Mezi odstavením hříběte od klisny a zahájením individuálního výcviku absolvuje mladý kůň skupinový výcvik – je to, dalo by se říci, základní škola pro hříbata. V tomto období začíná fyzický vývoj koně, mladé tělo je připraveno na další systematickou individuální práci. Kromě fyzického vývoje dochází k formování psychiky zvířete a jeho vztahu k prostředí. V této fázi je velmi důležité vytvořit u koně pozitivní reakci na práci a člověka.
Abyste vychovali zdravého, fyzicky i psychicky dobře vyvinutého sportovního koně, musíte s ním začít pracovat již od narození. I v období sání musí člověk hříbě navykat na ohlávku, kartáčování a další manipulace. Manipulace s hříbětem by měla být vždy klidná a láskyplná. Pokud bylo vaše miminko v období sání správně léčeno a má kladný vztah k lidem, pomůže to výrazně snížit stres z odstavu.
K odstavu dochází v 6-8 měsících, v závislosti na konkrétním případě. Musíme se snažit, aby proces odstavu hříběte byl pro něj co nejméně bolestivý. Odstavčata je vhodné chovat ve skupině ve společné místnosti, případně ve stáji 3-4 hříbat. Skupina je složena s ohledem na pohlaví, vývoj a temperament hříbat. Každé hříbě by mělo mít své individuální krmítko. Zvláštní pozornost je třeba věnovat krmení odstavených hříbat: strava každého hříběte by měla obsahovat alespoň 5 kg koncentrátů, 5-6 kg dobrého sena, mrkev, travní moučka a také jsou potřebné různé vitamínové a minerální doplňky. Hříbata potřebují hodně cvičit a trávit delší dobu na čerstvém vzduchu – je lepší, když je to pastvina s dobrou trávou. Ihned po odstavu začíná cílený skupinový výcvik hříbat.
Učit se pohybovat
Skupinový výcvik mladých zvířat od odstavu až po dostihy je základem fyzického rozvoje koní všech plemen (čistokrevný, polokrevný i klusák) a trvá od věku 6-8 měsíců do 1,5-2 let. Hlavním cílem skupinového tréninku je zlepšit zdraví a celkový fyzický vývoj mladého koně. Skupinový výcvik se provádí na oplocené stezce (springarten), postavené ve tvaru obdélníku 500-1200 m dlouhého a 10-12 m širokého se dvěma dlouhými rovnými stranami a dvěma krátkými zaoblenými stranami. Hlavním požadavkem na springarten jsou pouze hladké zatáčky, rovný povrch a měkký povrch.
Aby výcvik nebyl pro hříbata neočekávaný, 1,5–2 hodiny před jeho začátkem jsou odstavčata vypuštěna do stájového výběhu1 (hříbata odděleně od klisniček), kde se mohou projít a zahřát. Poté jsou děti vyhnány na dráhu: jezdec na dospělém klidném koni následuje skupinu a povzbuzuje hříbata ke klusu a chůzi. Hříbata si během 2-3 tréninků zvyknou na hlasové povely a zpravidla je dobře poslouchají. Všechny povely je třeba vydávat vytrvale, ale klidně, aby odstavčata neměla negativní dojmy. Prvních 5-6 měsíců se trénuje pouze krok a klus v reprízách ne delších než 10-12 minut. Poté se v polovině druhého klusu přidá cval. Při cvalu je hlavní nenechat hříbata spěchat „plnou rychlostí“ – rychlost pohybu by měla být 300-350 m/min (1 km za 2,5-3 minuty).
Při výcviku je nutné sledovat hříbata. Pokud se z této zátěže unaví, je nutné snížit rychlost a vzdálenost. Správně organizovaný skupinový trénink vede ke komplexnímu fyziologickému rozvoji mladého koně: rozvíjejí se produktivní pohyby a vytrvalost, synchronizuje se rytmus dýchání a pohybu, svalový, dýchací a kardiovaskulární systém se přizpůsobuje určité fyzické zátěži.
Zkroťte mě!
Dobrý fyzický vývoj není možný bez správně formované zvířecí psychiky. V období skupinového výcviku je proto kromě tréninku na dráze nutné i nadále pracovat na ochočování hříbat: musí pravidelně komunikovat s člověkem, být zvyklá na každodenní úklid, v klidu si nechat prohlédnout kopyta a nezaháknutý.
Doporučuje se, aby každé hříbě bylo po tréninku vedeno otěží do stáje, ručně mu byla podána mrkev nebo jiný pamlsek a později nakrmeno. Při komunikaci s hříbětem byste se měli vyvarovat náhlých pohybů a křiku. I když jeho chování neodpovídá vašim přáním, musíte zůstat trpěliví a klidní – jedině tak udržíte psychiku koně nedotčenou. Nadměrná aktivita hříběte může být nepříjemná, ale pamatujte, že kůň má přirozenou potřebu pohybu a jeho nedostatek má negativní dopad na růst a vývoj. Dejte proto hříběti možnost dovádět do sytosti na pastvě a hrát si se svými vrstevníky.
Klid, klidný!
Zatímco hříbě bylo kojencem, jeho rádcem byla klisna. Po odstavení by se člověk měl stát takovým rádcem pro miminko. Při skupinovém výcviku se hříbě vyvíjí nejen fyzicky, ale i psychicky. Zejména v závislosti na stylu chování hříběte vyvíjí reakci na lidi obecně. Pokud osoba pečující o hříbě zvolí agresivní, potlačující chování, pak se u hříběte rozvíjí strach a nedůvěra, což výrazně zkomplikuje další práci s mladým koněm a podnítí rozvoj zlozvyků. Pokud je tedy nutné napravit chování hříběte, nikdy byste se neměli uchylovat k trestu. Jedinou pomocí by člověku při práci s odstavem měl být klid a trpělivost.
Délka dětství
Koně, stejně jako všechny ostatní živé bytosti, mají své vlastní fyziologické vlastnosti. V závislosti na plemeni (a nejen na plemeni) dozrávají brzy nebo pozdě, to znamená, že v různých časech se dostávají do formy, ve které mohou absolvovat počáteční výcvik. Těmto nuancím byste měli rozhodně věnovat pozornost při počátečním výcviku koně.
Navíc v závislosti na plemeni a dalším využití koně má období jeho dětství různou velikost. Například sportovní koně začínají závodit nejdříve ve 4 letech, takže na jejich přípravu lze strávit celé předchozí období. A dostihové koně jdou poprvé na dostihovou dráhu ve 2 letech (Arabi ve 3 letech). To platí i pro klusáky, kteří také začínají ve dvou letech. Při komunikaci s hříbětem proto pamatujte, že se z něj po nějaké době stane sportovní nebo dostihový borec. Pokud patří ke sportovním plemenům, pak lze cílenou práci začít o něco později a dát mu příležitost psychicky i fyzicky zesílit, zvyknout si na lidi a mít je rád. Pokud se bavíme o plemenech pro dostihové nebo klusácké zkoušky, zde se s výcvikem začne v dřívějším věku, aby v době, kdy mladý kůň dorazí na dostihovou dráhu, byl již dostatečně připraven na pracovní požadavky.
Logicky se ve světle výše uvedeného ukazuje, že sportovní koně mají více možností být silní jak fyzicky, tak psychicky, než závodní borci, s jejichž tréninkem by se mělo začít dříve. Dá se samozřejmě počítat s dřívější vyspělostí cenových plemen, ale ve své podstatě jsou sportovní koně adekvátnější a doba jejich sportovní práce pod dohledem člověka je slušnější, než u jejich hipodromských kolegů. Sportovní koně začínají ve věku 10-15 let, případně i více. Dostihové koně a klusáci mají zvláštní vrchol ve 4-5 letech (v tomto věku se pro ně konají hlavní tradiční ceny) a vzácní pokračují ve své kariéře až do 8-10 let.
Ale v zásadě pro všechna plemena koní, bez ohledu na to, v jaké formě se používají, platí přibližně stejná pravidla. A všichni sestupují k lásce, trpělivosti a porozumění. Ve věku 1,5-2,5 roku (pokud neberete budoucí borce na dostihové dráze), v závislosti na plemeni a vývoji hříběte, končí skupinový výcvik a začíná období individuálního tréninku pro mladého koně, kde bude musí projít závodem a určit jeho budoucí specializaci. Mravně stabilní mladý kůň, zvyklý na ruce a důvěřivost člověka, se přizpůsobí novým podmínkám mnohem snadněji než hříbě, které nezná dobré mezilidské vztahy.
