Roh nosorožce je ve východní medicíně neuvěřitelně cenný – cena za kilogram na černém trhu může dosáhnout až 65 tisíc dolarů. Poptávka vytváří nabídku, a proto je toto zvíře jedním z hlavních cílů afrických pytláků. Jejich aktivita donutila zaměstnance safari parků k zoufalým opatřením – aby neodlétaly hlavy, odlétaly rohy.
V Africe žijí dva druhy nosorožců – bílí ( Keratotherium simum ) a černá ( Bicorni Diceros ). Jména jsou velmi libovolná, protože mohou být barevně velmi podobná. Barva závisí především na odstínu půdy v oblasti, kde zvíře žije (nosorožec se rád vyvaluje v bahně).
Nosorožec bílý (Ceratotherium simum) Foto: © EcoPrint / Shutterstock / FOTODOM
Nosorožci bílí jsou masivnější než jejich protějšky a je jich poměrně hodně – více než 22 tisíc jedinců. Černochů je čtyřikrát méně a ti jsou nyní ve zranitelné pozici. Tedy jeden z poddruhů, který žil v západní Africe – D. bicornis longipes – byl prohlášen za vyhynulý v roce 2013.
Nosorožčí zbraň
Obvykle má nosorožec černý dva rohy, ale někdy existují jedinci se třemi nebo dokonce pěti. Největší je přední, asi půl metru. I když se stává, že roh vyroste o více než metr. V keňském národním parku Amboseli žila samice, jejíž roh dosahoval 138 cm, což je ve skutečnosti šavle, jen ne nabroušená. Tento spolek s ostřínými zbraněmi zřejmě často navštěvoval bohaté Araby, kteří si v minulém století rádi objednávali dýky s rukojetí z nosorožčího rohu.
Oblast výskytu nosorožce černého: Keňa, Zimbabwe, Jižní Afrika a Namibie. V tom druhém v roce 1989 začali odřezávat rohy nosorožců. V asijských zemích se z nich vyrábí údajně léčivý a zázračný prášek na všechny nemoci.
Obecně se jedná o celou speciální operaci – riskantní a nákladnou. Nejprve je nutné zvíře chytit a znehybnit. Aby to udělali, vystopují ho z vrtulníku, zastřelí ho šipkou na uklidnění a počkají, až se obr vyčerpá a usne. Pak mu zavázali oči, nasadili špunty do uší a motorovou pilou mu odřízli roh. Na „pařez“ lze umístit maják. Nosorožec necítí bolest, protože roh je vyroben z keratinu, jako naše nehty.
Odchyt nosorožce je složitá operace, která obvykle vyžaduje vrtulník. Foto: © Vanessa Duthé / sociální sítě
Černého nosorožce od bílého rozeznáte podle horního rtu – u černého je špičatý a visí přes spodní. Foto: © Vanessa Duthé / sociální sítě
Po jednom a půl až dvou letech rohovina znovu doroste a postup se musí opakovat. Aby byli nosorožci pro pytláky méně atraktivní, začali jim ochranáři odřezávat rohy. Výsledkem bylo, že pytláci ztratili zájem o nosorožce, načež zaměstnanci safari parku s touto praxí přestali. Asi na 20 let si zvířata oddechla a pak se lovci rohů vrátili do starých kolejí.
Musel jsem znovu začít „odrohovat“ a vlastně i odzbrojovat. Koneckonců, když nosorožec ztratil ostrý přívěsek na hlavě, ztrácí svůj hlavní prostředek obrany a útoku. Vanessa Dute, švýcarská bioložka specializující se na ochranu životního prostředí, se rozhodla zjistit, jak to ovlivňuje chování zvířat. Zmapovala rozsah výskytu černých nosorožců v jednom ze safari parků v Jižní Africe před začátkem poklesu v roce 2016 a poté jej porovnala s tím, co se stalo. Ukázalo se, že někteří přišli až o 80 % svého území.
Satelitní maják se často montuje na místo seříznutého klaksonu. Foto: © Vanessa Duthé / sociální sítě
Dute se poté rozhodl rozšířit studii o devět dalších podobných parků v Jižní Africe. Vznikla tak rozsáhlá databáze, ve které bylo zaznamenáno 368 nosorožců. Analýza shromážděných informací ukázala, že u zvířat bez rohů se kontrolované území zmenšilo v průměru asi na polovinu – o 12 km². Muži se jednoduše báli hlídkovat na jejich území neozbrojení. Ještě více se však musely zmenšit samice, které roh potřebují k ochraně nejen sebe, ale i mláďat.
Z toho plynou zajímavé závěry. Za prvé: odřezáváním rohů si lidé ve skutečnosti nevědomky domestikují nosorožce. Za druhé: populace zvířat může výrazně narůst, protože čím menší plochy nosorožci zabírají, tím více se jich na bývalá území safari parků vejde. Ale možná nejdůležitější otázka zní: jak ztráta rohu ovlivňuje reprodukci nosorožců? To budou vědci schopni posoudit až za pár let.
7 
0
