Velbloud se dokonce stal symbolem regionu Kosh-Agach – nejvzdálenějšího v republice – a je vyobrazen na jeho erbu. Vyobrazení velbloudů se také nachází mezi skalními malbami starými dva tisíce let.
Maxim Košmarčuk
NOVOSIBIRSK, 4. května – RIA Novosti. Každý, kdo jako první přijde na Altajskou vysočinu – území věčně zmrzlé půdy – nemůže uvěřit, že zde můžete potkat velbloudy – jsme zvyklí vídat tato dvouhrbá zvířata v horké poušti, ale ne na pozadí sněhu a ledových vrcholků hor , kde je taková zima.
Nyní se poklidně pasou v podhůří jako běžná stáda krav nebo ovcí, ale před 10 lety – koncem 90. let – se stali ohroženými. Dnes, díky úsilí místních úřadů a nadšení obyvatel, tato hrozba pominula, říkají odborníci.
„Velbloudi žili v Altajské vysočině odnepaměti a pro region hodně znamenají,“ řekl agentuře RIA Novosti Ernat Sayganov, vedoucí oddělení rozvoje zemědělství okresní správy Kosh-Agach v Altajské republice.
Velbloud se dokonce stal symbolem regionu Kosh-Agach – nejvzdálenějšího v republice – a je vyobrazen na jeho erbu. Vyobrazení velbloudů se také nachází mezi skalními malbami starými dva tisíce let.
Pomoc po devastaci
O možné hrozbě vyhynutí velbloudů na Altaji se vážně diskutovalo na konci 1990. let, kdy se zhroutily státní farmy, kde byli velbloudi chováni. Pak už málem došlo k vyhubení zvířat. Chov velbloudů se stal nerentabilním a tím, že je dali pod nůž, doufali, že se jim podaří nějak zlepšit finanční situaci. Do konce 1990. let se počet velbloudů v regionu snížil trojnásobně – z tisíce na 300 kusů.
Když úředníci viděli, že jeden ze symbolů oblasti Altajské vysočiny mizí, vyvinuli podpůrný program a začali přidělovat peníze chovatelům velbloudů z republikového rozpočtu. V současné době je na údržbu jednoho velblouda přiděleno 1,5 XNUMX až XNUMX tisíc rublů ročně. V areálu také vzniklo chovatelské centrum – místo, kde specialisté výhradně chovají velbloudy.
Od počátku roku 2000 začala populace velbloudů neustále růst. Ročně přibude 15-20 zvířat,“ říká vedoucí okresního odboru rozvoje zemědělství. To podle něj dává důvod očekávat, že populace velbloudů v regionu bude v příštích letech dále růst.
Nyní v okrese Kosh-Agach, kde se soustředí hlavní hospodářská zvířata v regionu, je v 380 soukromých farmách asi 10 velbloudů. Ernat Sayganov také věří, že chov velbloudů na Altaji přežil a po těžkých 90. letech se díky nadšení místních obyvatel začal zotavovat.
A pro Altajce je velbloud exotický
„Dříve byli velbloudi využíváni k přepravě zboží do těžko dostupných oblastí. Dělali je všichni – naši dědové, pradědové. Nyní je to spíše exotické zvíře,“ říká Sayganov.
Velbloudi se přitom chovají pro maso, které stojí zhruba stejně jako hovězí, ale chuťově se liší. Mnoho lidí ví o hodnotě velbloudího mléka a velbloudí vlny, ze které se vyrábí oblečení a přikrývky. Ale bohužel neexistuje masová poptávka po tomto zboží, která by mohla přinést zisk chovatelům velbloudů.
Sami chovatelé velbloudů říkají, že chovat „lodě pouště“ je obtížnější než chovat dobytek: velbloudí telata se rodí jen jednou za dva roky a musí být odvezena domů na teplé místo a několik týdnů kojena jako děti, aby dokážou přežít v teplotách, které v zimě klesají, mohou dosáhnout až mínus 60. „Chov velbloudů je velmi pracná práce. Když se objeví velbloudí mládě, podle zvyku ho nelze lidem ukázat. Starají se o něj jako o dítě, skoro ho nosí v náručí,“ vysvětluje Roman Tatyrov, předseda regionálního sdružení komunit domorodých Telengitů.
Krajská vláda doufá, že k rozvoji chovu velbloudů přispěje cestovní ruch, který se v republice, kterou ročně navštíví asi milion lidí, rozvíjí. Podnikatelé už začali kupovat velbloudy, aby pobavili turisty. Ale zatím jde o ojedinělé případy.
Vědci vysvětlují, že velbloudi se na Altaji vyskytovali od starověku, protože regionem procházela obchodní cesta z Asie do Evropy. Teplomilná zvířata se dokázala přizpůsobit klimatu altajské vrchoviny a místní obyvatelstvo, především Kazaši žijící na Altaji, je začalo využívat ve svém chovu.
„Skutečnost, že se velbloudi objevili v dávných dobách, dokazují skalní malby vytvořené našimi předky. Ukázali, jak jedou karavany,“ říká Tatyrov.
Bojí se jen komárů
Jak řekl pastevec Bolat Khamzin, který v podhůří pase jedno ze stád velbloudů, zvířata snášejí zdejší chlad dobře. Jediné, co nesnesou, jsou komáři, takže když se objeví, velbloudi sami jdou do hor, kde žádný tento hmyz není.
