Proč se všechny velryby bojí kosatek?

Kosatky jsou největší z delfínů. Jejich hmotnost může dosahovat až 6 tun. Říká se jim kosatky, staří Římané jim říkali orkové, tedy démoni. Bojí se jich potápěči i potápěči. V potápěčské referenční příručce se o nich píše, že pokud vás napadne kosatka, tak je pro vás již vše předurčeno, žádná spása není.

Kosatky jsou největší z delfínů. Jejich hmotnost může dosahovat až 6 tun. Říká se jim kosatky, staří Římané jim říkali orkové, tedy démoni. Bojí se jich potápěči i potápěči. V potápěčské referenční příručce se o nich píše, že pokud vás napadne kosatka, tak je pro vás již vše předurčeno, žádná spása není.

Na film byl zdokumentován případ, kdy lusk kosatek zaútočil na modrou velrybu a smrtelně ji zranil, přičemž z mrtvoly oběti ukousl obrovské kusy masa. Nyní jsou tito savci chováni v zajetí v delfináriích. Jak je dokázali zkrotit? Vše začalo v červenci 1964, kdy se kanadská televize rozhodla kosatku zachytit a použít ji jako předlohu pro sochu. Při lovu byla nalezena taková kosatka, ale ne zabitá, ale zraněná. Byla umístěna do speciálního bazénu. Říkali jí Modli Dol. První věc, která lidi překvapila, byla inteligence zvířete. Po 50 dnech zajetí začala kosatka jíst, snědla 200 liber ryb denně s vitamínovými doplňky. O měsíc později zemřela poté, co žila v zajetí po dobu 80 dnů. Tento případ posloužil jako podnět pro vědecký výzkum kosatek.

V Georgijském průlivu poblíž Vancouveru (na pobřeží Tichého oceánu, poblíž jižní hranice mezi Kanadou a Spojenými státy americkými) se studuje stádo sojek, které se skládá z 80–90 jedinců. Na ostrově San Juan je ale další stádo. Jedná se o ideální stádo pro studium, které se skládá z 8 samic se 7 mláďaty a 3 samců. Jeho území je asi 200 mil, stádo ho objede za 10 dní. Pozorování kosatek se téměř vždy provádějí nad hladinou vody. Proto je obtížné přesně identifikovat jednotlivce. Kosatky se poznají podle tvaru a vlastností jejich ploutví a také podle jizev. Často pozorované vyskakování kosatek z vody je projevem jejich komunikativní a společenské aktivity. Dožívají se až 70 let a jednou za 10 let se narodí mládě.

Mají oblíbená loviště. Při lovu ryb, zejména lososů, nerozeznávají žádné hranice, na jednom místě mohou lovit různá stáda, pak se shlukují do „super stáda“, které tvoří například 90 jedinců.

Nyní se staly odvětvím showbyznysu a jedním z nejvýdělečnějších. I když na tuto skutečnost jsou velmi rozdílné názory. Kosatky ve svých vystoupeních udivují svou grácií a dovedností. Jejich výcvik se znatelně liší od výcviku jiných zvířat.

Neexistují pro ně žádné pobídky, jsou příliš chytří na odměny, nelze je k ničemu přinutit kvůli jedné další rybě nebo čemukoli jinému. Odměnou jim je radost z výcviku, ze souhry s cvičitelem, podobně jako se chová velký pes v rodině. Volně plní příkazy člověka, kterému důvěřují, a naopak, pokud jim příkaz zadá nějaká jiná osoba, dokonale mu porozumí, ale nevykonají ho.

Důvěru ke kosatce je možné získat pouze po dlouhou dobu. Kosatky se cvičí mnohem snadněji než psi, opravdu si užívají „komunikaci“ s lidmi. Člověk může najít jen své četné přirozené dary. Další výraznou vlastností těchto inteligentních tvorů je, že nápady na takovou zábavu nevymýšlí člověk, ale samotná kosatka, která následně trenérovi ukazuje, co si s ním chce hrát. Každé představení obsahuje nové triky a tyto triky jsou prototypy přirozeného chování kosatek ve volné přírodě. Například tento trik. Kosatka se napůl vynoří z vody, trenér je poblíž ve stejné pozici, drží ji a společně krouží ve vodě – tančí. V přírodě se kosatky takto potápějí, aby si prohlédly hladinu, takže trenér některé prvky pro diváky jen zveličuje, ale obecně je toto chování pro kosatky v přirozeném prostředí typické. Dalším faktem je úžasná koordinace jedinců při skákání z vody a vůbec při pohybu. Velmi působivě vypadá, jak dvě obrovské kosatky současně vyskočí z vody naproti sobě a otočí se o centimetr od sebe. Vysvětluje se to tím, že v přírodě jsou kosatky ve stádě od mládí nuceny koordinovat svůj pohyb s pohybem nejprve matky a poté celého stáda, například při odpočinku nebo lovu.

V září 1975 poprvé v delfináriu porodila samice kosatky mládě, důvodem byla dobrá péče, přístup a výborné životní podmínky. Takže trenéři si všimli, že kosatky milují, když prší, a začali je každý den sprchovat hadicí.Ukázalo se, že kosatky mají velmi citlivou pokožku na zádech a opravdu si užívají, když je masírují proudy vody. Pro ně je příjemné jako pro kočku, když je pohlazení. Když si trenéři všimli situace matky Kandu, šest měsíců, ještě před narozením dítěte Shamu, ji učili dávat dítěti mléko, protože předtím v zajetí nemohli matku přinutit, aby dítě krmila. A Shamu porod přežil. Brzy začala vystupovat se všemi a ani ji nemuseli nic učit, prostě opakovala všechny pohyby dospělých. Vyřešila se tak otázka chovu kosatek v zajetí a dodávání kosatek tlupám, nyní nebude potřeba lovit divoké kosatky.

Lidé, kteří viděli výkony kosatek, jejich ladnost, sílu, inteligenci, inteligenci, si jich postupně začali vážit, ba milovat, a tak kosatky delfinária působily jako vyslanci všech kosatek u lidí. Přežití divokých kosatek koneckonců závisí na veřejném mínění a veřejné mínění nyní projevuje respekt k kosatkám tím, že je vidí v delfináriích. Kritikou je však i chov kosatek v zajetí, některé zoologické zahrady kritizují zejména chov kosatek z důvodu nemožnosti chovat je v dostatečně přijatelných a zároveň nákladných podmínkách.

Velkou roli hrají sympatie veřejného mínění, zde je toho jasný příklad. V roce 1973 prozkoumal Ioan McNoskey tajemnou pláž v Rebson Bay. Do této zátoky neustále plavou kosatky, a to jak z blízkých vod, tak ze vzdálených vod. Při plavání v něm se převracejí na záda a dřou citlivou kůži na zádech o oblázky na dně a vydávají zvuky, které jinde nebyly zaznamenány. Důvod zůstává pro vědce záhadou, možná k tomu přispívá určitá akustická konfigurace zálivu. Ve jménu pokroku se však rozhodli postavit poblíž silnici, vykácet les v sousedních údolích a řada přišla na údolí s tajemnou zátokou. Zde zasáhlo veřejné mínění a nakonec byl nalezen kompromis. Poblíž zálivu zůstal pás lesa 2 míle dlouhý a čtvrt míle široký. Před čtvrt stoletím bylo běžné, že byl vykácen celý les, například v roce 1955 americké námořnictvo použilo kulomety ke snížení populací kosatek, o kterých se předpokládalo, že způsobují značné škody v rybářství.

Nahráváním a analýzou zvuků, které kosatky vydávají, se vědci učí spoustu nových věcí, například strukturu jejich skupin. Každá rodina má svůj vlastní dialekt, protože zvuky, které vydává, jsou jedinečné.

Navíc je velmi důležitá skutečnost, že v přírodě pouze lidé a delfíni mohou vytvářet nové zvuky a předávat je zděděním.

Zajímavý je zajímavý příklad, který zaznamenali vědci. Matka s teletem plynule plavou v úžině, je vidět břeh a je slyšet poklidný ruch. Matka si chce zjevně zdřímnout, ale mládě, které si chce hrát, se potápí a neustále k matce přilne, dospělá kosatka pak, soudě podle zvuků, zkouší všechny způsoby přesvědčování, aby ji nechala na pokoji. Ozývají se bouřlivé komentáře, ale mládě se neuklidní a pak následuje trest – výprask, matka silně plácne ocasem do vody – potrestá zlobivého. Při sledování takových scén nedobrovolně začnete snít o překladu jazyka kosatek do našeho jazyka, ale to je nemožné, jejich život je tak odlišný od našeho. Zde je další příklad, stádo se shromáždilo k odpočinku, kosatky se rytmicky pohupují ve vlnách a každých 30 sekund se nadechnou, zvuky, které vydávají, jsou podobné tichému mumlání, ale jen se zdá, že je kosatky nutí, aby koordinovaly vzdálenost mezi jednotlivci při pohybu.

Kosatky loví v malých skupinách, ale když narazí na velké hejno lososů, rozdělí se a loví sami. Zároveň dávají signály k udržení komunikace, protože v vzrušení z lovu se kosatky někdy zatoulají několik kilometrů od sebe.

Oblíbeným místem kosatek je Prince William Sound (na jihozápadním pobřeží Aljašky), žije zde asi 10 lusků, celkový počet jedinců dosahuje 170. Někteří tam zůstávají celé léto, jiní čas od času plavou. Při pohybu spolu udržují jak zvukový, tak fyzický kontakt.

Z dálky je patrná jejich družnost. Živí se rybami, takové kosatky jsou klasifikovány jako rezidentní, je jich více. Pohyb tranzitujících kosatek, kterých je přibližně třetina z celkového počtu, se výrazně liší. Plavou tiše, téměř neslyšně, jejich hlasy jsou také velmi odlišné od hlasů těch rezidentních. Neloví ryby, ale tuleně, mláďata tuleňů slonů a lachtany. Jedná se o jasně vyjádřené predátory. Navzdory předpojatému postoji nebyl dosud zdokumentován jediný případ úmyslného útoku těchto predátorů na lidi.

Když rezidentní kosatky nemají dostatek ryb k jídlu, útočí také na tuleně. Při sledování podél břehu hledají cíl. Někdy, pokud je to ryba, dokáže uniknout v příboji. Pokud se jedná o mladé zvíře nebo tuleně, pak mají kosatky své vlastní triky. Dospělé oběti vědí, kde je okraj útesu s přesností na palec, takže plavou kosatkám téměř pod nosem, ale mladá zvířata mohou snadno přeplavat za okraj a kosatka ji chytne. A někdy, když potenciální oběť civí v příboji, například řeší vztahy s jinými jedinci svého druhu, kosatka zrychleně vyskočí na mělčinu a popadne ho, pak se otočí a sklouzne zpět do hlubin. Obecně jsou ztráty od kosatek nevýznamné, ale pro kosatky je to důležitá složka jejich potravy. Možná, že rezidentní kosatky získaly tento model lovu kvůli nedostatku potravy, čímž si upevnily své náhodně získané zkušenosti.

Charakteristické je také to, že v období krmení potomstva loví především samec, poté, když potomci dospějí, vleče kořist v podobě tuleňů nebo mláďat lachtanů, lachtanů sloních, k mláďatům na jejich výcvik v lov.

Domorodé obyvatelstvo Ameriky – indiáni – si kosatky váží, jsou kmeny, pro které funguje jako totem, kolují o nich legendy a o tom, jak se zavázali neubližovat lidem. Bohužel zbytek lidstva jejich pohled na kosatky akceptoval až v posledních 20 letech.

Vyslán:
22.10.2020
Veškerá ekologie:

• začátek
• Eko novinky
• Vybrané zprávy
• Novinky dnes
• Včera novinky
• Novinky pro tento den
• Archiv zpráv o životním prostředí
• Přidejte materiál
• RSS zpravodajský kanál
• Eko kalendář
• Přidat událost
• Ekologické zákony
• Ekologické organizace
• Ekologické stránky
• Přidat web
• Eko knihovna
• Složení odpadu
• Slovník
• Knihy o ekologii
• Abstrakty
• Ekologické reklamy
• Kontakty
• Naše bannery
• Předplatné
• reklama

Autorská práva k materiálům náleží All-Russian Ecological Portal, s výjimkou těch, kde je uveden autor nebo zdroj. Při citování všech materiálů v plném rozsahu nebo částečně je vyžadován aktivní hypertextový odkaz na All-Russian Environmental Portal (ecoportal.su).

Stránka může publikovat materiály z internetových zdrojů „Facebook“ a „Instagram“, které jsou na území Ruské federace zakázány.

Názor redakce se nemusí shodovat s názorem autorů zpráv a dalších materiálů zveřejněných na stránkách. Stránka používá k zajištění funkčnosti soubory cookie. Pokračováním v používání stránek souhlasíte s jejich používáním.

Veškeré náměty týkající se provozu stránek zasílejte na emailovou adresu zveřejněnou v sekci kontakty.

Do 20. století velrybáři téměř zdevastovali světové oceány. Před 40 lety odhlasovala Mezinárodní velrybářská komise úplný zákaz komerčního lovu kytovců, což je zachránilo před úplným vyhubením. V současnosti žije na Zemi asi 100 druhů velryb a delfínů. Mnoho druhů je vzácných a jsou uvedeny v Červené knize. Na památku těchto událostí se každoročně 23. července slaví Světový den velryb a delfínů.

Být blízko velryby je snem mnoha. I v Rusku je možné sestavit působivou „sbírku“ mořských obrů. Největší velryba na planetě je modrá velryba, jedna z nejstarších je keporkak, nejvzácnější je velryba japonská a přeborníkem v hloubkovém potápění je vorvaň. A také velryba beluga, plejtvák, kosatka a mnoho dalších, svým způsobem unikátní. Řekneme vám o místech, kde můžete pozorovat tato úžasná mořská zvířata v Rusku.

• Čukotka
• Sachalin a Kurilské ostrovy
• Shantarské ostrovy
• Poloostrov Kola
• Antarktida
• Arkhangelská oblast
• Přednáška o tom, kde a kdy můžete vidět velryby

Čukotka

Do zálivu Provideniya pravidelně vstupují stovky velryb a delfínů (orcas). Při cestách do tohoto kraje je máte možnost potkat na více místech najednou. Během exkurze do starověké eskymácké osady Avan budete moci pozorovat velryby šedé přímo ze břehu – v mělké vodě dostávají potravu a velmi vtipně se škrábou na dně. Při procházkách na moři je velká šance spatřit krásné kosatky a zvědavé keporkaky, které se nebojí přiblížit k lodím.

Součástí našeho programu na Čukotce je také návštěva Velrybí aleje, tajemné památky starověké eskymácké kultury na ostrově Yttygran. Můžete si také užít výlety terénními auty podél pobřeží a tundry Čukotky, výstup na jeden z vrcholů zálivu Providence, koupání v horkých pramenech zálivu Gilmimil a pozorování nejen velryb a delfínů, ale také mrožů, tuleňů a vzácných ptactvo.

Zjistěte více o cestování až na konec světa →

“Velká expedice Čukotka”

Doba trvání: 15 dny
Závody: srpen září
Cena: 350 000 RUB/osoba

“Providence Bay”

Doba trvání: 12 dny
Závody: Od července do září
Cena: 320 000 RUB/osoba

Sachalin a Kurilské ostrovy

Kurilské ostrovy jsou souostrovím 56 ostrovů, které se táhne od Sachalinu po Kamčatku. Většina těchto ostrovů je neobydlená a zde, daleko od lidí, vládne příroda ve své původní podobě. Pobřežní vody jsou domovem lusků velryb, kosatek a dalších delfínů – v oblasti ostrovů Shikotan a Paramushir, stejně jako na cestě do zálivu Russkaya, je pravděpodobnost setkání s těmito úžasnými mořskými živočichy zvláště vysoká.

Na naší cestě se vydáte do chráněných oblastí hledat velryby a také navštívíte další ostrovy Kurilského řetězce. Na expedičním plavidle třídy ledu urazíte více než 1200 námořních mil, vstoupíte do nejmalebnějších zátok, navštívíte slavný mys „Earth’s End“ a budete obdivovat panorama aktivních sopek.

“Sopečné ostrovy”

Doba trvání: 11 dny
Přihlášení: Červen
Náklady: 565 000 RUB/osoba

“Náhrdelník Pacifiku”

Doba trvání: 9 dny
Přihlášení: červenec
Náklady: od 565 000 rub./osoba.

Shantarské ostrovy

Žije zde největší populace velryb grónských v Okhotském moři. Jejich hmotnost dosahuje 150 tun a jejich délka je 22 metrů. Nejčastěji jsou tito obři k vidění ve Wrangel Bay – za příznivých podmínek sem připlouvají jak 1-2 velryby, tak velká hejna 30-40 jedinců. Zátoka Wrangel je proto lákadlem nejen pro zvědavé turisty, ale také pro mořské biology s mnohaletými zkušenostmi se studiem velryb grónských.

Na své cestě sem najdete výlety lodí přes souostroví Shantar a divoká chráněná území, kde můžete vidět velryby, delfíny a tuleně. Stejně jako další zvířata a ptáci: například medvěd hnědý a vzácní orli mořští Stellerovi.

“Whale Bay”

Doba trvání: 8 dny
Závody: srpen
Cena: od 500 000 rub./osoba.

“Souostroví objevů”

Doba trvání: 10 dny
Závody: červenec srpen
Cena: 285 000 RUB/osoba

Poloostrov Kola

Pokud chcete vidět velryby v Rusku, ale nejste připraveni na dlouhou cestu na Dálný východ, přijeďte do Koly. Během polárního léta sem na pobřeží Barentsova moře připlouvají kosatky a plejtváci malé. Ty se mimochodem nazývají „velryby zátok“, protože se krmí v mělkých zátokách a zátokách. Šance vidět je na Kole během výletu lodí je velmi vysoká.

Kromě pozorování velryb naše programy zahrnují návštěvu nejmalebnějších míst poloostrova a také ubytování v pohodlném kupolovitém glampingu s panoramatickými okny.

„Při hledání velryb“

Doba trvání: 3 dny
Závody: Březen
Cena: 57 000 RUB/osoba

“Průzkum velryb”

Doba trvání: 3 dny
Závody: květen – srpen
Cena: 51 600 RUB/osoba

“Neuvěřitelný sever”

Doba trvání: 4 dny
Závody: červen srpen
Cena: 135 000 RUB/osoba

Antarktida

Studené vody omývající ledový kontinent jsou bohaté na kyslík. To přispívá k rychlému rozvoji života. Velryby se běžně vyskytují na trasách na šestý kontinent a můžete zde zahlédnout keporkaky, plejtváky a plejtváky a příležitostně kosatku. Během prohlídky budete brázdit Jižní oceán na speciálních expedičních člunech Zodiac, a pokud budete mít štěstí, uvidíte vedle velryb.

Zveme vás na tuto zimní cestu. Je to proto, že začátek ledna je vrcholem antarktického léta a nejlepší dobou pro cestu do Antarktidy. Prohlídka bude naplněna vzrušujícími událostmi: oslavíte Nový rok cestou na nejjižnější kontinent, polární plavání poblíž sopečného ostrova Deception, vyjedete na loďkách k ledovcům a ledovcům a budete moci pozorovat i tučňáky, kožešiny tuleni a leopardi.

“Dejte si dar Antarktidy”

Doba trvání: 11 dny
Přihlášení: prosinec – leden
Cena: od 10 295 USD/osoba

Arkhangelská oblast

V Bílém moři můžete vidět velryby beluga – zubaté velryby z čeledi narvalů. Jejich hmotnost dosahuje 1500 kilogramů a délka jejich těla je až 4,2 metru. Ale i přes svou obrovskou velikost jsou velryby beluga velmi obratné: mohou plavat na zádech a dokonce i dozadu. Ti nejšťastnější turisté to uvidí naživo – během našich výletů lodí při cestování po Archangelské oblasti.

Kromě pozorování belugy si užijete procházky po malebných ekostezkách národního parku Onega Pomorie. Navštívíte také starobylou pomořanskou vesnici a legendární Solovecké ostrovy.

Podrobnosti o této prohlídce lze objasnit s našimi manažery →

Přednáška o tom, kde a kdy můžete vidět velryby

Podívejte se na naši přednášku o velrybách. Grigory Tsidulko – zoolog, fotograf, cestovatel, expert Mezinárodní unie na ochranu přírody – hovoří o těchto úžasných savcích a místech, kde je můžete vidět.

Upřímně věříme, že každý by měl zažít štěstí, když uvidí ploutev, hřbet nebo ocas velryby. Proto vás zveme na cesty, kde je pravděpodobnost splnění vašeho snu a setkání s těmito úžasnými mořskými živočichy obzvlášť vysoká.

Pomůžeme vám vybrat vhodnou trasu a vhodný termín cesty. Chcete-li to provést, napište nám na [email protected] nebo volejte +7 (495) 104-64-36.