uvážení krajských úřadů zařazována do seznamu loveckých druhů. Objevil se článek 60 Pravidel: „Při legálním lovu jakéhokoli druhu lovné zvěře je povolen lov vlků, šakalů, vran (šedých, černých a velkozobých), pokud jsou tyto druhy klasifikovány jako lovecké zdroje podle zákonů České republiky. zakládající subjekty Ruské federace.”

To znamená, že pokud, řekněme, v Rjazaňské oblasti byla schválena vrána v seznamu loveckých zdrojů, tak ji prosím zastřelte v sezóně, jako za starých dobrých časů. A pokud na to v Tule guvernér „zapomněl“, ať se množí.

Ale to je v pořádku, protože nařízením ruského ministerstva přírodních zdrojů ze dne 10. dubna 2012 č. 98 byl také odstraněn odstavec 60.

Není divu, že i zkušení myslivci se nakonec dokázali v tuzemské tvorbě zákonů zmást.

Současný stav s lovem vran

V zásadě existuje pouze jeden požadavek: při získávání povolení pro hlavní druhy pernaté zvěře (bažinatá louka, borový les, vodní ptactvo, stepní a polní) spolu s nimi musí být zadána vrána. Opět, pokud je krajskou legislativou klasifikován jako lovecký předmět. Tedy něco jako zmíněný paragraf 60 Pravidel se vrátilo, jen s vážnými omezeními. Kromě povinného uvedení těchto ptáků v povolení je nyní odstřel vran povolen pouze při lovu ptáků, nikoli „jakýchkoli druhů lovné zvěře“ jako dříve.

To je vlastně vše, co se týká současného stavu „vraní“ legislativy o lovu. Jen si nezapomeňte pozorně přečíst krajský/územní/republikový myslivecký řád a do povolenky zahrnout kromě sluky lesní nebo tetřeva i vrány. Navíc nejsou vyžadovány žádné další poplatky.

Pneumatika jako nejlepší volba

Pozornost. Od 01.07.21. 222. 223 vstoupily v platnost změny Trestního zákoníku Ruské federace (články 7,5 a XNUMX) týkající se pneumatických zbraní s úsťovou energií nad XNUMX J. Pokud dříve byla stanovena odpovědnost a pouze administrativní odpovědnost za nošení, přepravu a střílení na hranicích obydlených oblastí, pak je od nynějška zajištěno trestní stíhání s dosti závažnými sankcemi za prodej i nelegální výrobu, pozměňování či opravy takových vzorků (viz Bez ohledu na to, jak je struna napnutá, nebo Nová „anti- pneumatické“ zákony). Takže při čtení článků napsaných v úplně jiné době :)), mějte na paměti nově objevené okolnosti.

A teď – několik osobních myšlenek k danému tématu.

Vrána je takový drobeček, tvor dokonale připravený na svou roli. Matka příroda dokonce udělala vše, co mohla, aby posunula svá hnízdní data vzhledem ke skutečně cenným ptákům. Tato „létající krysa“ klade snůšky v březnu a počátkem dubna a líhne mláďata právě včas, aby ostatní ptáci usedli na svá hnízda. Jejich vejce a kuřata jsou totiž hlavní stravou rostoucích vran. Mimochodem, jde to i na malá zvířata, jako jsou zajíčci. V okolních vesnicích fungují jako kořist slepice, kachňata a další králíci.

Navíc, stejně jako skutečné krysy a vlci, se vrána dlouho přizpůsobila soužití s ​​lidmi. Na zimu se stěhují do měst a na skládky, kde je jejich odstřel zakázán. A na jaře, častěji mimo sezónu, když se lov uzavírá, chodí stavět hnízda blíže k nádržím, kam brzy přiletí kachny a draky, jejichž mláďata budou sloužit jako potrava pro děti.

Kdysi se vrány ničily hlavně jen na hnízdech, ve zbytku času je mnohem obtížnější tohoto dravce ulovit. Nyní je všechno koneckonců „lovecký zdroj“, což znamená být laskavý, získat povolení, dodržovat termíny pro lov ptáků atd.

Je pravda, že existuje teoretická možnost, vzhledem k tomu, že populace šedých teroristů se v areálu již rozmnožila, uzavřít s uživatelem lovu dohodu o střílení vran mimo sezónu. K tomu však musíte zastupovat právnickou osobu nebo být soukromým podnikatelem s příslušnou licencí pro tento typ činnosti. Není však mnoho lidí ochotných utrácet aktuálně drahé náboje za vrány, které nikoho nezajímají.

Majitelé vzduchových pušek by však mohli mít určité preference. Za prvé, kulky stojí mnohem více peněz, což znamená, že bude zjevně více nadšenců. Za druhé, jakákoliv pneumatická pistole, zvláště ta vybavená tlumiči zvuku, je prakticky tichá. To znamená, že odstřel lze organizovat i v období hnízdění cenných ptáků, aniž byste se museli obávat jejich odstranění ze spárů. Navíc ani během sezóny je nepravděpodobné, že by lovec jdoucí na tetřevy vystřelil z pistole na vránu, která se objeví, a riskuje tím, že odežene skutečnou zvěř.

Na základě těchto úvah se otevírá prostor také pro vzduchovky, kteří nemají licencovanou loveckou pneumatickou zbraň. Pravda, musíte si ještě udělat lovecký lístek. Ale s tímto dokumentem v ruce je docela možné dohodnout se s loveckými uživateli, řekněme, majiteli soukromých farem, aby stříleli vrány pomocí široce dostupných nelicencovaných pneumatik. Jejich zaměstnanci na plný úvazek mají nejen právo, ale i povinnost zapojit se do kontroly populace, sanitární střelby atd. Proč se k nim nepřidat? Nemyslím si, že budou proti, zase budou šetřit munici a nebudou plašit zvířata a ptáky řevem výstřelů.

Je jasné, že chlap, který přišel z ulice s Hatsanem, nemá moc štěstí. Opakuji, tuto možnost má skutečně nejen držitel loveckého lístku, ale i ten, kdo se již v dané farmě osvědčil jako „správný“ myslivec.

A obecně myslivny nejsou městské smetiště nebo příměstské skládky, sehnat zde vránu není tak snadné, proto se neobejdete bez lovecké a střelecké zkušenosti. Pták je velmi chytrý, nenechá vás utéct správným výstřelem. To platí zejména pro pneumatiky, zejména pro pružinové písty (viz „Vzduchovky pro lov“). Vrána je navíc proti ráně docela silná a ráže 4,5 mm je na velké vzdálenosti (pro IPP) při střelbě na siluetu téměř nepoužitelná. Zde by se hodily zkušenosti, které vám umožní trefit se do hlavy, krku nebo se dostat na dosah zaručeného zabití, nebo použít neobvyklé metody, například lákání vran pomocí vycpaných zvířat, na mládě atd.

Níže je „videoklip“ závěrečných epizod lovu vran vzduchovkou. Věnujte pozornost zaměřovacímu bodu a mějte na paměti, že střelba se provádí z pušky PCP, která je zpočátku silnější než většina „pružin“. A dokonce s ní jsou zraněná zvířata.

Další články na toto téma:

Vyšlo v kategorii Lov vzduchovými zbraněmi | Štítky: hubení škůdců, lov vran, škodlivá zvířata, lov vran, střelba, střelba na zvířata, střelba na ptáky, střelba na dravce, lov, lov vrán, lov vrán, video lovu vran, lov ptáků, lov vzduchem, lov s pneumatikou, lov ze vzduchovky , lov s kapucí, pneumatika a právo, pneumatický lov, střelba vránou