Abstrakt vědeckého článku o zemědělství, lesnictví, rybářství, autor vědecké práce – Kondratyuk I.A.
Čína je v posledních desetiletích nesporným lídrem světového včelařství: stát je na prvním místě v žebříčku největších producentů a vývozců medu. Jedním z důvodů tohoto úspěchu byla specifická, byť svého druhu ne ojedinělá, územní struktura včelařství. Stejně jako většina ostatních předních zemí je včelařství v Číně vysoce koncentrované v několika regionech s příznivými přírodními podmínkami. Konkrétně v Číně je produkce včelích produktů soustředěna do tří centrálních provincií – Zhejiang, Henan a Sichuan, které produkují zhruba polovinu veškerého čínského medu a mateří kašičky. Tyto provincie se nacházejí v blízkosti velkých měst, exportních center a oblastí s bohatou levnou pracovní silou. Kvůli nedostatku kompaktního umístění v těchto oblastech dostatečného počtu medonosných rostlin jsou však čínští včelaři nuceni v období sklizně medu migrovat po odkvětu medonosných rostlin po celé zemi. V tomto ohledu a na pozadí zhoršující se ekologické situace včelaření postupně roste ve vhodnějších provinciích na severu, západě a jihu.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce o zemědělství, lesnictví, rybářství, autor vědecké práce – Kondratyuk I.A.
Analýza globálních zkušeností s rozvojem včelařského průmyslu
Ruský trh s medem v regionálním aspektu
Mobilní opylovací komplexy jako paradigma průmyslového včelařství
Včelařství v oblasti Penza během Velké vlastenecké války
Medonosnost včelstev a kvalita medu v oblasti Vologda
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
ÚZEMNÍ STRUKTURA VČELAŘSTVÍ V ČLR
Čína je v posledních desetiletích nesporným lídrem světového včelařství: země zaujímá první řádky žebříčku největších producentů a vývozců medu. Jedním z důvodů tohoto úspěchu byla specifická, byť svého druhu ne ojedinělá, územní struktura včelařství. Stejně jako ve většině ostatních předních zemí tohoto odvětví se včelařství v Číně vyznačuje vysokým stupněm koncentrace v několika regionech s příznivými přírodními podmínkami. Konkrétně v Číně je produkce včelích produktů soustředěna do tří centrálních provincií – Zhejiang, Henan a Sichuan, které produkují zhruba polovinu veškerého čínského medu a mateří kašičky. Tyto provincie se nacházejí v blízkosti velkých měst, exportních center a oblastí s velkou levnou pracovní silou. Kvůli nedostatku kompaktního umístění dostatečného počtu medonosných rostlin v těchto regionech jsou však v období sklizně medu čínští včelaři nuceni po odkvětu medonosných rostlin migrovat po celé zemi. V tomto ohledu a na pozadí zhoršující se ekologické situace se včelaření postupně rozrůstá ve vhodnějších provinciích na severu, západě a jihu.
Text vědecké práce na téma „ÚZEMNÍ STRUKTURA VČELAŘSTVÍ V ČLR“
Územní struktura včelařství v Číně
Kondraťuk Ivan Andrejevič
student Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (Univerzita) Ministerstva zahraničních věcí Ruska, k-ondrat@mail.ru
Čína je v posledních desetiletích nesporným lídrem světového včelařství: stát je na prvním místě v žebříčku největších producentů a vývozců medu. Jedním z důvodů tohoto úspěchu byla specifická, byť svého druhu ne ojedinělá, územní struktura včelařství. Stejně jako většina ostatních předních zemí je včelařství v Číně vysoce koncentrované v několika regionech s příznivými přírodními podmínkami. Konkrétně v Číně je produkce včelích produktů soustředěna do tří centrálních provincií – Zhejiang, Henan a Sichuan, které produkují zhruba polovinu veškerého čínského medu a mateří kašičky. Tyto provincie se nacházejí v blízkosti velkých měst, exportních center a oblastí s bohatou levnou pracovní silou. Kvůli nedostatku kompaktního umístění v těchto oblastech dostatečného počtu medonosných rostlin jsou však čínští včelaři nuceni v období sklizně medu migrovat po odkvětu medonosných rostlin po celé zemi. V tomto ohledu a na pozadí zhoršující se ekologické situace včelaření postupně roste ve vhodnějších provinciích na severu, západě a jihu.
Klíčová slova: čínská ekonomika, zemědělství, včelařství, produkce medu, statistika, teritoriální struktura.
Úvod. Pro aktuálnost tématu čínského včelařství existují tři hlavní důvody. Za prvé, rostoucí blahobyt spotřebitelů ve světě obecně a zejména v Číně umožňuje postupně nahrazovat levná sladidla (především cukr) lepšími, z nichž hlavní je med. Postupný pohyb tímto směrem je potvrzen stabilním růstem poptávky po medu a znamená, že existují poměrně široké vyhlídky pro rozvoj odvětví.
Zadruhé vzrůstá význam dynamicky se rozvíjející lékařské vědy, farmaceutického a potravinářského průmyslu, ve kterém med a další včelí produkty hrají významnou roli. Pro Čínu má přitom zvláštní význam rozvoj tradiční čínské medicíny, která aktivně využívá takové včelí produkty, jako je mateří kašička a propolis.
Za třetí, s klimatickými změnami se zvyšuje úsilí světového společenství o zachování a udržení ekologické rovnováhy, jejímž klíčovým prvkem je opylující hmyz, především včely. To je důležité zejména pro Čínu, jejíž životní prostředí během rychlého hospodářského rozvoje v posledních desetiletích značně utrpělo. Chov včel a jejich aktivní využití k opylování nejen vážně zvyšuje výnos různých zemědělských plodin, ale také přispívá k obnově životního prostředí.
V tomto ohledu objektivně vzrostla potřeba hodnotit dynamiku teritoriální struktury včelařství v Číně v posledních dvou desetiletích. Analýza statistik Organizace OSN pro výživu a zemědělství, FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) a čínských statistik z webových stránek Národního statistického úřadu Číny (čínsky: ШШШ^Ш) odhalila bezprecedentní nárůst čínského včelařství a byla prokázána koncentrace průmyslových podniků ve třech centrálních provinciích – Zhejiang, Henan a Sichuan. Podobné závěry lze nalézt v dílech předního ruského odborníka v oblasti domácího a světového včelařství, šéfredaktora informačního a analytického portálu „World Beekeeping“ A.S. Ponomareva, stejně jako v článcích čínských vědců Zheng Huoqing a Hu Fuliang z univerzity Zhejiang, poukazující na důležitou roli kočovného (tedy nevázaného na jeden region) včelařství.
1. Místo včelařství ve struktuře čínského agroprůmyslového komplexu. Zemědělství v Číně není základem ekonomiky, například v roce 2017 vyprodukovalo zboží v hodnotě 10,9 bilionu jüanů (1,6 bilionu amerických dolarů), což představovalo přibližně 7 % čínského HDP. V souladu s tím byl podíl hospodářských zvířat v zemědělství 27 % (438 miliard USD) a podíl produkce medu pouze 0,2 % z celkové živočišné výroby (915 milionů USD) [8]. Produkce mateří kašičky (4 tisíce tun), pylu (4 tisíce tun),
vosku (6 tisíc tun) a propolisu (400 tun) v celkové výši 600 milionů dolarů, stejně jako využití včel pro opylování v čínské rostlinné produkci ve výši 40,5 miliardy dolarů [3] S přihlédnutím k opylování a produkci z ostatních včelích produktů podíl včelařství v rámci chovu hospodářských zvířat nepřesáhl 1 %, v zemědělství byl jeho podíl ještě nižší. Včelařský průmysl tak zaujímá ve struktuře agroprůmyslového komplexu ČLR nevýznamné místo. Ve srovnání s jinými zeměmi je však čínský včelařský průmysl největší na světě. Od roku 2019 se Čína umístila na prvním místě v produkci a exportu medu před Tureckem, Argentinou, USA a Ukrajinou v seznamu největších producentů [9].
V rámci agrokomplexu Čínské lidové republiky byla pro toto odvětví živočišné výroby ve sledovaném období vytvořena odpovídající infrastruktura. Zpracováním a marketingem včelařských produktů se dnes zabývá asi 2 tisíce malých a středních firem a také asi 10 velkých společností s obratem produktů nad 15 milionů dolarů ročně. Více než 100 společností zabývajících se výrobou, zpracováním a exportem včelařských produktů je členy Čínské obchodní a průmyslové komory. Příjmy z prodeje medu a ostatních včelích produktů včelaři vč. mateří kašička, stejně jako v Rusku, tradičně nepodléhá daním [5].
2. Důvody a podmínky rozvoje včelařství v Číně. Přírodní podmínky pro rozvoj včelařství v Číně jsou obecně příznivé, ale velmi se liší v závislosti na regionu. Hlavní plochy medonosných rostlin se nacházejí ve střední a východní části země, což určuje rozvoj tamního průmyslu. Na jihu přitom hrají významnou roli migrující včelaři, tedy včelařské farmy, které v období medobraní mění své stanoviště do oblastí, kde kvetou medonosné rostliny. Migrující včelaři produkují více než 70 % medu a podle některých odhadů i mnohem více [5].
Migrační povaha včelařství je vysvětlena geografickými rysy jižní Číny: trakty medonosných rostlin jsou relativně malé a nacházejí se ve velké vzdálenosti od sebe. V severovýchodních provinciích (především Heilongjiang a Vnitřní Mongolsko), kde není včelařství tradičně rozšířeno, jsou přírodní podmínky příznivější, proto jsou nejvážnější vyhlídky na rozvoj včelařského velkochovu, srovnatelného s tím americkým [5]. . V pouštních a horských západních oblastech země jsou podmínky pro chov včel nepříznivé, proto se tam vždy vyvíjel pomaleji.
Včelaři v jižní Číně migrují po celé zemi během celé sklizně medu (až 8 měsíců), aby zachytili období květu všech hlavních medonosných rostlin. Obvykle se pohybují z jihu na sever, protože řepka začíná kvést na jaře a zpět na jih koncem podzimu během období květu čaje, aby sbírala nejcennější čajový pyl. Statisticky včelaři, kteří migrují na velké vzdálenosti, produkují více medu, zatímco včelaři věnují větší pozornost produkci mateří kašičky [10].
Hlavním ekonomickým důvodem, proč Čína vyrábí med v tak velkém množství, je
vysoká a trvale rostoucí poptávka po medu a dalších včelařských produktech, která vytváří nabídku a stimuluje aktivní rozvoj odvětví. Stejně jako celá čínská ekonomika je i včelařství v Číně dlouhodobě exportně orientované a silně na něm závislé, zejména na dodávkách do vyspělých zemí, kde spotřeba medu a poptávka po něm neustále roste. V posledních desetiletích je však pozorován i další trend – zvýšení kapacity domácího čínského trhu, který již dodává polovinu medu vyprodukovaného v zemi. Čili teoreticky se mohou čínští včelaři v budoucnu zcela přeorientovat na domácí trh.
Dalším důležitým faktorem udržitelného rozvoje včelařského průmyslu v Číně je levná pracovní síla. Celkový počet včelařů v Číně se v 1990. letech odhadoval na zhruba 300 tisíc lidí (amatérů, profesionálů i poloprofesionálů), z nichž většina spolupracuje s velkými společnostmi. Jako v celém zemědělství i ve včelařství dochází k postupnému snižování počtu zaměstnaných lidí a také k jeho stárnutí. V roce 2007 byla asi polovina čínských včelařů starší 50 let a za poslední desetiletí se průměrný věk včelařů v Číně zvýšil o 13 let [2]. Zaváděním nových kopčovacích technologií, nových modelů úlů a nárůstem počtu včelstev se však zvyšuje i produktivita včelařských farem, což zajišťuje celkové zvýšení produkce. V důsledku kombinace závislosti na exportu a levné pracovní síly se čínské včelaření historicky soustředilo do hustě osídleného středu země – jižně od Žluté řeky a severně od pobřeží Jihočínského moře.
V Číně tak velký a stále rostoucí trh podnítil s podporou státu rozvoj včelařského průmyslu zvýšením poptávky po jeho produktech a levná pracovní síla výrazně snížila náklady na výrobu. Objevily se však i vážné regionální disproporce: včelařství se tradičně přibližovalo k odbytovým a pracovním trhům ve velkých městech ve středu a jihovýchodě země, kde jsou medonosné rostliny hojně rozptýleny, a včelařství proto nabylo migračního charakteru, zatímco potenciálně perspektivní pro rozvojová odvětví, vzhledem k přírodním podmínkám jsou severní a západní oblasti Číny poměrně řídce osídlené, nacházejí se daleko od trhů a exportních přístavů a nemají potřebnou infrastrukturu.
3. Teritoriální struktura včelařství v Číně.
Chov včel a produkce medu jsou v Číně rozmístěny nerovnoměrně. Největší podíl patří rozvinutým provinciím ve střední Číně: Zhejiang, Henan a Sichuan vyprodukovaly v roce 2019 41 % veškerého čínského medu (2009 % v roce 59). Zhejiang je přitom absolutním lídrem v počtu včelstev i v objemu vyrobeného a vyvezeného medu. Jedná se o 1 milion včelstev a 15 tisíc včelařů, kteří produkují až čtvrtinu celkového objemu vyprodukovaného medu v Číně. Navíc právě v této provincii byla v roce 1987 vyšlechtěna linie včely italské (Apis mellifera ligustica), která produkovala rekordní množství mateří kašičky – až 10 kg na včelstvo za sezónu. Zhejiang v současné době vyrábí
