Jistě se od dětství mnozí divili, proč je liška mazaná a červená. Ostatně každá pohádka toto zvířátko charakterizovala podobně. Kromě toho může být barva kožichu odlišná, stejně jako ve skutečnosti charakter zvířete. Je čas na to přijít!
Proč je liška mazaná a červená: promluvme si o charakteru zvířete
Proč je tedy liška považována za mazanou?
- Myslivci mohou odpovědět na otázku, proč je liška mazaná a červená. Už dávno si všimli, že toto zvíře se obratně vyhýbá mnoha pastím. Liška spíše není chytrá, pokud jde o nějakou zvláštní inteligenci, ale pozorná, analytická a pečlivá. Když už jednou udělala chybu, příště se určitě nenechá chytit, pokud se dostane z pasti!
- Pokud jde o předstírání, je těžké najít sobě rovného pro lišku.. Takže ji nic nestojí předstírat, že je mrtvá, aby přilákala vrány. Nebo se například stát pro dravce nezajímavým. Podle statistik je rekordmankou v přežití! Ne nadarmo má liška další jméno – Patrikeevna – na počest mazaného litevského prince, který se díky této vlastnosti zapsal do dějin.
- A když chce liška sama lovit, může se také uchýlit k mazaným trikům. Takže předstírá, že ji kořist vůbec nezajímá. Pokud se například hejno tetřívka nachází na mýtině, liška bude předstírat, že se jen prochází a běží kolem. Jinak ptáci přirozeně odletí dříve, než se zvíře přiblíží. Ale jeden trik vám pomůže chytit!
- Liška také projevuje mazanost při lovu ježků. Mimochodem, liška je jedním z mála zvířat, která jsou schopna ulovit ježka! Aby to udělala, opatrně ji převalí směrem k vodě a pak ji tam hodí. Jakmile je ježek ve vodě, okamžitě se otočí, aby plaval. Právě tehdy ho liška chytí, aby si na něm pochutnala.
- Jednou z „vizitek“ lišek je jejich schopnost mistrně si splést své stopy. Liška se může snadno vracet po vlastním řetězu nebo jej proplétat stopami, které zanechala jiná zvířata. Psi, kteří se řítí tak složitou vazbou, často ztrácejí lišku z dohledu. Za zmínku také stojí, že liška se při běhu otevřenými plochami jen zřídka skrývá. S vědomím, že je snazší ji tam chytit, ustoupí, kdykoli je to možné, za použití úkrytu.
- Když liška běží, její ocas často ukazuje směr, kterým se chystá otočit. Ale i zde liška ukazuje mazanost, ukazuje jedním směrem a otáčí se úplně jiným směrem. To mimochodem mate mnoho psů.
- Kdyby se lišce líbil něčí domov – například jezevec – vyhnal by jezevce. K tomu budete muset hrát na slabiny soupeře. Takže jezevec je pěkný chlap! Proto se liška pokusí buď uspořádat toaletu vedle díry, nebo tam začne ukládat zbytky jídla a odpadky. Jezevec to nakonec vzdá a raději si pro sebe prostě vykope novou díru.
Barva lišek z pohádek a života: proč jsou nejčastěji červené
Každý samozřejmě ví, že barva lišky může být různá. Například černá, kouřová, bílá, krémová. Jsou možné různé kombinace odstínů. Červená zkrátka není zdaleka jedinou barevnou možností. Ale právě on se objevuje v pohádkách. A slovo „liška“ také nejčastěji přichází na mysl. Proč je červená barva spojena s tímto zvířetem? Protože jasná barva je nejlépe zapamatovatelná a taková zvířata se častěji vyskytují v našich zeměpisných šířkách.
Ale proč mají lišky tak zářivou srst? To je ostatně z hlediska přežití krajně nelogické. Na liškách se tak mohou živit orli skalní, kteří mají červený odstín. A shora je červená srst dobrým vodítkem. Ve skutečnosti však v drápech těchto ptáků neumře mnoho zrzavých podvodníků. Alespoň ne tolik, aby to ovlivnilo populaci. Vědci nazývají takovou vlastnost, která vede k periodické, ale vzácné smrti jedinců, „mírně škodlivou“. To znamená, že to jistě způsobuje škody, ale ne tolik, aby to vedlo k vyhynutí druhu.
Zajímavost: Podle vědců může mírně škodlivá vlastnost vymizet asi po 1000-2000 generacích zvířat. U lišek je to v přepočtu na roky asi 20000 60000 – XNUMX XNUMX let.
Ale co samotný lov lišek? Pokud červená barva nepomůže maskování před predátory, možná je užitečná při získávání potravy? Není užitečné, ale ani škodlivé. Hlodavci totiž vůbec nerozlišují odstíny tak, jak je to pro nás lidi typické. V očích hlodavců je jasně červená liška šedozelená.
Jedním slovem, ve vzhledu červené barvy není nic zvlášť strašného, ale není ani žádná praktická potřeba. Proč to tedy vzniklo? Jak se ukazuje, vědci dodnes nemohou najít odpověď na tuto otázku. Někteří vědci však naznačují, že tato mírně škodlivá vlastnost byla kdysi spojena s něčím užitečným. Tuto myšlenku však nejsou schopni doložit fakty.
Možná jasná barva pomáhá při reprodukci a zvýrazní jedince svého vlastního druhu? Možná to pomůže v období páření? Tato myšlenka také nenachází potvrzení, protože lišky samy nerozlišují barvy dobře. Reagují spíše na pohyb.
Dá se však předpokládat, že se liška maskuje pomocí své barvy. Například může být obtížné si všimnout na pozadí uschlé trávy. I když zase některé lišky jsou mnohem jasnější než taková tráva. Toto vysvětlení nám však pomáhá alespoň trochu přiblížit odpověď na tak složitou otázku i pro vědce.
Určité vlastnosti jsou zvířatům pevně přiřazeny z nějakého důvodu. A samozřejmě se dříve nebo později nabízí otázka, proč jsou takoví a ne jiní. No, vždy je zajímavé se o tom dozvědět! Vždyť co může být lepšího, než si rozšířit obzory?
